Děsím se dovolené. Důvod? Manželovy děti.
Jsem dva roky vdaná, nyní máme tříměsíční holčičku. Dovolenou plánujeme na chalupě, kterou nám na tři týdny půjčili mí rodiče, sami v té době odjíždějí do zahraničí. Chalupa je nádherná, vybavená, okolí krásné. Lesy, voda…Co víc si člověk může přát? Pro pobyt s malým miminkem ideální na odpočinek.
Jenže já si patrně neodpočinu. Stejně jako loni mají s námi odjet i manželovy děti z předchozího manželství. Je jim teď 11 a 13 let. Jezdí k nám každý druhý víkend, střídavě na svátky a na půlku prázdnin. Letos ta půlka není celá, protože jedou i na tábor, takže jsou z toho „jen“ tři týdny. I to je však na mne moc.
Jsem z nich totiž hodně utahaná, připadám si před nimi úplně bezmocná. Ty děti mne nemají rády (je to kluk a mladší holčička), ačkoli se opravdu snažím si je nějak získat. Dávají mi za vinu rozpad manželství jejich rodičů, ačkoli já jsem jejich otce poznala až skoro rok po rozvodu. To je ale nezajímá.
Když k nám přijedou, je všechno vždycky vzhůru nohama. Neposlouchají, úplně mne ignorují. Co uvařím, to schválně nesnědí, jdou se pak natláskat sušenkami a sladkostmi. Mé výhrady pouštějí jedním uchem tam a druhým hned zas ven, jako bych byla vzduch. Platí na ně jedině jejich otec, který se však s jejich výchovou nijak nezatěžuje, jen když to opravdu hodně přeženou, tak je trochu srovná do latě, což vydrží vždycky jen chvíli.
Na konci července bychom měli všichni odjíždět na chalupu mých rodičů a já se toho už teď děsím. Chtěla bych jim připravit hezkou část prázdnin, kterou s námi prožijí, ale obávám se, že má snaha a energie do toho vložená vyjde úplně vniveč, zbude mi jen pocit bezmoci a hořkosti. Stejně jako loni, kdy byla polovina prázdnin s nimi prožitá absolutně nesnesitelná.
Mluvila jsem o tom s manželem, říkala mu, že na jeho děti prostě nestačím, že se musí do celkové péče o ně víc zapojit, ale on to nijak zásadně nevidí. Pro něj je důležitější jeho pohodlí a je rád, když se o praktické věci postará někdo jiný. Zkoušela jsem se s ním dohodnout na nějakých pravidlech, ale to se na mě obořil, co po něm chci nějaká pitomá pravidla, když má dovolenou a chce si ji užít a odpočinout si. On si s nimi ani nijak nehraje, nesportuje, nic. Nechá je bezprizorně lítat nebo sedět u počítačů, to mu vyhovuje nejvíc.
Mé vyhlídky jsou tedy nevábné. Strávím jediné tři týdny, kdy můžu vypadnout z města, u plotny vyvářením pro dva nevděčníky, kteří to stejně neocení. Budu po nich uklízet binec, koukat na jejich otrávené a kyselé obličeje a navíc trnout, aby ze zlomyslnosti v chalupě něco nezničili, to by mi před rodiči bylo hodně trapně. K tomu všemu starost o malou dcerku, kterou ještě kojím, v noci se dost budí, takže se cítím i poměrně unavená.
Nejraději bych nikam nejela, ať si jede manžel se svými dětmi sám, ale to není úplně jednoduché, rodiče chalupu půjčili mně, asi by jim nebylo příjemné, kdybych tam v tu dobu nebyla a nechala tam manžela a jeho děti samotné. Navíc si myslím, že bychom měli být s manželem po dobu jeho dovolené pohromadě i s naší dcerkou.
Nevím, jak z toho ven. Moc bych si přála, abych si s manželovými dětmi porozuměla, aby skončily ty nesmyslné naschvály z jejich strany. Zkoušela jsem snad všechno, promluvit si s nimi, vysvětlit jim, že na rozpadu jejich rodiny nemám sebemenší podíl. Ale k ničemu to nevedlo, tváří se, že vůbec nevnímají, co jim říkám. Ani manželovi se nepodařilo je nijak přesvědčit.
Možná na vás působím jako nějaká hyena, která nesnáší děti. Ale tak to není. Moc bych stála o vzájemný pěkný vztah, jen asi dělám něco špatně. Možná ze mne cítí tu nejistotu, mají pocit, že mne mají v hrsti. A pravda, manželův laxní přístup tomu také moc nepřispívá. On prostě nechce nic řešit, jakmile dojde k nějakému konfliktu nebo vyhrocenější situaci, jeho reakcí je „dejte pokoj pořád, já chci mít klid“. A nejčastěji se to sveze na mne, že jsem dospělá a snad bych si měla umět se dvěma dětmi poradit.
Trápí mě to. A teď mě i mrzí, že jsem rodiče o půjčení chalupy požádala a manžel s tím počítá. Možná by bylo opravdu nejlepší, aby jel někam se svými dětmi sám.
8.7.2011 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 128 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Děsím se dovolené. Důvod? Manželovy děti.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Eliško. Je mi Tě opravdu líto.A máš pravdu, že obě děti z Tebe tu nejistotu, bezradnost a někdy i možná podbízivost vycítí.
Víš, když si bereš za manžela rozvedeného mužského, musíš si uvědomit, že na tom rozchodu nese vinu i on. I když Ti o svém předešlém manželství něco vyprávěl.
Jedinou možnost, kterou v současné době máš je - nedat se. Neústupně stát na svém. A také máš právo odpočinout si. A vůbec nevidím důvod proč se celé dny sama starat o tak velké děti. Notabene, když je u toho jejich otec. Pokud s ním není řeč, jeho škoda. Vezmi děťátko, jeď na procházku. Na vaření a uklízení se vykašli. A příště už si chalupu nepůjčuj. Jeď s maličkým třeba k rodičům nebo k příbuzným. A manžel obdobně. Ať jede se svými dětmi také někam sám. Když budete každý někde jinde, třeba mu dojde, že máslo na hlavě má on.
Ty se drž holka a neustupuj. Později bys toho moc litovala.
bylo to asi vymyšlené
Jak to dopadlo? Nedbala našich rad a teď je zavřená buď za násilí na dětech nebo na manželovi, případně na všech a nemůže tudíž odpovídat, tak
Přečetla jsem si to až teď a také mě zajímá jak to dopadlo. S puberťákama to nikdy není jednoduché a s nevlastními je to asi mnohem horší. Proč si je tatík bere, když se pak o ně nestará?
tak jak to dopadlo?
Taky by mě zajímal vývoj
tak právě teď někdy by nějak měla rodina odjíždět na tu dovolenou...zajímalo by mě jak to nakonec dopadne, jestli odjeli...
No fakt, proste ten Tvoj muž má úplne zlý postoj...nepodporí Ťa. nepomáha Ti...a pritom sú to JEHO deti...brrr, ja by som mu dala prečítať Tvoju otázku a celú túto diskusiu, aby sa mu otvorili oči...
Proboha Eliško do čeho si to vlezla? Vzít si takovýho vocasa a ještě se kvůli němu takhle snažit? Já bych se ráno na chalupě sbalila vzala bych svoje dítě a šla si do lesa nebo k vodě číst ať se manžel o svoje děti stará snad sám ne? Když nedokáže ocenit, že se chceš podílet na výchově jeho dětí a hází to všechno na teba, tak bych se prostě starala taky jenom o sebe, třeba by mu to došlo.
YXH:
YXH - 8.7.2011 20:01 tak tak, ať se taťka snaží, a dětem se věnuje né aby je hodil na starost Elišce, když ta má zatím sama dost starostí a potřebuje si také odpočinout.
Verera: jo, ten vtip znám a taky jsem si na něj vzpomněla, když jsem psala příspěvek o maminkách, které litují své syny, že doma pomáhají
Eduna: máš pravdu, taky jsme si říkaly s kamarádkou, že když je ženská moc hodná, tak si toho chlap stejně neváží a nejvíc poskakují kolem svých manželek ti, co je doma drží zkrátka
Jsem asi semetrika,ale k tomu clanku jenom dodam, ze bych se nesnazila varit ani je vychovavat. At udela cokoliv, stejne to bude spatne. Starala bych se o mimco a sebe. Detem nakoupila burty, susenky a ovoce. Zadne podstrojovani a podlezani stejne nepomuze, vysvetlovani zatim stejne nepochopi, snad az budou starsi. Kdovi co jim maminka doma o Elisce rika.
Verera: jako vtip dobrý.
punh: já tvrdím, že můj syn se dobře oženil, přestože doma pomáhá. Zrovna tak jako dceři jsem poradila snaše, že je nutné úkolovat. A dnes: takovou pizzu jako on, ani já neupeču. Na mužský musí být zkrátka přísnost.
punh: To je ten vtip:
Paní Nováková, slyšela jsem, že se vám oženil syn a vdala dcera, jak se mají?
No dcera se vdala dobře, ten její doma se vším pomůže, uvaří , uklízí. Ale syn se oženil špatně, musí doma pomáhat, uklízet, vařit.