Sežerou mě zaživa aneb Něco na odlehčení.
Tenhle článek bude asi určen především maminkám synů a hned v úvodu předesílám, že si nijak nestěžuju, berte to, prosím, jako takové malé odlehčení od všech problémů, s nimiž se tady ženy svěřují. Já mám syny tři – čtrnáctiletého, šestnáctiletého a sedmnáctiletého. A k nim samozřejmě manžela. Kdybyste věděly, jak moc jsem toužila po holčičce. No, nebyla mi dopřána, ale i když jsem si cácorku přála už když jsem byla těhotná poprvé, v okamžiku, kdy se syn (a i ti další) narodili, milovala jsem je nejvíc na celém světě.
Dokavaď to byla ještě malá miminka, nebo později malé děti, nijak mi skutečnost, že jsem povila tři syny, nepřipadala ničím výjimečná. Ale teď, kdy kluci takřka naráz, vzhledem k malému věkovému rozestupu, dosáhli věku, kdy dospívají, došlo mi, co jsem si to vlastně porodila. Mám doma totiž tři Otesánky, kterým zdatně sekunduje můj manžel, jinak chlap jako hora s patřičnou spotřebou.
Moje role matky a manželky se v posledních několika málo letech scvrkla na jedno jediné zásadní a nejdůležitějí poslání – fungovat jako zdatná kuchařka s nevyčerpatelnou fantazií a ochotou vyvářet, servírovat, mazat rohlíky, klohnit polívky, hňácat pomazánky a vařit „óóóbrovské knedlíky a španělské ptáky“. Nikdy bych nevěřila, že budu schopná proměnit naši panelákovou kuchyň na velkovývařovnu pro regiment hladových kadetů.
Nakupuje se u nás jednou týdně v ohromném množství, dokonce jsme kvůli tomu pořídili další mrazák, abych měla kam ukládat zásoby masa a pečiva.
Ráno k snídaní u nás na posezení padne klidně dvacet rohlíků, přičemž já sním skromně jenom jeden. O ostatní se postará ta hladová a nikdy nenajedená smečka. Knedlíky vařím v prádelním hrnci, který jsme si pro tento účel pořídila, omáčku v pětilitrovém kastrólu a když si omladina přeje kuře, pečeme rovnou tři naráz. Mlíka kupujeme rovnou po kartónech, stejně tak jogurty. Koláče a buchty peču rovnou ze dvou dávek na dva plechy a často se stane, že než vyndám z trouby ten druhý, první už je komplet snědený.
Někdy jsem z toho pěkně utahaná a říkám si, kdy už se kluci konečně „dovyvinou“ a začnou se stravovat zase normálně. Ale když tak koukám na ty jejich skoro rachitické postavy, tak mám obavu, že to ještě nějakou dobu potrvá. Snad to přežiju.
Potěšte mě, maminky chlapců, jak probíhalo tohle neskutečně pažravé období u vás? A kdy mohu doufat, že se to srovná do nějakého přijatelného normálu? Za případné povzbuzení vám předem velice děkuji.
20.10.2016 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 34 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Sežerou mě zaživa aneb Něco na odlehčení.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.tornado-lou: Je to presne tak. Je mnohem levnejsi pubosum neco nachystat, protoze jinak sami sezerou uplne vsechno a na druhy den uz nic nezustane. A sunky a salamy a syry jsou drazsi, nez kdyz jim namazu chleby s pomazankou a prihodim zeleninu. Sami si to vyresi jinak a pak porad nic nemame... A ano, je levnejsi a svym zpusobem i snazsi navarit a predhodit na stul. Kdyz moc vyhladnou a neji dele nez 3 hodiny, tak pak sni nasobky toho, jako kdyz predhazujes pravidelne.
Moji pubosi se o sebe umi postarat a neco si navarit (vajicka na nekolik zpusobu, krupicna kase, ovesna kase, parky, klobasy atd.), ale je to fakt slozity vek. Rostou pred ocima skoro kady den, hormony je melou a maji plno zmatku a citovych stradani, same hloupe ucitele a rodice okolo sebe a nekonecny hlad... Posilaji mi SMS, jestli jsem dnes odpoledne doma a prosi, at neco uvarim, ze ve skole to bylo davno a malo. Syn prijde v 15 hodin domu a do 21.30, kdy asi usina, ji normalni cely obed (polevka, hlavni jidlo, zelenina), v 17.30 svacinka o 2 -3 krajicich chleba s necim a tak v 19,30 jeste neco (casto jogurt vetsi a mysli a 1-2 jablka). Nekdy jeste v 21 bouchaji skrinky, jestli se neco nezmenilo a neobjevilo se neco noveho k jidlu :-) Pak spi a vstava v 5,40 do skoly a da si hrnek kakaa, jablko, 2 chleby s radnou vrstvou marmelady, medu nebo povidel nebo radnou misku ovesne kase a vyrazi do skoly. Svacinu z domu a obed v jidelne a zase je doma a zere.
Dcera ji o neco mene, ale zdatne syna dobiha, ale je taky mladsi a roste trochu jinym zpusobem.
Autorku clanku moc obdivuji, protoze to ma 3x... Musi to byt kvanta a kvanta. Vim, jak to zmaha me a to to mam v mensim.
A jak tu nekdo radi - navarit na vice dnu - kdyz jim to chutna a jsou unaveni a vylitani ze zavodu, z hasice nebo skautu, tak snad neexistuje mnozstvi, ktere je opravdu dostatecne a aby jeste zbylo pro oba na jiny den k veceri. V pondeli a utery je to poklidnejsi, protoze jsou jeste trochu nasyceni z vikendu, ale od stredy syn ani snad na nic jineho nezvlada myslet, nez na jidlo. Chudak :-) Ale vsichni to tak pry nemaji a ji jen zvysene a ne silene a porad.
Já mám taky rodinu na prvním místě a myslím, že to nejlepší, co pro ně můžu udělat, je naučit je samostatnosti
Haninka: Jo, toho se právě bojím, že čím víc zásob předem, tím rychleji zmizí....tak uvidím, jak to bude až mi omladina povyroste :).
sharon: No, psala jsi, že ty máš holt rodinu na prvním místě. Ale to neznamená, že kdo nestojí denně u plotny, tak to tak nemá. To jsem tím chtěla říct. Situace jsou různé.
Piafka: já to píšu o sobě a píšu že každá to máme jinak , i já chodila do práce.....ale hlavně vydělával manžel.....a já se snažila o to zázemí...
Ne 0,5, ale 0,5 kg
Piafka: taky se občas snažím navařit si dopředu...nedávno jsem dělala rizoto, 0,5 rýže, 0,5 masa, 0,5 kg zeleniny...syn (15) ho snědl nadvakrát, navrch ještě porci sýry a sklenici červené řepy k tomu
Jinak říká, že se nebude cpát - hlídá si linii, ale zásadový je podle toho, co je na stole
Zatím netuším, jak to bude u nás. Así bych si navařila alespoň na dva dny dopředu a děti zapojila v rozumné míře do přípravy, nákupů apod. A možná bych zařadila nutričně hodnotnější potraviny.
sharon: No, ono je na prvním místě nejdřív na to jídlo vydělat, a to dnes může znamenat třeba i učit se doma anglická slovíčka, dodělávat po večerech účetnictví, číst si skripta, opravovat písemky atd. atd. , ne každá profese končí odchodem z práce ...
tornado-lou: Tak vařit třeba ne, ale studenou kuchyni bych očekávala, že od nějakého věku zvládnou bez problémů a tak nějak automaticky. Nebo přípravné práce k vaření, salát... Po pravdě si při náročnějších profesích rodičů taky nedokážů představit takový servis pro puberťáky, i když dávám sama teplým večeřím pro svoje malé děti přednost.
krasaka: ono nemusi byt uplne takticke nechat takhle zravy kluky aby si sami lovili v lednici vecrri. Mohli by projist majlant. Navic varene jidlo je obvykle vyzivove hodnotnejsi nez rohliky s necim. Jinak ano, chlapci by se pochopitelne meli nejak podilet na fungovani rodiny. Ale nemusi to byt nutne prave vareni.
krasaka: mám kamarádku, která si na sebe ušila bič, má dva syny a manžela, pomalu každýmu vaří něco jinýho a hlavně vaří na druhý den, protože oni přece nebudou chodit na obědy v práci, dělá to už 30let a já pořád nechápu, ani se nedivím, že se kluci nehrnou z domu , jednomu je 30,druhýmu 26, já se pořád řídím heslem svý maminky, když jsem se ji jednou jako mladá ptala, proč musím vařit a uklzet odpověděla "na co jsem si vás dělala", byly jsme 3 holky a já to sice jako nejstarší odnesla nejvíc, ale dneska pro nás není problém se prostřídat a domluvit v péči o mamku, když marodí
já to dělávala také a s láskou a nějaká anglická slovíčka mi jsou a byla u zadele.......
každá to máme holt nastavený jinak......pro někoho jsou děti a vnoučata na prvním místě....a dnes mi to oplácí a obskakují mě...zlatíčka moje....
krasaka: sorry - já klikla na odeslat pouze jednou !!!
Hanča: přesně můj názor
Mne už zarazila slova " servírovat, mazat rohlíky" - pánové snad nemají ručičky ??? a maminka je služka vč. odnášení talířů a úklidu nádobí z myčky /předpokládám, že ji mají a nemusí maminka celé noci mýt nádobí/
a že by musely být teplé obědy i večeře ?? A protože by měli být i hoši vychováváni tak, aby si poradili v budoucnu sami či byli oporou svým budoucím partnerkám - vůbec neuškodí občas k večeři nabídnout společenskou hru : Lednice je plná - ULOV SI SÁM ! nebo občas z lásky k mamince dopřát jí volný den s tím, "že oběd máte v kuchařce na str. 227"
Chápu článek jako téma k odlehčení, ale zdá se mi, že maminka i odnáší talíře, nemá jediný volný den pro sebe /jestli ještě k tomu i pracuje - Pán Bůh s námi a zlé pryč / - chudinky budoucí nevěsty
Stále se brojí proti migrantům a jejich vztahu k ženám - že by to byl až tak velký rozdíl - vždyť dle výčtu toho množství vaření a počtu "namazaných rohlíků" nemůže mít maminka ani špetku času pro sebe a své příp. záliby.
To bych viděla jako značné negativum, každý chlap má v sobě kus sobce a žena MUSÍ vše obětovat pro rodinu ??? /u toho vaření si těžko zvýší kvalifikaci nebo si opakuje anglická slovíčka??- i když má veškerou tu práci v malíčku a dělá ji automaticky/???
Klidně mne ukamenujte - jen čtu mezi řádky