Cestování po Šumavě 1.díl
Někdy začátkem května:
Dcera: ”Mami pojeď se mnou na dovču do Prahy”
Já: “Ty si se zbláznila, já se teď poženu do Prahy”
Dcera: “…a co si vyrazit někam na hory?” …potvora zná mě, ví jak jsem z místní placky vyprahlá po kopečkách
Já: “ ...a kdy by to tak mělo být?”
Dcera: “Asi tak na týden od 16.května.”
Já: “Ok, něco někde najdu.”
Během následujících několika dnů se mi v hlavě zrodil plán, něco na způsob týden někde na západě/jihozápadě Čech, kam se dá pohodlně dojet hromadnou dopravou jak z Dánska tak z Německa. A pozveme s sebou i kamarádku z Brandýsa – 1) jsem ji už přes rok neviděla a musime dohnat co jsme si nestačily během roku sdělit mailama a 2) má auto, přece jenom je to pohodlnější a rychlejší.
Už zde se vloudila chybička, jelikož kámoška měla na víkend koupené vstupenky na Pražské jaro a hned v pondělí odlétala služebně do Varšavy. Akčně měním plán, pojedeme na hory sami dvě s dcerou, ale vrátíme se o 2-3dny dříve a zajedeme za kámoškou do Brandýsa až se ona vrátí z Varšavy. Nakonec jsem koupila jízdenku na noční autobus z Kodaně na čtvrtek 15.května večer, v pátek v poledne bych měla být na Florenci. Dcera si koupila jízdenku na autobus na pátek ráno z Mnichova a byla na Florenci chvilku přede mnou. Když pominu drobnosti šíleně narvaného přetopeného autobusu, noc jsem ztrávila s koleny v oblasti žaludku, hodinovou procházku kolem šesté hodiny ranní po Berlínském autobusovém nádraží, proběhla cesta bezproblémově.
Z nějakého mě neznámého důvodu odjíždí všechny přímé vlaky z Prahy směr Železná Ruda v ranních a dopoledních hodinách. Po obědě mi hromadná doprava nabídla spojení se 4 až 5 přestupama. S díky odmítáme, házíme zavazadla do úschovny na Hlavním nádraží a jdeme se na 3 hodiny procházet Prahou. V 15.15h odjíždí rychlík do Klatov, kde by na něj měl čekat motoráček. Pan průvodčí pravil, že obvykle čekají a pokud by nečekali, tak za dvě hodiny odjíždí z Klatov další spoj. Musím se přiznat, že nad tou vidinou jsem zrovna nejásala. Našťěstí jsme do Klatov dorazili skoro v čas a motoráček čekal.
Dcera už v rychlíku, pamatujícím mé dětství, projevila poprvé v životě zájem o své životní pojištění, motorák jí dokonale uzemnil. Nastěstí bylo poměrně chladno a tak nikoho neudivily její rukavice, které si odmítala z hygienických důvodů sundat. Nevím proč, na mě dopravní prostředek působil v duchu hesla “podporuj imunitní systém”. Motoráček vyrazil směr Janovice u Klatov, lehce zapáchal naftou a když zastavil dcera šokovaně zjistila, že nádraží je kus vysekaného pole. Vyjeli jsme z Janovic, motoráček smrděl čím dál tím víc a začal se z nás valit hustý černý dým. Poučila jsem dítě, že to je jenom nespálená nafta a ona začala přednášku na téma ničení ozónu. Nedošla ovšem v osvětě daleko neboť motoráček parkrát kýchnul, drcnul, prdce přibrzdil a zdechnul kdesi uprostřed polí. Spolucestující skupinka asi 15 žen, tak v mém věku, vytáhla kytaru a láhev blíže neurčité tekutiny.
Dcera začala řešit, jak co nejhygieničtěji sníst balíček polomáčených sušenek. Asi po půl hodině nám pan výpravčí sdělil, že motoráček neoživí a ať si přesedneme do prvního vozu, v kterém nám velkoryse otevřel nákladní prostor pro kola. Část ze skupinky žen, posilněná onou záhadnou tekutinou, začala řešit existenci a použitelnost motoráčkova sociálního zařízení, a druhá část zpívala s kytarou. No proč si nezpříjemnit cestu a tak jsem se, společně s dalšími cestujícími, přidala. Když dcera prohlásila, že mě nezná, tak jsem jí někde mezi Dajánou a Holkama z naší školky připoměla, že to byl její nápad a vesele jsem se družila. V Hojsově Stráži vypovědělo sociální zařízení službu. Na Brčálníku zhasla v motoráčku všechna světla. Tunel pod Špičákem jsme projeli potmě za prozpěvování si “…ve stáncích na levnou krásu, postávaj a smějou se času s cigaretou a s holkou co nemá kam jit”. Když jsme na Špičáku vystupovaly z vlaku někdo tam nahoře obrátil konev a tak, ač jsem vybírala ubytováni co nejblíže k nádraží, dorazily jsme k penziónu mokrý až na kůži. Prozpěvující skupinka jela až do Železné Rudy na víkendovou dámskou jízdu.
Ubytování jsme měly přímo královské. Ani jsme se nenamáhaly vybalovat, pouze jsme se převlékly do suchého spodního pradla, po postele jsme si vzaly tašku s proviantem nakoupeným v Praze, láhev vína a mapu. Nad rohlíkama s Apetitem jsme pomalu zacaly řešit kam vyrazíme zítra.
PS: jen tak mimochodem neumím zpívat a nemám hudební sluch, ale poměrně úspěšně si pamatuji slova.
8.7.2014 Rubrika: Krásy naší země | Komentářů 13 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Cestování po Šumavě 1.díl
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Šumava je nádherná. Je toho tam tolik, takže nevím, jestli ji někdy celou úplně procestujeme. Střídáme totiž dovolenou pod stanem, který jsme si objednali z https://www.naturehikecz.cz/ a dovolenou u moře. Za léto se tak snažíme stihnout oboje a vzhledem k tomu, že nemám neomezenou dovolenou ,tak je to někdy i náročný :-D .
Zdravím, vůbec jsem netušila, že se na Šumavě dá někde potápět. To jsou mi teda pořádné novinky :-) Je to vlastně hrozně zvláštní. Čtu tento článek den poté, co mi byl darován kurz potápění ( konkrétně od firmy http://potapeni.seawolf.cz ) . Je tohle náhoda? Asi ne :-)
Na Šumavu plánujeme s manželem vyrazit letos v létě. Máme moc rádi tůry, takže budeme hlavně výletovat. Už jsem si přes https://armik.cz/ nakoupila novou outdoor výbavu, takže jsem připravena na jedničku. Hned ja bude hezké počasí, vyrážíme! :)
Linda: nevím, jestli je ta cena přiměřená, ale je reálná. Kdybyste náhodou ještě někdy jely stejnou trasu (což pochybuju), můžu ti poradit, že je lepší koupit si lístek z Plzně do Prahy, protože tam je akční cena 100 Kč, a z Plzně pak ten zbytek.
Almega: přiznávám, že i když to do Krušných hor máme skoro stejně daleko jako na Šumavu, vůbec je neznám. Byla jsem tam vlastně jen jednou na Klínovci, a to byla taková mlha, že stejně z Klínovce ani okolí nevím vůbec nic
PEGG: z prahy na spicak jsem dala za 2 dospele 500 .....nedovedu posoudit jestli je to hodne, malo nebo primerena cena
Almega: z krusnych znam jenom jachymov a marianskou a okoli
Tsss, naděláte pro trochu těch bakterií
Já jezdívám vlakem do Železné Rudy,naši tam jezdí do Bavor na zimní dovolenou.Zatím jsem s vlakem problémy neměla,ale pár let jsem překračovala křídovou čáru na nástupišti a jedním krokem jsem jsem se ocitala v Bayerisch Eisenstein a taky v jiném světě .Dneska už se to pomalu vyrovnává.
supééééér
Jo už se těším,jak si nastoupím do vláčku a budu se kochat krajinou....(důchod se přiblížil....)Příště se přijeďte podívat do Krušných hor,je tu možná hezčejc než na Šumavě...
Linda hezký. Jsi moje krevní skupina, taky neumím zpívat, ale po pár hltech něho povzbudivého mně to přestane vadit a řvu jak tur. Jen doufám, že ostatní jsou už tak upravení, že to nevadí ani jim Mám taky dceru a dost živě si dovedu představit, jak se za mě stydí
Já jezdím vlakem ráda, řekla bych že poslední dobou jsem se nesetkala se špinavým vlakem, dřív to bylo horší. Jen mi přijde, že takové cestování je mnohem dražší než autem, pokud jede víc lidí. Jednou jsme s podobným motoráčkem uvízli v hlubokém úvozu (kolem trati se prudce zvedaly břehy zarostlé neprostupným trním) a on začal dýmat a odmítl jed dál, tenkrát jsem se bála, protože jsme měli vlak plný dětí a úniková cesta nikde. Naštěstí je jen zavařil a po necelé hodince jsme dojeli do cíle
úžasné zážitky Těším se na pokračování.
A s tím P.S.jsme na tom stejně
ty to v tom nejlepším utneš
snad zítra pokračování