Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Už samotné slovo salsa má exotickou chuť, když bychom je přeložili, pojmenovává „omáčku“. Filmoví fanoušci určitě nedají dopustit na Salsu Verde – krásnou operní pěvkyni v podání Evelyny Steimarové ve filmu Tajemství hradu v Karpatech. Povětšinou však máme tento termín spojen s temperamentním latinskoamerickým tancem. Tanečníci salsy ji ale zvládají tančit i v pomalejším tempu.

Odkud vlastně salsa pochází? Řadíme ji mezi latinskoamerické taneční styly, v odborné literatuře se dočtete, že její kořeny sahají na Kubu a Portoriko. Obě tyto destinace přišly poprvé do kontaktu s Evropany už během objevitelských plaveb Kryštofa Kolumba. Jejich historie má i proto mnoho velmi podobných bodů, např. boj za nezávislost na španělských dobyvatelích a za zrušení otroctví. Kulturně jsou ale tyto země rozdílné.

Kubánská hudba má v sobě namíchán pestrý koktejl, který nese zřetelné stopy indiánské, evropské a také africké. Žánr, který spojuje jmenované a představuje jednu z důležitých stavebních kostek salsy, se jmenuje son. Zpočátku šlo o afrokubánský tanec, oblíbili si jej především tamní venkované, hudební doprovod se skládal pouze z bicích nástrojů.

Jestli jste viděli Wendersův dokument Buena Vista Social Club, pak vám určitě v hlavě uvízla melodie ústřední písně Chan Chan. To je právě učebnicový příklad pomalejšího vesnického sonu. A asi stojí za zmínku i to, že místní hudebníci jej už téměř nenávidí, od premiéry Wendersova filmu si totiž turisté nic jiného nepřáli…

Ačkoli už víte, že základem salsy je son, nesmíme zapomenout na vlivy z Portorika – jeden se jmenuje bomba a druhý plena. Jejich největším přínosem je především ozvláštnění rytmické sekce, oba styly využívají výrazný doprovod bicích evokující africké bubny. Salsu ovšem spoluvytvářely další latinskoamerické rytmy např. merengue (Dominikánská republika) , cumbia (Kolumbie).

Samotný termín salsa se používá teprve od šedesátých let minulého století. Fidel Castro a nástup jeho režimu má na svědomí i emigraci mnoha kubánských hudebníků do Spojených států. Právě odtud se rozšířila do světa a rychle zapouštěla kořeny. Zlatý věk pro ni představovala hlavně  sedmdesátá léta. Hudebníci se snažili o co nejvěrnější nápodobu starších nahrávek, ovšem následující desetiletí je ve znamení opadnutí zájmu. V posledních letech se zájem o salsu stále zvyšuje, vzniká množství specializovaných tančíren – salsaték (v Praze například klub Tropison)

Jak se tančí salsa?

Salsa je tanec "volného stylu", tanec nespoutaný a svobodný, nemá žádná pevně daná pravidla. Kdysi bylo nutné znát pouze pár základních kroků (mambo, kuba, aqua…), a pak už jen stačilo nechat se vést hudbou a svým citem. Salsa od té doby do sebe vstřebala mnoho jiných tanečních stylů a stala se daleko propracovanější taneční formou. V různých částech světa se vyvinuly různé modifikace tohoto tance. Rozlišujeme je podle pohybů nohou a tanečníci se také trochu jinak otáčejí.

Hlavní styly:

Kubánská salsa: na rozdíl od ostatních se tančí do kruhu, kromě ruedy to byl jediný styl, který se v ČR dal naučit.

Rueda

Newyorská salsa

Salsa LA: specializuje se na akrobatické otočky, přebírá prvky jazzu, hip hopu a dokonce break dance.