Můj tatínek a manželova maminka. Jak se o ně postarat?
.jpg)
Dostali jsme se s manželem do docela zapeklité situace a snažíme se najít nějaké přijatelné řešení. Jde o naše rodiče, respektive o mého tatínka a manželovu maminku.
Mně je 57 let, manželovi 62. Já už mám jenom tatínka, kterému je pětaosmdesát, manžel má téměř devadesátiletou maminku. Já jsem navíc jedináček, manžel má staršího bratra, který kdysi emigroval do Kanady. Takže péče o naše rodiče leží zcela na našich bedrech.
A teď v čem je problém. Dosud byli jak můj tatínek, tak manželova maminka, jakž takž soběstační, i když s naší pomocí. V posledních měsících se však situace u obou dost zhoršila. Mamince se rapidně zhoršil zrak a začíná být téměř nevidomá, tatínkovi se zase začala projevovat stařecká demence a už je pomalu sám sobě nebezpečný. Do ústavu je dávat nechceme, i když se přiznám, že vůbec nevím, jak máme celou situaci vyřešit.
Bydlíme s manželem ve dva plus jedna, koupili jsme tento byt poté, co naše děti vylétly z hnízda a nám stačí. Bohužel nám tehdy nedošlo, že jednou by se náš původní čtyřpokoják hodil. S tím už nic nenaděláme. Teď přes Vánoce u nás jak maminka tak tatínek byli, spali jsme tak, že já s tatínkem v naší ložnici a manžel s maminkou v obýváku. Bylo to dost šílené. Trvale by to takto nešlo.
Oba dva s manželem jsme zajedno, chceme se o naše rodiče postarat. Jsou staří, nemohoucí, nezaslouží si, abychom je odložili někam do „eldéenky“ apod. Navíc na nás citově hodně lpí. Kdybychom je vzali k nám, bylo by to ve stávajících podmínkách nemožné. Ještě pokud by se jednalo o jeden manželský pár, to by zas takový problém nebyl, uvolnili bychom ložnici a spali v obýváku. Ale v tomto případě není možné dát je spolu do jednoho pokoje. Jsou si v podstatě cizí lidé, nikdy se moc nestýkali, pouze občas při hromadných rodinných oslavách. A jsou rozdílného pohlaví, soužití v jednom pokoji by pro ně bylo asi nemožné.
Byty, ve kterých žijí, jsou nájemní, takže prodat je nemůžeme. Úspory nemají nijak velké, co vím, tak tatínek má asi padesát tisíc a maminka ani tolik. My s manželem máme naspořenou finanční rezervu pro všechny případy, kdyby jeden z nás zůstal bez práce, tak abychom zvládli platit účty. Když prodáme náš byt a i kdybychom k tomu přidali všechny úspory, na čtyřpokojový, nebo alespoň třípokojový byt to stačit nebude a nám v našem věku už hypotéku žádná banka nedá. A i kdyby se taková našla, nejsem si jistá, že bychom měli odvahu toto riziko podstoupit. Naše děti nám pomoci nemohou, samy mají co dělat. Dcera i snacha jsou na mateřské, platí hypotéku.
Jsme v koncích. Vůbec nevíme, jak máme naši situaci řešit. O rodiče se postarat chceme, ale naše možnosti jsou prostě omezené. Samozřejmě, že v nejhorším případě je budeme muset nastěhovat do jednoho pokoje, ale tuto variantu necháváme jako poslední možnost. Jde nám o to, abychom mohli všichni žít nějak důstojně a ne v nějakém doživotním provizoriu.
Neřešila někdy některá z vás podobnou situaci? Nebo nemáte nějaký nápad, jak to vše pořešit? My o tom přemýšlíme pořád dokola a zatím jsme se k nějaké přijatelné variantě nedopracovali.
2.1.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 21 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Můj tatínek a manželova maminka. Jak se o ně postarat?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Víte co nám se podařilo sehnat? Podařilo se nám sehnat sos tlačítko https://www.smartomat.cz/smartomat-sos-tlacitko-pro-seniory-smt01/ pro seniory. Perfektní věc, jak můžete staršího člověka hlídat, ale také to, jak si starší člověk může sám zavolat pomoc, když by to bylo potřeba.
Před nedávnem jsme řešili podobný problém s tatínkem, který trpí Alzheimerovou demencí. S pomocí rodiny jsme o něj pečovali, ale měli jsme neskuečný problém s organizací práce. O odpočinku, dovolené, volném víkendu se nedalo ani mluvit. Nakonec mezi námi docházelo ke krizi v rodinných vztazích.
Řešení jsme našli ve skvělém zařízení domova pro seniory v Dřevčicích u Prahy.
Tatínek je pod neustálým dohledem, denně má nějaké aktivity a navíc se spřátelil s další klientkou, se kterou je mu dobře,. Je na něm vidět, že je šťastný a my nakonec taky.
Vůbec si nevyčítejte, že dáte rodiče do ústavní péče. Obě strany na tom budete líp. Hanka
.jpg)
Je to asi hodně těžké, ale asi bych dědečka s demencí skutečně vyřešila nějakým domem s trvalou péčí. Měli jsme doma dvě babičky po mrtvičkách a je to nepředstavitelný stres. Myslete také na sebe.
.jpg)
Bytu, který spolu máte, bych se rozhodně nezbavovala, pokud vám vyhovuje - máte své zázemí už napořád. Jedině snad jej pronajmout a na čas se všichni nastěhovat do toho největšího, co kdo má, i když je nájemní, druhý pustit a nájem by pokryl pronájem toho vašeho - to je jediné, co mě napadá. Ale vlastně ani nepíšeš, jestli všichni bydlíte ve stejném městě. Pokud ne, potom by byl problém s dojížděním do práce, apod .... tak to už pak nevím
http://www.socialni-davky.cz/pece-o-osobu-blizkou
http://naseduchody.cz/clanek_49-prispevek-na-peci.html
rychlonožka - poraď kam se obrátit, pečuji o mamku. Nyní však mám již důchod, šla jsem do něj předčasně abych měla příjem.
.gif)
a služby zajišťuje i pečovatelská služba ( nákup, úklid, obědy, kadeřníka, pedikůru) ale vše se platí a není to péče 24 hodin denně......dokonce přijedou a starouška odvezou vykoupat a zpět domů.....
rychlonožka: nevím ale kousek ode mě bydlí spolužačka a ta měla doma oba rodiče opustila práci a rok trvalo než dostala 11.000 kč.......na oba....
Moje tchýně pracuje pro Městský úřad, dochází každý den k těmto starým lidem. Vaří jim, uklízí, obléká. Tam by se dala najít nějaká pomoc.
Jitko, jde nejen o péči při zaměstnání, ale i o důstojné trvalé bydlení vás čtyř. O pohodlí staroušků a dobrou organizaci z vaší strany. Vidíš to reálně. Je chvályhodné, že s mužem přemýšlíš, jak jim nejlépe pomoci. Nevíš, kolik měsíců či let vám péče bude trvat a jak bude postupovat choroba obou z nich. Malý byt a vaše zaměstnání vidím jako veliký problém. Ono by šlo nechat práce a pečovat o ně. Stát dává tuším 12 000 na jednu osobu. Ten z vás, kdo by byl doma, by tedy za celodenní péči měl 24 tisíc. Ovšem - v předdůchodovém věku nepočítejte, že byste pak našli práci. Škoda, že starouškové nemají vlastní bytečky! Dalo by se pak koupit dva byty poblíž vás, měli byste soukromí všichni a přitom by byli staří na dosah....Těžká rada. Ono taky dost dobře nejde, abyste sklouzli se silami až na dno a připravili si předčasný invalidní....péče o seniora člověka může dodělat...je to vyčerpávající, znám pár příkladů z příbuzenstva. Nemáte mnoho času na rozmyšlení situace, která nastala...a která se asi dala přepokládat...velkého bytu škoda....i kdyby s vámi bydlelo jedno dítě s rodinou....bylo by to v některých situacích vhodné a levné řešení....kdyby jeden z vás onemocněl a jeden z mladých ztratil práci.....no škoda, už je pozdě. Tady vážně nevím.
monja: a hlavně hodně škodí na srdce - info dostal manžel v nemocnici - hlavně ten růžovej......
.jpg)
sharon: chudák maminka .... mudra je dost divná, ne ? mohla jí ještě způsobit žaludeční vředy 
jo a některým lidem dělá ibáč hypomanický stavy .. třeba mně . já ho moc nemůžu, pak se furt řehtám jak kobyla a vůbec se mnou není slušná řeč 
Jo a dneska nějaký léky už jsou, říká se jim kognitiva.... a ono taky, když se řádně zkompenzuje zdravotní stav - jako tělesný nemoce, tak spolu s tím se i ty lidi trošku srovnají ... ona i ta tělesná nepohoda dělá divy 
Jitko, a dům s pečovatelskou službou není pro dementní lidi moc vhodnej, tam jsou jen služby, který si zvlášt zaplatíš a kydž ten člověk neotevře tak to trvá dobu, než se rozhodnou to řešit ... měla jsem s nima spoustu moc špatných zkušeností, lepší bude přímo dům pro seniory.... nejlíp jeden, ať je máte hezky pohromadě 
Jitka,v tomto je velice těžké radit. U nás je jedno zařízení, je to krásná moderní stavba, je to velmi pěkně zařízené. Jedno lůžko počítají snad 25 000 měsíšně. Dostávají různé dotace, určitě je hodně obyvatel co nemají takový důchod + soc. podporu.
Nevím jak daleko to máte k rodičům, jaký mají byt. Co je sestěhovat do toho nejbližšího nebo do toho co by členitostí vyhovoval nejvíce k sestěhování. Sehnat jim soc. službu, která by docházela. Je plno různých co vozí jídlo, některé i nakrmí, vykoupou, pak by jste je navštívili po prac. době. Tato péče by byla jednodušší, kdyby bybleli na jednom místě. Péče bude stále náročnější. Neni se za co stydět, když je umístíte do nějakého domu s pečovatelskou službou, Ti co vás budou chtít pomlouvat, tak si vždy něco najdou. Budete více v klidu, nebude te strachovat, že některý upadne a bude třeba několik hodin ležet bez pomoci.
Ten zrak, nemá maminka cukrovku?
Přeji 
ve výběru
Myslím si,že dát ty rodiče do odborné péče,nebo alespoň toho,který je na tom hůř,bude nezbytné,jinak někdo z vás bude muset s nimi být 24 hod denně a to je velice náročné...Budete pro ně potřebovat různé pomůcky a pod.Jejich stav nebude nikdy už lepší,jen stejný a nebo horší.Kamarádka se starala o rodiče skoro 3 roky,ke konci to bylo hodně zlé...Bez pomoci přítele by je nemohla ani mýt,převlékat a pod.,oni si to málo uvědomovali,byli dementní,ale o to horší práce s nimi byla...Bylo to martyrium,neměla volno nikdy a každé vzdálení z domu bylo provázeno starostmi,co tam najde,až se vrátí např. z nákupu.
Já jsem tyhle problémy neměla, ale moje teta na tom byla podobně. Bratranec nakonec sehnal pěkný domov důchodců v Brně. Zpočátku se tam tetě nelíbilo, nekomunikovala s nikým, ale potom si zvykla a líbilo se jí tam. Měla pokoj sama pro sebe, mohla si tam vzít z domova co chtěla. Péče na dosah ruky, zajištěná strava a příjemný personál i prostředí.
Říkala, že nic lepšího ji nemohlo potkat.
Takže...neváhejte s nějakým pěkným domovem, i když si myslím, že shánět jste měli začít mnohem dříve a nenechávat to na poslední chvíli. I vy už nejste nejmladší a péči o dva staré lidi byste za chvíli nezvládali. Je to péče 24 hodin denně.
