Říkáte manželovi všechno, nebo zatloukáte?
.jpg)
Měly jsme s kolegyněmi zajímavou debatu. Týkala se toho, zda říkáme svým mužům všechno, nebo zda některé věci zatloukáme. Není tím myšlena přímo nevěra, ale celkem běžnější záležitosti. Docela jsem koukala, jak je lhaní manželům většinou mých kolegyň bráno jako něco zcela přirozeného.
Já si to neumím představit. S mužem jsme spolu skoro dvacet let a nikdy mne nenapadlo mu lhát, nebo si něco vymýšlet, či zamlčovat. Připadá mi to dětinské a nedůstojné. Hlavně jedna kolegyně přiznala, že svému manželovi lže v podstatě denně, i když ona to lhaním nenazývá. Říká tomu taktika.
Z toho, co říkala, vyplynulo, že mu zamlčuje když si koupí něco nového na sebe, když jde s kamarádkou na kafe, tak tvrdí, že musí zůstat v práci přes čas. Neumím to všechno ani pořádně popsat, protože to sama dost dobře nechápu, ale ona ho vlastně neustále nějak „lakuje“, manipuluje, vymýšlí si, překrucuje, zamlčuje, upravuje si pravdu podle toho, co a jak se jí zrovna hodí. On samozřejmě není úplně hloupý, takže často její lež odhalí a řekne jí to, načež ona pak spustí ublíženecké plačtivé divadélko a dělá ze sebe chudinku, které ublížil a on si ji pak udobřuje a utěšuje ji.
Přiznám se, kdyby jí bylo dvacet, řekla bych, že je to ještě nezkušené mládě a časem z toho vyroste. Ale jí je už dost přes třicet, mají dvě děti. Nechtěla bych, aby to vyznělo, že ji pomlouvám, tak to nemyslím. Je mi v podstatě úplně jedno, jak to mají lidé doma zařízené, jen mne v jejím případě zarazila ta přemíra lží a manipulací. A taky mne překvapilo, že dost z ostatních kolegyň jí přitakávalo a shodly se, že na chlapy se takhle musí, že než se kolikrát dohadovat o nesmyslech, je lepší jim něco nabulíkovat a vyhnout se tak hádce.
Asi jsem jiná, nebo nevím. My si s mužem říkáme všechno na rovinu, nemám potřebu před ním zapírat, že jsem si koupila nové boty nebo halenku, či že jdu s kamarádkou do kina. A stejně tak on, když si chce s chlapama občas zajít na pivo, jednoduše mi to známí a jde, nelakuje mě nějakými výmysly o přesčasech.
Jak to máte se svými muži vy? Panuje u vás naprostá otevřenost a upřímnost, nebo i vy svým mužům v něčem občas zalžete? A když jim lžete, máte pak třeba výčitky svědomí? Nebo to berete jako samozřejmost?
30.4.2015 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 59 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Říkáte manželovi všechno, nebo zatloukáte?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Vymýšlet si, že dělám přesčas, když jdu s kamarádkou na kafe, mi přijde trapné. Pokud bych k tomu neměla závažný důvod (např. že by manžel tu kamarádku z nějakého důvodu strašně nesnášel), shazovala bych tím sama sebe.
K otázce zatajování toho, co jsem si koupila na sebe. Pokud sama vydělávám, pokrývám svým příjmem svůj podíl na výdajích domácnosti, tak nevidím důvod, proč bych někomu měla hlásit, co přesně jsem si za své zbylé peníze koupila. Na nákupy oblečení jezdíme většinou do větších měst celá rodina, takže partner vidí můj nákup (většinou mu jej strčím k nosení), ale rozhodně nikomu nehlásím, že jsem si cestou z práce koupila za tři stovky řasenku a za další tři stovky krém na ksicht. - Neplatil mi to, nevšimne si toho, pořádně ani neví, k čemu to slouží, tak proč ho tím zatěžovat...
Bellana: Je pravda, že někdy zaženeme své blízké svou reakcí do kouta. Nechceme, aby nám lhali, ale pokud řeknou pravdu, je zle.
V tom případě bych ale manžela upozornila,že reaguje nepřiměřeně a pokud chce ode mě slyšet pravdu, musí ji taky přijmout (samozřejmě, že nedělám nic, co by zásadně mělo vadit), jinak ať se neptá. To mi přijde jako dospělá reakce a od manžela ji očekávám taky, nebudu zatloukat jako malý harant a nedovolím mu, aby se ke mně jako k děcku i choval.
A pokud nechci, aby mi blízcí lhali, musím jim dát možnost jak z každé situace důstojně vyjít. neznamená to se vším souhlasit, ale ne je seřvat za vše, s čím se mi svěří.
Arna: 17:13 to je hodně neomalená otázka a asi by se dočkal takové odpovědi, že by se už podruhé neodvážil zeptat (teda neumím si představit, že by ho vůbec napadlo se na to ptát). A nebo pak už jen ironie typu : samozřejmě, spím s každým koho potkám"
Nežárlivý chlap se tahle neptá a žárlivý se nespokojí s žádnou odpovědí, takže si nepomůžeš, jde jen o to ho odkázat do mezí slušnosti.
.JPG){kind=avatar}
Manželovi nelžu, ale taky mu hned všechno nevyklopím. Jsou věci, které neříkám nikomu a na přímou otázku řeknu, že o tom nechci mluvit. Kdyby to nerespektoval, neměla bych problém mu zalhat. Ví, že jdu na pivo s kamarádem, ale fakt mu nebudu vyprávět, o čem jsme si povídali. To je mezi mnou a kamarády. Já taky neloudím informci o tom, o čem si on povídá s kamarády a kamarádkami. Novou věcí se pochlubím, jen když je doma, když ji přinesu. Jinak na to úspěšně zapomenu, za tři hodiny už to pro mě není novina, kterou je třeba zmiňovat.
Každý, komu jeho nejbližší lžou, by se měl zamyslet nad tím, jak reagoval, když mu řekli pravdu. Většina lidí je líná pamatovat si lži, takže lže hlavně tomu, kdo dělá z komára velblouda. Jestli manžel oné kolegyně má milión řečí, když si zajde s kamarádkymi na kafe, nemůže se divit, že mu o tom lže. Stejně jako o nákupech oblečení. Vycházím z toho, že na to kafe nechodí denně a neutrácí nad možnosti jejich příjmu.
Ivi:
ohnout pravdu 
Petruša:
taky tak - nehlásím hned ani každý nový tričko, ale abych si vymýšlela zkazky , co kolik stálo nebo kam jdu na to jsem asi stejně líná jako Alena ;)
přijde mi to oboustranně nedůstojné a vůbec ...
navíc - lhát neumím - prořekla bych se hned v druhé větě
.gif)
Arna: To je právě to "ale to není úplně nové, to už mám dýl"!
.jpg)
Ivi: možná má dotyčná z článku žárlivého manžela, jsou tací, co žárlí i na kamaradky ...pak je proto ni asi lepší lhát,aby měla doma klid.
Ivi: zapírat kávu s kamarádkou je psycho...
.gif)
Ivi: Ohnout pravdu - tak to je krásně řečeno.
.jpg)
Vymýšlet si přesčasy když jdu někam na kafe nebo zamlčovat nový boty mi přijde divný 
Některý věci mu taky neříkám, ale spíš proto, že by ho to nezajímalo, rozhodně ne, že bych něco chtěla tajit
talenka: 
Vystihl to naprosto přesně! 
Ohledně nákupů nelžu, naopak - chci se mu pochlubit, protože mě koupě těší a chci se podělit o radost, a pokud jde o oblečení, tak se chci líbit hlavně jemu.
Většinou mám z nákupů až dětinskou radost - a on má radost, že mám radost :D
No a co se týká ostatních věcí... nelžu, ale neříkám to, co by ho mohlo bolet, páč by si to interpretoval jinak. Nedávno jsem se mu nějak otevřela, pár dní si to přežvykoval, a pak mi došel mail s nadpisem: Nechci bejt tvá nejlepší kamarádka!
Tak to respektuju a nechávám si něco pro sebe a daří se nám dobře 
illča: Každý někdy zalže nebo trochu ohne pravdu, to je pravda, ale lhát, žes byla přesčas v práci a místo toho jít s kámoškou na kafe mi přijde stupidní. Jednodušší je fakt nelhat. Ale je to jen můj názor, který jsem si za těch několik desítek let, co jsem vdaná docela dobře ověřila. 
.gif)
illča: ..........nikdy bych netvrdila že jsem nikdy neselhala......selhala a nestydím se za to , možná i proto jsme tak dlouho spolu......jen třeba kvůli dětem jsem určitě zalhala a pro klid v rodině určitě ....peníze a nakupování to ne , to je až moc přející......
Arna: PŘESNĚ TAK...A KDO SI MÁ PAMATOVAT 40 LET ZPĚT.... a někdy je lež hodně milostivá.......
