Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Také mám dceru a syna přesně v tomto pořadí jako Ty Kláro. Nyní je jim 16 dcera 13 r. syn. Také bydlíme v domku, kde manžel dělá svépomocí všechny práce. Když bylo synovi 9 také ho nechtěl, že zdržuje že to nebude po něm kontrolovat, předělávat apod. Syn se cítil odstrčený. vytrvale a stále jsem působila. Dnes je muž rád, že mu syn s něčím pomůže, už je to vidět. Jo ještě jezdí muž ke své mámě dělat "pacholka" na zahradu. Takže má muž v podstatě 2 domy a dvě zahrady. Teda u nás spíše zahrádku. Doma - rozumějmě kolem nádobí věšení prádla, koše uklízení svých pokojů si musé děti dělat své věci samy. Comysláš, jak to je??? Dcera pracuje téměř automaticky, syn "se staví na zadní" Muž ho sice neodrazuje od těchto "domácích prací" ale stejně bokem řeškne: Podívej se na mě, když jsem byl děcko, lítal jsem, až bylo potřeba jeho mám ovdověla když mu bylo 16, tak dělal doma všechny "mužské" a v manželství se mnou i "ženské" práce,když je (bylo) třeba. V dětství si muž sám neuvařil ani čaj a nyní normálně funguje když je třeba. Neustále totiž synovi !servírujeme" že pokud se nechá obsluhovat, že ho žádná slečna chtít, nebude, že ho vrátí mamince

Od 4 - 5 let mohl klidně nosit zvířatům krmení, naštípané dříví domů, zalévat zahradu....
Manžel ho k ničemu nevede, tak ho veď ty sama k tomu, co uznáš za vhodné, a prostě si do toho nenech kecat. Když bude manžel něco namítat, tak argumentuj tím, že ho má buď naučit a vést k těm "mužským" pracem, ale ať kouká makat stejně jako dcera, anebo ať je ticho!

Vážně mě nenapadá jiné řešení, než si s manželem promluvit a dát mu důrazně najevo, že v tomhle neustoupíš a pokud klukovi o nějakou práci řekneš (a nakonec cokoli jiného) může si on o tom myslet cokoli, klidně ti to pak o samotě říct, ale nikdy ne před klukem.

Až bude větší, ty mu nedovolíš jít ven a manžel ano, dosáhnete toho, že kluk si bude dělat úplně co chce a zapláčete nad výdělkem, pak se bude manžel divit, co jsi to vychovala .

Průměrně chápavý manžel, pokud není nějaký výrazně dominantní typ, pochopí, že jsou určité situace, kdy by měl ustoupit a tohle je jedna z nich, pokud tedy budeš opravdu důsledná.

A synkovi lze vysvětlit, že tatínek nemyje nádobí, protože zryl zahradu, že on si může taky vybrat z nabídky potřebných prací co ho víc láká, ale sezení před televizí ani stavění z lega na jejich seznamu není. Pokud to tatínek potvrdí, kluk nemá šanci se z toho vykroutit.

Hm, tak mě napadl argument , který bych použila za těchto okolností na vzpurného synka já: " Tatínek říká, že to není mužská práce? To je možné, ale ty nejsi muž, jsi dítě, tohle je dětská práce. Mazej!"

možná máš vysoko nastavenou laťku pracovitou dcerou
chápu tvého manžela s tím , že nechce, aby se mu syn víceméně pletl - osobně to nesnáším - sama to mám rychleji a bez zbytečných národohospodářských ztrát, takže mají-li se deti účastnit je to pouze u akcí na no naplánovaných. a do budoucna? ono jim stejně jednou nic jiného nezbyde než se sebe nějak postarat
jen je hloupý, že manžel zasahuje, když po synovi něco chceš - zkus s ním promluvit ať to aspoň nedělá před ním, ale pochybuju, že to pomůže - u nás to nepomohlo

není tu už asi co dodat, napsáno bylo vše

Sice nemam holku, ale dva kluky, ale to nic nemění na tom, že každej dělá co je potřeba a co zvládne. I když jsme teda v bytě a ne na vesnici v baráčku, ale to je jedno, tam by to bylo stejné. Třeba je fakt že manžel neutírá prach, nemeje okna a nepere, ale kdyby to dělat z nějakýho důvodu musel, tak udělá. Stejně tak já většinou nic "nekutím", ale kdyby bylo třeba tak něco zvládnu

taky se mi moc libi argument, ze vychova je zenska prace
Ovsem pouze pro omezene chlapy. Na toho svyho to radsi zkouset nehodlam, protoze ten jak muze, me podporuje. A je fakt ze jsem mu vdecna, protoze u nasi male je to ted v obdobi vzdoru docela potreba. No my se vlastne tak nejak podporujeme navzajem. Nebo se o to aspon snazime, abych byla presna

Jo Klaro, jen tak mimochodem, bydlime na vesnici, hodlame se letos prestehovat do sveho, taky na vesnici, kde bude v dome i zahrade prace dost pro oba. A myslis, ze by mi nekdy manzel rekl, ze je neco zenska nebo muzska prace?
Prdlajs. Vecer kdyz prijde, ma hlad a zjisti, ze neni kde udelat jidlo pres horu nadobi, jde a co myslis, ze udela?
Umeje ho.
To samy s luxovanim, utiranim prachu, koupanim a prebalovanim deti apod.
Sice to neudela tak perfekcionisticky jako bych si to udelala sama, ale tohle uz davno neresim a projevuju vdek. To samy ja neudelam tak pekne jine prace, treba nepostavim pergolu nebo skrin nebo nezrypu zahony.

A ted se mi nabizi otazka: Co vlastne je vyhradne muzska a zenska prace?
Mate na to doma nejaky seznam a nebo se to urcuje operativne jak se to komu zrovna hodi?
My treba na zahrade: muz rype, ja vybiram plevel. Protoze me nebavi ryti a jeho pleti. Sejeme oba, protoze nas to bavi oba.
A nebo podle nalady. Psovi dame zradlo kdo jde zrovna okolo, vidi prazdnou misku a ma zrovna na to naladu apod. A takhle to mame se vsim

A kdyz to ma ten tvuj takhle pekne rozdeleny, tak teda predpokladam, ze te plne zivi a ze jsi zena v domacnosti?

9 let a malej na praci? Pokud je tak vycuranej, ze profituje z tatikova primitivismu, tak uz malej na praci neni Uz tady toho padlo hodne a ve vsem je pravda, takze nezbyva nez ti drzet palce, at to dokazes nejak zlomit, protoze jinak bude mit synacek tezkej zivot... PS: argument "vychova je zenska prace" se mi moc libi

Bellana: Myslím,že i u nás jsou...nemůžu vůbec pochopit,když si naše žena vezme muslima,zabalí se do burky a převezme, v dnešní době! s tím vzděláním,které má !! a vezme všechny ty jejich podivné způsoby zasvé....No a týrané ženy,tak ty taky doma neznamenají nic a nechají si vše líbit.Když by se šlo do kořenů,tak u prvních i druhých bude něco v jejich minulém životě,co z nich udělalo takové pasivní tvory.

sharon: No, s úklidem hraček to u nás tedy moc slavné není. Obecně nerad něco dělá, když MUSÍ. Právě to zvířectvo, vaření a tak bere jako zábavu. Proto to dělá s takovou chutí. Ovšem ten správný věk u syna už zakladatelka bohužel promeškala.

loupák: On to nedělá úplně sám, vždycky mu někdo asistuje. Ale v podstatě by to i sám zvládnul. A kdybys ho slyšela, když sedí u stolu u oběda, vidí, že slepice zdrhla z oplocení na zahradu... Celej děda. Kdybych to dovolila, hned se zvedne a běží ji zahnat kam patří.

Neodpustím si tuhle poznámku. Opravdu si myslíte, že v téhle zemi, kde se pořád ještě vyskytují muži (a není jich málo), kteří ženy považují za podřadné tvory určené k vykonávání podřadných domácích prací, je feminismus zbytečný? Že už se máme smířit s tím, že v zákonech to máme a doma ať si každá poradí sama? Ono je to tak, že nakonec si značná část sama doma neporadí a pak se se to začne přenášet i do dalších oblastí života. Ale až nás převálcují muslimové a Romové, tak se nám to bude hodit, u nich ženy podřadné jsou.

Almega: Dobrý postřeh s těmi bezdomovci.
Taky vidím jako hlavní problém přístup manžela. Protože nic proti rozdělení práce na mužské a ženské, pokud to tak přirozeně vyplyne ze situace a oběma vám to vyhovuje. Ale u vašich děti, kluka a holky, to asi nějak přirozeně ze situace nevyplynulo, ne? Když jeden dělá doma všechno a druhý ani doma a ani venku nic. A to už ani nemluvím o tom, že manžel považuje domácí práce nejen pouze za ženské, ale hlavně za podřadné pro muže. To by mě tedy vytočilo do běla a na to téma bych si s manželem asi dost důrazně promluvila. Jestli to tedy zamená, že ženy jsou méně než muži. Že tedy ještě v jednadvacátém století, tak může někdo smýšlet se mi ani neche věřit. To už se snad v mladší generaci ani na venkově v hospodářsví nevidí. To by mi tedy vadilo hodně, prostě rozdělení klidně, ale obě části považovat za stejně hodnotné a tedy i osoby, co je vykovánají. No a k synovi, samozřejmě buď začít dělat domácí práce (poklízení po sobě by měla být samozřejmost, to po něm pak uklízíte vy nebo snad dokonce dcera, tak ihned začít on) stejně jako dcera nebo intenzivně zapojit do hospodářství (a doufat, že si jednou najde bílou vránu, které nebude vadit, že některé práce jsou pro muže nedůstojné a proto je vykonávají pouze ženy, což syna úspěšně učíte). Jako druhé téma k diskuzi s manželem bych zvolila to, že tímto přístupem mi podrývá rodičovskou autoritu (a to může být časem problém, a to velký, i v jiných aspektech výchovy) a následky může vidět už nyní. Super byla ta hláška, co tu někdo psal, že výchova dětí je zase ženská práce.

Tam bude hlavní problém manžel. Ale nepomohlo by aspoň trochu mu vysvětlit, že je klidně možné, že kluk se osamostatní,bude někde bydlet sám v bytě ve městě a tam mu bude houby platné, když umí spravit plot, pokud připálí i vodu a neumí pustit pračku? Není jisté, že bude mít na tyto úkony pracovní sílu a ty ho v dospělosti opečovávat nebudeš.

Jsem toho názoru, že každý má umět se o sebe komplet postarat. Je jedno jestli kluk nebo holka.

Manžel je naštěstí v tomhle se mnou zajedno, doma nemáme práce rozdělené, každý zdělá to, co zrovna považuje za potřebné.

Na mé děti platí spíš to, že oblíbené činnosti jsou až poté, co mají splněny povinnosti. Není to trest, jen si prostě nemůžou hrát, když nemají úkoly, uklizené věci, udělané to, coměly udělat. I když horší je to s mladší dcerou, ta když nechce, tak na ni neplatí nic, přimět ji uklidit si stůl je nemožné, klidně oželí televizi, počítač. Ale zase je to její volba.

HelenaPa: máme 4 letýho vnuka a neumím si ho mezi slepicema představit, je fakt že není z vesnice ale i tak......jsme rádi že si posbírá po sobě hračky.....