Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

K doktorovi je vždycky lepší zajít...

Také nevím, já bych ho ale zkusila přemluvit

Nevim jak bych se zachovala.... je to jeho zdravi, jeho rozhodnuti, nakonec je dospely, svepravny a ja za nej neodpovidam, neni to moje starost, ale samozrejme clovek ma strach o toho druheho. Na jednu stranu nemam pravo kecat druhymu do zivota, i kdyz rozhodnuti druhe osoby muze ovlivnit muj vlastni zivot. Na druhou stranu nedokazu se divat jak je druhymu zle a nepomoci
Asi bych uplatnila nize uvedene rady ohledne zivotni pojistky, prevodu majetku apod a jak se znam neudrzela bych pusu a sarkasticky poznamenala neco na tema, ze kdyz si chce umrit tak prosim je to jeho zivot, ale at tim neznici i muj, protoze ja v nem hodlam pokracovat

Nejít k doktorovi, aby něco nenašel, to je dost divné uvažování. Vždyť je rozhodnutí, co dál stejně na tom člověku. Může to být něco zlého, co se dá těžko vyléčit, ale taky něco dobře léčitelného, bez doktora bude zbytečně trpět.

Nebo je lepší se domýšlet, co všechno mu může být, než to vědět?
A pro někoho může být přijatelnější léčit se, sice trpět, ale s tím, že vidí nějakou šanci, než trávit rok sice příjemněji, ale s vědomím, že už další velice pravděpodobně nebude.

Člověk na sobě sám pozná, že je něco v nepořádku, pokud se mu nezdá léčení jednoho doktora, je spousta možností sehnat si informace a jít někam jinam.

Neřekla bych, že je to věc každého. Byla by, kdyby žil sám, ale co jeho rodina? Děti si nezaslouží přijít o rodiče jen proto, že se bál jít k doktorovi. Na zbytku rodiny pak zůstanou veškeré starosti, o které se měli dělit. Když se stane nehoda, je to smutné, ale pokud pokud je to proto, že se o sebe nehodlá někdo starat, je to naprosto zbytečné.

rychlonožka: manžel dělá prevenci ve 2 menších firmách - kanceláře + dělníci pracující s el. proudem
za tu dobu zachytil začátky diabetu, srdeční vadu a vysoký tlak- ne každý právě na obvod chodí
a pro dělníky opakuje první pomoc při zasažení proudem...

O něco déle tu asi je bez operace ten, kdo to má rozlezlé v břišní dutině všade možně. Jak se do toho řízne a přijde k tomu vzduch, urychlí se to. Na druhou stranu kdo komu vidí do břicha? Kdo ví, zda to je nádor ohraničený, dobře vyjmutelný a léčitelný? Od toho jsou vyšetřovací metody. K operaci se pak pacient buď rozhodne či ne, je to na něm. Nejít k doktorovi, aby mu něco nenašel, byla filosofie v mém příbuzenstvu. nakonec tam stejně museli, když se potíže staly nesnesitelnými.
Smluvený preventista si myslí, že vše je záležitostí OL, kam pacient chodí a že nemá co zkazit. Se mnou si smluvená vždycky jen pěkně popovídala. S dovětkem...Vás si jistě kontrolují vaši lékaři. Jo, pravidelné objednání dodržuju. Jdu tam, když musím. A že by se přetrhli, říct nemůžu.

Renee: odkud víš, že bez operace by tu byl déle? a bez bolestí
dnes jsem dostala zprávu...kamarádka šla minulý měsíc na žlučník...od jejího syna vím, že ji tiše jen zašili
zemřela...
z krve by se to poznalo dříve...možnáby to mohla přežít...

rychlonožka: múj dr. teda preventivky dělá, a zve. Krev, tlak, EKG...je důkladnej...a pak dá přednášku. Je skvělý diagnostik.

Bellana: To jo, řidiči a různé nebezpečné profese, tam je to samozřejmě na místě
sharon: Vidím to podobně. Kromě toho mám kolem sebe několik případů, kdy léčba byla jaksi rychlejší (k smrti) než kdyby to nechali plavat Kamarádovi např. diagnostikovali rakovinu v začátku (byl to ten typ, co chodil k doktoru se vším), okamžitá hospitalizace, chemoterapie, operace, strašně si vytrpěl (opravdu strašně) a do roka bylo po něm...... Kdyby to nechal být, mohl tu být déle a bez toho utrpení. Celý ten rok strávil jenom ve špitále, doma se neobjevil
Známé teď řekli, že musí na okamžitou operaci srdce. Když na ni prý nepůjde, zemře do dvou let. Tak se obratem otázala, jak dlouho tu bude s operací. Prý tak čtyři, pět. S tím, že narkózu nemusí přežít - pochopitelně, v jejím stavu...... Tak já nevím, jak bych se rozhodla.......
Nechala bych to na každém. My v cizím těle nežijeme, každý ať si rozhoduje za sebe.

u mýho muže v práci na preventivky chodí, musí, posílají je tam pravidelně

Pentlička: svým způsobem máš pravdu ale přece jsme každý jiný...... někdo si v tom vysedávání po doktorech docela i libuje.....já taky když nemusím tak nejdu a i recept na léky na tlak mi vyzvedne manžel.....

možná je ve mě zakódované nemít neschopenku nebo to že mi ten doktor nevěří že mi něco je a připadám si trapně.....
jak říkám každý jsme jiný...
ono by se toho v životě mělo....

Renee: Prohlídky kvůli zaměstnání: http://www.stoprisk.cz/lekarske-prohlidky/
Náš závodní vyžadoval výpis z karty od praktického lékaře nebo zapůjčení karty. Zajímal se jenom o to, co se týkalo pracovní pozice daného zaměstnance. U našinců kancelářských se nezajímal prakticky o nic, jen o zrak řidičů služebních vozů. Bratr jako profesionální řidič musel absolvovat důkladnou prohlídku. Přece jen náklaďák může být nebezpečnou zbraní.

Pentlička: Člověk se má o své zdraví starat. Kvůli sobě a kvůli svým blízkým. I ta obávaná rakovina se dá léčit, když se na ni přijde včas. Zvlášť u lidí vyššího věku, kdy se už buňky tolik neobnovují, bývá postup pomalejší a lze ho zastavit. Neříkám, že se má chodit k lékaři s každou rýmičkou, ale alespoň jednou za dva roky hemokult, kompletní krevní obraz, gynekolog či urolog, to tolik času zase nezabere. Ale každý to máme jinak. Někdo si zakládá na tom, že k lékaři nechodí, a pak mu jdeme na pohřeb půl roku po tom, co už ho bolest dohnala i ke krajnímu řešení, někdo chodí s každou maličkostí a dožívá se vysokého věku. Staré úsloví "časté stonky žádné zvonky" Je pravdivé. Kdo nepodcení první příznaky, žije déle.

rychlonožka: Já právě nedokážu pochopit lidi, co nejdou k doktorovi, protože se bojí, že mu něco najde. A když tam nepůjde, ono to samo zmizí, nebo co? Já jsem třeba člověk, který, když se necítí dobře, k doktorovi jde. I když je mi nepříjemné sedět v čekárně dvě hodiny a absolvovat různá vyšetření a polykat léky apod., stejně to dělám. A zásadně chodím na preventivky, protože já si zase naopak myslím, že čím dřív se na nemoc přijde ( a nemusí to být zrovna ta obávaná rakovina), tím je větší naděje na uzdravení. Jasně, vždycky to nevyjde a nakonec umřít musíme všichni. Ale proč lézt hrobníkovi na lopatu předčasně, ne?

íce života svými stesky, že by něco měl dělat a svým hubováním na něj, že nic nedělá....