Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Ahoj Zuzko,
máme stejný případ v rodině. Moje babička. Moje máma je z ní již velmi vyčerpaná, protože takto jí týrá již třicet let. Já už v to nejedu. Pomohla mi homeopatie a rodinné konstelace. Bohužel maminku nezměníš, jen sama sebe, tedy svůj přístup k problémům. Držím palečky...

To je hodně těžké,psychika u člověka,který si myslí,že je nemocný,dokáže nadělat obrovskou paseku.Já mám nevyléčitelnou nemoc,jsem schopna si nadělat spoustu zbytečných potíží.Pomahá mi psycholog,už jsem se naučila stavy částečně ovládat sama a i za pomoci antidepresiv.Jestli je to skutečně tak vážné,že je přesvědčená že tu kterou chorobu má,nebát se a dojít k lékaři.Psychologické hovory jsou vedeny na úrovni a leckdy pacientovi pomohou více,než chemie.

takova je babicka...je pravda ze je hodne nemocna nicmene ma navic vsechny priznaky co jsou na pribalovem letaku.. onehda zjistila, ze leky na srdce ma prosly a uz mela zabalenou tasku ze urcite dostane zachvat v noci... a ted to res je ji 80 a otec, kdyz jednou na pozde nocni telefonat nezareaguje a neprijede a neco se stane bude si to do smrti vycitat...je to tezky .. na to mel nabeh syn diky jiny babicce asi ve 4. letech.. ja to resila ze jsem zacala.. ze me taky boli hlava ze to bude bla bla z tlaku a uz jsem zacala o necem jinym.. jj ja vim dite ale i na babicce to provozuju a pomerne to jde....drzim palce a preju silny nervy...

dadka: ATB MUSÍŠ dobrat, jinak neúčinkují a mutují rezistentní bakterie..to ¨ti doktor neřekl?! Je to nebezpečné..osobně když jsem nachlazená, nemocná, klesá mi výkonost a je jednodušší se vyležet- a už to dělám, zdraví mám jedno ..

Johanka74: Ale ne že bych vzala 3 peniciliny, 3 tabletky něčeho jiného a tak dál. Někdy se stane, že nevyberu ATB a zbydou mně tam třeba 3, tak to vezmu a zatím mně to pomohlo. Nedělám to ale pravidelně!Jsem zdravá, ATB beru skutečně tak 1x za 3 roky.
kareta: Když jsem nachlazená, tak si můžu dovolit chodit do práce, pokud nemám teplotu, protože mám výhodu samostatné kanceláře a soc. zařízení. Na oddělení k dětem v tu dobu nechodím, do práce jezdím autem, takže nikoho nenakazím.

nenapadne preved rec na neco legracniho a pozitivniho .. vyhledavej jen pozitivni novinky a vtahuj ji do rozhovoru o nich nebo na jejich tema... kup ji knihu vtipu, nech ji lustit krizovky kdy tajenka je vtip... atp

souhlasím s tím najít jakoukoliv aktivitu,prostě něco co maminku zaujme a odvede pozornost,jinak to můžou být klimakterické potíže,jak už bylo psáno,ale také může opravdu potíže mít a můžou být psychosomatického rázu.Zaměstnat činností by byl nejjednodušší recept.

pro statečné, co nechodí k doktorovi a raději vše přechodí- díky takovým **** jsem bývala nemocná- chrchlají kolem sebe bacily a pak stačí mít oslabenou imunitu nevyspáním (malé děti) a skolí to jiného. Takže- dřelé díky Vám. Mimochodem, jedince s autoimunitními onemocněními můžete i zabít To už mám raději ty hypochondry, co vysedávají u doktora- jsou neškodní

dadka: Dobrý Bože - zbytky ATB co najdeš doma? Já se z tebe picnu To si akorát zaděláváš na průšvih kterej už doma vevyléčíš..prosím, to nedělej, to je snad lepší vzít Paralen a vyležet..
Jinak já jsem takovej zvláštní hypochondr, páč je medicína mým koníčkem(až se znovu narodím,možná budu Jesenský nebo Hippokrates ) tak já vím vždycky přesně co mě bolí a po zjištění, že je to opravdu to a to jsem už klidná a k dochtorovi ani nejdu. Protože když jdu tak mě uvádí v šílenství, že nepozná co mi je a zase chápu, že mu do toho nemůžu kecat(to nemají rádi).
Ale je pravda,že te´d mám malinko nahnáno, protože ségře odebrali štítnou žlázu s mikrokarcinomem a ještě nevím,jestli jí čeká ozařování či co tak to se bojím za ní a taky se chystám na vyšetření z krve. takže jen dojdu k doktorce ať mui dá doporučení, páč máti má štítku taky blbou a je to prý rodinný..No, nejprve jsem si uzavřela hodně vysoké životní pojištění a teď teprve budu zjiš´tovat, jak na tom jsem...

Zuzko, já bych to řešila asi tím, že bych se v okolí poohlédla po nějakých vhodných aktivitách pro vaši matku ať už je to lehký sport, návštěva kulturních zařízení, přednášek atd.V současné době je již i pro starší generaci mnoho nabídek.Ona potřebuje hlavně kvalitně vyplnit svůj volný čas, aby neměla možnost se zaobírat sama s sebou.Když měla malé děti, vyplňovalo jí to veškerý čas.Teď neví jak s ním naložit.Přeji hodně zdaru.

jinak kdybych měla doma člověka jak píše Zuzana, tak bych asi zašla za psychologem nejdříve sama, poradila se co a jak a domluvila se s ním, jestli se to dá zvládnout doma my sami a jak a nebo jestli maminku přivést k němu. Myslím si, že oni snad mají nějaké zkušenosti a mohli by vědět, jak na lidskou psychiku působit.

dadka: teď mě napadá, že já vlastně taky. Naposledy "nemocná" jsem byla se zánětem průdušek a to už je několik let. Jinak běžné nachlazení léčím taky sama. No a k ortopedovi jsem šla, až když už mě budila bolest i v noci. Tak já vlastně nemůžu na toho svýho mužskýho moc nadávat.
Jinak jsme žádného hypochondra v rodině nikdy neměli ani nemáme, tak tohle nemůžu posoudit, ale musí to být taky děs, pořád poslouchat o kdejakým píchnutí či kýchnutí.

LenkaT.: Já jsem taky to samé a můj manžel taky. K doktorovi si nejdu ani nechat předepsat ty prášky, zavolám sestře, doktorka mně je předepíše a dcera mi je vyzvedne. Minule už sestra brblala, že to bylo naposled, že jsem tam už nabyla dobré 3 roky.Chřipku léčím tak, že sním zbytky antibiotik co najdu doma a to ještě za pochodu. Je fakt, když mě přepadla chřipka s teplotou kolem 40, tak to jsem byla nucena jít k lékaři. Čím míň vyšetření člověk podstoupí, tím je zdravější, protože nic neví. Na nemoci si doma nehrajeme.

Já jsem to zažila sama na sobě .Když mě bylo 17 let byla jsem téměř rok v nemocnici.Když jsem se vrátila domů myslela jsem ,že každé píchnutí je na smrt.Otravovala jsem s tím celou rodinu.Rodiče se společně s paní doktorkou mě domluvili schůzku s psychiatrem.Navšěvovala jsem ji asi půl roku,ale hlavně jsem měla vůli sama se z toho dostat,chce to zaměstnat se nějalou prací co člověka baví.Hodně pomohou nějaké aktivity,pletení,pletení košíků,procházky se psem.To aspoň pomohlo mě.Možná by to pomohlo i Vaší mamince.

LenkaT.: jezusmarja, to je taky poklad, jenom zakopat
sweet: ja ti nevim. ja neznam ty hypochondry tak nemuzu srovnavat, ale myslim ze lepsi by bylo, kdyby byli uplne normalni. Smula no.