Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Hrad Krakovec, nedaleko Rakovníka, nechal postavit v letech 1381 – 1383 Jíra z Roztok, oblíbený dvořan českého krále Václava IV. Krakovec byl velkolepou stavbou s obytným komfortem srovnatelným s hrady královskými. Při jeho stavbě nebyl kladen důraz na obranyschopnost, na hradě byla široká schodiště, velká okna a taky v obranné věži bylo málo střílen. Hrad měl především sloužit k pohodlnému životu šlechticů.

Jíra z Roztok se však časem zadlužil a v roce 1400 hrad i panství prodal Jindřichu Leflovi z Lažan. Tento šlechtic byl příznivcem Mistra Jana Husa. Když Mistr Jan Hus byl v roce 1413 nucen opustit Prahu, nejdříve pobýval na Kozím hrádku a pak přijal pozvání na Krakovec od Jindřicha Lefla z Lažan. Na Krakovec přišel Mistr Jan Hus 15. 7. 1414. Nejdříve začal kázat v hradní kapli a pak vycházel daleko do kraje. Jak napsal jistý kronikář: „kamkoliv se obrátil, tam za ním lidé v zástupech šli a jeli na vozech, ze všech stran se k němu vezli.“

Právě z hradu Krakovce se 11. 10. 1414 vydal Mistr Jan Hus do Kostnice, aby se do vlasti už nevrátil. Jindřich Lefl z Lažan se nakonec proti husitům obrátil a padl v bitvě pod Vyšehradem roku 1420.

Hrad byl za třicetileté války pobořen a dlouhá léta zůstal pustý. Počátkem 18. století byl hrad opraven a zařízen k obývání, podle barvy omítky a červených střech byl nazýván Červeným zámkem. V roce 1783 však hrad za bouřky vyhořel, nebyl už  opraven a stal se zříceninou. Krakovec patří mezi naše nejvýznamnější hrady z předhusitské doby. Můžete si zde prohlédnout zajímavě klenuté prostory hradu, hradní sklepy a hradní kapli.

Před hradem na jeho jižní straně stojí socha Mistra Jana Husa. Hrad si taky „zahrál“ v oblíbené dětské filmové komedii režiséra Oldřicha Lipského z roku 1977 „Ať žijí duchové.“

Z Krakovce si můžete udělat ještě malý výlet do městečka Kožlan, které leží asi osm kilometrů jihozápadně od tohoto hradu. V Kožlanech se v rolnické rodině, jako nejmladší z deseti sourozenců, narodil československý prezident Edvard Beneš ( 1884 – 1948). Na jeho rodném domě č. 101 je umístěna pamětní deska a v parku

na náměstí stojí jeho pomník. Na náměstí najdete taky pěknou secesní radnici. V městečku stojí původně gotický, později barokně přestavěný kostel sv. Vavřince. V kostele se zachovaly některé gotické nástěnné malby a na hlavním oltáři je obraz sv. Vavřince od barokního mistra Petra Brandla. V budově bývalé obecní školy má sídlo Městské muzeum. Je zde umístěna expozice o životě a díle Edvarda Beneše a expozice o slavné hrnčířské tradici v Kožlanech. Je zde taky dobové vybavení, včetně učebních pomůcek, školní třídy obecné školy  z 19. století.