Je libo chrousta nebo červotoče?
Od počátku lidstva pojídají všechny národy světa s oblibou masitou stravu. Že by to však nutně musel být hmyz? Pro mnoho lidí ze západních zemí je dnes tato představa nemyslitelná, ale v jiných kulturách je docela běžná.
Když ponravy brouka herkula antilského, který žije v tropické Jižní Americe, dosáhnou svého posledního vývojového stupně, mají úctyhodnou délku 18 cm a váží 100 gramů. Právě v tomto stádiu představují obzvláštní lahůdku pro domorodce, ať už v syrové nebo pečené podobě.
Ať už nám to připadá jakkoli nechutné, není na pojídání hmyzu vůbec nic scestného. Člověk je totiž od přírody všežravec. A mnoho lidí v jiných částech světa nám Evropanům denně předvádí, co všechno se může objevit na jídelníčku.
Kobylky na večeři?
V Číně a Japonsku se odjakživa považují za velkou pochoutku štíři a kobylky. Vysoce ceněny jsou rovněž zakuklené larvy bource morušového. Se zvláštní oblibou je tam pojídají obalené ve vajíčku, osmažené na másle a ochucené solí, pepřem a trochou octa. Kobylky se těší velké oblibě ještě v dalších 60 zemích světa. Například ve východoafrické Keni se tomuto skákavému hmyzu odstraní hlavička, nohy a křídla a tělíčka se pak opékají na plechu ve vlastním tuku. Takto připravené kobylky údajně chutnají stejně dobře jako krevety.
Sladkou, mandlovitou příchuť prý mají červi, které připravují jihoafričtí Hotentoti na slabém ohni. Také v dnešním Egyptě se ctí zvyk starověkých předků dopřát si jako šťavnatou pochoutku během dne posvátného skarabea.
V některých oblastech Blízkého východu larvy brouků dokonce přikrmují moukou a vínem a pak je konzumují jako obzvláštní lahůdku na závěr menu.
V Kolumbii zase s oblibou pojídají pražené mravence – podobně jako u nás jíme praženou kukuřici.
Proč však není západní svět ani trochu nakloněn konzumaci nejrůznější havěti? To, co vyvolává u většiny lidí v našich končinách odpor nebo dokonce zhnusení, se zakládá spíše na předsudcích. Můžeme je v podstatě přirovnat k hodnotovým měřítkům, které vzbuzují u mnoha Američanů a Evropanů averzi ke koňskému či psímu masu, u muslimů k vepřovému a u Indů zase k masu hovězímu.
Hluboká nechuť mnoha lidí k pojídání hmyzu vychází mimo jiné také ze skutečnosti, že se leckteří z těchto živočichů živí mimo jiné mršinami a výkaly. Bzučivky a švábi tak patří k živočichům, kteří totálně zničili pověst hmyzu jako potenciálího zdroje potravy. Nebylo tomu tak vždycky. Až do 19. století se i v Evropě na jídelníčku chudých lidí zachovala jako pozůstatek středověké kultury třeba chroustí polévka.
Bílkovinné bomby
Zástupci hmyzu většinou obsahují vysoký podíl cenných bílkovin. Na předním místě jakou jednoznačně kobylky, v jejichž těle tvoří bílkoviny 50 – 70 procent. Ve srovnání s nimi pak působí množství bílkovin v kuřecím mase (23 procent), rybím mase (21 procent), hovězím mase (20 procent a vepřovém mase (17 procent) hodně skromně.
Hmyz šupem do EU!
Zatím tomu, aby se hmyz stal znovu uznávanou potravinou i v Evropě, bránilo hlavně to, že je k dispozici dostatek masité potravy. Avšak na úrovni Evropské unie se o využití hmyzu jako potravy živě diskutuje. Že nejde jen o fikci, dokazuje i to, že Evropská unie do projektu, který má za úkol zjistit konkrétní nutriční hodnoty jednotlivých zástupců hmyzí říše, investovala již 74 miliónů korun.
Zřejmě se tedy můžeme těšit již brzy na onačejší lahůdky. Je libo chrousta nebo raději červotoče? Recepty na chutné pokrmy z cikád a červotočů se mimochodem dochovaly ještě ze Starého Říma.
No a pro inspiraci a jako přípravu na blízkou hmyzí budoucnost pro vás mám dva recepty:
ŠPAGETY S MOUČNÝMI ČERVY
250g moučných červů (už nasmažených), 4 šálky vody, 1 polévková lžíce oleje, majoránka, tymián, 2 bobkové listy, 1 cibule, 250g špaget, 7 lžic másla, sůl, 3 polévkové lžíce mandlí (nasekaných), 250g sýru, bazalka, petržel
Špagety uvařte ve vodě s olejem, majoránkou, tymiánem, bobkovým listem a cibulí. Pak špagety sceďte a opláchněte studenou vodou. Rozpusťte máslo na pánvi a přidejte špagety, sůl a pepř. Bazalku, petržel a mandle nasekejte na drobno a smíchejte se sýrem a olejem. Přidejte směs se špagetami a dobře zahřejte. Navrch nasypte moučné červy a podávejte.
DUŠENÉ MRAVENČÍ LARVY
250g mravenčích larev a kukel, 1 kousek másla, sůl, pepř, anýz, 1 šálek bílého vína
Máslo dejte na pánev a nechte ho rozpustit na mírném ohni. Larvy a kukly smažte, až získají bílou barvu a přestanou být průhledné. Pak přidejte sůl, pepř, anýz a bílé víno. Podávejte s celozrnným chlebem.
Pokud jde o mne, já osobně zvažuji kuchyňské využití pavouků. Mám jich v domku habakuk. Dobrou chuť!
Použité zdroje: Věda na rozpacích, RD /zkrác./, Hmyzí kuchařka
16.9.2011 Rubrika: Příroda, zahrádka | Komentářů 60 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Je libo chrousta nebo červotoče?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Tak to dejte pokoj... Fuj.... Já jsem měla v domě neuvěřitelný problém s přemnožením mravenců. Lezlo nám to všude a byla jsem z toho opravdu nešťastná... Naštěstí se mi s tím podařilo zatočit díky firmě https://www.zbavsejich.cz/ , která se specializuje na jejich hubení.
sharon: Jo tady jsou taky takove porady. Cloveku prejde chut i nekam jit na kafe
Kadla: že jo? kdo to vymejšlí, toto!
K večeři rančerský salát, mísa zelenýho lupení, nepřehledný je to, klidně tam mohla bejt housenka. Nebo i dvě. Nabitý bílkovinama. Sakryš, budu mít neklidný spaní.
Tak v těch krevetách taky zůstane i to, co jim zrovna prochází zažívacím traktem. Hlemýždi se nechávají vyhladovět a pak se nakrmí bylinkami, aby měli chutný "vnitřek" Ono od určité vzdálenosti na vývojové lince už nejsou produkty metabolismu jiného tvora nic nechutného ani závadného.
orinka: tak brzo ,....já před chvílí kus dortu....a večeře mě čeká...doufám....
náhodou....docela jsem si pochutnala na večeři.
Kadla: to už ty tvargle jsou lepčí....
To je dneska ale blééé diskuse a blééé téma
Riki: jde o žaludek, o střevech jsem neslyšela. Prý si tím doplňují vitamíny, je to obdoba naší nakládané zeleniny. Když jim tam celkem nic neroste, tak to docela chápu.
Riki: však sluky se kdysi dělávaly vcelku, i se střevama, pokud vím ze staré kuchařky. Asi proto, že se cpaly bobulema a měly pikantní vnitřnosti.
YXH: ono se stačí kouknout na pořad Ano šéfe....v jakém humusu restaurace vaří....
orinka: uvážíme-li, kde žijí Eskymáci, a čím se živí sobi, odhaduji, že obsah sobího žaludku by mohl připomínat kysané zelí. Lišejníky lehce zpracované enzymy. Nic tragického. Ovšem sobi mají i střeva, a že by také obsah sobích střev byl delikatesa, to už jsem se nikde nedoslechla. V té kobylce či jiném hmyzu ovšem zůstane jaksi všechno, že. Z filosofického hlediska je to dobré téma ke svačině, kterou mám právě před sebou... a která sestává bezpečně ze zeleniny. Broučků prosté.
No nez tofu tak asi radsi ty kobylky, kdyz se osmahnou na masle a zasypaji kari korenim.....
Ne ale vazne jedla jsem salat z meduzy a byl bezvadny. Ale moucne cervy bych asi nemohla, ackoliv kdovi, co jsme uz snedli a o cem nevime. Hroznetinsky masokombinat zrovna nezaril cistotou v dobach kdy jsme od nich jedli salamy a jitrnice....
jen to vidím a je mi zle
orinka: