Chci přestat kouřit. Definitivně. Podařilo se to některé z vás?
Milé ženy, jdu si k vám pro radu, protože už vážně nevím, asi jsem slaboch bez vůle. Je mi skoro padesát let, od svých šestnácti kouřím. Celou dobu, s výjimkou doby, kdy jsem byla dvakrát těhotná a posléze jsem kojila.
V tomto období mi cigarety vůbec nechyběly, v okamžiku, kdy jsem zjistila, že jsem těhotná, jsem típla poslední a bylo to. U obou dětí jsem si říkala, že už s tím ani nebudu začínat, když mi to nic nedělá, ale pár týdnů poté, co jsem přestala kojit, jsem vždycky znovu začala. Nejdřív jen sem tam jednu, pak dvě, pak každý den, krabička mi vydržela třeba týden, postupně jsem kouřila víc a víc, až jsem se dopracovala tam, kde jsem byla před těhotenstvím. To znamená, že vykouřím těch dvacet cigaret denně.
V posledních třech letech jsem několikrát zkoušela s tím přestat. První impuls byl, když mi tatínek, silný kuřák, zemřel na rakovinu plic. Dost to se mnou zacloumalo, zahodila jsem otevřenou krabičku a už si nezapálila. Vydržela jsem tři měsíce úplně abstinovat, a pak se opakoval stejný scénář jako po ukončení kojení. Nejdřív sem tam jedna, pak dvě… Byla jsem na sebe naštvaná, ale ti cigára byly silnější, než já.
Po druhé jsem s tím přestala v rámci společného odvykání v práci. Dohodly jsme se tři blízké kolegyně. Vzájemně jsme se podporovaly, posilovalo nás, že jsme v tom společně. Pak měla jedna nějaké rodinné stresy a začala znovu kouřit, po pár týdnech začala i ta druhá a nakonec jsem si zapálila i já. Úplně bez cigaret jsem v té době vydržela skoro půl roku a začínala jsem si myslet, že mám vyhráno.
No a teď zdolávám svůj třetí pokus na definitivní skoncování s kouřením. Tentokrát jsem si to rozhodla sama a jedu sama za sebe. Začalo mi vadit, že mi všechno smrdí, žiju už sama a kouřila jsem i doma. Když jsem s tím sekla, pozvala jsem si malíře a úklidovou firmu na kompletní vygruntování bytu včetně vyčistění veškerého čalounění a koberců. Vyprala jsem všechno uložené prádlo ve skříních i různé deky, polštáře apod. Děsně jsem si pak užívala a dodnes užívám, jak mi to doma krásně voní, jsem z toho nadšená. Předtím mi dalo dost práce udržet doma aspoň trochu přijatelnou vůni, používala jsem různé svíčky a osvěžovače, ale ty cigarety tam prostě páchly. Teď ne a je to fakt paráda.
Už je to skoro tři měsíce, co nekouřím a pociťuju, že mám asi nějakou krizi. Posledních několik dní s tím strašně bojuju. Mám přímo nutkání zastavit se u trafiky a tu krabku si koupit. Ještě jsem to neudělala, ale je to čím dál silnější.
Chtěla bych se vás zeptat, jestli tu mezi vámi je některá, které se podařilo s kouřením definitivně skoncovat a jak její odvykání probíhalo. Hlavně, jak čelila různým krizím a co jí pomáhalo nepodlehnout a nezapálit si. Já jsem momentálně úplně vykolejená, protože nedokážu myslet na nic jiného než na tu cigaretu.
30.1.2018 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 24 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chci přestat kouřit. Definitivně. Podařilo se to některé z vás?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Koupila jsem si tohle na zahřívání tabáku https://www.vapoo.cz/zahrivany-tabak-glo-hyper-glo-neo/glo-hyper-x2/ Za sebe musím říct, že jsem s tím maximálně spokojená.
Co jste si na to koupila teda prosím? Na co bych se měla podívat?
Já jsem toho vyzkoušela víc a nakonec jsem zůstala u zahřívaného tabáku, když si na to koupíte dobré zařízení, tak to potom i chutná. Mě se to teda podařilo až na druhý pokus vybrat kvalitní, ale alespoň jsem se zbavila klasických cigaret.
Já mám kouření hodně ráda a pořád přemýšlím spíš o nějaké alternativě kouření jako jsou ty zahřívané tabáky nebo elektronická cigareta. U čeho se vám podařilo opravdu vydržet?
Když jste to zvládla v těhotenství a při kojení tak to zvládnete znovu 😊 Člověk nesmí znovu začít když jednou přestane. Jestli vám můžu dát mojí vlastní zkušenost tak já jsem ani nějak kouřit nechtěla přestat. Kouřila jsem od svých 15 do 24 let. Přítel domů přišel s elektronickou cigaretou a že chce on sám přestat kouřit a já se ho chytla protože mě zajímalo jaké to je a jestli se to dá vydržet nic víc v tom nebylo. Kouřili jsem elektronické cigarety od vapour2 které mají elegantní vzhled a jsou praktické akorát do ruky. Ted to jsou 2 roky co jsem přestala kouřit i tuhle elektronickou protože mi to méně a méně chybělo. Následky jsem neměla žádné jen mě přepadaly chutě, které jsem kompenzovala žvýkačkami a ovocem. Takže pevnou vůli vraťte na kolej a jdete do toho Nekouření znovu.
Každý si musí najít fígl, který na něj platí. Já nekouřím asi 7 let, předtím jsem byla celkem silný kuřák. Chutě mám když piju. Pokud je chuť neodolatelná, řeknu si, že pokud budu mít chuť i druhý den, nebudu se trápit a cigára si koupím. Druhý den jsem chuť nikdy neměla.
Dále mi hodně pomáhá sport - např běhání. Tam cítím, jak je dobře, že nekouřím, jako kuřák bych se udusila. Nejsem žádný extra sportovec, mám celkem pomalé tempo a běhám cca 4 km.
babkatapka2: kouřila jsem od 18 let, potom těhotenství a kojení pauza, potom jsem znovu začala a jenom velmi málo a od roku 1978 konec!!!!
Cigarety jsou hnusné a v puse je po nich jak.....
Jsem šťastná, že nekouřím
Naštěstí nekouřím a nikdy jsem to ani nezkoušela, neláká mě to. Ale můj tatínek byl silný kuřák, kouřil až 60 cigaret denně a po druhém infarktu ze dne na den přestal. Ani zbytek cigaret nevyhodil, zůstaly doma a maminka je používala proti molům. Nikdy už pak neměl chuť si zapálit a nekouřil 15 let. Ale stejně umřel předčasně na rakovinu, sice ne plic, ale nikdo mi nevymluví, že si k ní přispěl kouřením.
Tak to je i můj problém vždy když jsem byla těhotná a kojila tak jsem nekouřila.Pak jsem zase začala a prostě kouřím dál nejde mi to.Můj syn byl na nějaké odvykačce pár dní ho to lákalo,ale definitivně přestal a nekouří a prý mu to už nechybí.Člověk musí mít silnou vůli a to já nemám.
Částečně už jsem se zmiňovala u obdobnýho tématu - "miláček hodný ale kuřák"?
Jeden a půl roku (po 40ti letech bánění) nekouřím a doufám, že vydržím. Po mnoha pokusech mě donutila fyzická bolest - po infarktu jsem kouřila, po těhotenstvích a kojeních taky. Pak přišla dýchavičnost, bolest u průdušek...... příčinou je cosi neléčenýho z předchozích let, obvoďačku k soudu nepoženu :-))), protože fajčení svou roli taky sehrálo....
- vyhrát nad závislostí můžem jen my sami a svou vlastní vůlí
- žvýkačky, náplasti, různí poradci je jen komerce a zbytečně drahá
- finance jsou taky dobrou hnací silou -> mně jakoby 3 000,- k důchodu přidali
- nelze říci: jsem vyléčen/á z kouření ani jiný závislosti, nástrahy budou
- kurňa, já bych si tak dala cigáro
Taky bych si odkládala ušetřené částky a pak si za ně dopřála krásné zážitky ap.
Já jsem jednou potáhla z cigarety v Beskydech na školním výletě a protože jsem se tak silně rozkašlala téměř až ke zvracení,už jsem to nikdy nezkoušela! Ovšem máti kouřila od mládí až do svého konce v 80ti létech a ještě na LDNce somrovala o cigarety.
Manžel kdysi přestal ze dne na den a to z 60ti cigaret denně a už se ke kouření nevrátil-měl slabší infarkt a Dr mu doporučil přestat. Ale totéž nedokázal u piva a štamprlí, i když věděl, že má cirhozu jater-jeho problémuž jsem spoustu let vdovou!
Jako nekuřák můžu těžko radit, ale když už jsi vydržela kolikrát tak dlouho, tak se nějak motivuj, abys vydržela už napořád.
Moje kolegyně-bývalá kuřačka, to zkoušela tak, že si každý den dala do kasičky sumu peněz, co ušetřila tím, že si ty cigarety NEKOUPILA.
No, a v létě si za ty ušetřené peníze dopřála parádní dovolenou.
Sama jsem kouřila naposledy v pěti letech, tak nemohu radit
Ale můj tatínek byl odnaučený kuřák a i po 30ti letech abstinence říkal, že na cigaretu má chuť a kdyby si zapálil, že určitě zase začne
V tomhle nikdo neporadí, je to o hlavě, pokud to není tam, tak nepomůže nic
jdu na návštěvu k nemocné kamarádce s rakovinou průdušek. Bohužel, kouřila až do propuknutí nemoci. Taky si myslila, že ona bude mezi tím procentem, které vyvázne. Možná by stačilo opatřit si barevné obrázky plic kuřáka, navíc napadených rakovinou. Já jsem nekuřačka, takže tuto závislost nechápu. Soused zezdola kouří jak ucpaný kamna a když si užívá svou chvilku s cigárou na balkoně odevšad práskají dveře, aby to nelezlo jiným do bytu. Normální je nekouřit.
Nikdy jsem nekourila (me to nechutna), tudiz vlastni zkusenost nemam. Ale manzel prestal 2x...... kdyz jsem byla poprve tehotna tak pomalu ubiral az skoncil uplne (zvladnul to behem tech 8 mesicu ), vydrzel nekourit asi 7 roku nez si opet zapalil na nejake oslave v praci. Podruhy prestal pred 3,5 lety den ze dne, kdyz ho houkacka odvezla do nemocnice s krevni srazeninou na srdci. V obou pripadech mel ca prvni pulrok - rok naprosto silenou spotrebu zvykacek, klidne nekolik balicku denne, proste musel neco porad zuzlat . Nevim jestli ze zvyku a nebo mu to opravdu pomahalo, ja byla rada ze nekouri a kupovala jsem zvykacky v maxi mnozstvi.
Na druhou stranu cela manzelova rodina kouri cely zivot. Tchan to ted omezuje pouze na oslavy (spiz mu to coby duchodci leze do penez a tak kouri jenom kdyz ma nekdo jiny cigarety s sebou), tchyne zvlada krabicku denne tech 25 roku co ji znam ( a urcite i pred tim), vypada jak indianska babicka, ve svych 72 letech ma pouze selest na srdci (jinak je zdrava), ale ten mela i jeji matka kuracka (zemrela v 80). A druha babicka se dozila skoro 90 a bez cigara jsem ji snad nevidela