Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Tak jsem se to ráno rozmýšlela, jestli mám vůbec jít do práce. A ne proto, že by se mi tam chtělo či nechtělo.

Cestou na nádraží najednou frnk! a přes cestu mi přeběhla černá kočička. Proč si ausgerechnet musím myslet, že budu mít smůlu, když doma mám černé hned čtyři? V koutku duše ovšem hlodá červíček...

Odmala totiž slyšíte: “Černá kočka přes cestu nosí smůlu! Nešlapej na ten kanál, budeš mít smůlu! Panebože rozbité zrcadlo – to bude sedm let neštěstí!  Hele, jeptiška – honem si odplivni, ať nemáš smůlu! Honem, kde mám knoflíky – jde kominík!“

Kolik takových pověr člověk za život pozná, a když má smůlu nebo štěstí, hned se to dá na něco svést.

Mám kamarádku, která po spatření černé kočky proběhla celé město a hledala kominíka, aby to pro jistotu kompenzovala.

Určitě máte doma i nějaký talisman pro štěstí. I když tvrdíte, že nejste tak moc pověrčiví, nenápadně si ho vložíte do kabelky na důležité jednání. Co kdyby!

Zrovna tak provádíte určité naučené rituály, bez kterých by to možná vyšlo také, ale třeba i nevyšlo. Použijete ten určitý parfém nebo si vezmete tu určitou halenku.

A tak se na úspěšné maturitě podílí medvídek, na jednání v bance si určitě vezmu modrý svetr nebo do auta na cestu svoje šťastné brýle proti slunci.

Věřím tomu, že z psychologického hlediska je to uklidňující, svým způsobem to zahání nervozitu a dává takovou malou duševní podporu. Takže pro svůj klid provádím naučené rituály a skrývám talismany, i když si připadám poněkud trhle. Přátelé mě klidně můžou přesvědčovat, že jen já sama jsem zárukou toho, zda se bude či nebude dařit.

Mně se kupříkladu ten den smůla vyhnula a nic podstatného se nestalo. Možná i proto, že mám v dokladech neustále vložený vlastnoručně nalezený čtyřlístek.