Maminka se strašně ponižuje. Nemůžu se na to dívat.
Je mi dvaatřicet, mám už svou rodinu. Moc mne trápí situace mých rodičů, kterým se tak nějak podivně rozpadl vztah. Na srdci mi leží hlavně moje maminka, která je v tom celém nevinně, strašně se trápí a vyloženě se ponižuje.
Tátovi je 56 a mamce 52 let. Jsou ještě mladí, do důchodu mají dost daleko. Když jsme byli s bráchou malí, myslela jsem si, že mám ty nejbáječnější rodiče. Hodně se nám věnovali, podnikali s námi různé akce, vždycky jsme jako rodina bylo velmi soudržní. Poté, co jsme s bratrem oba vylétli z rodného hnízda, si začali užívat hlavně spolu. Každý rok si vyjeli někam na dovolenou, oba jsou hodně aktivní, takže jezdí na kolech, chodí za kulturou. Moc jsem jim to přála a bylo mi dobře na duši, že se mají rádi a je jim spolu dobře.
Jenže před rokem nastala změna. Táta se zamiloval do ženy, která je stejně stará jako já. Nejdřív svůj vztah před námi všemi z pochopitelných důvodů tajil, ale to se mu na dlouho nepodařilo. Když se jeho avantýra proflákla, byl to doslova blesk z čistého nebe. Maminka se zhroutila. Sesypala se jako domeček z karet a přestala mít zájem o cokoli. Dokonce i o vnoučata, která jinak nade vše miluje.
Otec byl jako smyslů zbavený. Žádný náznak výčitky či něco podobného. Vztah přiznal a jako obhajobu uvedl, že se zamiloval a nemůže s tím nic udělat.
Problém je v tom, že dotyčná žena je vdaná a vztah s mým otcem bere jako nějakou povrchní avantýru. Už to trvá rok a o tom, že by se plánovala rozvést, nepadlo ani slovo. Udržují svůj vztah občasnými schůzkami ve vypůjčeném bytě, když má manžel tátovy milenky víkendovou službu, vyrazí si spolu na oba dva dny někam ven. Chodí spolu na večeře, do kina.
Pak se otec vždycky vrátí domů ke své ženě. Zahýbá jí tedy už zcela otevřeně. Jistě, chová se k ní v rámci 
možností slušně, ale co mu taky jiného zbývá, když nemá kam jít.
Nemusím vám říkat, jak maminka trpí a jak se cítí ponížená. Mockrát jsem s ní o tom mluvila, ptala se jí, jak to může snášet, že i když je to můj otec, považovala bych za správné dát mu vybrat, nebo trvat na jeho odstěhování. Jenže o tom máma nechce ani slyšet. Prý tomu nemůžu rozumět, on se za čas vybouří a zase budou spolu žít tak, jako dřív. Přiznala mi taky, že se strašně bojí zůstat sama. Proto to všechno snáší a doufá.
A tak zatímco si tatínek užívá hezké chvilky se svou milenkou, maminka se trápí a chřadne. Přes to všechno mu však poskytuje stejný servis, jako by se nic nedělo. Vaří, pere, uklízí.
Jsem z toho nešťastná. S tátou řeč vůbec není, připadá mi jako pomatený puberťák. Vůbec mu nedochází, jak mamince ubližuje, že zbořil všechno, co si spolu celý život budovali. A to kvůli nějaké povrchní ženě, která ho má jen jako pejska na hraní a kterou zahrnuje poměrně drahými dárky. To se domýšlím podle toho, že se mi maminka svěřila, jak se jim za dobu tátova mimomanželského vztahu ztenčily společné úspory. Nicméně ani to ji nedonutilo zaujmout k celé věci nějaké rázné stanovisko.
Chtěla bych udělat něco, co by jí pomohlo otevřít oči. Ale nevím, co by to mělo být. Vím, že asi není vhodné zasahovat do jejich vztahu a života, ale podle mne maminka není schopná cokoli udělat. Ona žije v neustálém strachu, že táta odejde. Proto to vše tiše snáší a bojí se udělat jakýkoli krok.
11.5.2011 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 117 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Maminka se strašně ponižuje. Nemůžu se na to dívat.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
mam-čo, velice trefný příspěvek. Ano, jistě by se našlo dost žen, které doma potřebují a chtějí kohokoli, byť právě opuštěného mladou milenkou či postarší manželkou. A dost by jich hlásalo do světa, jakou udělaly báječnou trefu s tímto téměř prošlým a skoro nepoužitelným zbožím. Pánové prominou. Manželkou vykopnut, milenkou opuštěn, může být pán, momentálně nevědoucí, čí je, nalezen a znovuobjeven některou ženou, dlouho bydlící single stylem a dlouho toužící po jakémkoli partnerovi. Jisté je, že by ta dáma netroubila do světa, že nalézt právě tento objekt a získat jej nedalo žádnou práci, neb je právě dvakrát odložen ad acta. Šlo by samozřejmě o velkou lásku před sousedkami, příbuznými, atd....a třeba by tomu i věřila dáma sama, kdyby si to častěji opakovala....
Stanik: Zkušenosti vlastní i známých /dobrých kterým trošku vidíš pod pokličku/ člověka poučí. Ale život nekončí. Mohu jen dodat, že právě dost takových jakoby ušlápnutých a vše snášejících žen se najednou vzchopí a v pravý čas dostanou takovou tu jiskru, že všechny kolem sebe překvapí. Musí do této fáze ale "dospět" po vlastním zvážení a uvážení. Naopak mnoho žen aktivních, zajištěných, někdy i na svůj věk nevypadajících zůstane osamoceno. Oni se jich totiž muži starší generace bojí a raději odcházejí středem.
Teoretik: nejsi sobec.. jen pragmatik. Takhle to dela spoustu zenskych ( i chlapu).. zustavaji v nevyhovujicim vztahu s "full servisem" dokud se nenajde jiny lepe vyhovujici.
rychlonožka: 
Minda: na podavani inzeratu neni nic zoufaleho. A kdo tvrdi, ze nema jak se seznamit a ma aspon trochu vztah ke zviratum radim poridit si psa.. to se sznamite raz dva.. 
rychlonožka: oba posl. příspěvky
mam-ča: je to tak.... bohužel bych řekla, že většina takových žen nemá dostatečný sebevědomí a otázkou je, jestli s takovým nakonec budou spokojený a neopustí zas je - třeba pro tu další z davu...
Teoretik: Maminka možná čeká, až záletný manžel pozbyde pohlavního pudu. To se ovšem v některých případech dost načeká.
Nebo třeba sexuálně náruživého tatíka při záletném aktu klepne pepka, a pak se vdovský důchod taky hodí.
Je to smutné, že chlapi stavějí nový neotřelý a zakázaný sex nad pěkná léta, která prožili s vlastní ženou a dětmi.
Nakonec má ten záletník kliku. I kdyby ho manželka nakrásně vykopla, což neudělá, najde se tucet jiných opuštěných bab, které se o něj s nadšením postarají. 
I přes svůj názor na věc musím ale říct, že má ta maminka svým způsobem v něčem pravdu: tatínkova milenka rozhodně nebude ta, která mu poslouží a doslouží. Protože aby se 32 letá dala natrvalo do kupy s 56 letým - to by musela být padlá na hlavu. Zaprvé konfrontaci s partnerem té dámy nemůže přečkat ve zdárné fyzické kondici a zadruhé aby s ním mladá paní vymetala ortopedické a jiné ordinace jako doprovod je taky uhnuté. Dáma s ním bude udržovat poměr pouze potud, pokud se to nedozví její muž a nedá jí na vybranou a nebo dokud tatínek Julie neztenčí svojo konto na nulu. Jistěže dva důchody na jeden byt jsou víc než jeden, ale jsem té nátury, že bych si odplivla sama před sebou být čekatelkou na konec vybláznění a kajícný návrat jako legitimní manželka. Maminka Julie je nátury jiné - neodsuzuji, je to každého volba. Být Julií....řeknu jí...ano, mami, jednou se vrátí, ale nebuď tak trpně hodná a zabav se jakýmkoli způsobem při tom čekání.....
Myslím, že mamince otvírat oči nemusíte. Ačkoliv se ti zdá, že řešení které zvolila je pro ni ponižující a urážející. Ono opustit stav manželský není tak jednoduché. V tomto věku už nejde tak o city, ale o kuráž začít znova. Pak zde může být i zralá ekonomická úvaha- budu mít možnosti volnosti /tu jistě má maminka i takhle/, ale postačí můj příjem na samostatný pronájem bytu a s tím spojené náklady, co když přijde nezaměstnanost, co zajištění na stáří, samota, řešení rozvodu, SJM a pod. Jsem asi sobec, ale tuto situaci, pokud bych si nenašla vhodného partnera bych neřešila. Rozvod je to poslední řešení. Pochopitelně, že v mladším věku bych věci řešila úplně jinak.
čokoládka: a jak bys to udělala?
Na mě vystartovat familie partnera, tak je prohodím zavřenýma dveřma a udělám pravý opak toho co si přejí
rychlonožka: Pekne jsi to napsala, souhlasim... 
Ja si tehdy rikala, ze horsi to byt nemuze, a taky neni. Jsem rada, ze jsme se rozhodla sprave. A ted uz bych ani chlapa na plny uvazek nechtela, nebyl by na nej cas... 
.jpg)
No, v první řadě by měla rozdělit společné úspory napůl, aby si táta "investoval" ze svého. Ale to ostatní..... těžko ve 32 letech otevírat očí zralé ženě - myslím, že ví, co dělá, respektive, nedělá. Ale že by si měla najít zábavu a nesedět doma v slzách, to je jasná věc
rychlonozka: Jasne , ze mame primo nevycislitelnou
Pentlička: No jo, ale po tomhle všem nevím, jestli bych stála o podporu, pohlazení, obejmutí od člověka, který se dokázal zachovat takhle.
Nestojím o předstíraný zájem a upřímnost bych mu už nevěřila.
Jsem někde kolem věku maminky a musím říct, že těch pár posledních let, kdy žiju sama, je bohatých na zážitky a klidných doma. Než mít s někým doma peklo, být ponižovaná mimomanželským vztahem nebo terorizovaná kvůli hloupostem, je lépe se došourat do kuchyně a uvařit si čaj sama....když je mi šoufl. Rozhoduji si sama, co budu dělat a sedím-li u TV nebo PC, je to má volba. My ženy se bojíme být samy, taky jsem se bála, když jsem se rozhodovala, ale jsme silnější, než si myslíme. A vydržíme daleko víc. Ohlédnu-li se zpět, už bych neměnila. Člověk musí umět vydržet sám se sebou, aby pak potkal někoho, komu bude stát za to, aby se s ním vídal. Ta cesta není jednoduchá, ale dělat někomu doma servis s tím, že si permanentně odskakuje jinam, holky, snad máme svoji cenu?
