Zanadáváte si občas na toho svého?
„Vždyť to znáte, jak je to s chlapama. Ten můj není vůbec zlej, jenže je to takovej flegmatik, že mě neskutečně štve. Ten jeho klid! Panenko Marjá, jak mi leze na nervy. Přijde domů, lehne na gauč a nechá si přinést jídlo. A když mu s tím talířem naštvaně plácnu před nos, tak mi ještě v klidu poděkuje. V tu ránu bych mu ji plácla!“
Takhle to jednou vypadalo, když se u kamarádky tak trochu náhodně sešel „babinec“. Bylo nás pět a zastoupeny byly věkové kategorie od třiceti do šedesáti let. Zjistila jsem, že všechny ženy mají se svými drahými polovičkami podobné problémy, ať jsou jakéhokoli věku. Bylo úplně jedno, jestli jsme si stěžovaly na partnery současné či bývalé. Jen ti, do nichž jsme čerstvě zamilované, se zdají být bez chybičky. I u nich se však časem najde nějaký drobný kaz, který budeme moci s kamarádkami probírat.
O prohřešcích mužských protějšků jsme hovořily s nasazením. Na řadu přišlo i „trumfování se“, která je na tom hůř: čí muž je větší mlsoun, sobec, lenoch, workoholik, flegmatik nebo naopak cholerik, který je víc rozmazlený od maminky atd.
U bývalých partnerů se pochopitelně rozebíral jejich charakter – či spíše jeho nepřítomnost. Všechny jsme se vzájemně ujišťovaly, jak bychom si nikdy nenechaly líbit to, co ta druhá, a jak bychom s tím jejím byly hned hotové. Zkrátka a dobře jsme chlapy „zdrbly“ nahoru, dolů i naruby tak, že na nich nezůstala nit suchá. V ženské komunitě jsme cítily tu správnou sílu. I naše chytré řeči tomu odpovídaly.
Když jsme po nějaké době emotivního rozhovoru hodlaly zabrousit do neschopnosti mužů i v sexuální sféře, vykoukl z kuchyně náš společný známý Miloš. Muž jedné naší kamarádky, která nebyla přítomna. Něco u hostitelky (momentálně „single“) v kuchyni spravoval, protože ona to pochopitelně neuměla.
„Ježíši, my něj úplně zapomněly!“ problesklo v tu chvíli hlavou asi nám všem.
Překotně jsme ho začaly ujišťovat, že on je samozřejmě výjimka. Mlčel. Je hodný, šikovný, dobrosrdečný, ochotný, zkrátka – úžasný. Stále mlčel.
První se vzpamatovala ta nejstarší a nejzkušenější, moje maminka. „To jste si tedy, Miloši, vyslechl, že? Jediné, co nám tu teď asi chybí, je určitě zrní.“ Miloš sice nadále mlčel, avšak přidal úsměv a pokrčení ramen.
Shodou okolností mne Miloš vezl domů. Zeptala jsem se, proč tak zbaběle mlčel. Pochopitelně jsem si potřebovala rýpnout, že určitě ze strachu. Odpověď mne zaskočila.
„Mlčel jsem, protože jsem si usilovně představoval, jak byste se tvářily a mluvily, kdyby tam stáli v řadě všichni ti chlapi, kterým byste všechno tak ukázaly.“
Co myslíte, proč muži mlčí, když jsou ženy v drtivé většině? Je to ze strachu? Jak je to u vás, když se sejdete s kamarádkami? Také probíráte chyby svých mužů, druhů, kamarádů? Také si myslíte, že ženy v ženské společnosti mají hovory o problémech s muži „v popisu práce"? Jsme k tomu naprogramované? Proč na chlapy stále tolik brbláme, když je stejně máme rády?
31.3.2016 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 26 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Zanadáváte si občas na toho svého?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.PEGG: Přesně - holky - kdybyste měly takové zkušenosti s mužem jako já - braly byste zvednuté prkénko,občas nepěkné slovíčko...to pro mě by bylo super manželství!Psychicky týrané ženy se tady asi neozvou?Holky,važte si toho,když ten váš je aspoň slušný - píšu slušný -protože si neumíte představit,co může být bráno za pro něj , normální,manželství!Držím palec!
ahoj
jsem tu poprvé.Náhodou jsem narazila na tyhle stránka a jsem za to ráda.Každý chlap má něco za coby jste jej občas poslli do patřičnej míst.Ten můj je občas na zabití.Máme spolu vě děti.On je moje třetí dítě a táta čtvrtý.Nejsme milionáři ale máme sedobře.Rozumíme si jak u stolu tak v loži.Jo fajn vše ok.Jenže.Když si chci někdy polenošit déle v posteli.Tak on když vidí že já ho vidím tak chodí po špičkách.Neustále samé voloviny.Jednou jsem se do něj pustila že chci chlapa a né dálší dítě.On mě chytil do náručí a odnesl asi 200 metrů k mému tátovi s tím že mě vrací.Otec neváhal ani chvilku.Dal drahoušovi pětikorunu at si mě zase odnese domu.No co myslíte?Vzal si mě na ruku jako se nosí malé děti a šli jsme zase donašeho baráčku.Já mu jich cestou nandala.Do ramene,do hrudiDětem řekl že ho máma zmlátila a proto musí na pivo.Jo at jde.To chlapi dělají jen že on bez dětí nejde.Tedy samozřejmě en tehdy kyž můžou být venku.Když se ho zeptám co by si přál třeba k narozkám tak jeho odpověd znám dopředu.Kup ssi něco hezkého na sbe tím mi uděláš největší radost.Když je hokej nebo ted fodbal.tak tam zůstane dýl.já si pro dět dojdu.dám si taky jedno a deme domu.příjde domu namazenej.neřikám že ne.To se poto lísá a omlouvá.Mě to nevadí když se občas prdne.Fakt ne.Nechlastá,není to alkoholik.Jenže on se neumí ani normálně omluvit.Nasadí provinilý obličej a se slovy,kdž se na mě maminko nebueš zlobit tak ti koupím koně nebo třeba lamu.Je to komedyant.V loni mě pozval na rande.no tak jak to píšu.Oblíkla jsem se tak jak to má rád.Dlouhou letní sukni a tryčko které musí být průhledné tak aby byla co nejvíce vidět podprda.Mě to neva a jemu se to líbí.Sednem do auta a jedem.My bydlíme téměř na samotě a on mě na samotu zase vzal.Za jízdy vytáhl tisícovku s tím že odemě odkoupí kalhotky.Pak přidal ještě další 4.Říkám si.Tak proto mě vezeš na samotu.Tož jsem si spodáry sundala.Peníz si vzal z naší společné kasičky a zase tam zkončí.Tak co.Některý holky chodí na ostro dost často a já vlatně obča taky.jak to v přírodě dopadlo to asi tušíte.Jinak to dopadnout nemohlo.Joo fajn.Hezká krajina,romantika,fajn sexík.Cestou domů prý najednou dostak hladíček.tak jo.Dáme si něco na zub.Jenomže on mi ty spodáry nevrátil.prý že je odemě koupil a že tedy jsou jeho.Tak já byla na večeři bez spodárů.Mohla bych tady psát do
Jarča*: Ty ho nepomlouváš, jen konstatuješ skutečnost!
PEGG: manžel si taky v noci zásadně nerozsvěcí, a když jsme byli na dovolené, tak jak byl rozespalý, šel vpravo, jak je zvyklý doma, a spadnul do sprchového kouta
No vida, a už jsem u pomlouvání chlapa
Ivi - 1.4.2016 12:01 no mě se to občas stane v noci, ale to si omylem zvednu poklop i prkénko, protože zásadně nerozsvěcím
PEGG: Možná je to tím, že ženské mají menší "výdrž" - ženská něco dělá (je jedno, jestli vaří, myje podlahu nebo si čte knížku, chce se jí na wc, ale chce to dodělat - podlít maso, utřít ještě tuhle dlaždici nebo dočíst odstavec a pak bezhlavě letí, protože to je už už. Zdravý chlap tuhle potíž nemá, sice se mu chce, ale klidně to odloží třeba třikrát a pak jde v klidu. Vlastně jsem nikdy neviděla chlapa letět kvůli vyčůrání. A jestli jsi někdy zkusila dosednout na wc bez prkénka, tak víš, jaký nečekaný náraz to je, byť rozdíl výšky činí nějakých 4-5 cm. Pokud jsi nezkusila, tak někdy vyzkoušej. Samozřejmě netvrdím, že mám pravdu, ale myslím, že jsem teoreticky nastínila jednu z možných příčin toho vyčítání.
na manžela nadávat je ubohost(slušně říct udělal to ,nebo ono to se mi nelibí,ale také to nemusí říkat všem )
nesnáším na WC mísu otevřenou rodina to ví jen návštěva nechává ten poklop nahoře
Možná to není přímo k tématu, ale proč je chlapům věčně vyčítáno zvednuté prkénko? Když je rodina, kde jsou kromě rodičů dva kluci, tak jsou chlapi jednoznačně v přesile. Tam by klidně mohli být oni naštvaní, že maminka nechává prkýnko sklopené
Podle mě by se ale měla mísa zavřít ještě před spláchnutím a to bez ohledu, kdo tam byl. Spláchnutím se šíří bacily.
Asi neznám žádnou, která by si někdy aspoň neposteskla. A někdy, když vím, že to s tím svým fakt lehký nemá, se ani nedivím. Ono když pomine prvních x let, stává se, že si lidi začnou lézt na nervy, pokud si zrovna nevybrali a sáhli kapku vedle. Potom to buď ustojí, nebo vyšroubují někam, odkud vede jediná cesta, ta jít od sebe. Stalo se mi zamlada, že se před spaním kecalo a kecalo, než se usnulo. Spíš jsem mlčela. Došla řeč i na drahé polovičky - tehdy byly čerstvými známostmi. Holky na nich nenechaly nit suchou. Žasla jsem a mlčela dál. Co nic nemluvíš, drcla do mě první, co ten tvůj, jaký má chyby? No, když se mi něco nelíbí, tak mu to řeknu, odtušila jsem po pravdě. Nevím, co bych vyřešila, kdybych ho tu pomluvila. Ty jsi pěkná, dopálila se ta druhá. Pěkně si posloucháš, a sama neřekneš nic. To jsi kamarádka? Bylo nám osmnáct. Ty holky jsou s těmi svými chlapy dodneška. A já ne. Zajímavé, že....
Ale taky se přikláním k tomu, aby než člověk tu pusu otevře, aby si představil, že ten, o němž mluví, stojí za ním a poslouchá....Aby když se otočím, mohla jsem se mu podívat do očí. Ale jsme jenom lidi, všichni. A doktorka Čeňková a Jan Cimbura byli světlé výjimky.
Ja se vdavala v 19ti,po roce jsme sli od sebe.Podruhe jsem se vdala ve 40ti a samozrejme jsem mezi tim mela nekolik partneru.Ani v jednom pripade jsem nikdy partnera nebo manzela nenazvala hrube a nebo sproste a to ani za jeho zady.To ze jsem si treba postezovala,ze nebyl zrovna idealni,to jo.Na me prvni svatbe mi byla jedna tenkrat uz starsi pani a ta mi rekla,ze si nikdy v zivote nemame zacit s muzem nadavat,protoze potom uz se to neda vratit zpatky.Ja se tim celou dobu ridim a muzu napsat,ze ani me se nikdy nedostalo hrubsiho slova a pokud neco neklapalo tak neklapalo,ale vzdycky jsme meli k sobe navzajem uctu.Mam kamaradku,ktera sveho manzela ve spolecnosti nenazvala jinak nez kretenem a idiotem a i vic,tedy nez od ni utekl k jine.Jednou jsem ji musela rict at se o nem takhle nevyjadruje predemnou,protoze ja si to nemyslim.
Myslete si co chcete,ale podle meho nazoru si zenska co se takto projevuje pouze leci sve vlastni komplexy a samozrejme i naopak.
YXH: Proste krava.
Ono kdyz budes pomlouvat manzela pred druhymi, budes sama vypadat jeste hur. Mam kamosku a ta na toho jejiho porad nadava a nasazuje. Znam ho, neni bez chyby, jako nikdo z nas (at muzsky nebo zenska), ale je to doce fajn muzsky oproti jinym, tak jsem se ho parkrat zastala, a ona uz prestala, protoze vi, ze o jeji nazory nemam zajem, mam svuj.
V rodinnem zivote jsou situace, kdy se lidi neshodnou, a zalezi to jenom na nich jak situaci vyresi. Pomlouvanim toho druheho se moc nevyresi. Almega: Plne s tebou souhlasim. take jsme s manzelem uz 36 let a nemyslim si, ze bych mela duvod ho pred nekym shazovat kvuli prkotinam.
Doufam, ze clanek je vymysleny, jinak bych si o pisatelce myslela ze je rodu skotu.
Nemám tohle moc ráda. Mezi kamarádkami tomuhle pomlouvání moc neholdujeme, ale v práci se tomu často nevyhnu. Když se kolegyně sejdou na kafíčko, to je něco. To je pokaždé stejné "no jo, znáte to, všichni mužský jsou stejný".... Zvláště jedna, je to už paní v důchodovém věku, s manželem je 45 let. Nikdy jsem neslyšela, že by o něm řekla něco pěkného. Nebo aspoň neutrálního. To je denně "Ten můj debil to zase zvoral", "Musím zavolat tomu pablbovi", "Představte si, co ten kretén zase včera udělal" - hodně silné kafe My pokaždé jen zíráme. Takhle bych opravdu dopadnout nechtěla, nejhorší na tom totiž je, že z toho vůbec není cítit jakákoliv nadsázka, ale jen a pouze opovržení a nenávist.
Kromě toho absolutně nesouhlasím s tím, že všichni muži mají podobné chyby.
Jasně že zdrbneme své drahé polovičky, oni to dělají taky, když jsou sami. Máme výhodu, že se všichni známe, takže si ze sebe navzájem děláme legraci a každý si dotyčného umí představit, případně i přidat nějakou historku. Nikdy to není ve zlém, ale kdo by odolal nějakému tomu vtípku na cizí účet, že :-)
dadka: Almega: