Začít od nuly v pětapadesáti? Jde to?
.jpg)
Je mi pěkně ouvej. Rozvádím se. Vůbec mi není lehko, mám strach, jak budu vše sama zvládat. S manželem jsme spolu byli přes třicet let, vychovali dvě děti, které jsou už dávno dospělé a mají své rodiny. Když vylétly z hnízda, myslela jsem si, že teď nás čeká další životní etapa, budeme mít víc času sami na sebe. Jenže všechno je jinak.
Už delší dobu jsem na manželovi pozorovala změny, nejdřív jsem si říkala, že slyším trávu růst, ale postupem času se mé podezření potvrdilo. Zamiloval se. Tajil to zdatně, ale nakonec vyšel s pravdou ven sám od sebe. Oznámil mi, že naše manželství už pro něj ztratilo smysl, že má přítelkyni, se kterou se už více než rok intenzivně stýká a oba dva dospěli do bodu, kdy chtějí spolu být a žít. A já jsem tou překážkou na cestě k jejich doživotnímu štěstí, a proto bych neměla dělat problémy a přistoupit na rozvod.
Byla to pěkná sprcha, stále se z toho nemůžu vzpamatovat. Po pár dnech, kdy jsem se snažila vše nějak vydýchat, jsem se přiměla uvažovat racionálně a dala s manželem řeč, jak si to tedy představuje. Že půjdeme od sebe, je jasné, doprošovat se ho samozřejmě nebudu. Jde mi o majetkové vyrovnání. Protože bych nerada odešla s holým zadkem.
Bydlíme totiž v domě, který patřil manželovým rodičům a po jejich smrti už je celý jenom jeho. Já na něj samozřejmě žádný nárok nemám a pochybuju, že bych měla nárok na nějaké vyrovnání. Je mi jasné, že se budu muset odstěhovat do nějakého pronájmu. Chtěla jsem to vše s manželem rozumně probrat.
Za dobu manželství jsme si společně zařídili a vybavili domácnost, máme auto a nějaké úspory, které jsou částečně naše společné a částečně na nich leží peníze z manželova dědictví po rodičích. Suma sumárum, celá tato částka by stačila na zakoupení nějaké garsonky nebo jednopokojového bytu pro mne. Naivně jsem se domnívala, že muž se zachová jako formát, přihlédne k tomu, že je to on, kdo rozboural naše manželství a k tomu, že si musím vyřešit bydlení. Jenže to se nestalo. Prohlásil, že z našich úspor oddělí částku co má po rodičích a to, co zbude, si rozdělíme napůl. No, v tom případě by mi to asi nestačilo ani na zahradní chatku.
Původně jsem myslela, že se zachováme jako dospělí lidé, na všem se dohodneme a náš rozvod bude nesporný, oba se tak vyhneme ponižujícímu a zdlouhavému rozvodovému řízení. Teď jsem své předsevzetí přehodnotila a holt se budeme rozvádět se vším, co k tomu patří. Mrzí mne to. Hlavně stejně nevím, jestli si tím pomůžu a podaří se mi z našich úspor získat víc peněz, než jak vykalkuloval on. Ale aspoň to zkusím.
Než tohle všechno proběhne, nějakou dobu to potrvá a já už s ním opravdu žít nechci. Nikdy bych nevěřila, jak rychle můžou opadnout city k někomu, koho více než třicet let milujete. Začala jsem si intenzivně shánět pronájem a plánuju se co nejdříve odstěhovat. Je mi z toho všeho nějak úzko. Je mi pětapadesát, to už je věk, kdy si člověk hůř zvyká na něco nového. Neumím si představit, jak budu sama, bydlet jen sama se sebou, o nikoho se nestarat, na nikoho nečekat, ani nikdo, kdo by čekal na mne. Děti bydlí daleko, syn dokonce až v Německu a dcera skoro dvě stě kilometrů do nás. Klidně bych se přestěhovala blíž k ní, ale nemůžu kvůli práci.
Myslíte, že se dá i v mém věku začít znovu a najít si v životě zase něco hezkého? Momentálně si připadám jako použitý a odhozený hadr. Přitom nejsem žádná šmudla, vždycky jsem o sebe dbala, po téhle stránce si manžel nikdy nemohl na nic stěžovat. Akorát ty roky mi přibývají a jemu holt učarovala mladší a atraktivnější.
Nějak se v tom plácám. Chvílemi se cítím hrozně silná a věřím si, že to zvládnu a pak jsem zase hromádka neštěstí a mám tendence se litovat. Zažila některá z vás něco podobného?
27.4.2015 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 83 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Začít od nuly v pětapadesáti? Jde to?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Jsi zdravá, jsi. Pak je všechno o.k. Rozvod - než bych Ti zde složitě radila, vezmi si právníka. Sporný rozvod a boj o všechno. Je Ti teprve 55 let, máš spoustu krásných časů před sebou. Prožila jsem totéž co Ty, ale byla jsem o kousek starší. Pomohla mi věta jedné mojí kamarádky, když jsem na její zahradě pila kávu " no rozhodně to nebudeš Ty, kdo mu bude měnit plíny, aby Ti nepo...... gauč". Nějakou dobu jsem se trápila a nemohla pochopit PROČ. To už je pryč a já jsem ochutnala tu úplnou svobodu. Muži už v mém životě nebudou mít místo. Který muž by také vydržel na oběd v neděli rohlík s máslem a rajče !!!! No a mladice si sice staříka pravděpodobně oblékne do džínového oblečku a bude jej trapně vydávat za mladíka. Ale nikoho tím neošálí. Jeho vnitřním orgánů je přesně tolik let, kolik mu je. I prostata už má své za sebou a jistě brzo udeří. A Ty u toho nebudeš, protože v té chvíli budeš na kosmetice, v knihovně, v divadle nebo v cukrárně. Prostě budeš žít a ten život, a to mi můžeš věřit, bude naprosto báječný. To je moje zkušenost. A já jsem velmi vděčná té mladé, inteligentní krasavici, že mi staříka sejmula z krku......
Po přečtení příběhu mi přišlo, že je to můj vlastní, akorát mi bylo 50, když manžel opustil společnou domácnost kvůli vdané jeho podřízené, která byla jen o pár let starší, než naše dcera. Z naší domácnosti sebral vše, co se mu hodilo, včetně peněz, o kterých prokazatelně věděl, že nejsou jeho. Již 3 roky jsem rozvedená, v současné době se soudíme o společný majetek resp. nemovitost. Je to trapné, ponižující a zdlouhavé, ale nevyhnutelné. Nehodlám se vzdát bez boje, abych mu vše, co jsem 30 budovala, podala na tácku. U soudu lže a vymýšlí si nesmysly, které, kdyby nebyly řečeny u vážně u soudu, by byly k smíchu. Ze své zkušenosti radím Miladě bojuj a nevzdávej se, shromáždi účty, smlouvy, všechny, co můžeš. Mně hodně pomohlo, že schovávám výpisy z banky a ke každé položky píšu, co to bylo. Před každým soudem se v tom přehrabuju a vyhledávám, co by se mi hodilo. Dá se začít v 55 letech znova, jen záleží na startovní čáře, pokud máš zajištěné bydlení a dobrou práci, tak můžeš jen získat, můžeš si jít kdy chceš, kam chceš, s kým chceš, nemusíš skládat účty a podávat vysvětlení, nemusíš poslouchat ničí výčitky. Když se partner dokáže po 30 letech solidního manželství zachovat jako dobytek, dámy prominou, nestojí za jedinou slzu, ani za vteřinu trápení. Milado, nedej se, ony i zděděné peníze nemusí být jenom jeho, pokud přišly na váš společný účet a smíchaly se s ostatními financemi, pokud jste je použili na běžný provoz domácnosti, bude mít manžílek asi smolíka :-(. Pokud dojde na majetkové vyrovnání u soudu, přeji rozumného soudce a dobrého právníka. Jen neustupovat z boje, co teď získáš, to budeš mít!!!!!! Držím pěsti :-)
Verera - 29.4.2015 12:14
to by musel dokazat, ze ty penize zdedil, podobne jako ona dokazat, ze to slo ze spolecneho.
hlavne aby nez dojde na rozvod neodklonil veskere spolecne finanace. Necim tu svou druhou asi vydrzuje a to je na ukor manzelky.
.gif)
illča: hlavně schovej od všeho účty ...jeden nikdá neví.....
Pentlička: krásná jsi uvnitř ....venkovní krása je pomíjivá, máš dobré srdce a jsi milá .......
sharon: haha, když jsem sama stará a ne zrovna sexbomba? Který mladý, hezký, milý by si na krk uvázal starou bábu? Leda že bych byla héérečka, to jo...
illča: Jestli nemáš účtenky, tak by se mohlo pak taky těžko dokazovat. A pán by mohl tvrdit, že to platil z peněz též zděděných.
Jestli ten právník nemluvil jen o právu v domě bydlet. Jinak je to fakt divný názor.
.jpg)
kubikm: 
aha ... tak to vypadá, že bych taky jednou mohla odejít s holou zadnicí ...ale snad úplně holou ne, za tu dobu, co má manžel dům napsaný, se udělala : nová fasáda, okna, okapy , ploty,dlažba, místnosti, elektrika ,dvojlinky, trojlinky, krabice...přikoupil pozemek .... už stačí , pane Lorenc? 
https://www.youtube.com/watch?v=9pmvqIWd_dQ
a ještě - pokud bych odešla před náhradním bytem, znamená to, že jsem spokojená a dál nemám nárok...bacha
illča: všeobecně...co prošlo dědictvím jednoho manžela je 100%jeho
vím, protože ta naše zahr je manžela, i když jsme ze společného vlastnictví vypláceli jeho sourozence.....
pokud by to byl "byt" i v tomto případě bych měla právo jako manželka tam bydlet
pokud by mě chtěl vypudit, musel by mi dát přiměřenou náhradu, tj. stejná kategorie + odpovídající m2
V téhle situaci bych s rozvodem nepospíchala.Buď mi sežene bydlení,nebo se nerozvedu.Pak už to záleží na něm,jak se zachová.
.gif)
Pokud budes schopna to utahnout financne, petapadesatka je ten uplne nejlepsi vek jak zacit znovu
. Muzes vsechno, na co jsi nemela, diky peci o rodinu, cas. Konciky, pratele, turistika, lenoseni s knizkou. Ted jde jen o to, jestli umis zit nejaky cas sama, nektere zenske to nedokazi. On casem treba nekdo i prijde, neni ale dobre tlacit na pilu a skocit po prvnim previtovi za kazdou cenu, jenom aby clovek nebyl sam.
Pentlička: můžeš mít i mladého, milého a laskavého......
Nika1: jo, tak to opravdu nevím. Možná je u nás situace jiná proto, že jsem v tom domě už 10 let bydlela - měla tam trvalý pobyt a pak ho teprve manžel zdědil?
