Náš budoucí zeť je starší než my
Jsme s manželem velice nešťastní z toho, co provádí naše dcera. Nevíme, jak ji přesvědčit, aby neudělala nějaké unáhlené rozhodnutí. Je jí jedenadvacet let, je dospělá, tudíž nám asi nezbývá nic jiného než jen bezmocně přihlížet, jak si kazí život.
Andrejka se totiž před rokem a půl bezhlavě zamilovala. Lásku jsem jí tehdy přála, od malička bývala spíš nesmělá a před kluky měla ostych. Když tedy ve více než devatenácti letech zářila štěstím, byli jsme rádi i my dva s manželem.
Bohužel jen do té doby, než jsme zjistili, že její přítel není její vrstevník, nýbrž muž o generaci starší. Dokonce je mu o pět let více než mému manželovi! Naše dcera tak ve svých 21 letech chodí s mužem, jemuž je 49. Byl to pro nás šok.
Snažili jsme se s ní promluvit, vysvětlit jí, že tak velký věkový rozdíl je příliš, avšak ona je neoblomná. Myslím, že i proto, že je to vlastně první muž, kterého kdy intimně poznala a cítí se s ním v bezpečí. Je zkušený, ohleduplný, má ji rád. Jediný (a podle nás velký) problém je v tom, že by mohl být jejím otcem.
Seznámili jsme se s ním, manžel s ním promluvil jako chlap s chlapem, naléhal na něj, ať se s naší dcerou rozejde a nekazí jí život, ale on na nic takového nepřistoupil. Teď dokonce plánují svatbu a dcera už u něj několik měsíců bydlí.
Jsme z toho zoufalí. Možná bychom měli vidět tu lepší stránku věci – je na ni hodný, zabezpečí ji, není to žádný zpovykaný floutek. Jenže život není jen romantika, ta brzy vyprchá a po čase zůstane tvrdá realita. A co bude dcera dělat, až přijdou děti, porostou a ona bude mít na starosti stárnoucího muže? Za dvacet let bude přece ještě mladá, plná života, zatímco on už bude důchodce.
Vím, že mnoho nezmůžeme, ale nedokážeme se s tím vyrovnat. A i když se ten muž na první pohled jeví jako slušný chlap, přece jen v nás hlodá červík pochybnosti. Je normální, aby si téměř padesátiletý muž vybral jako životní partnerku dívku téměř o třicet let mladší? To myslí jenom na sebe a na své potěšení? Nenapadne ho, že jí může zkazit život, byť ve jménu velké a nehynoucí lásky?
9.3.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 92 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Náš budoucí zeť je starší než my
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
sharon: ano diskuse ano.. tak mi , prosim, vysvetli, proc se vytahuje moje childfree zamereni v souvisloti s timto clankem... to je to o cem se bavim
Nečetla jsem ostatní příspěvky - ale moje teta se ve 30 letech provdala za strejdu, kterému bylo tehdy 50 let a strejda pak měl stejně starou dceru jako vnoučata od syna z prvního manželství. Nikdy mi jako dítěti ovšem nepřipadalo, že by mezi nimi byl nějaký velký věkový rozdíl, strejda se dožil přes 80 let věku a byl moc fajn. Ve věku to prostě není, někomu to vyjde, i když je mezi nimi velký rozdíl, jiným ne a přitom jsou vrstevníci.
Pokud je dcera zamilovaná, každý protiargument jen poslouží k utvrzení vztahu. Mimochodem, před sto lety měšťácký názor naopak vyžadoval, aby muž byl aspoň o 20 let starší. Znám víc takových vztahů a mohu nabídnout pár postřehů z praxe:
a) jestli spolu chtějí mít děti a on je chce vychovávat a zabezpečit aspoň do jejich 15 let, má teď poslední možnost si je pořídit. To si jistě uvědomuje.
b) jestliže je její první (láska a další emoce sem, představy a plány tam) nemá s kým porovnávat, a skoro jistě ona bude ten, kdo do vztahu vnese problém, až jí kamarádky vysvětlí, co si mohla užít a neužije. Pokud nebudou mít už děti, ona bude ten, kdo vztah ukončí. Nesetkal jsem se s vyjímkou.
c) A když je mít budou, tak to nejspíš taky skončí ona, protože vyzkouší mladšího.
d) on o téhle možnosti ve svém věku jistě ví a když do toho jde, tak je to statečný člověk
e) ona u něj hledá oporu (asi jí u svého otce moc neměla, když je na starší) a on jí oporu poskytuje, což svědčí o jeho zodpovědnosti nejen k ní, ale i k dětem a to i v případě rozvodu, pokud se ona nebude k němu chovat odporně.
f) jestli spolu nenudí ani při hovoru a není to jen o sexu, ona by se s mladším nudila jistě a on asi nemá sklon k dědkovskému myšlení. To mu může vydržet klidně i přes 60. Naopak velmi mnoho "usedlých¨" mužských je dědky už ve 30.
g) pokud jí nyní fyzicky stačí, asi na tom není zle a on má slušnou šanci vydržet nejmíň 15 let, když se bude udržovat (a když mu to ona neotráví).
A za poslední: kdosi tu uváděl, že kterási mladá kteréhosi starce po 20 letech hodila přes palubu. Ouvej, to je tedy argument! Kolik "mladých" manželství přežije prvních 7 let? A pak ten desátý rok? Mně 20 let v kterémkoli vztahu připadá jako úžasný výsledek!
Přesně tuto situaci jsme měli doma. Dcera si našla ve svých 23 letech o 22 let staršího přítele. 
Když jsme se to dozvěděli, tak jsem z toho taky nebyla nadšená, protože v té době jsme byli stejně staří . Promluvili jsme si s ní . Ona nám vysvětlila, že jí to vyhovuje a že ho má ráda. Protože svou dceru milujeme, vzali jsme to na vědomí. Byla dospělá a byl to její život. Prožili spolu 10 let. Mají spolu 7letou dceru. Postupem času se její partner měnil. Stal se z něho samotář, žárlivec, občas si dceru spletl s jeho dospělou dcerou a chtěl jí vychovávat. Prožila si sním hezké i pekelné chvilky. Jako partner selhal, ale jako otec funguje super. Dcera s ním již přes rok nežije. Spolu být nemohli, ale bez společného žití to funguje tak, aby to bylo pro jejich dceru nejlepší. Myslím si, že v letech to není, je to v tom jaký ten člověk je. Některý mužský už je i ve 30ti jako padesátník.Mám kamaráda, který ve svých 63 letech ještě stále pracuje, sportuje a dal by na frak i 40cátníkovi.
.JPG)
ruby - proboha, víc takových lidí jako jsi Ty a všechny bezdětné, nesezdané, s menšinovou sexuální orientací a vůbec všechny jakkoliv "závadné" by stříleli, viď? 
Jestli nemáš Ty nějaký problém...třeba s tolerancí.
.gif)
Almega: tak to je fakt.....starší chlap =lepší než lesba........i když to by byla jen a jen jeich věc.....brrrr
Stanik: ono to tu ale není o "diagnózách" ale o diskusi a asi bychom měli tolerovat názory jeden druhýho.....nebo se to aspoň učit
...jinak mě to fakt nebaví
Nakonec to dopadne možná líp,než kdyby se zabouchla do 15 letého,nebo do 49 leté ženy!! Vychová si jí (manžel) podle svého,dřív byly takové sňatky normální-viz červená knihovna atd.
Křeček: zajimave, jak si kazdej amater pripada jako psychoanalaytik schopny urcit "diagnozu" aniz by vedel cokoli .. to me fakt bavi...
ruby13: nechapu, proc tu vytahujes to , jestli jsem nebo nejsem childfree... to stim vubec nesouvisi... nevim prco mas pocit, ze kdo zrovna nebuci s davem, musi mit nejak problem...
ruby13: mylis se, s rodici mam bajecny vztah... a opravdu nechapu, proc by meli kecat do vztahu nekomu kdo je plnolety a svepravny...
a ad argumentace lezakama .. jak rikal Ota, to muze byt kazdej z nas... nevis den ani hodiny...
btw. manzela mam mladsiho... taky to mohl nekdo resita nastesti neresil.. ma halt rozumne rodice, co maji mozek v hlave
Ne nadarmo se říká, že láska je slepá. Zamilovaný člověk vždycky vidí svého vyvoleného v lepším světle než ostatní co mají "ostrý" zrak. Bohužel zamilovanému nikdy neotevře oči dobře míněná rada, ale jen vystřízlivění a tvrdá realita. Já bych, na vašem místě řekla dceři svůj názor (se kterým mimochodem naprosto souhlasím, takový věkový rozdíl je opravdu moc), ale zároveň bych ji ubezpečila, že její rozhodnutí budu akceptovat, a že to rozhodně nebude důvod, abych se jí zřekla. A smířila bych se s tím, že otec mých vnuků bude starší než dědeček (hlavně aby to rochodil tatínek sám, až na se na ulici budou ptát dítěte, jestli je s dědečkem na procházce).
monja: až tak ? ono se to radí, když ta dcera není ani tvoje ani moje.....
ale je fakt,že je to její život.....
Křeček: a to je zase názor ruby13....též ho toleruj
.jpg)
Co VÁM provádí ????? vždyť o ní mluvíte, jako by byla 5 letá nebo nesvéprávná, smiřte se s tím, že dcera je dospělá, samostatná bytost, která holt má tu smůlu, že se jejím rodičům nelíbí její vyvolený. To se někdy stává... ale žít s ním bude ona a ne vy a je to její život a ne váš, do kterého mluvíte, nechte si řeči pro sebe a dceru respektujte.
Omlouvám se, že jsem tak ostrá, ale co bude za dvacet let, vám může být srdečně jedno a měli byste dceři přát její štěstí - na věku až tak nezáleží....
