I za zdmi koncentračního tábora byla láska…
I za zdmi koncentračního tábora byla láska… Film Colette podle románu Arnošta Lustiga dokončuje tým Milana Cieslara. Premiéra bude 12. září.
Výpravné strhující drama o síle lásky a touze po svobodě – tím bude Colette, film, který právě dokončuje tým režiséra, scénáristy a producenta Milana Cieslara podle knižní předlohy Arnošta Lustiga.
Do hlavních rolí obsadil Cieslar Jiřího Mádla a francouzskou herečku Clémence Thioly, do vedlejších pak Helenu Dvořákovou, Ondřeje Vetchého, Zuzanu Maureryovou, Andreje Hryze, Barboru Kodetovou, Daniela Browna, Kristýna Svarinská, Pavel Rímský a další.
Pro Milana Cieslara bylo herecké obsazení jednou z nejdůležitějších věcí, sám k tomu dodává: „Casting byl prostě nejdůležitější. Strávil jsem dva roky hledáním těch správných herců. Chtěl jsem, aby byli schopní zahrát klíčové situace bez toho, aby znali další spojitosti, děj. To byl můj způsob, jak určit herecký potenciál, změřit jejich spontánnost a přirozené pocity. Nikdy dřív jsem nebyl tak pečlivý při výběru, tak opatrný při kombinování hereckých osobností. Bylo mi totiž jasné, že úspěch a poselství filmu záleží na nich. Hledal jsem opravdové, přirozené i překvapující momenty jejich povah, nikoliv klišé a průměrný výkon. Můj plán byl jednoduchý – vyzkoušet psychologicky náročné scény ještě před samotným natáčením, bez kamery. Cílem bylo vytvořit inspirativní atmosféru umožňující podat hercům a týmu ten nejlepší výkon. Colette totiž není jenom filmem o holocaustu, Colette je překrásný příběh. Tímto filmem navazuji na své předchozí historické filmy a chci ukončit trilogii, započatou úspěšným filmem Pramen života a Krev zmizelého podle Vladimíra Kornera“.
Film Colette právě podstupuje dabing do češtiny a poslední úpravy. Studio UPP provádí ve filmu více jak 220 
složitých triků, v nichž poprvé diváci uvidí na plátně skutečný rozměr Osvětim – Birkenau. Za zmínku stojí účast hollywoodského skladatele Atli Örvarssona, který pro Colette zkomponoval znamenitou hudbu.
Příběh začíná v roce 1973, kdy padesátiletý spisovatel Vili, jež žije pětadvacet let ve Spojených státech, se nechá pozvat svým synem na večeři ke své dívce. Vili tam potkává matku synovy známosti, ženu, která mu připomíná jeho první osudovou lásku právě z tábora smrti. Žena se představuje jako Yvetta MacCaine. Paní Yvetta i Vili přežili Osvětim a při loučení si Vili všimne vytetovaného čísla na ženině předloktí. Když se Vili, vrátí domů, začíná psát svůj příběh o krásné mladé belgické židovce, jménem Colette. My se jeho očima vrátíme do Osvětimy/Birkenau, v létě roku 1943….
Film Colette vstoupí do kin 12. září 2013, více informací již brzy na www.colette-film.cz.
Výpravné strhující drama o síle lásky a touze po svobodě.
Příběh je věnován Arnoštu Lustigovi a všem, kteří přežili holokaust.
Film je inspirován osudem slovenských vězňů Alfreda Weltzera a Rudolfa Vrby (vlastním jménem Walter Rosenberg), kterým se podařilo uprchnout z Osvětimi, a světu poprvé odhalili pravdu o zločinech proti lidskosti.
Colette, scénář podle stejnojmenné novely: Arnošt Lustig a Milan Cieslar
Režie: Milan Cieslar
Producenti: Happy Celluloid s.r.o., Česká televize Praha, Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, WANDAL Production s.r.o. Slovensko, Audiovizuální fond SR, Barrandov Studio a.s., UPP a.s.
Hlavní mediální partner: Česká televize
Mediální partner: Frekvence 1, Právo
Distributor: Bioscop
Foto kredit: Jozef Krivošík
17.5.2013 Rubrika: Filmové recenze | Komentářů 6 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - I za zdmi koncentračního tábora byla láska…
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Také nemohu dokumenty a filmy s touto tématikou sledovat.Mám z toho
zlé sny a musím na to stále myslet.Nemohu pochopit,že těchto hrůz byli lidé
schopni.Když jsem dělala nástavbu,tak asi v roce 1982 dávali v televizi
dokument Velká vlastenecká válka.Po díle,který pojednával o Leningradu, jsem oznámila profesorce,
že tyto dokumenty odmítám sledovat.Měla jsem v té době 3.dceru a do dneška vidím toho malého chlapečka jak nastupuje s konvičkou na mléko do letadla při evakuaci .Po vzletu toto letadlo Němci sestřelili.
Na filmy s koncentráky se nekoukám, potkalo to totiž i naši rodinu.
.gif)
Jarča*: 
s tou dcerkou si to udělala dobře
,to říkám taky,že by tohle měli pouštět těm pubošům,aby si uvědomili,kam až může lidskej fanatismus a nenávis dojít
...
loupák: já to mám zrovna tak, proto bych nekoukala např. ani na film Lidice. I když je to určitě užitečné tyhle věci připomínat, aby nebyly zapomenuty...
To byl můj tati, že ho zajímalo všechno, co se týkalo 2.sv. války, taky to jako kluk zažil a pamatoval Američany. Takže jsem si v mládí užila podobných filmů dost. Ale čím jsem starší, tím to nějak hůř snáším. Vlastně můj poslední zážitek byl, když jsem kdysi dospívající dceru donutila, aby se mnou koukala na nějaký dokument právě z koncentráku - měla totiž období, že měla tendence sympatizovat se skiny, aniž by tušila, o co go. Ten dokument byl tak hrozný, že od té doby tohle téma vážně nemusím...
Jenom to čtu a mám slzy v očích
,záměrně se na filmy o 2.sv.válce už několik let nedívám,jsem z toho vždycky rozhozená..naposledy jsem viděla Všichni moji blízcí a do teď z toho mám hrůzný sny,asi jsem musela být v minulým životě židovka,kterou zavraždili v koncentráku,jinak to neni možný
. Manžel je zase na dokumenty o válkách a hlavně o druhý sv. ujetej,kouká na všechno,kde se jen mihne ten diktátor s knírkem
..takže,i když to bude určitě moc pěkný film,psychicky bych to neunesla,to vím 100%
Osvětimi!!! Nemám ráda Mádla,tak asi do kina nepůjdu...
