Jsem na mateřské a zjistila jsem manželovu nevěru
.jpg)
Dostala jsem se do velmi těžké situace a nevím, co mám dělat. Máme s manželem dvě děti, čtyřletou holčičku a půlročního chlapečka. Jsem na mateřské. Naše manželství jsem považovala za normální, nikdy jsme se nějak moc nehádali, rozuměli jsme si. Obě děti jsou plánované a chtěné. Bohužel, tento týden jsem zjistila, že je mi manžel nevěrný. Sám to i přiznal, prý to trvá už skoro tři čtvrtě roku, tedy od doby, kdy jsem byla ještě těhotná.
Minulý týden mě i s dětmi manžel odvezl na chalupu k mým rodičům s tím, abychom byli na vzduchu a on se pokusí vzít si aspoň na pár dní dovolenou a přijet za námi. Měli jsme tam zůstat celý měsíc. Už delší dobu jsem pozorovala, že je v práci víc, než býval dřív, kolikrát i o víkendech. Já mu to věřila, ještě jsem ho litovala a teď se cítím jako úplný blbec, když se provalilo, že za jeho častou nepřítomností doma není práce, ale milenka.
Jenže to jsem po příjezdu na chalupu ještě netušila. Ubytovali jsme se a i s dětmi a mými rodiči si užívali léto. S manželem jsme si každý den volali, zněl normálně, nic jsem nepoznala. V pondělí v noci dostal syn vysokou horečku, která mě vyděsila, dosud byl zdravý, netušila jsem co mu může být. Byl velmi plačtivý, nechtěl jíst ani pít. Můj táta nás tedy odvezl na pohotovost, kde mu zjistili angínu. Chudáček malý,bylo mi ho moc líto. Hned po návštěvě pohotovosti jsem se s tatínkem domluvila, že nás odveze domů a druhý den ráno mi přiveze věci. Dcerka zůstane u nich na chalupě, aby se zbytečně nenakazila. Synek v autě usnul, takže jsme jeli, není to daleko.
Manželovi jsem nevolala, že se se synem vracím, byly dvě hodiny v noci a připadalo mi zbytečné ho budit, když jsem odvoz měla zajištěný. Možná škoda, i když nevím. Kdybych mu zavolala, možná bych dál žila v iluzi spokojeného manželství a šťastné rodiny. Takhle jsem ho, navíc ještě v doprovodu svého otce, přistihla přímo při činu.
Přijeli jsme domů, odemkla jsem, rozsvítila v předsíni a hned v ten moment se mi sevřelo srdce, protože na zemi ležely dámské lodičky, samozřejmě cizí. Táta šel hned za mnou, v ruce autosedačku s malým. Bylo mi úplně zle, vešla jsem do obýváku, na stole nedopitá láhev vína a dvě skleničky, poházené manželovo a cizí dámské prádlo. Tátovi to taky bylo jasné, ani jeden jsme se nezmohli na slovo. Pak jsem šla do ložnice, už jsem věděla, co tam uvidím, ale byla jsem jak v nějakém transu. Myšlenky mi lítaly sem a tam a docházelo mi, že se mi v tuhle chvíli pravděpodobně hroutí manželství a rodina.
V naší manželské posteli ležel můj manžel s cizí ženou. Oba nazí, pěkně milenecky přitulení. Rozsvítila jsem světlo a probudila je. Nevím, čí šok byl v té chvíli větší, zda můj, mého táty, nebo těch dvou. Já jsem jen mlčky stála a koukala na ně, manžel začal překvapeně blekotat, co dělám najednou doma, ta jeho spolunocležnice vylítla nahá z postele, asi ani nevnímala, že tam je i můj otec, fofrem se oblékla a beze slova vypadla z bytu. Táta se mě zeptal, jestli se nechci s malým radši vrátit na chalupu, ale odmítla jsem to. Ničemu bych tím nepomohla. Tak on tedy odjel s tím, že ráno mi přiveze věci.
Já pak manželovi jen stručně sdělila důvod, proč jsme se tak nečekaně uprostřed noci vrátili a zeptala se ho, co to mělo znamenat a jestli mi to může nějak vysvětlit. Jak byl z toho odhalení v šoku, tak se mu nejdřív nechtělo, ale pak řekl, že když už se to provalilo, tak mi teda nalije čistého vína. A přiznal dlouhodobý poměr, prý se do ní zamiloval, nemůže si pomoct. Ale mě a naše děti samozřejmě taky miluje a nechce ničit rodinu. Byl to z jeho strany hodně emotivní proslov, jeden by se nad ním skoro ustrnul. Chudáček rozpolcený, duševně trpící neskutečnými výčitkami. Zeptala jsem se ho, co chce dělat dál, a doporučila mu, že by bylo nejlepší, kdyby si sbalil své věci a odstěhoval se k ní a vzal s sebou i tu naší postel, ve které se s ní válel, protože já do ní už nikdy v životě nelehnu. Na to mi řekl, že to nejde, protože ona je taky vdaná.
To mě dostalo úplně. Takže kdyby nebyla vdaná (její manžel byl zrovna na noční směně, jak jsem se dozvěděla později), tak by asi neváhal ani chvíli a už dávno by šel za hlasem svého srdce. Udělalo se mi zle. S malým jsem si šla lehnout do dětského pokoje, ale stejně jsem neusnula.
Teď je situace taková, že spolu s manželem nemluvíme, visí to mezi námi jako špinavý kus hadru. Myslím, že ani jeden teď nevíme, co máme udělat. On sice slíbil, že to s ní ukončí, ale pro mě v tuhle chvíli jeho slib nic neznamená, je mi to snad i jedno. Protože mu už nevěřím.
Není mi vůbec dobře, zasadil mi hroznou ránu, strašně moc mě zklamal. A já nevím, jestli budu schopná se přes to přenést, zvládnout to. Jenže máme malé děti, tak nějaké rychlé a razantní řešení není vůbec snadné.
Děkuju, že jsem se tady mohla alespoň tímto způsobem vypovídat, trochu se mi ulevilo, když jsem to všechno sepsala. Možná mi dokážete poradit, nějak mě nasměrovat, co dál. Protože já jsem opravdu momentálně hodně mimo. Mám pocit, že ať udělám cokoli, správné to nebude.
29.7.2016 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 123 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsem na mateřské a zjistila jsem manželovu nevěru
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Linda: Taková dělba práce je fajn, jen musí být partner každý večer doma, což, pokud často cestuje, nejde. Jinak souhlas.
.jpg)
Tak jsem vas docetla - vy si protirecite sami sobe
. Kdyz to shrnu tak na jednu stranu dite je obou a starat se maji oba dva, na druhou stranu chlap se MUSI vyspat, protoze by to jinak mohl v praci zabalit a skonci rodina na ulici. pomerne logicka uvaha ALE-takze k tomu spolecnymu diteti vstava dejme tomu v 80% zenska, ktera co? Rano nemusi fungovat? Ona muze klidanko cely nasledujici den prospat. Ona nema zodpovednost, nemusi fungovat a kdyz neco z nevyspani zvore tak rodina ke dnu nepujde?????? A vecer ma po tomhle maratonu myslet na potreby chlapa, protoze on je jenom chlap a evoluce mu veli zahybat kde se da....ja to chapu ja byt chlap tak taky radsi spim celou noc byt se spuntama v usich, protoze rano musim byt mily na blbyho sefa a fungovat, odpoledne radsi zustanu v praci dyl, protoze nakonec z toho muze neco ekstra kapnout a doma me stejne ceka jenom urvany mimino a ulitana manzelka v lepsim pripade, v horsim pripade mi manzelka vrazi toho urvance do naruce a vypadne na par hodin. Takze nejlepe pokud se domu dostavim tak k 8 vecerni, to uz bude urvanec vykoupany a nejlepe i v postylce. Nojo prace zavira v 18h co ja sakra budu delat? Takova vecere ve spolecnosti nekoho z prace nebo kino nebo sportovni konicek nebo cokoliv je lepsi nez jit domu - a je na pruser zadelano! Byt chlapem tak to chapu, jako zenska skoncil by chudacek v nemocnici 
....mela bych se vikingovi vecer dodatecne omluvit, on chudacek obe mimina az do nejakych 3 let kazdy vecer koupal, krmil, do nejakych 2h v noci k nim vstaval noc co noc, ja vstavala od dalsiho vzbuzeni az do rana!!!
Jinak ještě dodatek pro Martinu - nevím, jestli jí to pomůže: zkuste to nebrat jako nevěru, ale jako otázku priorit. Někomu partner utíká za prací, někomu za kamarády, někomu za koníčky, někomu do hospody, někomu za rodiči, někomu za novou láskou. Zkuste Martino tu pyramidu hodnot, kde u Vás jsou na prvním místě patrně děti a hned za nimi manžel, trošinku poopravit. Kdepak jste Vy? Vy jste taky důležitá. Pro to, abyste byla šťastná a spokojená, jste ta nejdůležitější. Dělejte si po svém. Běžte si tam, kde Vás to baví. Svět se nehroutí s jedním chlapem, co se někde manželce zapomíná. Ano, Pepo, chápu Tě. Věř mně, že Tě chápu. I já potřebuju občas vypadnout, zapomenout na povinnosti kolem rodiny. Pohladit od někoho jiného, taky mám právo si užít kultury, sportu, zážitků, třeba se i zamilovat. Takže odteď jsme rovným dílem parťáci. Děti jsou naše společné. Ty jsi v práci, já pracuju doma. Večery si půlíme, o ty děti je potřeba se postarat, to jistě chápeš. Nenechte se zneužívat. Jste taky člověk. A jemu taky neříkejte, jdu tam a tam a budu tam dělat to a to. I když jste na mateřské. A mezi námi, Vy to ještě nevíte, ale jsou i muži, kteří partnerku berou i s jejími dětmi. S těmi cizími. A nepodvádějí ji.
Anahir: To asi platí u bezdětných párů, ale ani tam neexistuje záruka ničeho i kdyby oba pečovali o vztah jako diví....
.jpg)
chytrájakrádio - 1.8.2016 15:00
ano, přesně tak to myslím.
illča: njn, sama to píšeš, vyhořelý, citově vyhladovělý.
Prostě chlapi jsou jiný. Zatím co ženská prostě svoje touhy a potřeby upozadí a zazdí (a pak čeká svaté uctívání jak se obětovala), tak chlap vyhledá náhradní partnerku.
Geny neošidíš.
Což ovšem neznamená, že to, co jsi napsala je nějak chvályhodné. spíš je to varovný příklad, že vždy to první na co by měl člověk myslet, je vztah, protože když nepracuje na něm, rozpadá se a s ním i všechno ostatní. A péče o tchýni o kterou se jistě při troše snahy šlo postarat i jinak, to, jak vidíš, nezachránila, naopak, rozbořila.
Ty to vidíš jako útěk, já jako kašlání na vztah, který se následně zbořil, co taky jiného.
Záleží, jak se na věc každý podívá.
.jpg)
Anahir: Vzpomnela jsem si na jednu spoluzacku, kamaradku. Mela s manzelem 2 deti, bydleli v dome s rodici. Tchyne tezce onemocnela a protoze ta kamaradka mela tesne po materske a byla na pracaku, o tchyni se starala. Vozila ji po doktorech, pekne o ni pecovala a zamestnany manžel, navic pracujici ve 12ti hodinovem provozu ( denni - nocni ) byl manzelce moc vdecny, ze se o jeho maminku stara...ale ani ten vdek mu nebranil v tom, aby si zacal pomer s mladou slecnou. Kamosku to totalne zlomilo, kdyz se to dozvedela...a vis co ji manzel rekl, kdyz se ho ptala PROČ ? Skoro u toho brečel...ale pry te krasne slecne nemohl odolat...a taky ze si vybavil tu bezstarostnost a zamilovanost kdyz spolu chodili...a ze se trapil kvuli mamince... chudacek malej...
Nekdy za neveru mohou oba...ale nekdy je to jen zbabely utek pred spolecnym problemem ... a nejvic - splasene hormony jednoho z partneru.Zvlast po te ctyricitce zacinaji byt hormony aktualni.... hlavne u mužů.
erikasoler: táhni odtud, reklamo!!!
Piafka: Jsou to jen nazory lidi, co maji omezene informace, ne pismo svate 
Jen ona vi, jak to u nich doma bylo a na cem tedy "neco je" a co je uplne mimo.
chytrájakrádio: jo, to ještě netušila, co se dozví o své neschopnosti citové, mentální a fyzické sounáležitosti k partnerovi
Piafka: "Možná mi dokážete poradit, nějak mě nasměrovat, co dál. Protože já jsem opravdu momentálně hodně mimo. Mám pocit, že ať udělám cokoli, správné to nebude."
Milá Martino, hlavně si nečti diskusi pod článkem. To přispěje k prohloubení tvé momentální krize víc, než cokoliv jiného. 
chytrájakrádio: tak jsme to řešili v rámci možností spolu..ale zvládal ten pláč psychicky mnohem hůř než já
Piafka: Jen čistě ze zájmu, když manžel došel domů z práce, tak to bylo jak? Nebo o víkendech.
chytrájakrádio: otázka je, co myslíš tím hodit na druhou kolej. Já jen za sebe při dvou dětech už tomuto věku odrostlým, ale s celkem čerstvou pamětí na toto období říkám, že jsem v té nejkritičtější době byla ráda, že uvařím, uklidím, připravím manželovi oblek a košili nebo třeba svačinu ddo práce a postarám se o dost uplakané a kolikami soužené dítě, vezmu ho přes jeho uplakanost 2 x denně na čerstvý vzduch. To bylo moje maximum. Nevěru bych v této době brala jako obrovský podraz.
Piafka: Vy si vyprávíte o tom, jak je naprosto v pořádku chodit chlapa po narození děcka na druhou kolej, my zase o tom, jak můžou fungovat jako rodina, i když to občas dře jak blázen. Však jo, každý má jiné zkušenosti, to je v pořádku.
