Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Jako starověký svět měl svých sedm nepřekonaných divů, tak i Znojmo, historicky třetí nejdůležitější město Moravy, se může pochlubit svými unikátními poklady. Má jich dokonce sedmdesát sedm. Obdivuhodnost Znojma je především dána už jeho samotnou polohou. Stojí na vysoké skále nad řekou Dyjí v místech, kde se poslední výběžky Českomoravské vysočiny rozplývají do rovinatých plání Dyjsko-svrateckého úvalu.

Historii tu lze vycítit na každém kroku. Jako pevnost a prosperující sídlo bylo Znojmo cenným trumfem v rukou českých králů a moravských markrabat. Důležitost města byla od počátku 11. století podtrhnuta blízkostí rakouské hranice a polohou na staré zemské stezce z Prahy do Vídně.

Slavné dějiny města lze nejlépe dokumentovat na jeho četných architektonických památkách, které vytvářejí ukázkovou učebnici všech stavebních stylů: hradní areál s barokním zámkem a národní kulturní památkou, románskou rotundou sv. Kateřiny, nebo monumentální gotický děkanský chrám sv. Mikuláše a další půltucet středověkých kostelů a klášterů včetně obrovitého komplexu budov premonstrátského opatství Louka. Daleko více než kterékoli jiné město v České republice je Znojmo živoucí ukázkou skvělého života v období renesance: měšťanských domů z tohoto období se dochovaly ve městě desítky. A vysoko nade všemi shlíží štíhlá radniční věž – neodmyslitelná dominanta města.

Slunné arkádové dvory a elegantně zaklenuté mázhauzy nabízejí posezení žíznivým turistům, tajemný středověký labyrint podzemních chodeb láká k dobrodužným výpravám, vinné sklípky zase  k degustacím všemožných vzorků skvělých moravských vín. Vždyť Znojmo je také proslulým centrem vinařství.

A kdo se již městského ruchu nabažil, může odpočinout v příjemném chládku parků a příměstských lesoparků, nebo může vyrazit obdivovat panenskou přírodu Národního parku Podyjí.

Chcete-li se vydat do Znojma a nic nepropást, prostudujte si nejdříve níže uvedenou interaktivní mapu 77 divů Znojma.

http://gis.znojmo.cz/dousek/divyznojma/77divu.html

Pro mne osobně v tom výčtu jeden znojemský div chybí. Tedy, alespoň můj soukromý znojemský div - znojemské okurky.

Historické kořeny v pěstování okurek na Znojemsku sahají až do začátku 16. století, kdy loucký opat dovezl z Indie planě rostoucí semena okurek a tím založil jejich pěstování. První zmínka o použití okurek v kuchyni pochází z r. 1628, kdy byla konzumována ve Znojmě při hostině Ferdinanda II.

Okurkám se na Znojemsku od samého počátku díky klimatickým podmínkám neobyčejně dařilo. Časem vznikl problém, jak píší historici, jak při velké úrodě zachovat a prodloužit co nejvíce jejich trvanlivost. Okurky se začaly nakládat do soli a octa. Archivy vypovídají, že Tekle Heneschové bylo v r. 1863 uděleno živnostenské právo prodávat „kyselé okurky“. Tím započala jejich nesmrtelnost. Tradici konzervování bude již bezmála 150 let a za celou dobu neztratila konzervovaná okurka nic ze své obliby, nejen na Moravě a v Čechách. Tak si naší předkové poradili s vysokou nadúrodou, kterou Znojemská zahrada Moravy dávala. Kéž by si s produkcí naší země uměli poradit i současníci. Postupem času se kromě konzervování v nálevu začalo prosazovat i sterilování. Tak začala za Rakousko-Uherska a Československé republiky sláva a světový věhlas Znojemských okurek.

Zdroj informací: znojmocity.cz, http://www.osznojemskeokurky.estranky.cz