Z tchána se mi dělá šoufl
Možná že někomu bude moje trápení připadat jako banalita. Nejní to nic zásadního, spíš je mi to velmi nepříjemné.
Bydlíme v domě společně s manželovými rodiči. Taková ta klasika, jak to bývá: oni obývají přízemí, my první patro. Tohle soužití s sebou bohužel nese dost problémů. O nějakém opravdovém soukromí si totiž můžeme nechat leda zdát. Naše děti jsou dole u babičky a dědy jako doma a na oplátku zase rodiče chodí k nám, kdykoli je napadne. Není mi to příjemné, ale beru to jako daň za možnost bydlet téměř zadarmo.
Co mě ale rozčiluje takřka k nepříčetnosti, je tchán. Opravdu špatně snáším jeho chování a způsoby, spíš bych řekla „nezpůsoby“. On je zkrátka buran v tom nejhorším slova smyslu.
S ničím si nebere servítky a myslí si, že všichni jsou povinni ho respektovat takového, jaký je. On se přece kvůli nikomu měnit nebude. Chová se opravdu strašně. Už když slyším jeho hlas, tón řeči, takovou tu věčnou rozeřvanost a machrovitost, otevírá se mi kudla v kapse. A to je v podstatě to nejmenší.
Je zkrátka nevychovaný a netaktní. Když je doma, nevidím ho jinak než v trenýrkách, nátělníku a rozšmajdaných pantoflích. Dřepí na gauči, kouká na televizi a huláká. Takhle oblečen si s námi klidně sedne i ke společnému nedělnímu obědu. Vždycky mám po chuti už ve chvíli, kdy ho vidím, jak jde ke stolu a cestou si „urovnává“ rozkrok. O stolování radši ani nebudu mluvit. Podle něj je příbor pro fajnovky.
Je mi z toho na nic. Zjišťuji, že se začínám bát, aby se mu manžel jednou nepodobal. Zatím to naštěstí nehrozí, ale těžko říct, co bude třeba za dvacet let. Ráda bych tu stávající situaci s tchánem nějak vyřešila. Zatím to držím v sobě, myslím, že mi nepřísluší začít ho vychovávat nebo upozorňovat na jeho nevhodné chování. Politováníhodné je, že mu nic nedokáže říct ani jeho žena (bojí se ho), ani můj muž. Tvrdí, že táta byl odjakživa despota a nemá cenu se s ním pouštět do nějaké rozepře. On prý každého doslova „uřve“.
Co s tím? Když k nim přestaneme o víkendu chodit na obědy, vyřeší se jen malá část toho všeho. Navíc by to znamenalo zbytečný rozkol v rodině. Napadlo mě, že by to chtělo zapojit nějaký humor, nenápadnou taktiku, ale nevím jakou. Nenapadá vás něco, jak tchána přimět, aby se nad sebou zamyslel? Aby pochopil, že jeho chování je odpuzující?
29.11.2007 Rubrika: | Komentářů 76 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Z tchána se mi dělá šoufl
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..JPG){kind=avatar}
dadka: Proč bych si proboha brala čuně? A kdybych byla tak pošetilá a udělala to - jak z něho svleču ty hadry,když je mu jedno, jak vypadá? Asi bych ho mohla požádat, ať se převleče, ale jak se znám, po týdnu by mě to přestalo bavit. Nemám potřebu lidi předělávat. Mám kolegu, který si ráno obleče čistý oděv a odpoledne vypadá jako bezdomovec, aniž by se čímkoliv pocintal. Má dar vypadat uváleně.
Předpokládám u Otova tchána, že to tak je. Jednak podlle stáří jeho tchýně a tchána a jednak podle toho, že jeho tchán je závislý na manželce/jak někde psal Ota/. Ale beztak, kdyby můj manžel chodil jako čuně, /to teď nemluvím o tchánovi Oty/tak bych ho tak chodit nenechala a jedno by mně to nebylo. Něco bych s tím dělala.
každý jsme prase sám za sebe, nebo taky ne. To, že stav chátrání muže je vizitka jeho ženy je stejně překonaný názor, jako soudit podle stavu domácnosti, jaká je žena "hospodynka".
A jednak se tím degraduje chlap na nesvéprávného klučíka, co má sopla u nosu a tepláčky s dírkou, pokud to "maminka" nenapraví a jednak to z ženské dělá služku, co je zodpovědná na všechno kolem sebe.
Vlastních starostí má každý dost, na co si přivlastnovat ještě starosti svého muže. On mi taky nekouká na silonky, jestli náhodou nejdu do práce s puštěným okem.
dadka: no třeba právě ta žena od něj utekla, tak chodí jak čuně dál
Bellana: Asi na to máme každá svůj názor, ale jestli je muž s porominutím prase a nedbá na sebe, tak nevím, jak by ses vedle něj cítila. Ty půjdeš vyfiknutá a on vedle tebe jako šupák nebo špína. Otázkou ale je, jestli bych se vůbec na špinavého chlapa podívala, nebo si s ním vůbec něco začala.Když jsem např. viděla chlapa, který měl rifle špinavé až do žluta v určitých místech, tak jsem si řekla, že je čuně, ale jeho žena není čuně o nic menší, když ho nechá tak chodit.
dadka: Dospělý muž NENÍ vizitkou své ženy. Odmítám nést zodpovědnost za to, jestli je či není čistě oblečen. Je to jen jeho věc. Tedy pokud není nesvéprávný, pak je to jiná.
Ota: Víš, mně to hlava nějak nebere, když říkáš, že je celkem velké zvíře. Přece musí chodit upravený a čistý, je to vizitka především tvojí tchýně . Peru jednou do týdne,Nedovedu si představit, kdybych byla někde pryč, že by manžel neměl zásobu čistého prádla na každý den, nebo že by si v týdnu přepíral ponožky, protože má všechny 3 páry špinavé.
.jpg)
dadka: podle mě mu to tak vyhovuje, prostě tchán má možná pocit, že tchyni ušetří práci
Šťastná Baronka: Máš krásnou holčičku, tak se na tchýni můžeš s přehledem vykašlat..Když to řeknu úplně sprostě, dřív ona bude potřebovat vás, než vy ji.
dadka: 
hlavně , že jí nemám v baráku a nepotřebuju jí..složenky za mne neplatí a co se narodila dcera, nedostala od ní ani rohlík za 2,-Kč, páč už prej má vnučky od dcery a to stačí
Kassy: Každý den čisté trenýrky, nátělník, košile, ponožky a kapesník. Mikina to samé,svetr na košili max. 3 dny, kalhoty jdou po týdnu do praní, někdy dříve. Nepřijde mně to divné, jsem na to zvyklá. Já dělám totéž, spodní prádlo a punčocháče, když někam jdu odpoledne z domu, měním ještě jednou.
Jako bych viděla svého skorotchána... Doma v trenkách a nátělníku, vyvalený na gauči před televizí a s křížovkou z novin, diriguje a komanduje všechny okolo. K obědu ani nechodí, nechává si jídlo nosit do obýváku. Ani pro pivo do lednice si nedojde sám. A skorotchýně kolem něj skáče. Jezdíme k nim tak jednou měsíčně a veškerá moje komunikace se skorotchánem spočívá v pozdravu při příjezdu a odjezdu. Jinak ho prakticky nevidím, do obýváku bez jeho pozvání v podstatě nikdo nesmí. Když se s ním občas dám do diskuse, obvykle to končí jeho slovy: "Ty jsi ještě mladá, ty tomu nerozumíš, nic jsi nezažila, až budeš tak stará jako já, tak uvidíš." Tohle říká každému, když mu dojdou argumenty. Na to už nejde odpovědět. Nedovedu si představit žít s ním pod jednou střechou. S žádným ze tří sybů nemá dobrý vztah a přítel sám říká, že snad takový nikdy nebude. Tak doufám, že si to bude pamatovat a ubrání se tomu.
Skortchýně, to je kapitola sama pro sebe...
dadka: U ponožek to chápu, ale nosit košili víc než jeden den mi přijde celkem normální. U vás se fakt košile pere po jednom dni?
Šťastná Baronka: Promiň, ale ta tvoje tchýně není asi jen neomalená, ale musí být úplně blbá!!!
Ota: To myslíš vážně, že chodí v jedné košili a ponožkách více jak jeden den? A proč se neozve, nebo si nekoupí sám, co potřebuje?
Meryl: ad tchýně, těhotenství jsem měla krásné a těšila jsem se, ale ona mi obzvlášť v těhotenství vyváděla a vyprávěla takové šílenosti, že jsem to nevydýchala doteď a nikdy nevydýchám
Ohledně gynekologických dotazů...tento zde uvedený byl jeden z jejích nejmírnějších dotazů...
Nikdy jsem nevěděla kam s očima a jak zavřít kleslou sanici údivem nad jejími dotazy
