Nechala jsem si zmenšit prsa a nelituji. Ulevilo se mi.
„V pondělí jsem si na vašem magazínu přečetla článek o zmenšení prsou a vzpomněla si na dobu před třinácti lety, kdy jsem tento zákrok podstoupila. Napadlo mne, že by některé čtenářky, které o něm možná uvažují, zajímalo, jak probíhá, co obnáší a hlavně zda je efekt trvalý. Pokud byste měli zájem, ráda se se svými zkušenostmi podělím,“ napsala nám na náš redakční e-mail čtenářka Dáša. A tak vznikl následující rozhovor.
Dášo, napsala jste, že jste zákrok absolvovala před třinácti lety. Kolik vám tehdy bylo a proč jste se k němu rozhodla?
„Byla jsem mladá, bylo mi teprve jedenadvacet let, měla jsem už malé dítě. O operaci, při níž by mi byla zmenšena prsa, jsem uvažovala prakticky od doby, co jsem dospěla. Příroda mne obdařila skutečně štědře. K výšce 165 cm mi nadělila prsa ve velikosti šest. Bylo to docela peklo, nejen, že jsem budila nemístnou pozornost všude, kam jsem přišla, ale trápily mne hlavně zdravotní potíže. Trpěla jsem velkými bolestmi zad, problém byl sehnat i kvalitní prádlo, dodnes si pamatuji, jak nepříjemné bylo, když se mi ramínka od podprsenky zařezávala do ramen. Po porodu to pak bylo ještě horší, prsa po ukončení kojení navíc viditelně poklesla a já měla dva obrovské balónu někde v půlce břicha.“
Takže rozhodnutí bylo nasnadě. Bála jste se?
„Ano, lhala bych, kdybych řekla, že ne. Bála jsem se bolesti, komplikací, i konečného výsledku. Ale potíže, kterými jsem trpěla, byly opravdu velké, takže jsem strach nakonec překonala. Navíc jsem měla i štěstí, protože po vyšetření ortopédem a rehabilitačním lékařem mi byla operace doporučena a tím pádem uhrazena zdravotní pojišťovnou. Pravda ale je, že i kdyby tomu tak nebylo, zaplatila bych si ji.“
Co tedy samotná operace obnáší? Je hodně omezující?
„Lékař mi sdělil, že se tato operace provádí dvěma způsoby. Nevím, jak je to dnes, já na ní byla před těmi třinácti lety. Tehdy mi bylo řečeno, že se dá operace provést tak, že se zasáhne do mléčných žláz, anebo ne. Vzhledem k mému věku a k předpokladu, že budu mít pravděpodobně ještě další dítě, jsem podstoupila tu druhou variantu. Absolvovala jsem klasické předoperační vyšetření, pak jsem jeden den nastoupila na kliniku, druhý den mi zákrok provedli a třetí jsem šla domů. Byl to docela fofr. Předem jsem musela mít koupenou podprsenku Lambáda, kterou mi ještě na sále oblékli a já ji pak, tuším asi dva měsíce, nepřetržitě nosila. Sundávala jsem ji jen na každodenní hygienu a samozřejmě jsem měla podprsenky dvě, abych je mohla prát a střídat. “
Jaké jste měla pocity těsně po probuzení a jak probíhala rekonvalescence?
„Trochu to bolelo, ale ne nějak zásadně, dalo se to vydržet. Největší problém byl, když jsem se potřebovala předklonit, nebo zvednou ruce. Ale trvalo to asi jen dva týdny, pak potíže rychle ustupovaly, vlastně ani nevím, jak, najednou bylo všechno v pořádku a cítila jsem se skvěle. A hlavně jsem byla moc spokojená, protože má obrovitá prsa byla pryč a já měla krásné trojky. Zpočátku, pravda, vypadaly trochu nepřirozeně a taky jsem měla velké modřiny, ale během dvou měsíců bylo všechno pryč. Pak už jsem nemusela podprsenku nosit nepřetržitě, dokonce mi lékař doporučil, abych ji na část dne sundala úplně, aby se prsa tak zvaně „usadila“ a získala přirozený vzhled.“
Jak se na operaci díváte s odstupem těch třinácti let? Měla jste někdy nějaké potíže či něco podobného?
„Neměla. Po operaci prý není vhodné hned otěhotnět, lepší je počkat alespoň rok. Takže druhé dítě jsem měla až později, ale stejně jsme ho tak plánovali. Ani v těhotenství ani během kojení žádné potíže nenastaly, kojila jsem plně do šesti měsíců a pak ještě do roka půl. Pak se mi prsa vrátila hezky zpět do mých „trojek“ a stále vypadají velmi dobře. Pravda, lehounký pokles je vidět, ale to je naprosto normální, jsem přece jen o třináct let starší.“
Co byste doporučila ženám, které o takové operaci uvažují?
„Rozhodně bych jim radila, aby se nebály a šly do toho. Mně operace velmi pomohla. A to nejen – i když hlavně – ze zdravotního hlediska, kdy jsem se zbavila bolestí. Díky ní jsem také získala sebevědomí a cítila jsem se velmi dobře. A hlavně, už na mne žádný muž nezíral stylem, jako by něco takového ještě nikdy v životě neviděl. Takže pokud budu mluvit sama za sebe, nikdy jsem této operace nelitovala a každé ženě, která o ní uvažuje, ji vřele doporučuji.“
Děkuji za rozhovor.
Přečtěte si také:
5.4.2012 Rubrika: | Komentářů 29 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nechala jsem si zmenšit prsa a nelituji. Ulevilo se mi.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Já jsem si taky nechala zmenšit prsa a kromě toho i stydké pysky na klinice zde https://www.labioplastika-praha.cz/ po porodu dvojčat a 3 letech dvojitého kojení jsem byla celá vytahaná, tak to na estetické klinice museli dát trochu do pořádku :-D . Nejsem tak stará na to, abych se musela stydět svléknout do plavek :-) .
Podle referencí od kamarádek, a ty zase od jejich kamarádek. Hodně se u holek řeší, jak je která spokojená. Mohu doporučit kliniku https://www.perfectclinic.cz/plastika-zvetseni-prsou/ pobočky mají v Liberci, Brně a Praze
Podle čeho jste vybírala vhodnou kliniku pro tento zákrok?
Pokud máte menší hrudník, tak já si kvůli tomu vybrala kliniku, kde používají implantáty vhodné pro menší hrudník. I po dvou letech jsem stále spokojená. Prsa vypadají opravdu o hodně líp a někdo ani nepozná, že jsou umělá.
Chtěl bych si nechat zvětšit prsa. Máte tento zákrok některá za sebou? jste spokojená? je to možné vždy? je možné zvětšovat prsa i přes menší hrudník?
Dostala jsem odpověď do vzkazů, děkuju moc všem, kteří mi poradili tam i tady
orinka: soukromýho doktora nějaký doporučení nezajímá
tam prostě platíš. Státní plastiku zatím žádnou neznám
trojaska: jak to, že máš tolik platit? Když tě bolí páteř od zátěže prsů, jdi první na ortopedii. A s doporučením ortopeda jinde platit nebudeš, určitě ne žádnou paletu.
Kassy: samotnej operácii predchádza určité časové obdobie, kým sa uskutoční, tak rýchlé to nebude a rozhodne nie bez nejakej komunikácie: všetko bolo do puntíku pripravené, vedela som presne, do čoho idem, akurát zásah bol väčší a operácia trvala dlhšie, no hojenie prebiehalo OK..na personál spomínam s , boli zlatí.
trojaska: Ospravedlňujem sa, nečítala som si všetky príspevky, ale k tomu výberu veľkosti = myslím, že nie, aspoň u mňa to tak bolo, bola som poradný hlas, vybrať som si veľkosť vybrala (teoreticky), byť na mne, nechala by som si zo šestiek urobiť jednotky (mala som tej bolesti už akurát tak dosť), ani dvojky mi neprešli, nakoniec som to ukecala na trojky, ktoré mi boli doporučené vzhľadom k tvaru postavy, mám široké ramená, málo cm výšky a jednalo by sa o veľký zásah do tela..nakoniec to trojky síce boli (ukážkové), ovšem nesprávnou liečbou štítnej žľazy sa o kúsok zväčšili, keďže som pribrala, no teraz pri každom zhadzovaní kíl (napr. chorobou), idú dolu ako prvé dkg práve z pŕs, čo bolo predtým nemysliteľné..prvá návšteva na klinike bola - aspoň u mňa - zadarmo, doplácala som iba nad rámec platby poisťovňou, ovšem teraz to už nesledujem.
trojaska: To taky nechápu, proč ti nikdo není schopen odpovědět Já s tím bohužel žádnou zkušenost nemám, takže nemůžu sloužit. Zkusila bych gynekologa, u toho snad za konzultaci nic platit nebudeš, maximálně regulační poplatek, ne? A mohl by mít aspoň trochu přehled, jaké jsou možnosti a jak to funguje. Ale osobně bych řekla, že velikost a tvar bude výsledkem dohody s lékařem. Že ti asi neudělají cokoliv si naporoučíš bez ohledu na nějaké zdravotní a proporční souvislosti, ale že by tě uspali s tím, že vůbec nevíš, co z toho vyleze a výsledek byl naprostým překvapením, tomu nevěřím.
trojaska: taky nechápu, že se tady už potřetí ptáš a nikdo není schopnej ti odpovědět
Kassy: jasně, za doktorem jít můžu, ale každá taková konzultace se platí a ne zrovna málo, takže bych do toho chtěla jít, až budu úplně jistá a budu mít dostatek informací.
Já nevím proč mi nikdo nedokáže nebo nechce odpovědět jen na obyčejnou otázku, jestli si můžu vybrat výslednou velikost a modelaci. Ani z kliniky, ani Dáša, která pak napsala článek, ani nikdo další kdo tvrdí, že prý tam byl Ano, opravdu můžu jít na plastiku a za odpověď na tohle dát litr za konzultaci. Ale připadá mi to zbytečné.
Áááááááááááááááááááááááá
Mám 104 stehov, na každom prse 52, pár sa ich vyberalo, zbytok boli vstrebávacie a keď niekomu vyslovene o tom nepoviem, nevšimne si toho a to sa mi rany moc dobre nehoja. Doktorom som verila, mala som vybrané dve kliniky a po rokoch bolesti som bola pevne rozhodnutá, nech sa deje, čo sa deje..po operácii, zobrali mi z každého prsu 3/4 kg, som sa druhý deň cítila dobre a za 4 necelé dni pobytu som zhodila 4 kg..vybrať si so šestkami športovú lambadu vhodnej veľkosti bolo už horšie: v obchode sa na mňa pani dívala divne, vybrala som si ju však správne = sadla dokonale.
Nahodou je prima cist, ze se operace povedla bez nasledku a lide jsou spokojeni...Priznam se, ze me docela desi zakroky, ktere jsou uz naporad. (Co kdyz to lekar zvrta? Dalsi operace na opravu zvrtaneho = nekonecny pribeh...) Zajimalo by me ciste ze zvedavosti jestli zustanou jizvy nebo se potom chodi jeste na laser - vyhlazeni jizev? Ja mam spise mensi velikost...Kamaradky z mladi co si pamatuji a mely vetsi proporce tak vetsinou silely - chlapi (vetsinou starsi rocniky) jim koukali jenom do vystrihu (a docela si i dovolovali jakoby byly automaticky sex. dracice = jejich predstavy), bolesti zad a drive byl problem i sehnat kvalitni, pekne pradlo, sport nebo i telocvik moc nemusely prave kvuli svemu hrudniku...Ja vim dneska je jina doba, vsechno se da "zurocit"...Hlavne az pujdem na mamografii at nam tam nic nenajdou...
Zmenšenie som podstúpila v roku 1999 vo veku 29 rokov, mala som jedno dietko, no zdravotné problémy s chrbticou, takže preplatenie - čiastočne - poisťovňou, v tehotenstve z trojek šestky, nekojila som, zhodila som síce 10 kg diétou, no v prsiach ani cm a keby mi povedali dnes, že v pondelok nastupujem na operáciu, vobec by som sa nebránila, vydržala som 6 rokov a bolo to naozaj kruté, 3 týždne zo 4 bolesti, mala som to urobiť skor.