Jaké zvířátko je pro desetileté dítě nejvhodnější?
Máme desetiletou dcerku, která nás už rok prosí, abychom jí pořídili nějakého domácího mazlíčka. Vzhledem k tomu, že je jedináček, asi je její přání pochopitelné.
Zprvu jsme se s manželem dost bránili, ani jeden z nás nikdy žádné zvíře neměl a nemáme v této oblasti žádné zkušenosti. Navíc nám pořízení jakéhokoli živého tvora připadá hodně zavazující a zároveň omezující. Žijeme hodně aktivním životem, často odjíždíme na celé víkendy pryč, v létě trávíme hodně času na dovolených mimo domov.
Přesto teď uvažujeme, že bychom dcerce vyhověli a nějaké zvířátko jí pořídili. A tak přemýšlíme, jaké by bylo v našem případě nejvhodnější. Co se týká náročnosti, vycházejí z toho nejlépe rybičky, ale o ty dcera nejeví zájem. Jí se jedná o nějaké zvířátko, se kterým by se mohla mazlit a těšit. Samozřejmě, že by si nejvíc přála pejska, ale to není v našem případě možné. Ani kočička.
A tak uvažujeme o jiných možnostech. Morče, zakrslý králíček, křeček, činčila. Hledáme různé informace, co které zvířátko potřebuje, jak se dá ochočit a hlavně, jak dlouho je případně schopné zůstat samo bez společnosti, kdybychom třeba na celý víkend odjeli. Ohledně dovolené bychom asi přesvědčili rodiče, aby se o něj postarali, ale dávat jim ho každý víkend, to by se jim asi moc nelíbilo.
Třeba mi tady někdo dokáže poradit ze svých zkušeností. Osobně se nejvíce přikláním k zakrslému králíčkovi, dočetla jsem se, že se dá dobře ochočit a je to pak úplný mazlíček. I činčila mi připadá v našem případě vhodná. U morčete a křečka mám problém, že by mohl nastat problém s zápachem, což bych, přiznám se, velmi nelibě nesla. Ještě by připadaly v úvahu andulky, respektive andulka, ale u těch vůbec netuším, jak dalece je možné je ochočit, některé prý zůstanou plaché.
Poradí mi někdo? Předem děkuji.
11.10.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 76 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jaké zvířátko je pro desetileté dítě nejvhodnější?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Přesně tuto otázku jsme si pokládali taky a nakonec jsme zvolili křečka. Myslím si, že to je pro takové dítě úplně ideální zvíře. Hlavně proto, že křečci jsou celkem nenároční. My jsme nakonec koupili dva, aby se jeden necítil sám. Chtělo to pro ně i docela velkou klec, tu jsem nakonec vybrala tady: https://vse-pro-zviratka.cz/nejlepsi-klece-pro-krecky/
Co takový králíček? Dokážou to být sice celkem lumpové, ale i tak jsou hrozně umazlení. Určitě ale počítejte s okousanými zdmi, dráty a tak podobně a možná by bylo dobré zvážit taky kastraci - http://www.metropolevet.cz/kastrace-kralika-praha/ :)
Edmond74: činčila je hysterická chlupatá koule, pro dítě vůbec!!!
Nečetla jsem předchozí příspěvky, tak doufám, že se nebudu trapně opakovat.
Podle mě není žádné zvíře vhodné pro desetileté dítě, ale pokud jste se už rozhodli, dovolila bych si pár poznámek.
Křeček je celkem nenáročný, ale není moc vhodný k ochočení a navíc rád utíká. Známé jednou dezertoval, usadil se v sedačce a během pár týdnů si stihl za skříní postavit několik honosných pelíšků.
Zakrslý králík je mazlík na první pohled, dá se naučit na kočkolit a do jisté míry ochočit. Bohužel cokoliv v dosahu ochutnává na vlastní zuby. Kolega z práce během půl roku dvakrát měnil kompletní kabeláž u kompu a když králík ve finále rozhryzal ovladač na telku, putoval k babičce. Další známý měl hodně podobné zážitky, ale s podstatně tragičtějším koncem, protože jeho králík po dvou zničených ovladačích a několika obalech na CD, prokousl kabel od ledničky a vynesl si ortel smrti sám.
Morče není vůbec náročné, ale pokud je ve stresu nebo se mu něco nelíbí, dokáže vytrvale a hlasitě pištět. Není vhodné k ochočení a i když budete čistit terárko denně, je pořád trochu cítit.
Andulky měla moje spolužačka ze základky a ještě dnes si pamatuju, jak dovedly neúnavně popiskovat a přitom rozhazovat zrní z klece po celé kuchyni. Pravděpodobně se dají celkem ochočit, protože kamarádka je pouštěla z klece běžně a na zavolání přiletěly na prst. Pokud se jim člověk věnuje, naučí se i "mluvit". Na péči jsou nenáročné, ale není to typické zvíře na mazlení.
Asi nejvíc sympatická se je činčila. Je to něco mezi morčetem a králíkem, dá se ochočit, na mazlení je taky vhodná a na péči velké nároky nemá. Jediné negativum může být delší jemná srst. Je to sice příbuzná hlodavců, ale neslyšela jsem, že by měla takové destruktivní chování jako např. králík.
Doufám, že jsem Vám trochu pomohla...
_____________________________________________________________
Ještě mě napadlo, jestli by nestálo za úvahu zvíře zatím nepořizovat a pokud máte v blízkosti bydliště útulek, ať se dcera realizuje tam. Nevím, jestli je to běžná praxe všu
anhelli:
Já mám z celého toho článku dojem, že Mirka se snaží najít řešení ve stylu "aby se vlk nažral a koza zůstala celá", což v tomto případě znamená splnit dceři přání mít zvíře, ale zároveň kvůli tomu nemuset nic obětovat, v ničem změnit své zvyky a co nejmíň se starat. Jenže takhle to nikdy fungovat nebude, takové zvíře neexistuje. Pokud se do domácnosti pořídí zvíře, je nutné počítat s tím, že se řada věcí zkrátka bude MUSET změnit a přizpůsobit.
Mirko, když vám zvíře vážně onemocní těsně před dovolenou, co uděláte? Myslete na to, že když si zvíře pořídíte, přebíráte tím za něj zodpovědnost po zbytek jeho života, bude na vás plně závislé. A tohle nemůžete nechat na desetileté dceři, vy jste dospělí, ona je dítě a nedokáže tohle všechno domyslet. Pokud tu zodpovědnost přijmout nechcete se vším, co k tomu patří, zvíře by u vás bylo chudák.
Jeste bych Vas rada upozornila na to, ze i kdyz jsou castky, za ktere kralika nebo morce poridite, relativne nizke, hodne penez muzete nechat na veterine. Jak uz psala Johanka, napriklad kralici vinou nezodpovedneho mnozeni trpi hodne na problemy se zuby (a s tim souvisejici abscesy, ne nadory, jak Johanka psala) a to pak muzete nechat na veterine tisice. Nadto veterin, kde kralikum rozumi, je po CR pomalu a pokud se u Vas vyskytne problem typu zuby, je nejrozumnejsi a nejlevnejsi varianta jet na veterinarni univerzitu do Brna, coz nevim, jestli byste byli ochotni podstoupit, pokud jste treba od Karlovych Varu.
Ja chtela taky cele sve detstvi zviratko a mela jsem bohuzel smulu, protoze maminka zvirata v byte bytostne nesnasi, takze jsem si holt musela pockat, az odejdu z domu a pak jsem si teprve zvire mohla poridit. Pokud nejste myslenkou zvirete nadseni, jezdite casto pryc, jste cela ricna, ze by zvire nekde udelalo par bobku nebo louzi, neco rozkousalo (vsechny kabely se musi schovat), ohlodlo nejakou zidli nebo nadelalo podobnou neplechu, urcite si zvire neporizujte a dcerce vymyslete nahradni variantu (viz utulky, co tu byly zminovane, nebo treba jezdeni na koni...o to jsem strasne jako mala stala ja a taky jsem mela smulu, protoze po konich smrdi obleceni a maminka mela infarkt uz jenom pri pomysleni na potencionalni roztoce, kteri by se touto cestou dostali do bytu:)
Zvirata jsou skvela, ale clovek jim musi zajistit dobre podminky a ne aby u nej jenom prezivala a tupe zirajici zavrena v ubikaci prozila cely svuj zivot. Treba takovy kralik je neuveritelne chytre zviratko, nauci se chodit na zavolani, na povel vyskocit, znama ho naucila i davat pac:))), je s nim neuveritelna zabava, ale clovek mu musi dat sanci se projevit - kralik zavreny v kleci tuto moznost nema a pak je z nej jenom z klece hledici, bobkujici chlupaty doplnek bytu, ktery pred lidmi prcha, kdyz uz ma moznost dostat aspon na chvili z klece (z doslechu znam nescetne pripadu a doma mam taky jeden, ktereho jsme adoptovali v jeho dvou letech).
Probuh, jenom ne kralika! Mam doma ctyri a pokud chcete, aby byl dcercin kamarad a ne jenom bezduchy stroj na zrani a bobky zavreny v kleci, da to neuveritelnou praci. Denne musi byt nekolik hodin pusteny (a je to fakt nutnost - klidne i pet sest hodin, protoze jedine tak se kralik poradne socializuje), nemaji radi zvedani a chovani v naruci, pak taky az do jednoho roku veku mohou byt v puberte a to vyvadeji neuveritelne veci - a hlavne - znackuji. Znackovani bobkama je jeste mirnejsi varianta, mne jednu dobu ostrikovala kralinda moci. A to nevysvetlite, ze to delat nemaji, protoze to je proste instinkt. Jinak na zachudek se naucit daji (varianta - v kleci zachudek s podestylkou a ve zbytku koberecek) a moje puvodni kralinda, kterou jsem si na zachudek vychovala, ma jeden u sebe v ohradce a druhy v obyvaku. A je vzorna. Ale do roku (a asi tak dva tydny v roce, kdy zesili z nadchazejiciho jara) s ni byl fakt problem a slabsi povahy by to nevydrzeli. Resenim neni mit kralika zavreneho, protoze pak se z nej stava nekontaktni, v krajnich pripadech agresivni jedinec. Ochoceni je u kralika relativni pojem, protoze strasne zalezi na tom, jak se k nemu clovek chova, jak se mu venuje, jak dlouho je kralik pusteny z klece a clovek musi pocitat s tim, ze kralik se mazli, az on sam chce - omezovat se tim, ze se zrovna ted chce mazlit clovek, nenecha a pokud by ho chtel clovek mazlit nasilim, zacne se zmitat, skrabat a zdrhne.
Protoze mam doma jeste morcata, osmaky a krecky, doporucila bych, kdyz uz, tak morce. Osmaci jsou sice uzasni, ale moc se s nimi mazlit neda, protoze porad nekam spechaji a na rukou jsou jako zive stribro.
Morcaka bych doporucovala koupit u chovatele a ne ve zverimexu. Je na vyber spousta plemen a barev. Pokud mate zajem, staci mi napsat zpravu a mohu Vam poradit. V kazdem pripade by bylo lepsi, kdyby morce nezustalo doma samotne, ale vzali jste ho na vikend s sebou (pokud teda nejezdite slezat Himalaje). Kralika na vikend samotneho doma nechat nesmite - u kraliku mohou byt zdravotni problemy tak akutni, ze az byste dojeli v nedeli domu, uz byste nemeli koho zachranovat, protoze by bylo po kralikovi a nekolik kraliku uz na vikend, kdy majitele odfrceli, bohuzel zivotem doplatilo.
Urcite doporucuju diskuze na www.kralici.cz, kde Vam chovatele ochotne poradi (je tam kralici, morceci, osmaci i krecci sekce).
Ráda, by jsem vám poradila, měli jsme snad všechno, podle mě je nejlepší mít morče nebo králíčka, ale musíte jim měnit každý týden podestýlku. Činčilu moc nedoporučuji, je to celkem náročné zvíře, vše okouše a v noci nespí dělá rámus. Mějte se hezky a přeji dobrý výběr. Radka
Penguinnn: Tak naši pískomilové šmejdí pořád, teda už jen jeden, toho druhého jsme obrečeli všichni.
Kassy: Možnost chovu takových tvorů s e snažím utajit
Verera: já to zažila a vrzání mi vadilo. A u bratra v rodině pískomily mají a ti šmejdí většinou pouze v noci
Verera: To není To bude spíš typ, co by skočil i po strašilkách, kdyby jí je někdo nabídnul, ne? Já spíš myslela dítě, které by po jiném zvířeti než rybičkách netoužilo a rybičku mu plně stačily...
Rybičky jsou zkrátka pro dítě málo kontaktní a tudíž nezajímavé. Nekomunikují s člověkem. A starat se o ně správně taky není úplně jednoduché. Musí se hlídat správné složení a teplota vody, správné osvětlení, provzdušnění... Jednou za čas se akvárko musí vyčistit, písek na dně vyvařit, odstranit řasy... Fakt to není jen o tom napustit do akvárka vodu z vodovodu, hodit tam jednu zlatou rybku a pak se kochat tím, jak plave dokolečka...
Já bych asi dítěti pro začátek pořídila morče, to jsou relativně nenáročná a ochočitelná zvířata a na rozdíl od většiny ostatních hlodavců můžou být aktivní ve dne.
A jinak samozřejmě za sebe nedám dopustit na potkánky a psy. To první mám ve dvou kusech, člověk si s nimi užije spoustu zábavy, dají se ochočit, přijdou na zavolání a jsou velmi inteligentní. Jenom se jim holt musí často čistit klec, ale to všem hlodavcům. Mazlivější bývají kluci, ale zase častěji značkují, to už je pak na zvážení pro a proti.
Verera: Jéje. To abys byla ráda, že netouží po krokodýlovi
Kassy: Tak náhodou já mám jedno dítě, které touží po rybičkách, doma. I když ona touží ještě k tomu po myškách, psovi a morčeti, doma má křečka a pískomila a chodí ke koním, tak to možná není úplně ten případ co myslíš.
Penguinnn: Náhodou, víš jak se u vrzajícího kolečka nádherně usíná... monotónní neustávající zvuk .
No třeba ti pískomilové noční nejsou, spí po chvilkách a vzbudí se kdykoli člověk přijde. Jen oproti křečkovi jsou dost hbití, takže když utečou, je radost je honit
Renee: Ale když jsem bydlela ve 2+1, tak to jsem měla dvě kočky, výhradně bytové a taky nikdy neměly problém zůstat doma samy delší dobu. Asi je to o povaze. Třeba kocour mojí mamky je raději sám doma, než když ho mamka dá k tetě na pár dní na hlídání a na starání (když jedou někam, kam ho nemohou vzít s sebou, jinak ho vozí). Když je doma sám, je v pohodě, chrní a dřímá a rodiče po příjezdu vítá. Když je u tety, reaguje na příjezd našich uraženě a tak týden s nima nemluví. A to mu teta snáší modré z nebe, protože kočky miluje a na něho se vždycky těší.