Když dospívá tatínkova princeznička
Máme šestnáctiletou dceru a já zjišťuji, že můj manžel absolutně nezvládá její dospívání. U syna to tak neprožíval, tomu je teď už 21 let a jeho osamostatňování proběhlo celkem normálně, ale u holky je manžel jako smyslů zbavený. Nejradši by ji snad uvázal doma za nohu u stolu a nepustil ji ani na krok.
Chápu, že o ni má starost, já samozřejmě taky, ale kvůli tomu jí přece nemůžeme zakazovat chodit ven, stýkat se s vrstevníky. Dcera to velice těžce nese. Nikdy nebyla problémová, ani pubertu nemá kdvíjak bouřlivou. Pochopitelně je teď pro ni důležitá společnost vrstevníků, ráda se parádí, aby se líbila klukům. To je normální, tím jsme prošli všichni.
Muž je ale úplně posedlý, řekla bych až paranoidní. Neustále ji kontroluje, vyslýchá, chce, aby mu všechno, co za den prožila, do detailů vylíčila. Doma musí být každý večer v osm a o tom, že by šla třeba na diskotéku, si může nechat leda tak zdát. Přitom syn chodil. Ale to bylo – dle slov mého muže – něco úplně jiného. On je kluk a umí se o sebe postarat. Děvčata jsou prý ohroženější a zranitelnější.
Když začala Hanka chodit s klukem a byla opravdu hodně zamilovaná, řádil manžel jako podebraný. Nadal jí do děvek, prohlásil, že na to, aby se tahala s klukama, má ještě spoutu času. Kvůli prkotinám jí dával zaracha, jen aby jí co nejvíce znesnadnil styk s přítelem. Když se pak po čase rozešli a Hanička mi doma ronila slzy jako hrachy, přistihl nás manžel, a když zjistil, o co jde, neskrýval radost, že to tak „dobře dopadlo“. On si snad vůbec neuvědomuje, jak moc takovým chováním dceru zraňuje.
Mluvím s ním o tom horem dolem, upozornila jsem ho, že svým chováním ji od sebe akorát odhání, že k němu Hanka nebude mít důvěru. Je to ale, jako když mluvím do dubu. Prý jsme se proti němu spikly, já bych měla stát na jeho straně a ne podrývat jeho otcovskou autoritu. Ale copak to jde? Přece nemůžu podporovat jeho výchovné metody, když s nimi z hloubi duše nesouhlasím. To už by pak ta holka neměla zastání vůbec v nikom.
Pořád přemýšlím, jak tuhle situaci vyřešit. Obávám se, že to musí odeznít samo časem, až bude dcera starší a manžel si zvykne, že se z jeho malé holčičky stala dospělá žena. Mám ale obavy, aby se Hanka do té doby nějak nezatvrdila a aby – nedej bože – v osmnácti třeba neodešla z domova.
Poradí mi někdo, jak mám toho svého chlapa přivést k rozumu?
24.10.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 60 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Když dospívá tatínkova princeznička
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Unás jsme na tom podobně ,dcera odešla spát k babičce .Ráda bych aby byla doma ,ale zasekla se a není s ní rozumná řeč .Ubabičky může být venku do půl deváté a doma jen do osmi ,učí se dobře nechávám ji čas uvidím jak to bude dál .Nějaký kompromis by měli udělat oba .Té mé je 14 a prý ji nerozumíme a že je jiná doba .Jiné to je v tom že mladí chtějí větší volnost a méně z odpovědnosti ,je větší agresivita a neváží si tolik dospělích .Musíme doufat že to dospívání všichni přežijem ve zdraví a děti si nezkazí život.
Otec by měl navštívit psychiatra. Proč dceři nevěří, přece jí dobře vychoval nebo ne? Proč svoje domnělé mindráky např. ze selhání ve výchově promítá na dceru? Proč si dovoluje jí sprostě nadávat - viz. děvka? Proč jí přeje, aby byla nešťastná-viz rozchod? Pokud je dcera dobře vychovaná a bere antikoncepci, proč by nemohla v 16ti chodit na diskotéky a mít přítele - vždyť to k mládí patří. Na diskotékách se neděje nic strašnějšího než na zábavách našich maminek (dle vyprávění). Sex, drogy atd. si holka může obstarat cestou ze školy, pokud o to má zájem.
Něco takového mít doma...to je na blázinec. Svému muži důrazně sdělte, že ve výchově dcery máte hlavní slovo Vy a pokud proti tomu něco má, obě se stěhujete kamkoli, kde se dá normálně žít. Jestli si myslíte, že tohle chování s dospělostí zmizí, jste na omylu. ten bude holce i v pětadvaceti vrtat do života, jemu nebude nikdo dost dobrý! On nesnese, aby dospěla, on doma potřebuje malé závislé dítě a dceru do téhle role napasuje klidně i o pár let později. Pokud mladé holce řekne pro celkem nevinný vztah, že je děvka, asi bych se neudržela a nazvala ho blbcem. Úctu dětí si má rodič zasloužit. Asi v ní vidí posledního člena rodiny, kterého může ovládat a komandovat. Žena se nedá a syn je takříkajíc za vodou. Ať si dá tazatelka pozor, aby holka vůbec nějaké ty zkušenosti nasbírala, jinak nerozliší, kdo je pro ni vhodný partner a chopí se první příležitosti, jak z domu vypadnout! Obvykle to bývá to nejhorší, co holka může udělat. A tatínek pak řekne co...? JÁ VÁM TO ŘÍKAL, TADY TO MÁTE! Ale že je on na vině...si nikdy nepřipustí!
Každá rada drahá. Ono to přejde samo, to je fakt, časem - až se holka naštve, vzbouří a odstěhuje... Nadávat dceři do děvek za to, že se zamiluje v šestnácti, je podle mě vážně odporné. Ano, táta je tu od toho, aby dceru hlídal, ale měl by být tak trochu pyšný, že o ni je zájem, ne? Já domů kluky odmítala vodit a odmítala jsem to vůbec řešit, protože jsem se styděla; a když v jednadvaceti tatínek pochopil, že pravděpodobně s někým chodím (ten trouba mi zatelefonoval, když jsem nebyla doma), bylo vidět, že se mu výrazně ulevilo - už si asi začínal myslet, že jsem na ženský a že se ode mě vnoučat nedočká... Co by asi ten zmiňovaný tatínek říkal na takovou variantu? Není lepší, když má jistotu, že jeho geny budou pokračovat?
Hlavně ať ji maminka podporuje, protože jinak se dcera v osmnácti sbalí, odstěhuje a už ji doma nikdo neuvidí. Já bych to udělala už v těch šestnácti, kdyby mi někdo nadával do děvek...
dadka - že je to hrozná představa? nazvat vlastní dceru děvkou jen proto, že chodí s klukem....
Manžel se o naši dceru zajímá , ale na jisté věci se ptá raděj mě a ne jí , on ví, že se mi dcera docela svěřuje a je mu jasné, že pokud by se ji zeptal na nějaké intimnější věci žádné rozumné odpovědi by se nedočkal.
Třeba tatík už drahně let vykonává na dceři soulož a teď se děsí, že holka pozná někoho lepšího a výkonnějšího. 8)
Ramondia: no to je vidět, že ten vliv takovýho chování rodičů na holku prostě téměř doživotní vliv má ten stresovej..a to asi v pořádku moc není..nejsem zastáncem absolutní volnosti, ale ani absolutní vojny ..prostě člověk by se měl chovat jako rodič a člověk a ne jako dozorce ve věznici, ne?
catcat: no nevím jak ostatní, ale já tu podobnost viděla především v tom nátlaku a manipulování dcery otcem (tam otčímem), vyžadování absolutní poslušnosti, žádnej vlastní program, zakazování stýkání s dotyčným klukem, nadávky, kontroly, jestli s klukem spí nebo ne....no a od toho byl k tomu zneužívání jen krůček...ale i bez něj to byl slušnej psychickej teror
illona: Taky bych to nevydýchala, kdyby manžel nadával našim holkám do děvek.
Já to taky neměla až tak růžové. Nebyl to sice takový teror jako v tom článku, ale taky jsem musela vždycky ze zábavy první odejít, ostatní ještě mohli zůstat. Když jsem si našla kluka, taky se našim vůbec nelíbil a snažili se mi ho znechutit, jak mohli. Na rande mě sice pustili, ale když jsem přišla domů, nemluvila se mnou ani klika u dveří. Z rozchodu měli evidentní radost, ale nelíbili se jim ani ti další, ani ten, kterého jsem si nakonec vzala a jsem s ním dodnes. Když to shrnu .... na mládí a na první lásky nevzpomínám úplně ráda, byly to věčné nervy.
to je celej můj táta! Ještě v 17 jsem směla ven jen na půl hodiny a koolem baráku! Co se toho dá ale stihnout! Na čaje jedenkrát za měsíc a do 8 být doma a ještě jsem si to musela setsakra zasloužit. A přijít pozdě jsem si nedovolila, příště bych nemusela nikam. Žádnej kluk nebyl dost dobrej! A že se chovám jako děvka, to jsem si taky vyslechla. Ale zneužívání ani omylem! Mám dojem, že kdyby dávali soukromé pasti o mlácení dcery, tak všichni v tom hned uvidíte mlácení dcery
ja si myslim, ze spousta otcu se chova takto - asi vedi proc... proste si predstavi, jak objizdeli patnactky a chteji svoji dceru pred takovyma parchantama (jako byli oni) ochranit... pritom to jsou jenom bourlive hormony... ven za dobre znamky a umyte nadobi a nejenom konzumace kazdodenni pilule, ale i kondom v kabelce vyresi celou situaci...
jeji telo je jeji - akorat hlavne aby se tim nezacala "zivit" studentky obycejne potrebuji na paradu
Tenhle otec je magor, který by se měl lečit! Vážně by si měl promluvit s nějakým psychologem. Pokud se nezačne chovat normálně, dcera se z domu při nejbližší možné příležitosti odstěhuje!
Sama vím, jak je těžké pustit dítě naprvní diskoteku nebo zábavu, na nějaký večírek - ale člověk si musí vzpomenout na své mládí, kdy také neseděl doma a musí spolehat na to, že se snažil dítě slušně vychovat a že i přes pubertu v jejich hlavách uvílo něco z rodičovských rad . A pokud se dcera vrací domů relativně v pořádku - není důvod ji neduvěřovat.
(šmarjá - kdyby manžel nazval dceru pro nic za nic děvkou - to bych asi nerozdýchala!!!
xixao: doprovod bratra na diskárnu je super nápad měla by tam plus mínus vrstevníka a silnějšího ochránce a rodiče by byli jakžakž v klidu...tedy ti normální, ne tak "tatínek " z tohoto příběhu
já jen doufám, že odhadnu včas, kdy dát dceru očkovat proti rakovině děložního čípku...aby nebylo pozdě ..a včas jí zasvětit do důležitosti antikoncepce....pak s eo ní nebudu bát aspoň z tohohle pohledu...o její bezpečí venku se budu bát i tak, to je jasný...ale do klece jí zavřít nemůžu a ani nechci, tak snad se nám to podaří aspoň takto ošetřit její zdraví a další život...a zbytek snad pochopí sama, jak se o sebe postarat...pud sebezáchovy snad mít bude ...a snad ho bude mít i tatínek