Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

S týdenním zpožděním se opět hlásím ze zprávou, jak si vedu při svém snižování váhy. Minulý týden jsem, bohužel, z vážných důvodů nemohla jít na pravidelné převážení a konzultaci do Naturhouse, takže se vše o ten týden pozdrželo.

Tentokrát jsem byla opravdu hodně napnutá, protože při minulém převážení jsem měla už jen kousek nad sto kily a moc jsem se těšila, až se konečně přes tu magickou metrákovou cifru přehoupnu směrem dolů. Stravování a cvičení jsem poctivě dodržovala, takže jsem si říkala, že je velká pravděpodobnost, že se toho kýženého dvouciferného čísla dočkám. A skutečně. Úbytek se dostavil a já jsem na váze spatřila cifru 97,4 kg. Tolik jsem ani nečekala, byl to doslova skok. Od začátku hubnutí, tedy od konce května, jsem tedy zhubla cca 13 kg.  Ohromně mě to potěšilo a motivovalo k tomu, abych se nevzdávala a pokračovala.

Ještě nikdy se mi nedařilo hubnout tak dlouho, většinou jsem to po šesti týdnech, nejpozději dvou měsících postupně vzdávala. Tentokrát je to jiné a já věřím, že se ke svému stanovenému cíli – 85 kilogramům, skutečně dopracuji.

Myslím, že ztracená kila a centimetry jsou na mě už i vidět a konečně jsem schopná uvažovat o tom, že sem předložím i fotografie. Takže vám v tuto chvíli slibuji, že až bude můj úbytek 15 kg, zveřejním zde fotografie jak jsem vypadala na začátku a jak vypadám aktuálně. Pořád je mě ještě pěkný kousek, ale výsledky se dostavují a to je důležité.

Kalhoty, které jsem na začátku o pěkný kus nemohla dopnout, dnes obléknu zcela pohodlně a přes stehna jsou mi příjemně volnější, sukně, kterou jsem sice dopnula, ale měla ji nepříjemně obtaženou přes břicho,  mi dnes ležérně splývá. Je to pocit k nezaplacení. I cvičení je čím dál lepší, zvládám víc, hlavně na orbitreku postupně přidávám dobu šlapání a venku po chodníku nechodím, ale doslova lítám. Zrychlil se mi krok, nezadýchávám se, jak to bylo před tím.

Co se jídelníčku týká, model je stále stejný jako minulé týdny, každý týden mám naordinované dva odlehčené dny s větším podílem například ananasu nebo melounu, zeleninového pyré apod. V poledne k obědu si dávám plátek masa se zeleninou, k večeři rybu. Výhoda je, že při úpravě se fantazii meze nekladou a navíc si můžu dvakrát týdně dopřát i trochu nějaké přílohy.

Celkově jsem si na tento způsob stravování zvykla, nemám pocit nějakého omezování ani hladu. Určitě se mi smrsknul žaludek, takže mi k nasycení stačí menší porce a úplně mi zmizely záchvaty nekontrolovatelné žravosti, které jsem mívala dřív. Když mě občas přepadne chuť na něco dobrého, dám si pár sušenek, které si kupuji při převážení.  

Takže vzhůru do dalších týdnů. Když to půjde dobře jako dosud, tak možná už příště tady budou fotky. Zdravím všechny čtenářky a držím palce všem, které se rozhodly zhubnout taky. A pokud o tom zatím jen uvažujete, tak říkám – směle do toho! Vážně to stojí za to.