Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Myslím, že mu to neuškodí, pokud čert nebude přehánět a Mikuláš bude ten šéf. To přece záleží, jak se s nimi domluvíte. Jsou to přece lidi, ne idioti - vidí asi rozdíl mezi tříletým a desetiletým dítětem.

Souhlasím s vaší rodinou, že jste zbytečně hysterická

Myslím, že na tříleté dítě je to opravdu brzo. Dobré je, pokud mikuláškou partu znáš, domluvit se s nimi předem na průběhu celé akce, aby se nestalo, že ze dveří k vám do bytu vtrhne s ďábelským rykem dvoumetrový a dítě bude mít šok na celý život. Taky je fajn dítě na návštěvu Mikuláše připravit - vysvětlit, kdo a proč k vám přijde.
Na druhou stranu malé postrašení není na škodu. My se ségrou jsme se vždycky bály, ale taky jsme moc době věděly proč.

Jarča*: no tak na toho bych se už příští rok asi vy... s nějakym nadělovánim

jelítko: mohla by se Pavlína ozvat...
Jinak naše holka byla včera za anděla a říkala, že některé dnešní děti jsou hrozné, nějaký chlapeček se prý ani nechtěl zvednout od televize, že nemá čas, že je to zrovna napínavé. Nemají respekt před ničím

tak jak to dopadlo?

Nemám čas číst reakce. Jako učitelka i babička tříletého dítěte říkám ne. Pokud si někdo chce upevnit autoritu strašením dítěte, které je proti čertovi zcela bezmocné, měl by se spíš zaměřit na to, jaké dělá chyby sám ve výchově. A pokud se někdo chce na účet dítěte bavit, jak se bezzbranné dítě klepe strachy a brečí, pak ať se ti vaši chytráci straší mezi sebou navzájem. A taky tak ošklivě, protože brát na tak malé děcko čerta je podle mě nefér! Děda může babičku strašit, že z toho svého kouření dostane rakovinu plic, babička dědu, že mu jako diabetikovi uříznou nohu, manžel se může s někým strašit, že přijde o práci, nebude schopen platit hypotéku a půjdete pod most, jeho rodiče si mohou navzájem vyhrožovat nevěrou, strčením druhého do LDNky.....atd. Můžete si poklepat na čelo, že přeháním, ale ty blízké lidi přece člověk nemá proto, aby na něj kuli pikle. Má je proto, aby při něm stáli. Strašit dítě tímhle způsobem je totiž stejně sprosté, jako říct příbuznému v nemocnici - my už si tě domů nevezmeme....Manželovi řekněte, že to budete Vy, kdo bude vstávat k synovi, až se bude strachy budit, Vy s ním budete lítat po doktorech, až se bude počůrávat a od rodičů si do toho nenechte vůbec mluvit. Ano, možná jsem přecitlivělá, ale k nám čert prostě nepůjde, rozhoduji o tom já. Tečka.

sharon: Jo jenze ten pytel by spis musel byt na rodice nez na ditko.
jelítko: Treba dostane stamprli jako prevenci

K nám Mikuláš s čertem a andělem chodí, ale vždycky dbáme na to, aby Mikuláš měl čerta pod kontrolou, aby prostě děti viděly, že i čert musí někoho poslouchat A na jejich dnešní příchod se oba dva (ten nejmenší ještě netuší) moc těší, i když se opakovaně ujišťují, že čert je neodnese. A na to je jednoduchá věta - "my bychom tě nikdy nedali." Myslím, že jako tradice je to moc pěkný a v dětech to povzbuzuje fantazii, jako divadelní scéna pro opilé aktéry je to stejně pitomý, jako Velikonoce (mmch - ty já osobně v obvyklé podobě taky nemám ráda, ale i v nich jsem si už našla leccos zajímavýho).

Hugo-z-hor: Chudák čert, bude pak nemocnej taky

chytrájakrádio: 10:48 Buru ti fandit

Já bych děsila tak od šesti let. Dřív asi ne. Zrovna jsme se tady o tom bavily s kolegyní, že jejich holčička z toho měla půl roku noční můry. To je fakt moc.

A co kompromis - zajít za čertama na nějakou dětskou akci, bývají při MC, městské spolky pořádají mikulášské besídky, na náměstích se to čerty také hemží.
Našemu malému budou tři až po vánocích a čerta máme pozvaného, malý je raubíř, nezničitelný, ... on to potřebuje, čertů se zatím ještě bojí. A protože je nemocný a nemůže ven, přijde čert (jenom čert) k nám domů.

Ale záleží na dítěti a i na pozvaném čertu.

taky mam tříletýho syna (a ještě sedmiletýho) a nikdy jsem čerty domů nezvala a ani to dělat nehodlám. chodili jsme na náměstí kde čerti byli od 1,5 roku staršího a naposledy jsme tam byli když byl 1,5 mladšímu. Ten je dost bojácný, resp. špatně přijímá nové a cizí věci, nechci ho tomu vystavovat. Loni jsme šli (a letos půjdem zas) k babičkám, máme tu tři, tak čerty nějaké potkáme, ukážu mu je, ale tím to končí

Nečetla jsem všechno, ale řekla bych, že je to na posouzení konkrétní situace, jsou děti, co se bojí čerta i v květnu tak, že bych ho k nim nepustila..záleží i na čertech, když bude roztomilej a ušmudlanej a jen trochu strašit za mikulášem, tak je to v pohodě, ale některý opilý obludy bych nechtěla potkat ani samamy měli výhodu v tom,že máme kamaráda co má dlouhý černý vlasy a fousy a odjakživa se mu říkalo čert, dcerka ho zná od mala a ještě se s tím chlubila, že kamarádí s čertem

Verera: vždyť to tam píšu že je to na rodičích......příjemný to rozhodně není...