Dokážete vyjít se svým puberťákem?
Stokrát nic umořila vola. Přesně tak se právě cítím. Na vině je má dospívající, šestnáctiletá dcera. Už přibližně třetím rokem vytrvale zkouší mou trpělivost, zkoumá, kam až může zajít a pokaždé, když narazí, spustí ublíženecký jekot o tom, jak ji nikdo nechápe a jak na ní pořád jen něco vidím.
Smůla je, že ji vychovávám sama, manžel od nás před sedmi lety odešel. V té době byla Katka hodná, příjemná holčička. První náznaky pubertální revolty se začaly objevovat mezi 11. a 12. rokem, ve čtrnácti jsem se občas přistihla, že mám chuť ji uškrtit a dnes jsem tak daleko, že už se rozhlížím po nějakém škrtidle.
Zní to strašně, já vím. Stydím se za to, ale nemůžu si pomoct. Ta holka mě deptá naprosto šíleně. Ke všemu se staví odmítavě, o všem je schopná vést sáhodlouhé diskuse. Jakoukoli pomoc doma doslova oddržkuje a stejně udělá vše jen polovičatě. Jsem příšerně unavená z neustálého vysvětlování, domlouvání, i ze snahy ji nějak chápat, protože si uvědomuji, že ani ona to nemá sama se sebou zrovna lehké.
Je to těžké. Někdy se neudržím a seřvu ji na dvě doby, občas padne i nějaká facka. Taky jsem jenom člověk. A ona mne vytáčí zcela záměrně. Když jí řeknu, aby vynesla odpadky, musím to nejméně pětkrát zopakovat. Kolikrát mě napadne, že snad po ní nebudu radši nic chtít a ušetřím si tak nervy. Jenže dělat jí služku se mi taky nechce, navíc by se holka měla taky o něco zasloužit. Nejde, aby jí všechno padalo jen tak do klína.
Naposledy mě vytočila doběla minulý víkend. V sobotu navečer přišla s tím, že chce vyprat jednu konkrétní halenku. Plánovala jsem kino s kamarádkou a prát jsem chtěla až v neděli, ale vyhověla jsem jí. Dala jsem do pračky várku světlého prádla i s tou její halenkou. Když jsem za chvíli odcházela pryč, řekla jsem dceři, ať pračku ohlídá.
Domů jsem přišla o půlnoci, bylo mi fajn. Poklop u pračky byl otevřený, tak jsem si říkala, že je holka hodná a prádlo pověsila. Blíž jsem to nezkoumala. Rychle jsem se umyla a šla spát. Až ráno jsem zjistila, že ona si z té várky vypraného prádla vyndala jen tu jednu halenku, kterou pověsila na balkón a zbytek nechala zahnívat v bubnu.
Dostala jsem šílený vztek, vyloženě ve mně bouchly saze. Ztropila jsem šílenou scénu, za kterou se teď zpětně stydím, ale bylo toho ve mně nastřádáno víc a musela jsem to vypustit ven.
Připadám si neschopná, nemožná. Nedokážu zvládnout svou dospívající dceru, dovolím jí, aby mne vytáčela. Je na tom někdo z vás podobně, nebo máte nějaké fígle, jak vyjít s puberťákem, aniž by z toho člověk byl zralý na pobyt v uzavřeném psychiatrickém oddělení?
17.6.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 73 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Dokážete vyjít se svým puberťákem?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Heather: 12:45 - měla jsem to v pubertě jak psala Verera níže - když chtěl někdo něco ihned, co nehořelo, vztekala jsem se a když mě někdo nazíval bordelářkou, to mi vadilo zrovna tak (a obojí myslím, že oprávněna, vadilo by mi to i dnes, ale naštěstí už mě tímto nikdo neobtěžuje).......s oknama, já např. okna myju jen když na to mám náladu, protože opravdu, jen co se umyjou tak za chvíli jsou už zase špinavý a ještě jsem nezažila ani vzdáleně situaci, že bych neviděla skrz, což je účel u oken....takže kdyby po mě chtěla máma, ať ji dnes pomůžu s oknama, která by se mi jevila jako čistá, byla bych nas...., něco jinýho by bylo, kdyby si se mnou máma sedla a řekla, že by chtěla teď (tím myslím v průběhu následujícího měsíce např.) nějak víc uklidit byt a spolu bychom domlouvali plán akcí, co vše udělat, kdy a kdo.....pak bych už na okno, byť by mi to třeba nadšení nepřinášelo, byla ochotná kývnout....
martus - 17.6.2010 20:25 -tak to jste bodovala 
...preji vam jen to nej nej nej 
.jpg)
lidičky, jak já jsem š'tastná, že to máme za sebou a dík, že byla povinná vojna = spousta ušetřených slov a nervů. 
martus: 
.jpg)
wasube: más pravdu - vdek se nikdy od detí nedá cekat, s tím jsem se smírila uz dávno. Taky snad i proto jsem odstrihla pupecní snuru a odjela daleko, ze syna vyrustal flákac, který ac bez práce, byl celé dny v lufte a já po operacích dvou kotníku zvládala vse sama o franc.holích (prece nebudu s tebou sedet 24h.doma?).Na námitku ze kos s prádlem shora do suterénu k pracce je pro mne tezký, ze ho kopu pred sebou - odpoved, vsak moje prádlo nechej, stejne mi ho nezehlís. Snad to bylo sobecké
, ale ze dne na den jsem prodala barák, jeho postavila pred hotovou vec a adiéu. A protoze, jak se z lesa volá ..... zustanou po mne jen osobní veci a nikdo nic nezdedí (já toho zivota dle rcení "za dobrotu na zebrotu" uz mela plné zuby
a smytec
martus: 17.6.2010 13:18 ja absolutne nikoho nekritizuji za jeho vychovne metody.pokud to tak nekdo chapal,pak je mi to lito.jen jsem psala svoje nazory.mozna jsem mela stesti v nestesti....ale o cem jsem opravdu presvedcena je to,ze cim vic pro deti delate,tim vic je ucite,aby nemysleli na vas.vedle v dome bydli jedna starsi pani.ma stomii a ted je po operaci prsu a chodi na ozarovani atd.ale co je zavazne - pred 3 roky ji zemrel jeden syn tez na rakovinu a druhy syn ktery ji zustal se chova k mamě jako debil.onen zesnuly syn se take tak choval,nebyl o nic lepsi.ona pobira socialni davky na 3+1 protoze bydli sama a tento statni byt schovava pro syna.ze az umre,tak podle bytoveho zakona z roku 2007 bude mit syn narok na prevod bytu na sebe.ona za nim chodi,protoze sam ji nenavstivi,nic ji nepomuze...ale proc to pisu - kdyz byla u mě,rekla jsem ji at neplati jeho dluhy z davek,ktere ji dava stat a naji se sama,ze potrebuje dobrou vyzivu.a pak jsem ji take rekla,ze jejimu zdravemu,mlademu synovi by nic neudelalo,kdyby ji umyl ta okna,protoze je zdravy a muze po nich skakat jak veverka.rekla mi,ze uz to,ze musi syn chodit do prace je hrozne a jeste aby ji myl okna,vzdyt chodi z prace unaveny - ten unaveny hoch dela praci kterou v 90 procent vykonavaji zeny,ktere prijdou z prace a maji dalsi smenu,navic kdyz on prijde domu,uz nic nedela,znaven klesne na kanape a necha se obsluhovat..ta zena se urazila a dodnes se mnou nemluvi,ze jsem to nevydrzela a rekla,ze ma to co si vychovala - sobce.a bohuzel takovych pripadu vidim kolem sebe vice.cim vic rodice se snazili obětovat tim to bylo horsi a deti si niceho a nikoho nevazili.a tak mě napada,ze meně je nekdy vice...a to i v lasce. a take je velmi dulezite,jak jak se chovate pred svymi detmi ke svym rodicum,zdali jim pomahate a hezky o nich mluvite...tchyne vas muze stvat ale pozor,je to babicka vasich deti...takove totiz bude i vase stari - Dedova misa....J.Neruda.
martus: Chybu jsi neudělala. Myslím, že víc jsi pro děti udělat nemohla. A jestli to dcera nepochopila do svých 45, už asi nic nepochopí. Ale ať je to jak chce, člověka to stejně v koutku srdce bolí.
Moc Tě obdivuji.
mashanka:
mija: Ono to spíš bývá pravidlem. Pokud má dítě všechno a nemusí se o nic zasloužit, bere to jako samozřejmost,standard na který má nárok a vzteká se, pokud to nedostane.
Pokud musí na všechno vynaložit úsilí, váží si toho mnohem víc a je vděčné za málo.
Ony i děti v děcáku čekají na rodiče a kreslí si je v růžových barvách, jsou vděčné i když na ně rodiče kašlou, když jednou za čas přijedou. Pokud rodiče dělají dětem poskoka a odstraňují jakékoliv překážky, vděku se často nedočkají.
martus - 17.6.2010 15:59 -tak to me mrzi
ale myslim si,ze jste delala co jste mohla a svym detem se snazila dat to nejlepsi 
Mam o 12let starsiho bratra a ten se svou zenou doslova kaslou na svou dceru a holka na ne neda dopustit a ve svych 22letech o nich mluvi jako o mamince a tatinkovi(nikdy jsem neslysela,ze by rekla otec nebo fotr a matka nebo mamka,ale treba se pletu)a dalsi extrem je muj bratranec s manzelkou....vse pro syna a rodinu a s kluka maji grazla,ktery nezna nic jineho nez chlast,flamy a devcata,skolu jim nedodelal a prace mu nevoni
...Takze vidite nekdy se muzete snazit a deti to neoceni,takze si nic nevycitejte,delala jste co jste mohla
.jpg)
U nás fungovalo, když jsem se synem mluvila jeho jazykem. Také jsem nikdy nic neopakovala - sluch má přece v pořádku.
Ale mě občas přestával sloužit, když něco chtěl. Nojo, no, už jsem starší osoba, tak holz občas zapomínám nebo špatně slyším - co naděláme, že ?
Zapomenuté odpadky jsem mu párkrát přenesla do pokoje a postavila pytel na místo, kde mebyly moc na očích - v tom bordelu se ztratily. Když se ptal, co mu to tam smrdí, řekla jsem, že nevím, je to přece jehoosobní prostor, tak mu tam nechodím zkoumat aroma.
Když je potom našel, nafukoval hubu - prý mám puberťácké nápady - já na to - tak vidíš, alespoň máš doma parťáka 
mija: v nic uz nedoufám, taky se ptám, kde jsem udelala chybu té nejstarsí je 45 a vnucce 22 (dcera se rozvedla kvuli svým záletum a pití, kdyz malé byly 2 roky, ja hlavne kvuli ní chlapa domu neprivedla nikdy) a je celý zivot urázlivá, zárlící na mladsí sourozence a ac má PC (dokonce to ucí na VS) nemáme zádné kontakty a ne mou vinou. Já jen písu Xkrát rocne prání obema a uz mne to ani nemrzí - je to její volba (jen je trosku líto, ze kdyz byla ve fin.tísni, tak jsem byla mockrát dobrá)- asi to bylou mou velkou chybou snazit se vydelávat, aby jim nic nechybelo (a jezdit s nimi po výletech, k mori atd.) mela jsem více myslet na sebe
martus - 17.6.2010 13:18 -Martus snad jednou oceni vse co jste pro sve deti delala,jednou az budou mit dospivajici deti a problemu az nad hlavu pak to pochopi
Sama mam doma dva pubertaky,synovi je 18 a dceri 13....u syna ta puberta tak nejak plynula a plyne... ale dcerka!!
.....naucila jsem se dychat zhluboka a pocitat do bilionu....a nekdy ani to nepomuze a ja bouchnu jak saze.....Vzdycky si musim pripominat jak byli krasni a roztomili, kdyz jsem si je privezla s porodnice
.jpg)
Hele Miluško, nezoufej, bánbůh je spravedlivý a oplatí jí to na jejích dětech
občas puberťáka seřvat není žádná chyba, on se z toho rychle oklepe a rodičimse pročistí nervy
.jpg)
Heather: si myslím,že geny dělají svoje ..mám dva už větší potomky, vychováváme je stejně, oba mají stejný příklad v rodině - a jsou oba naprosto jiní ... každý pubertu prožívá jinak... dcera víceméně ohnivě a rtuťovitě , do všeho šla po hlavě , syn je zatím kliďas,který si zatím nechá ledacos vysvětlit...
