Vlastní máma mě podrazila
.jpg)
Asi jsem plná emocí a nedokážu uvažovat nějak rozumně, proto bych vás chtěla poprosit o názor na mou situaci. Docela dost jsem se totiž pohádala se svou mámou, je to mezi námi teď hodně napnuté a nejsme schopné se domluvit. Každá z nás si myslí, že je v právu.
Je mi dvaatřicet let, mám dvouletou holčičku a jsem rozvedená. Manžel od nás odešel krátce poté, co se malá narodila. Máma mi nabídla, že až budu potřebovat a budu se chtít vrátit do práce, převezme na sebe hlídání. Je v invalidním důchodu, ale celkem vitální, je taky sama, rozvedená, připadalo mi, že pro ni hlídání vnučky bude přínosem.
S dcerkou jsem zůstala doma rok a půl, pak už mne finance donutily vrátit se do práce. A tak jsme s mámou najely na systém: já ráno přivezu Anetku k babičce a odpoledne si ji vyzvedávám. Zaměstnavatel mi přistoupil na šestihodinovou pracovní dobu, což jsem ráda. Finančně je to celkem slušné, v pohodě zvládám a každý den od tří hodin jsem už zase se svou dcerkou.
Takhle to fungovalo půl roku a najednou mi máma oznámila, že od nového roku už nemám s hlídáním počítat. Rozhodla se, že si od ledna najde brigádu a začne si k důchodu přivydělávat. Už prý má i něco předjednaného.
Pro mne je to šok. Čára přes rozpočet. Zkusila jsem najít řešení, které by mohlo vyhovovat nám oběma. Rozšířím si pracovní dobu na plný úvazek a za hlídání jí budu platit, v podstatě by to měla jako přivýdělek. To nechce, musela by se prý propadnout hanbou, kdyby si brala peníze za hlídání vlastní vnučky. Další návrh, aby si tedy našla brigádu až na odpoledne a večer shodila s tím, že to by asi těžko zvládala, mít od rána na starosti dvouleté dítě a pak jít ještě pracovat.
Zkrátka a dobře, myslím, že už takhle každý den prostě hlídat nechce. Asi se vnučky nabažila a každý den se o ni starat, o to už nestojí.
Jsem z toho docela rozhozená. Jsem s malou sama, když se vrátím na rodičovskou, nevyjdu. Jesle u nás stojí přes šest tisíc korun, na to nemám, navíc si myslím, že by byla Anetka často nemocná a měla bych problém v práci. Asi mi nezbude, než si najít nějaké jiné hlídání, ale ani to si neumím představit, vzhledem k tomu, že chůvy berou cca stovku na hodinu, to je sedm set denně, to by se mi v podstatě nevyplatilo do práce chodit.
Snažila jsem se mámu přesvědčit, aby mě v tom nenechávala, že jí s náklady pomůžu, i jí klidně za hlídání nějakou kačku dám, ale je už rozhodnutá. Prý si to mám zařídit sama.
Co si o téhle situaci myslíte vy? Mám právo být naštvaná a rozčarovaná, když mě máma nechala tímto způsobem na holičkách?
19.11.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 82 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vlastní máma mě podrazila
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
tornado-lou:

Stanik: já neříkám, že její matka je podrazačka, já říkám, že v dnešním světě je jistá jenom smrt, podle mě je v takových případech řešením podpora státu v podobě fyzicky i finančně dostupných jeslí a MŠ, což u nás jde do kopru

Stanik: nj. a pak tu máme matky, který se po pul roce s dítětem hroutí z té izolace, rodiče, kteří se bojí dětem říct vlastní názor aby jim děti nevynadali, že jim kecají do života, dospělý chlapy, kterí bydlí u maminek a nechavají o sebe pecovat atd. no ale za tohle všechno snad nemůže volební právo?

Cinderella: tahle si nasekala jen jedno a jak to vypada? ... kdyz matka odmitne delat matku za ni, tak je hned podrazacka. No prima
.gif)
Cinderella: přesně.....

Stanik: myslím, že 1 dítě neznamená nasekat si děti, a pořizovat si je až budu mít našetřenej milion pro případ že mě chlap opustí, tak lidstvo brzo vymře, každej nemá výplatu 20 táců čistého, aby mohl zaplatit nájem a ještě mu hóódně zbylo, manželství a děti člověk prostě musí risknout, kdyby žil ve strachu, že mě ten druhý každým dnem opustí, tak se nikdy nevezmeme, nemáme děti ani skromný dům
sharon:

tornado-lou: mila tornádo.. chtely baby emancipaci? tak ji maji... asi tak.
Volební právo je fajn...opravdu jsme chtely TOHLE? no asi jo.. jak tak na to tady koukam.

Stanik: no, to je právě uplně zcestná uvaha. na ditě by nikdy nikdo neměl zůstat sám, a ani to tak nikdy v historii nebylo. na výchově se vzdycky podílel kmen nebo široká rodina. právě proto, aby dítě nestrádalo a i proto aby se naučilo zít ve společnosti. všechno ostatní byly patologie. a dnešní situace, kdy díte je celý den s matkou, tatu vidí jen večer, babičku dvakrát za půl roku taky není zrovna moc zdravá
.gif)
Stanik: to bychom taky možná za pár let vymřeli......jistí si můžeme být jen vlastní smrtí.....
.gif)
Stanik:
.gif)
Cinderella: naprosto souhlasím, pak jsou tu alimenty, dávky a podobně,

Cinderella: proto by si deti nemel porizovat nikdo, kdo si neni jisty, ze to zvladne tahnout i sam. stat se totiz muze ledasco a chlapem ani rodinou nemuzes nikdy automaticky pocitat. Nasekat si deti a cekat pomoc doakze kazdej blb.

caira: některé věci jako kosmetiku, divadlo či časopis nebo dovolenou si odřeknout můžeš, ale základní potraviny a nájem či hypotéku si odřekneš jenom těžko a z 1 platu se to sakra těžko splácí
Souhlasím s většinou... když ti bylo ouvej, máma pomohla, ale teď cítí, že je toho na ni moc. Poohlídni se po nějaké chůvě, případně se zeptej na místo v jeslích nebo školce /sice trochu sci-fi, ale jsou vesnice, kde se místo najde.../
Je to pro tebe komplikace, ale tak to chodí... co kdyby máma, nedejbůh, skončila v nemocnici? Musela bys to řešit taky.
Mámě poděkuj, zeptej se jí, jestli nemá v okolí někoho zodpovědného, kdo by za úplatu rád hlídal...

Maminka není nejspíš v invalidním důchodu z pouhého rozmaru, ale má blíže nespecifikované zdravotní obtíže. Dneska se přezkum zdravotního stavu dělá často a důkladně, s cílem co nejvíce nemocným ID sebrat.
Představa, že takhle nemocná osoba hlídá moje dvouleté všetečné dítě, bych strachy nespala. Když babička dítě neuhlídá a stane se mu cokoliv, tak se samozřejmě všechna vina hodí na ní.
Lucie, popřemýšlej o důvodu, proč už maminka holčičku hlídat nechce. Je to velká zodpovědnost i pro mladého zdravého člověka, natož pro nemocnou osobu.
Budeš muset zapojit i otce dítěte. Ať už zvýšením výživného, aby bylo na chůvu, nebo zapojením jeho rodiny.