Moje snacha je špindíra. Hádáme se.
.jpg)
Ráda bych znala váš názor na následující problém. Zajímá mne, zda byste se zachovaly stejně jako já, nebo jestli byste dokázaly být ticho. Možná nejsem dostatečně velký diplomat, nevím.
Můj problém se jmenuje snacha. Nebudu zastírat, že když nám ji syn poprvé přivedl domů, nijak mi do oka nepadla. Samozřejmě jsem nedala nic najevo a brala to tak, že si ji syn vybral a já do toho nemám co mluvit. Ve skrytu duše jsem ale doufala, že jim to nevydrží. No, spletla jsem se. Ani ne za rok byla svatba a za další rok se narodila vnučka.
A právě od té doby nějak víc vnímám, jaká snacha je. Vnučce je teď rok a půl a já trpím. Synova žena je totiž neskutečně líná a bohužel, doslova špindíra. Dokud byli jen sami dva, snažila jsem se to nevnímat, ale od chvíle co mají dítě, před tím už nedokážu zavírat oči. A občas se neudržím a něco jí řeknu. A jsem samozřejmě ta špatná, vztahy mezi námi dvěma jsou pořádně napjaté.
Nemůžu si pomoct. Kdykoli k nim přijdu na návštěvu – ohlášenou, samozřejmě – vždycky mají doma neskutečný binec. Syn bývá od rána do večera v práci, ona je doma s dítětem. Všude se válí poházené prádlo, v koupelně na zemi, v obýváku a v kuchyni přes opěradla, nádobí jsem u ní neviděla umyté nikdy, neustále jí doslova přetéká linka. Do prachu na nábytku bych mohla malovat.
Je to prostě děs a v tom je ta malá. Hraje si na měsíc nevytřené podlaze plné fleků a drobků, koupe ji ve vaně, kterou snad myje jen na vánoce. Nerozumím tomu, že to takhle snese a nevadí jí to. Ze začátku, když byla malá ještě novorozeně, jsem se nabízela, že pomůžu, umyla jsem třeba nádobí, koupelnu, vytřela. Ale snaše to vadilo, tvářila se vždycky strašně nevraživě, tak jsem toho radši nechala.
Naposledy, minulý týden, jsme se opravdu hodně pohádaly. Ohlásila jsem se na návštěvu a opět byla usazena do příšerného bince. Řekla jsem jí, že by se měla konečně vzchopit, udržet byt v nějaké přijatelné čistotě snad není takový problém. Snacha se na foukla a doslova na mě řvala, že je to snad její věc, kdyby prý měla lejno uprostřed obýváku, tak mně do toho nic není. A jestli se mi to nelíbí, tak nim chodit vůbec nemusím.
Urazila jsem se a odešla. Od té doby jsme spolu nemluvily, ani se synem. S manželem jsme se rozhodli, že vnucovat se nebudeme, ale je nám líto, že nevidíme vnučku. Oni k nám na návštěvu nepřijdou, ačkoli jsme je už dřív mnohokrát zvali, malou nám taky třeba na půl dne nesvěří. Prý až bude větší.
Co byste dělaly na mém místě? Možná jsem měla být zticha, ale kdybyste to tam viděly, to se prostě nedalo.
11.5.2015 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 75 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Moje snacha je špindíra. Hádáme se.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
jó.. tchyně a uzený... snacha má pravdu.
Když mi někde něco vadí, tak tam nelezu 
A kdyby mi domů chodila nevyžádaně tchýně a něco cekla, tak bych jí už nikdy neotevřela dveře 
Já bych tam prostě nechodila...
pro cilani 12.5. :
vůbec bych se nezbláznila. Mně stačí dcera - to je bordelářka - ta by měla za to už dostat nějaký diplom. Ovšem my dvě si vyhovíme. Já jí řeknu - to je binec a ona - jo, jsem nepořádná a líná, já vím. Ale kdybys vzala ven svoje vnouče, tak budu mít čas a vlítnu na to. A nebo víš co? Půjdu já a ty mi pomoz...jo, a tak to dáme vždycky nějak dohromady. Jí totiž vůbec nevadí, když tam něco udělám. Snad kdybych do skříní se pustila, bude ráda. Nejsem ovšem blbá. Člověk stárne a síly ubývají. Mít dvě domácnosti? Začnu taky držet lenoru. Dokud je čas. To bych pak za ní mohla lítat i do práce, no ne?
Plně s vámi souhlasím,mladí si neumí s ničím poradit.Pleny jednorázové,jídlo z konzerv,sezení u počítače,jak by mohli něco stíhat.Neříkám,že jsou všichni stejní,ale je to tak.
Co Vám je po tom, že to tak je. Ano, může Vám to vadit, ale jak bylo psáno, držet hubu, je to věc snachy, ta v tom bydlí. Nikdy bych si nedovolila říct, uklidte si tady, i když si to myslet můžu.
Na Vašem místě bych s prominutím držela hubu. Jak si něco takového můžete dovolit? Mluví snad snacha Vám do toho, v jakém stavu máte domácnost? Jako taky si někdy o některé domácnosti pomyslím, že by třeba zasloužila více úklidu, ale nikdy, nikdy bych si to nedovolila říct, a o to více, kdyby to byl takto blízký příbuzný,
Sáhla bych si do svědomí a zkusila si přiznat, že nejde primárně o zdraví dítěte (ostatně-bordel v bytě, šťastné dítě), ale o to moct kecat mladým do života. "S manželem jsme se rozhodli, že vnucovat se nebudeme." Myslím, že snacha bude ráda a syn taky, protože bude mít konečně klid. Lidi nejsou na světě od toho, aby žili podle vašich představ, to byste si měla zapsat za uši. Ještěže moje máma i tchýně jsou normální.
Tam bude odstup od začátku.Hned jak jsem si přečetla,že jí do oka nepadla,tak jsem si říkala,to bude problém.Zajímalo by mne,jestli je syn jedináček atd.Snacha asi nebude hloupá a nevraživost vycítila.Možná,že se touto cestou brání.
.gif)
Máš pravdu. Měla si být zticha.
Badi: My meli takovy gumovy co se navlikal na prst, takze by to asi vzal i s prstem
A upřímně řečeno, děkuji všem bohům, že moje tchýně je normální ženská, se kterou se dá normálně mluvit, a která hned jak mě uviděla ve dveřích nenasadila kyselej ksicht, že si teda pro svoje zlatíčko představovala minimálně Pučálkovic Aminu! 
YXH: Já kdybych se pokusila vyčistit zuby našemu psovi, tak mi ten kartáček spolkne a kouká, co mu dám za další chod...
Není binec jako binec.
Špinavá vana, umyvadlo, mnoho týdnů neutíraný prach, to by mi vadilo. Prach, pokud je ho opravdu hodně, navíc dráždí sliznice.
Nepořádek ve formě rozházených hraček, svršků anebo vyskládaných věcí na lince by mi tolik nevadil, obzvlášť s malými dětmi je to v určitém období celkem častý jev a spíš bych se jako babička snažila pomoct nebo vzala děti ven.
Linda: Treba ji jeji manzel vytykal, ze nema uklizeno. 
Chudaci psi, 
nasi by ji asi pokousali.
