Občas dám synovi na zadek. Jsem špatná?
Mám pětiletého syna a asi se vymykám dnešnímu modelu výchovy, kdy je dětem dovoleno prakticky vše a plácnout je patří k něčemu nemyslitelnému. Syn je normální kluk, docela často zlobí a když už to přehání, klidně mu dám pár na zadek. U svého okolí se ale setkávám s nepochopením a kamarádky, se kterými se stýkáme a mají také děti, mi dokonce řekly, že bych se nad sebou měla zamyslet.
Přitom si nemyslím, že bych byla nějaká matka tyranka. Jenom se snažím syna vést k tomu, aby byl slušný a vychovaný. Nesnáším, když se rozcapuje, neposlouchá nebo dělá naschvály. To ho vždycky párkrát upozorním, že takhle ne, pak už i zvýším hlas a když to nezabere, dostane párkrát na zadek a hned je klid. Měla bych si kvůli tomu připadat jako krkavčí matka? My i celé generace před námi jsme byli tímto způsobem vychováváni a nevím, že by to na někom zanechalo následky. Mluvím samozřejmě o normálním naplácání, nemám na mysli nějaké výprasky rákoskou nebo vařečkou. To už je opravdu extrém.
Když jdeme někam společně s kamarádkami a jejich dětmi, kolikrát mě to stojí hodně sebeovládání, když vidím, jak s nimi ty jejich děti cvičí a ony jen bezmocně stále dokola vysvětlují něco, co už bylo tisíckrát vysvětleno. Na těch dětech je vidět, že mají maminky na háku a vysloveně zkouší hranice, kam až můžou zajít. Samozřejmě to můj syn v téhle společnosti zkouší taky, ale toho si dokážu rychle srovnat. No a pak poslouchám, jak jsem neschopná matka. Poslední dobou už na tyhle hromadné akce radši ani nechodím, jen občas, výjimečně.
Nicméně občas se přistihnu, že pod tlakem okolí začínám přemýšlet, jestli opravdu nedělám něco špatně. Syn dostane na zadek tak třikrát týdně, jak kdy. Někdy vydrží i dva týdny hodný, někdy zlobí fest, od rána do večera. Snažím se mu vysvětlovat, uvědomuju si, že je ještě malý, ale přece i to vysvětlování má své hranice. Ale asi jsem dneska s tímhle přístupem za exota.
Co si myslíte vy? Považujete současný výchovný trend, kdy se kolem dětí chodí pomalu po špičkách, jen aby náhodou neutrpěly nějaké trauma za správný? Taky jste svým dětem občas daly, nebo dáváte výchovně na zadek?
11.10.2016 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 63 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Občas dám synovi na zadek. Jsem špatná?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Kateřino s dítětem si dělejte co chcete , je to váš majetek 
Jo a na vysvětlení stačí dvě tři věty, to se stihne i při raním fofru, nedostatek času není žádná omluva pro plácnutí dítěte.
krasaka: Jenže to je nepochopení. Dlouhé vysvětlování nemá smysl, to je taky selhání rodičů, že nedokážou dítě usměrnit. Je potřeba vysvětlit tak, aby dítě pochopilo a nastavit vztahy tak, že když pochopí, poslechne, případně se dohodne nějaký kompromis. Třeba jako že musíme jít, ale ještě 5x se zhoupneš, případně i dítě může něco navrhnout, aby mělo pocit, že o sobě může rozhodovat a rodič přijme, pokud je to v souladu s jeho cílem (třeba stihnout autobus).
U toho uřvaného kluka v Zoo, měla babička vysvětlit, že tam není sám, dát mu ještě chvíli na pohoupání, aby se s tím smířil a pak ho z houpačka odvést s tím, že když půjde dobrovolně, může se ještě pohoupat, až na něj přijde řada, když ne, tak už se tam nedostane, protože se nedokáže podělit s ostatními. Hotovo, co je na tom složitého. On velice rychle pochopí, co je pro něj lepší a bude to fungovat i do budoucna, když babička vytrvá.
Všude jsou jiné podmínky, dlouze vysvětlovat si těžko může dovolit samoživitelka, která musí do práce od jednoho roku dítěte /a dvě starší potřebují taky péči/. Když máte dvě dcery v pubertě a malého kloučka, jenž si uvědomuje svou jedinečnost - lítáte jako hadr na holi 
, tak musí vše odsejpat, ale taky to jde skloubit.
Jak jsem již psala, hodinová kázání jsou horší nežli plácnutí /když u babičky chtělo dítě pacičkou ochutnat obsah popelníku,který babička nestihla dát nahoru/-pak třeba večer před pohádkou se dalo vysvětlit, proč to je FUJ-ale strávit dobu návštěvy dlouhým kecáním
Tehdy jedna přihlížející starší dáma pronesla : Makarenko neMakarenko - toho spratka bych zašlapala do podlahy
Do určité míry chápu obě strany - i to, co tu zaznělo od Orinky, i to, jak popisuje svoji výchovu Verera. Ono asi platí všeho s mírou a hlavně, každé dítě je jiné a každý rodič je jiný. Mám známou, co má na můj temperament přímo nebeskou trpělivost, je neuvěřitelně laskavá a klidná. Tak jako ona bych v některých vyhrocených situacích s dítětem jednat nedokázala a ani nechtěla, je to strašně vzdálené mému naturelu, který prostě nelze potlačit. Příjímat nevhodné chování dítěte jako normu prostě nejde. Taky neustále laskavým hlasem dokolečka jednomu něco vysvětlovat, zatímco druhý nebo třetí sourozenec mezitím třeba potřebuje poradit s úkolem do školy nebo mi prostě něco sdělit, taky nejde.
Na druhou stranu, pravidelně trestat výpraskem dobré není a nikdy nebylo. Jsou povahy, které tenhle přístup prostě do nějaké míry zlomí a není jich málo.
Můj muž doplácí na svoji přehnanou slušnost a braní ohledů na ostatní celý život. Jeho mladší bratr striktní výchově unikl a je suverénní až příliš.
Verera: Naprosto souhlasím.Tohle černo-bílé vidění věci je hrozné= bité dítě bude poslušné a hodné,nebité bude spratek nevychovaný..pozůstatky středověké výchovy.Dnešní a budoucí doba nepřeje dětem,které jsou moc poslušné...děti se potřebují rozhodovat od dětství,mít pocit samostatnosti.Děti,které neohlásí zneužívání - to jsou vždycky ty hodné a poslušné,které se rodičů bojí.
orinka: Proč si myslíš, že dítěti, které nikdy nedostane na zadek , se ve všem ustupuje? Proč by měly být jen tyhle extrémy?
Právě že jde o to komunikovat s dítětem tak, aby nebylo nutné používat tresty, ječet na ně a přitom jsme neustupovali v zásadních věcech, neměli pocit, že jsme kvůli dítěti tlačeni do něčeho, co nechceme, ale dítě mělo prostor pro to, aby přiměřeně věku o sobě rozhodovalo a také za svá rozhodnutí neslo odpovědnost. To přece není až tak složité a vážně to funguje.
Našla jsem stránky k tomu videu o kousek níž, www.nevychova.cz, zběžně je prohlídla a mám pocit, že to má dost blízko k tomu, co se tu snažím říct.
Máme dvě dcery, starší dostala přes zadek 2x, jednou za lhaní a jednou za vymazanou pětku v žákovské. Ale to bylo takové plácnutí, ani bych o tom nemluvila. Mladší nedostala vůbec nikdy, ačkoliv teď, když už je dávno dospělá, si myslím, že občas měla dostat nařezáno. Ae to už je jiná kapitola.
Já jsem dostala od otce, ale to už jsem byla skoro dospělá, jinak mě naši nebili.
Náš známý dostával s bráchou od rodičů takový výprask, když byli malí, že do dneška chodí okolo řemenu, který visí v garáži a kterým bývali biti, obloukem. Sám má dvě dcery a ty po vzoru svých rodičů řezal opaskem tak, že se jedna z dcer několikrát bolestí počurala.. Takové rodiče bych zavřela.
Verera: tak pokud budeš s dítětem postupem doby stále, i v dospělosti, bude vám spolu možná dobře. Jenom si nedovedu představit člověka, kterému se od útlého věku ve všem ustupuje, vyhoví, všecko se mu podřizuje, jistěže pak vychodí školu, kde se neznámkuje. A pak přijde do pracovního kolektivu, bude muset pracovat podle tempa, které mu někdo určí a bude muset plnit úkoly. Všecky. A nebude se stačit divit, protože maminka to s ním dělala docela jinak
Teď jsem náhodou narazila na tohle video, tenhle přístup vypadá sympaticky.
http://video.aktualne.cz/dvtv/zadne-pochvaly-ani-tresty-nevychova-je-o-duvere-obetovat-vse/r~8c9b8dfe8efc11e69d46002590604f2e/
Nika1: Ale bacha, izolace v místě, kde nemůže nic rozmlátit
kubikm: Bráchovi se zasekla holčička na přechodu. Najednou začala vyvádět, táhnout zpátky, křičet. Naštvaně ji odvlekl na chodník. Až tam si všiml, že uprostřed přechodu ztratila botičku, což se mu snažila naznačit tím křikem, protože ještě neuměla pořádně mluvit.
Verera: tak priste sebrat. No bude amok, ptz to ostatni dostanou. Nasleduje izolace :-).
kámoška měla relativně na stará kolena holčičku...furt byly obě v amoku...křik, pláč...
jednou jsme dorazili s mužem a dcerkou na návštěvu a Irena poprosila, zda by někdo její dcerku nenakrmil
muž vzal talíř a lžičku a začal...
nabral...zavrtěla hlavou a ukázala na jiný kousek
nabral ten, zase zavrtěla
asi 9x
muž nic, prostě nabral ukazované sousto
potom už ji to samotné asi bylo blbé a najednou vše snědla
a kdykoli jsme tam přišli, už v klidu jedla...kdežto mamince dělala peklo....
.jpg)
kubikm: 21:14: to je dobrý
druhý příklad
muž dal holce utěrku a říká
běž a hoď to do kuchyně
ona se rozběhla...až na práh kuchyně....a tam to hodila
muž se začal zlobit
říkám mu
řekls - běž a hoď to do kuchyně, což přesně provedla
