Máme děti odvézt do ciziny?
Manžel dostal novou pracovní nabídku. Velice zajímavou a hodně o ní uvažuje. Vlastně už je rozhodnutý, že ji využije a od ledna příštího roku odjede na dva roky do USA. Já nejsem proti, přeji mu to, vím, že taková šance by se mu podruhé v životě naskytnout nemusela.
Problém, který v souvislosti s tím řešíme, je fungování naší rodiny. Dva roky jsou dost dlouhá doba a Amerika není za rohem. Vzhledem k tomu, že máme dvě děti mladšího školního věku, je to pro nás skutečné dilema. Absence tatínka po dobu dvou let by jim rozhodně neprospěla. Myslíme, že by to nezachránily ani občasné návštěvy.
Byla by možnost odjet do USA s manželem. Všichni, celá rodina. Plat, který tam bude mít, nás dostatečně zajistí, bydlení je také bez problémů. Co se mne týká, dala bych v práci výpověď, na svém místě příliš nelpím, nečinilo by mi to potíž.
Otázkou je, jak by tuto změnu snášely děti a zda by jim to nemohlo nějak ublížit v jejich rozvoji. Starší syn půjde do čtvrté třídy, mladší do druhé. Ten větší má navíc ve škole poměrně velké problémy, na vysvědčení měl dokonce jednu čtyřku. Máme obavy, aby pro něj přerušení školní docházky u nás a dvouleté působení v americké škole nebylo přílišným náporem. Stejně tak u toho mladšího. Anglicky neumí ani jeden, museli by zvládnout řeč, změnu prostředí, nové děti, odlišný způsob výuky. Připadá nám to na dva malé kluky docela velký záhul.
Na druhou stranu si říkáme, že by to pro ně mohla být výborná příležitost, naučili by se skvěle anglicky, což by se v budoucnu rozhodně neztratilo. Jsem na vážkách, jak se rozhodnout, aby to našim synům co nejméně ublížilo.
Neřešily jste, nebo neznáte ve svém okolí někoho, kdo se s podobným problémem potýkal? Byli bychom neradi, kdyby tak razantní změna prostředí měla na naše syny negativní dopad. Ale možná se bojíme zbytečně, říká se, že děti takové záležitosti snášejí mnohem lépe než dospělí. Opravdu nevíme a budeme moc rádi za každý váš podnět.
29.7.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 40 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Máme děti odvézt do ciziny?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Myslím, že sallie to vystihla naprosto skvěle! O děti tady až tolik nejde, ty tohle zvládnou určitě.... otázkou je, jestli se na to cítíš Ty sama, protože to budeš mít nejnáročnější. Pokud ano, není co řešit - zapiš se rychle na intenzivní kurz angličtiny a začni balit!
Je pravda, ze pro zenskou je to zahul, ale zvladnes to. Ja byla kvuli presunu na "materske" sest let. Ale kdyz na to koukam zpetne, byl to vlastne dar. Ktera zenska si tak uzije svych malych deti.
Kdybys potrebovala , dej vzkazik, i kdyz ja nejsem u Vancouveru,ale spis u severniho polu .Hodne stesti.
Kote - treba pani mluvi rusky, francouzsky a cinsky.
Katko - souhlas se Sally. I kdyz umis jazyk tak nejvetsi napor v cizine je to pro tu zenskou. V Evrope jeste vetsina veci funguje jak jsme zvykli, nemecke jidlo je normalni, babicka muze dorazit za par hodin....za oceanem uz je vsechno slozitejsi. Ja zila v Africe, v Evrope a v Kanade, anglicky melu bez problemu - ale neni to lehke. Pokud manzela stehuje firma tak vetsinou tam maji cloveka, co je pridelen pristehovalcum a pomuze na zacatku - najit bydleni, skoly, vysvetli zakladni veci. Muzou tam byt zenske/manzelky kolegu ochotne se te ujmout a vzit te na kafe.
Mas ridicak? bez auta je to tady dost slozite.. Vis mesto, kam byste se stehovali? je dost velka sance ze jsou tady holky co tam bydli a jiste ochoten pomuzou...Ja jsem u Vancouveru a jsem schopna dorazit do Seattlu kdybys hledala spriznenou dusi. (Sally nesmej se!!!!)
Jet jet jet jet jet!!!!
Deti budou rychle v pohode, manzel take - a hlavne se opravdu postarat sama o sebe a najit si rychle nejakou spriznenou dusi - aktivitu. Bude to uzasna zkusenost a pro deti neuveritelny vklad. Moc vam to preji. Kam to ma byt? S nekterymi staty mam osobni zkusenost, rada napisu - kdyztak posli zpravu.
lonkue: Kotě: nepsala jsem, 6e je paní pipka, co neumí kváknout anglicky... psala jsem, že pro ženskou je to mnohem těžší než pro toho chlapa, který jde do práce a pro děti, které jdou do školy. Ona je ten, kdo pravděpodobně nebude mít ani jednu možnost (u některých víz pro pracovníky je možnost požáda o pracovní povolení i u partnerů - ale táhne se to na několik měsíců, u jiných typů víz nelze ani to). Chodit do školy stojí peníze (zvlášť pro nové přistěhovalce - pokud člověk není resident určitou dobu - obvykle dva roky - tak i community college je docela drahá - a nebo pak nějaké kursy pro přistěhovalce, ale tam hrozně záleží na tom kde to je a kdo jsou spolužáci - pokud jsou to negramotní mexičani - a to negramotní nemyslím jako nadávku, to je popis osoby, která neumí ani číst ani psát a neví jestli dvacet je víc než padesát nebo míň než padesát - tak kurs bude pro negramotné mexičany a běžně vzdělaný člověk bude jen )....
plus třeba sehnat doktora, vyznat se jak funguje zdravotní pojištění, udělat řidičák, zařídit bankovní účet - to vše je problém i pro člověka, který jazyk ovládá. A může to být člověk vzdělaný, schopný, zvyklý žít po celé Evropě, ale tady je ten systém JINÝ. Prošla jsem si tím sama, prošla jsem si tím zprostředkovaně a několika známými a fakt to není až taková sranda.
Plus většina ženských potřebuje kámošky a širší rodinu. Tady kámošky nemá. Nemá tady tu záchrannou síť sociálních kontaktů. Milušku ze školky co jí může zavolat když se jí zdrcne bábovka, Danušku ze základky s kterou má stejně staré děti, sestřenici Magdu s kterou jezdila každý rok na dovolenou do Chorvatska, ani kolegyni Irenu, která je od rány, ale schopná pohlídat děti.
Co jsme tak s holkama zkoumaly, tak trvá asi osmnáct měsíců, než si člověk na novém místě zvykne a vyšlape si ty svoje cestičky a najde alespoň známé, když ne kamarády.
Něco jsou banality - třeba najít kadeřnici, která nestojí majlant a ostříhá alespoň trochu slušně, něco jsou fakt kritické věci - najít dobrého doktora, najít bydlení v místě se slušnou školou - ale stokrát nic umořilo osla.... a právě ženské to nesou nejhůř, protože jsou v situaci, kdy se jim nejhůř navazují kontakty - a do toho ženské jsou na těch sociálních kontaktech nejvíce
Proboha Katerino, tady neni nad cim uvazovat. Pro vsechny to bude spousta novych zkusenosti a jazykovy kurs zadarmo. O decka bych se nebala vubec. Nasim bylo 10 a 6, anglicky se naucily ve skole od deti a ve zvlastni tride pro pristehovalce lip nez ja v jazykovych kurzech at v Cechach tak i tady Kdyz nebudete mit jinou moznost nez mluvit anglicky, tak vam to za chvili ani neprijde.
Drzim palce
dřív šel mužskej na dva roky na vojnu a kolikrát se dostal za tu dobu domů? A kolik z nich už mělo dítě i dvě...
Jinak do ledna toho ještě z angličtiny zvládnete hafo!
Jaj a rozdelit rodinu - drahy sa stahoval uz v oktobri, my az v maji. Nikdy viac. Postupne si na seba zasa zvykame, ale mala ho nepocuva, neberie ho ako autoritu, je to tazke... 8 mesiacov je vela... ja som bola cele tehotenstvo sama... odhrnala sneh, vlacila nakupne tazky, vsetko riesila, je to ako byt "osamela matka" s dietatom. Vztah k drahemu je taky, ako predtym, ale strasne mi odlahlo, odkedy sme zasa spolu
Deti to urcite zvladnu, my sme teraz z Nemecka presli do Anglicka, maly sa tu narodil a mala tu ide od septembra do skoly - ma 4 roky - a nebojim sa toho... rozprava uplne biedne, sme tu len dva mesiace... kamaratov ma uz kopu, aj rozumie, ale rozprava len par slov... v skole sa nauci. Pre nu je najdolezitejsie mat sa s kym pohrat, nebyt izolovany. A to u deti ide aj bez slov
Taketo sance clovek nema kazdy den a ked to nevezmete, tak si to budete vycitat. Pre synov je to skvela moznost spoznat novu kulturu, prostredie, naucit sa rec, ktoru budu v zivote tak ci tak potrebovat.
My uz sa stahujeme behom 5 rokov druhy raz. A chystame sa potom zasa dalej Clovek sa tym velmi vela nauci
Stanik: se stydim.....
Je to těžké rozhodování, Pokud se jedná o děti o ty bych se nebála, ty to zvládnou určitě bez problémů a bude se jim to v budoucnu hodit, Naučí se angličtinu, protože budou v kontaktu s anglicky muvícími vrstevníky a to bude po návratu velké plus, naučí se tu správnou výslovnost. Asi bych jela. Sama píšeš, že ty s tím problém nemáš.
s bráchou jsme chodili rok do ruské školy ve Vietnamu...negativa to na nás nezanechalo...rusky jsme se naučili rychle, i když kolem zněla vietnamština
Kotě: a kde ty ctes, ze sallie psala o pipce? .....psala obecne, ze casto tu nove prichozi zenske anglicky neumi, coz je skutecnost. Zenska, ktera umi dobre anglicky se neboji jet do anglicky mluvici zeme.
neváhejte a jeďte, pro všechny super životní zkušenost a děti se naučí anglicky aspoň základy a třeba natrefíte na českou školu a navíc, dnes se vážně člověk alespoň bez jednoho světového jazyka neobejde.............neváhala bych být mladá a zdravá ani pět minut, vždyť to není natrvalo ! hodně štěstí.-.....
sallie: a kde jsi prosímtě z toho článku vyčetla, že je paní pipka, která neumí anglicky ani kváknout? Já tam nic takového nečetla.