Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Jste zamilovaní? Nebo se cítíte být prokletým básníkem? Pak musíte navštívit Paříž, stejně jako správný muslim Mekku. A až tam budete, musíte být buď v depresi (jste-li prokletý básník), nebo až nevkusně romantičtí (jste-li kdokoli jiný). Pokud jde o básníky, prý pomáhá absint. A jestliže jedete hledat romantiku, v Paříži není nic snazšího... Jakmile do ní dorazíte, ocitnete se uprostřed usměvavého a romantického města, kde jako by nikdo nebyl nešťastný.

Chcete-li si Paříž užít, jeďte tam na jaře nebo na podzim, ale vyhněte se takovým termínům, jako je například 14. únor. To byste totiž jen těžko sháněli ubytování.

Většina turistů do Paříže cestuje letadlem, je to pohodlné a rychlé. Cesta autem či autobusem má ale také své kouzlo. Vychutnáte si třeba strašidelné dopravní zácpy na okruhu, kde všichni troubí, ale nikdo se nezlobí. Francouzští řidiči vyznávají teorii, že auto má být trochu otlučené, takže se nedivte ničemu. I semafory jsou tu vlastně jen tak pro okrasu – chodci spoléhají na to, že jsou vidět, a tak se do vozovek vrhají prakticky kdykoli. A nikdo nikam nespěchá. Možná proto se v Paříži tolik daří malebným kavárničkám, kde posedávají hosté zahalení do cigaretového dýmu a popíjejí vynikající café au lait.

Na Paříži je úžasné to, že můžete velmi snadno skloubit oddechovou procházku s poznáváním památek a že si to vždy užijete.

Hodně záleží na tom, jak dlouho v Paříži budete, ale ať je to jakkoli dlouho, z vlastní zkušenosti musím radit – nechtějte za každou cenu stihnout všechno. Raději si vyberte méně a to si pořádně vychutnejte. Věřte, nebo ne, ale strávit celý den touláním po Montmartru a posedáváním v Clichy je mnohem krásnější než běsné přesuny přes půl města, aby člověk viděl ještě Invalidovnu. To se týká i muzeí. Všechno to prostě nestihnete, vždyť jen na Louvre budete potřebovat týden a tretry.

Pokud se rozhodnete zvolit taktiku s pracovním názvem "Méně je více", rozhodně běžte na L`ile de la Cité, kde stojí slavná Notre Dame. Samozřejmě si dopřejte procházku po Champs Elysées, kde sice nebudete mít ani na kafe, ale dojdete tudy jak k Vítěznému oblouku, tak k obelisku na náměstí Svornosti. A já osobně rozhodně doporučuji nádherný pahorek Monmartre s kaplí Sacre Coeur, před níž preludují pouliční muzikanti, své umění předvádějí herci a loutkáři a mezi nimi stojí živé sochy. Když pak sejdete pod Monmartre, brzo se ocitnete na boulevardu Clichy. Tam najdete slavný Moulin Rouge a spoustu dalších pochybných podniků nevalné pověsti. Budete v oblasti prostitutek a pasáků, tak pozor na to.

Odpočinout si můžete v některé z mnoha místních kaváren, třeba při četbě Henryho Millera. Mimochodem, ke kávě si nezapomeňte dát vynikající francouzský croissant.

Do Paříže se podíváme ještě jednou. To se ale nebudeme věnovat ani tak víru velkoměsta, jako spíše procházkám po ostrůvcích klidu a odpočinku. Nemám na mysli parky, ale slavné pařížské hřbitovy.