Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Jedna rada ke vsem ostatnim, co uz tu na foru byly napsany: mam starsiho kluka aspergera, a kdyz uz to s nim z casu nacas fakt nebylo k vydrzeni, tak zazracne zabiral rybi tuk (jednou o nem davali na Spektru porad, jak zabira na problemove deti) ... musi se uzivat pravidelne, ale uz po tydnu podavani byl obvykle na delsi dobu klid a ditko jako vymenene. Vrele doporucuji vyzkouset jako jednu z moznosti, kdyz nic jineho, ublizit nemuze.

Riki: no, já popsala verzi pro dospělé a jak to na mě působilo. S dětmi to je něco jiného. Forma hry na bláznivé šašky, na mimozemšťany, různá zvířátka a já nevím, co mě ještě napadne. Bylo by to spojené s prvky jógy smíchu a na závěr samozřejmě pár minut zklidnění. Děti jsou hodně spontánní a podle toho by se to odvíjelo. Zatím je to fakt jen v rámci úvah. Ještě bych to chtěla probrat s psycholožkou.

a....: Ve školce právě bez problémů. Nikdo si nestěžuje, paní učitelka jen chválí. Doma o školce mluví málo, ale v dobrém. nestěžuje si na nikoho a na nic. Jen ráno tam nechce, vždycky zkouší, jestli by to nějak něukecal a nemohl zůstat doma. Odpoledne se mu ale ze školky zase nechce domů.

Pentlička: taky mi přijde že pak je to dítě už nějak jakoby "imunní" a ty tresty mu jsou fuk

Hanča: u nás je to stejný

Nechce se mi číst diskusi, takže nevím, jestli to tam už někde nezaznělo, ale já bych řekla, že je taky důležité jaké nastavíte dítěti hranice a co všechno už je podle vás "trestné". Děti jsou děti, blbnout, odmlouvat apod. je pro ně přirozené. Pokud ho budete trestat za každou pitomost, tak je to podle mě psychické týrání.
Jinak děti samozřejmě potřebují hranice a někdy je opravdu lepší facka než sáhodlouhé vysvětlování. Ale na výprasky a podobné metody moc nevěřím. To už je podle mě hodně na hranici týrání.

tak my jsme ve výchově za jedno, u nás se nejvíc osvědčil zákaz počítače, prostě, když už chování přesáhne určitou mez, tak synek musí odevzdat monitor na určitý počet dní a to dodržím, dřív ho dostane, pokud udělá něco mimořádnýho a když má náhodou nějaký řeči, tak mužský se ho zeptá, jestli chce ještě nějaký den přidat a hned je klid

pavlina: Já to do konce dotáhla a úspěch to mělo.Jak to prádlo,tak uklízení pokoje.Ale Vojtíkovi bylo víc,než chlapcovi zadavatelky.Asi jedenáct.
Helčo já si totiž tenkrát taky myslela,že se Vojtíka problémy nedotkly,fakt se tvářil,že to jde uplně mimo.Ale pravda byla jinde.Zjistila to právě psycholožka,dělala s ním nějaké testy a hlavně rozbor obrázku co mu nechala nakreslit.Určitě bych psychologa nezavrhovala,dobrej nápad,abys tam šla nejdřív sama.Vždyť se nejedná o žádné stigma.Hlavně abys měla štěstí na dobrou psycholožku .My chodili s Vojtíkem řadu let ke školní psycholožce a bylo to na houby.Kde je problém jsme zjistili až před pár týdny a vlastně náhodou.te´d si můžu jedině tak nadávat,vědět to co vím teď dřív,tak udělám spoustu věcí jinak.

HelenaPa: Psala jsi, že chodí do školky. Zkus si promluvit s vychovatelkou ve školce, jak se tam chová, jestli je v normě, poslušný nebo tam taky vystřhle nějakou vzteklou scénku, jestli je jeho chování stále stejné nebo se v poslední době změnilo. Pokud ti řekne, že je vše celkem ok, tak děláte chybu vy doma, pokud jsou s ním ve školce problémy případně se chování změnilo k horšímu, tak musíte řešit chlapce.

arsiela: pokud jde o změny, tak ty byly spíš poslední dobou. Nevypadalo to, že by se ho nějak dotkly. To nezvládání vzteku se projevuje delší dobu.

Linda: Pěkný nápad s tím semaforem, díky

mam-ča: Zatím půjdu k psycholožce sama, nechám na ní, jestli pak bude chtít malýho nějak "testovat". Je to psycholožka v drodinné poradně.
Nečekám od toho "papír na hlavu", ale rady, kde děláme chybu a jak to zvládat líp.

Verera:
víš nebo doufáš?
pro mne je jednodušší/rychlejší sprdnout a uklidit sama
vím, nevýchovné
mne osobne nejvíc fascinují teorie, které hned jako první příspěvekl navrhla Sallie - neuklizíš spinavé prádlo, neperu atd - zajímalo by mne, kdo tohle kdy dotáhl do vítezného konce. to fakt nepošle dítě do školy, nebo ve zmuchlanem špinavém z podlahy? jen jednou jsem vedla díte do školky v ponožkách, protože nemelo včas obuté boty a já vyřkla onu blbost, že pokud nebude mít boty před odjezdem pujde bez nich. Dítě z toho mělo prču (já vysvetlovala učitelkám, o co jde ) a já si příště dala veeelký pozor neco podobného "neslíbit"

zonan:
neco na tom tvém postřehu je. fakt je je my určite meli víc času "bez dozoru" a taky dělali věci , které se nemají.
k tvému řešení - nevím - pokud by to nekomu vyhovovalo, tak ať si to tak dělá - když mu to uleví

Bráchanec taky byl usazován do křesla, kde mu byla udělována nekonečná mravní přednáška. Až se dostal do věku, kdy vstal, řekl tátovi, že takový debilní kydy poslouchat nebude a že je trapnej. A bylo vymalováno. A mohl jeho tatík vyskakovat až do stropu a stejně už byl jen hloupá figurka.

zonan: ježiš teda kdybych byla na nějakém takovém programu - čistě hypoteticky, protože nevím, jak by k tomu došlo - a dostala tam těch 10 minut svobody, tak zavřu za tím blázincem dveře zvenku a budu se vzdalovat, jak nejrychleji dokážu. Jako dospělá. Jako dítě bych se asi bezmocně krčila v nejzazším koutku a doufala, že to nějak přežiju. Každý fakt netouží takto ventilovat své emoce...

Ono je takove prislovi: "Ohybaj ma mamko, dokial ja jsom Janko, az ja budem Jano, neohnes ma mamo."
Myslim si ze vseho s mirou neuskodi nikomu a podle toho co je zapotrebi. Nekdy staci domluva, nekdy par na zadek jiste taky neublizi. Asi jsem ze stare skoly a ty moderni metody nejak nechapu.