Nemůžeme dostat dceru z naší postele
Jaké máte zkušenosti se spaním dětí ve vaší posteli? Já jsem to vždycky považovala za samozřejmé, připadalo mi, že pokud to dítě vyžaduje, je kruté ho z postele vykazovat. Když se nám narodila dcerka, bylo pro mne tudíž zcela samozřejmé, že si ji bereme do postele.
Jenže teď už je jí skoro šest let a ona společné spaní s námi stále vyžaduje a odmítá se přestěhovat do své vlastní postele. Začíná to už být dost nepříjemné, hlavně z důvodu, že jsem momentálně těhotná a dcera se v noci strašně mele a nevědomky do nás různě kope apod. Mám strach, aby nechtěně miminku neublížila, jsem už v osmém měsíci. Tím, jak je břicho čím dál větší, je logicky méně místa, navíc dcera vyžaduje spaní v pozici, kdy je na mne doslova nalepená.
Když jsme ji zkusili přestěhovat na noc do jejího pokoje, spustila příšerný povyk a odmítala tam večer sama zůstat. Nepomohlo, ani když jsme tam s ní chtěli být, dokud neusne. Vyváděla opravdu hodně, takže jsme nakonec kapitulovali a vzali ji zpátky k nám.
Je to už opravdu nepříjemné, já jsem utahaná a nevyspalá, manžel už docela naštvaný, kdyby bylo po jeho, s malou by se moc nemazal a jednoduše by ji do toho pokojíku šoupnul, ať se tam třeba uřve. Jenže na něco takového já nemám povahu, pokaždé dceřiným slzičkám podlehnu.
Jak jste odnaučovaly děti společnému spaní ve vaší posteli? Myslíte, že je normální, aby téměř šestileté dítě takhle razantně vyžadovalo sdílení postele se svými rodiči?
24.11.2011 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 79 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,1/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nemůžeme dostat dceru z naší postele
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Ještě byste jí mohli pokojík nějak zpříjemnit, aby se tam cítila líp. Když byly děti menší, tak se jim hrozně líbily takové ty obrázky, které po nasvícení svítí ve tmě. Jdou koupit hvězdičky, měsíc, planety a všelijaké jiné tvary. To v ložnici určitě nemáte.
A hraje si tam přes den? Pokud bere pokojík jako odkladiště, je mnohem těžší ji tam přimět spát než když by to měla jako své království a líbilo se jí tam.
Ještě k tomu přidání třetí postele. Nevíme, jaké mají možnosti, není moc ložnic v bytech, kam se vejdou 3 postele a ještě postýlka pro mimino (trvale spát u mámy by nemělo, to by holka brala jako křivdu). Takže možná zajímavý nápad, ale těžko proveditelný.
Juana:
Nas pes s tim ma taky obcas "problem". A to uz je mu 15. Ale je teda naruzivej, hruza. Ted je zrovna kvuli tomu nemocnej.
Juana: když jsme měli čubinu malou, tak s náma spala v ložnici a jednou jsem na ní tak nějak nevim proč při sexu koukla (asi jsem vycítila její pohled), on seděla u postele a tak upřeně čučela...Měli jsme pak šílenej záchvat smíchu. Teď už s náma v ložnici dávno nespí, ale kdyby tam byla, tak má manžel smůlu, by ho "sežrala"
k tématu...já děti v posteli nikdy neměla, ale v postýlce v ložnici jo. Starší do dvou a půl, měli jsme 1+1 a spali v obýváku, pak jsme se přestěhovali, šel rovnou do pokojíčku ještě s malou postýlkou aby si tam zvykl a mladší pak šel z ložnice za starším ve 2 a čtvrt rovnou do velké postele
se starším sjem v jeho nemoci spala v posteli asi 3x v životě (resp. on se mnou) a mladší nechtěl i když zvracel, on nesnáší změny, takže ani "cizí" postel. Akorát v létě se začal bát bouřky, tak tam spal 2x při ní
taky bych rozhodně malou teď nevyšoupla, určitě by to brala jako že když bude sourozenec, tak jí odsunujete na druhou kolej. Rady tu už zazněly, tak nemá smysl radit, nic jiného než tu už mě nenapadá
Jaké máte zkušenosti se spaním dětí ve vaší posteli
Žádné - dítě v posteli rodičů nemá co dělat. Maximálně v neděli ráno "na návštěvu", na chvilku.
Každý člověk by měl mít svoji postel - když už ne kvůli ničemu jinému, tak kvůli pohodlí.
Navíc, dýchat celou noc děcku do obličeje .... nevím - o ničem takovém jsme nikdy diskuse nevedli
jelítko: my se zamykáme před psem, je hroznej, vždycky na nás vyčítavě kouká a chce se přidat
Ted jsem docetla prispevky. Koukam, ze rada s rozsirenim postele uz tu probehla, tak to se omlouvam
Jinak souhlasim s nazorem, ze zalezi na tom, jak to komu vyhovuje. Nam deti v posteli zas tak nevadi, tak je tam obcas mame.
A sex v posteli? To nebylo ani napamatuju. Teda pokud nepocitam rozkladaci gauc v jinem pokoji
Tim teda nemyslim, ze by nebyl vubec. Naopak Ale jak uz tu nektere psaly, jsou i jina mista.
Diky ta tipy. Docela me zaujal vytah. Ale bohuzel bydlime v dome bez vytahu
Nicmene me napadlo, co kdybyste ji poridili jeji postel, tu prirazili tesne k te vasi a bylo by to?
My ted mame z kazde strany postele prirazenou jednu postylku a obcas se sejdem uprostred v te mezere
hehe. Ted jsem si vzpomnela, jak minuly tyden nase dvouleta dcera prelezala v noci pres okraj svoji postylky do nasi postele a povida v polospanku: "Tady bydlim ja. Tam. Hajat budes. Tato. " A ukazala smerem do stredu postele kde je samozrejme dira mezi matracema.
No, manzel ji poslechl a pak si rano stezoval jak ho boli zada.
Ale me to kazdopadne pobavilo
Juana: Podle normy Evropské unie (nebo koho) už výtahy nesmí mít zastavovací čudlík a podle stejné nebo podobné normy musí být všechny výtahy vybaveny vnitřními dveřmi.
To přimělo nedávno naše bytové družstvo k instalaci nových výtahů. Tím možnost sexu v mezipatře padla. Navíc výtahy mají dveře na fotobuňku a při jakémkoli neopatrném pohybu ve stanici (kde jedině ten výtah zastaví) , se dveře samovolně otevřou. Úspěch u sousedů zaručen.
Ne ne, to, co se označuje za pokrok, nebývá vždycky krok správným směrem
Minule jsem si nevšimla, že sex v ložnici pro tebe jaksi automaticky znamená fádní pod peřinou. Tak to zas ne. Jen že manželská postel je jediný prostor v bytě, kam se vejdou dvě osoby, aniž by se musely mačkat i jinde než chtějí, kde se člověk každou chvíli o něco nepraští, nevysype na sebe něco,případně nestrhne kus nábytku, nešlápne na kostičku nebo autíčko s klaksonem.
Majitelé rozsáhlých prostor a několika volných místností se na ni můžou dívat s despektem, ale někdo je rád, že má aspoň ji
Juana: Šikovná holčička . Já jednou mámu při tom přistihla s jejím přítelem (táta už nebyl) a měla jsem z toho hrozný trauma, to si pamatuju, proto je lepší se asi zamknout.
jelítko: no vidíš, to mne nenapadlo
máme novou koupelnu, tak bychom ji měli zasvětit
Juana: když máš pod zadečkem župánek tak ne
Almega: copak vtrhnout do ložnice, to je nic. Já jako čtyřletá - možná mladší, ještě jsem neměla sourozence, jsem se jednou probudila ve své posteli a doma bylo podivné ticho a tma. Bylo asi 11 večer a nikde nikdo. Tak jsem si vzala bačkory, mezi dveře do bytu dala velkého plyšového psa (větší než já byl) a vydala jsem se na noční túru po paneláku. Zvonila jsem postupně na všechny sousedy, kteří se kamarádili s mými rodiči, až jsem je našla ve 4. patře - my žili v 9. Jen nevím, jestli jsem už v té době znala čísla, protože jsem se na cizí nedozvonila, jen na ty, co taky měli děti a společně se scházívali u vínka.
Verera: zastavit výtah v mezipatře, aby sousedi nečuměli?
Kadla: pračka moc studí do zadku, linka je lepší