Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

„Jede král, jede král...“ Kdo z nás by neznal muzikál Noc na Karlštejně. Příběh o lásce oddané královny, jež se přes králův výslovný zákaz vetřela na hrad Karlštejn, kam měly ženy zakázaný přístup. Víte však, že ve skutečnosti to bylo úplně jinak?

Legenda o zákazu vznikla nedopatřením, či spíše špatně vyloženým zápisem v hradní kronice. Ženy měly na Karlštejn přístup neomezený, nesměly však vstoupit do hradní věže. Ta sloužila k uložení korunovačních klenotů a dalších pokladů. V 16. století dokonce žila na Karlštejně žena, která se do dějin hradu nezapsala právě nejlépe. Mohla by totiž směle soutěžit s nechvalně proslulou slovenskou Čachtickou paní.

Krutá a nemilosrdná paní Kateřina

Byla manželkou hradního purkrabího a svého postavení i moci hojně zneužívala. Patrně měla silné sadistické sklony, protože se neštítila ani vražd. Týrala služebnictvo, hlavně mladá děvčata, a ani ke zvířatům nehořela láskou. Například za potrhané krajky nechala provinilou kočičku stáhnout zaživa z kůže. Neposlušného sluhu dala nemilosrdně shodit do hladomorny, a to doslova. Bez pomoci lana byl svržen dolů. Můžeme se jen domýšlet, jaká muka musel asi prožívat, když těžce zraněný pomalu umíral hlady.

Na řádění kruté ženy upozornil karlštejnský děkan Václav Hájek z Libočan. Soud vyřkl nad ukrutnicí ortel – stejně nemilosrdný, jako byla ona sama: zahynula mučivou smrtí hladem. Její manžel se však děkanovi za udání pomstil a z hradu jej vyhostil. Ten pak byl dopraven do Prahy ve velmi ponižující pozici, uvázán pod břicho koně. Několik dní po hraběnčině smrti také záhadně náhle zemřel předsedající soudu, který o trestu smrti rozhodl. Zdá se, že kruté a vražedné Kateřininy ruce vraždily i po její smrti...

Nedobytná věž

Stavbu Karlštejna zahájil Karel IV. a byla to tehdy veliká, převeliká sláva. Jak by ne. Král měl v plánu vystavět nejbezpečnější a největší hrad v celé zemi. To proto, aby měl kde uložit a střežit královské poklady a korunovační klenoty. Skutečně spočinuly na nejvyšším místě hradu: v kapli sv. Kříže ve Velké věži. Dlouhá léta byly poklady ve věži v bezpečí, pak však nechal část odvézt Zikmund, který se obával vzbouřených husitů. Těm se hrad dobýt nepodařilo, ačkoli se velmi snažili, vytrvale jej obléhali a vrhali na něj kameny, hořící smůlu i fekálie. Karlštejn odolal.

Za třicetileté války podlehl Švédům, avšak Velká věž zůstala nedobytná i pro ně.

Slepá studna

Další zajímavostí je hradní studna. Kutnohorští havíři tehdy vrtali a vrtali, až se provrtali do hloubky 80 metrů. Na vodu přesto nenarazili. Spojili tedy dno studny s blízkým potokem, a tak byl zajištěn přísun vody do hradu. Nebylo to ovšem nijak bezpečné, pro případné dobyvačné nájezdníky by bylo velice snadné dostat se touto chodbou přímo do hradu. Proto byl „fígl“ s „potoční studnou“ držen v přísné tajnosti. Traduje se, že ti, kteří se na stavbě podíleli, byli popraveni.

Jestliže vás naše vyprávění nalákalo a chystáte se třeba právě tento víkend historický klenot navštívit, budeme rádi. Kromě samotného Karlštejna můžete v podhradí navštívit Muzeum voskových figurín, Dům hodin a četné další zajímavé expozice.

Více na
www.hrad-karlstejn.com

www.zamky-hrady.cz