Jsem na mateřské a zjistila jsem manželovu nevěru
Dostala jsem se do velmi těžké situace a nevím, co mám dělat. Máme s manželem dvě děti, čtyřletou holčičku a půlročního chlapečka. Jsem na mateřské. Naše manželství jsem považovala za normální, nikdy jsme se nějak moc nehádali, rozuměli jsme si. Obě děti jsou plánované a chtěné. Bohužel, tento týden jsem zjistila, že je mi manžel nevěrný. Sám to i přiznal, prý to trvá už skoro tři čtvrtě roku, tedy od doby, kdy jsem byla ještě těhotná.
Minulý týden mě i s dětmi manžel odvezl na chalupu k mým rodičům s tím, abychom byli na vzduchu a on se pokusí vzít si aspoň na pár dní dovolenou a přijet za námi. Měli jsme tam zůstat celý měsíc. Už delší dobu jsem pozorovala, že je v práci víc, než býval dřív, kolikrát i o víkendech. Já mu to věřila, ještě jsem ho litovala a teď se cítím jako úplný blbec, když se provalilo, že za jeho častou nepřítomností doma není práce, ale milenka.
Jenže to jsem po příjezdu na chalupu ještě netušila. Ubytovali jsme se a i s dětmi a mými rodiči si užívali léto. S manželem jsme si každý den volali, zněl normálně, nic jsem nepoznala. V pondělí v noci dostal syn vysokou horečku, která mě vyděsila, dosud byl zdravý, netušila jsem co mu může být. Byl velmi plačtivý, nechtěl jíst ani pít. Můj táta nás tedy odvezl na pohotovost, kde mu zjistili angínu. Chudáček malý,bylo mi ho moc líto. Hned po návštěvě pohotovosti jsem se s tatínkem domluvila, že nás odveze domů a druhý den ráno mi přiveze věci. Dcerka zůstane u nich na chalupě, aby se zbytečně nenakazila. Synek v autě usnul, takže jsme jeli, není to daleko.
Manželovi jsem nevolala, že se se synem vracím, byly dvě hodiny v noci a připadalo mi zbytečné ho budit, když jsem odvoz měla zajištěný. Možná škoda, i když nevím. Kdybych mu zavolala, možná bych dál žila v iluzi spokojeného manželství a šťastné rodiny. Takhle jsem ho, navíc ještě v doprovodu svého otce, přistihla přímo při činu.
Přijeli jsme domů, odemkla jsem, rozsvítila v předsíni a hned v ten moment se mi sevřelo srdce, protože na zemi ležely dámské lodičky, samozřejmě cizí. Táta šel hned za mnou, v ruce autosedačku s malým. Bylo mi úplně zle, vešla jsem do obýváku, na stole nedopitá láhev vína a dvě skleničky, poházené manželovo a cizí dámské prádlo. Tátovi to taky bylo jasné, ani jeden jsme se nezmohli na slovo. Pak jsem šla do ložnice, už jsem věděla, co tam uvidím, ale byla jsem jak v nějakém transu. Myšlenky mi lítaly sem a tam a docházelo mi, že se mi v tuhle chvíli pravděpodobně hroutí manželství a rodina.
V naší manželské posteli ležel můj manžel s cizí ženou. Oba nazí, pěkně milenecky přitulení. Rozsvítila jsem světlo a probudila je. Nevím, čí šok byl v té chvíli větší, zda můj, mého táty, nebo těch dvou. Já jsem jen mlčky stála a koukala na ně, manžel začal překvapeně blekotat, co dělám najednou doma, ta jeho spolunocležnice vylítla nahá z postele, asi ani nevnímala, že tam je i můj otec, fofrem se oblékla a beze slova vypadla z bytu. Táta se mě zeptal, jestli se nechci s malým radši vrátit na chalupu, ale odmítla jsem to. Ničemu bych tím nepomohla. Tak on tedy odjel s tím, že ráno mi přiveze věci.
Já pak manželovi jen stručně sdělila důvod, proč jsme se tak nečekaně uprostřed noci vrátili a zeptala se ho, co to mělo znamenat a jestli mi to může nějak vysvětlit. Jak byl z toho odhalení v šoku, tak se mu nejdřív nechtělo, ale pak řekl, že když už se to provalilo, tak mi teda nalije čistého vína. A přiznal dlouhodobý poměr, prý se do ní zamiloval, nemůže si pomoct. Ale mě a naše děti samozřejmě taky miluje a nechce ničit rodinu. Byl to z jeho strany hodně emotivní proslov, jeden by se nad ním skoro ustrnul. Chudáček rozpolcený, duševně trpící neskutečnými výčitkami. Zeptala jsem se ho, co chce dělat dál, a doporučila mu, že by bylo nejlepší, kdyby si sbalil své věci a odstěhoval se k ní a vzal s sebou i tu naší postel, ve které se s ní válel, protože já do ní už nikdy v životě nelehnu. Na to mi řekl, že to nejde, protože ona je taky vdaná.
To mě dostalo úplně. Takže kdyby nebyla vdaná (její manžel byl zrovna na noční směně, jak jsem se dozvěděla později), tak by asi neváhal ani chvíli a už dávno by šel za hlasem svého srdce. Udělalo se mi zle. S malým jsem si šla lehnout do dětského pokoje, ale stejně jsem neusnula.
Teď je situace taková, že spolu s manželem nemluvíme, visí to mezi námi jako špinavý kus hadru. Myslím, že ani jeden teď nevíme, co máme udělat. On sice slíbil, že to s ní ukončí, ale pro mě v tuhle chvíli jeho slib nic neznamená, je mi to snad i jedno. Protože mu už nevěřím.
Není mi vůbec dobře, zasadil mi hroznou ránu, strašně moc mě zklamal. A já nevím, jestli budu schopná se přes to přenést, zvládnout to. Jenže máme malé děti, tak nějaké rychlé a razantní řešení není vůbec snadné.
Děkuju, že jsem se tady mohla alespoň tímto způsobem vypovídat, trochu se mi ulevilo, když jsem to všechno sepsala. Možná mi dokážete poradit, nějak mě nasměrovat, co dál. Protože já jsem opravdu momentálně hodně mimo. Mám pocit, že ať udělám cokoli, správné to nebude.
29.7.2016 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 123 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsem na mateřské a zjistila jsem manželovu nevěru
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Hm, to je tedy situace... Dost podraz od něj. Jednorázovou nevěru bych vůbec neřešila, ale dlouhodobé zamilování bych nepřekousla. Ono to ostatně ani nejde, když je citově zainteresovaný jinde V takovém případě je odpuštění ze strany manželky celkem o ničem, protože o něj nikdo ani nestojí.
A pokud důvod jeho zamilování byl ten, že ta milenka líp kouří a doma mu to chybělo, protože manželka nekouřila a nenastavila ochotně denně, tak to bych ho vyprovodila s transparenty, fanfárami, ještě bych mu zaplatila taxík a pak bych minimálně měsíc intenzivně slavila, že jsem se ho zbavila Ale jistě, to je věc názoru. Každý máme jiné priority.
A někdy by se ženské taky mohly zamyslet, proč jejich muži mají milenku.
S vlastním mužem spí jednou za měsíc a to ještě, že teda jako aby se neřeklo, nepohladí je, věčně ten chlap musí chápat - jednou hormony, pak těhotenství, pak zas něco jiného...a nebo blbé kecy že jim věčně stojí a když nestojí, tak blbé kecy zas o tom.
Drtivá většina by si jí ani nenašla, kdyby s ním jeho vlastní žena spala a občas k němu byla něžná a nemlela pořád něco o úklidu a vaření a plenách.
Vyjímky jsou notorický záletníci, ale to není každý druhý chlap.
Správné řešení není.
Možná byste si měli dát šanci. Třeba by Tě překvapilo, proč to udělal a co mu doma chybí. Ty si myslíš, že nic, ale to si myslíš Ty.
Bez upřímné rozmluvy, kdy ani jeden nezačne hystericky vyvádět a fňukat, ale zamyslí se nad sebou a nad tím co by chtěl ten druhý a nedostal to - to nepůjde.
pokud mluvím o penězích - nepočítala bych a priori s jeho dobrou vůli zabezpečit původní rodinu....
ty se musíš o děti postarat...dneska je to náročné...mám rozvedenou dceru a vím...
možná je to to nejtěžší
sednout si spolu
žádné kecy lítosti a tak
ale
zeptat se, co dál - co snesu já, čím se to bude ochoten odčinit
pokud se nedomluvíte - jít od sebe, ale tak, že byt a děti jsou "tvoje", kolik bude platit...atp
a asi bych byla s***, pokud máš přístup ke kontu, 3 : 1, tj ty a děti...bych si převedla na moje konto, kam on by neměl přístup...
mateřskou a pod okamžitě na svoje konto
někdo navrhoval kontaktovat manžela oné "dámy"
to bych udělala jen v případě, pokud se nedomluvím s manželem...a rozhodně bych mu to předem nehlásila
podle vztahů...ozvala bych se jeho rodičům a požádala o pomoc....
Bety: Musel by partner pomahat??Jak ho donutis?U nas by to neklaplo,ze bych ho uvazala doma .Deti by vykoupal i uklidil po nich hracky,pak by si sel svou cestou.Rozhodne by deti nehlidal,abych ja si mohla vyjit vecer ven.
Nedalo me to,abych neprispela.Tento pribeh ktery jste napsala jsem si prozila take presne pred 20 lety.Mela jsem tehdy dve deti 4 lety a skoro 3 lety.
Nase milenka,ale byla svobodna s detma.Manzel se k tomu tenkrat nevyjadril jestli odejde nebo zustane.Spise me pripadalo,ze cekal jak to vyresim ja.Sveho manzela jsem milovala a rozhodovani bylo velice tezke,vlastne jsem ho vyresila za jednu probdelou noc.Zvazovala jsem vsechny mozne varianty,od stehovani se,aby se s milenkou nevidel.Polozila jsem si otazku jestli s tim dokazu zit,jestli mu vubec dokazu verit a odpustit.V predstavach jsem mela nas dalsi zivot........
Bohuzel na vsechno jsem si odpovedela zaporne,ja bych se utrapila svym podeziranim,zarlivosti a nas vztah by stejne skoncil a deti by jen slyseli hysterickou a utapenou mamu.Ja jsem vztah ukoncila.Manzel se odstehoval k milence a kratce na to ztratil i zajem o deti.Lehko me rozhodne nebylo,probrecela jsem spousta veceru a mohu rict,ze na sveho muze jsem dodnes nezapomnela.On se k nam vubec nezachoval hezky,nechal me urazet od sve milenky,ani alimenty me pozdeji na deti neplatil.Martino je to nez pouze na tobe co udelas,mas to ve svych rukou.
Martino, přeji aby přišlo to správné rozhodnutí.
velký podraz ve vlastní posteli
Neuklidní to a nezmenší bolest
před pár lety mé známé zavolali ye školky, že je dceři zle a zda by si ji mohla vyzvednout a k lékaři. Když dorazila domů tak v ložnici našla manžela s chlapem. to byl šok jako z filnu.
Dobře, že se to provalilo. kdyby ve školce měli oba kontakty tak by informovali oba. Papá se hned zařídil. Tenkrát jěště nebyl mobil a tak sehnali jen matku v práci.
Martino, chápu, že Vám je nanic, mně by taky bylo. Kdybyste byla solidně vydělávající, bezdětná, majitelkou bytu, a přijela domů s otcem a vlastní angínou, pak byste to gesto - sbalte se a vypadněte oba dva - mohla udělat. Život je ale prostě kompromis. Manžela nikdy nemáte jistého, nikdy nemáte důkaz, že Vám věrný je, i kdyby dodržoval striktně odchod a příchod, když bude chtít, vždycky si to zařídí a s někým se sejde. Vezměte to tedy tak, že holt jste přišla o iluze a byla jste postavena realitě přímo z očí do očí. Výhoda je v tom, že pokud byste cokoli chtěla podniknout, máte svědka. Vy jste ta poškozená /nebudu rozebírat, zda na tom máte podíl, zda se příliš neorientujete na děti a muž není zcela opomíjený, vydělávej a dej mi pokoj, to je vaše věc/, proto Vy nedělejte žádná ukvapená rozhodnutí. Vezměte to jako dospělá ženská. A tatínek ať s pěkně podílí, až přijde z práce. Ať děti vykoupe, nakrmí, uloží. Běžte si dvakrát třikrát týdně navečer zacvičit, ke kamarádce, kamkoli. A jemu to volno dopřejte taky. Proč? Když ta jeho jistě tak často nebude mít čas? Aby bloumal sem a tam kdekoli a tam aby si řekl: mě tohle nebaví, chci být se svojí rodinou doma. A potom Vy se rozhodujte, za jakých podmínek s ním chcete žít dál.
Tohle je tak běžné....bohužel. Ale pořád je fajn hledat v tom nějaká pozitiva. Vztah se provalil, dokonce tak ideálně, že u toho byli další svědci. Manžel je v těžkém průšvihu a svým způsobem chudák. Několikanásobné provinění a ostuda: před manželkou tchánem a hlavně - místo, aby politoval nemocného synka, shledává nějaké vysvětlení. Dobře mu tak. No - ono je možné, že to byl pro něj takový šok (pokud se "zamiloval" prvně), že toho vážně nechá a bude zbytek života sekat dobrotu. A odpracovávat si trest zvýšeně dobrým chováním. Takže na místě Martiny bych nedělala vůbec nic a čekala, až jak se to vyvine. Proč vlatně by to Martina měla chtít řešit? Ona nic neprovedla. Ať se stará on a on ať nabízí řešení. Nechat plynout čas....ono to nějak dopadne, netlačit na pilu a žít dál, věnovat se dětem, nebrat jim iluze o tátovi, před nimi nic neprobírat. Malý je naštěstí ve věku, kdy to pro něj nebyl zážitek nadosmrti.
velia: no, nazvat situaci, kdy najdu svého manžela v posteli s jinou epizodou ?Tak myslím, že tomu bych se nesmála ani po těch padesáti letech
Život nám někdy připravuje nepěkná překvapení, ale když nejde o Tvůj život a o život Tvých dětí, tak nejde prakticky o nic. Vycházej z toho, že Ty jsi nic neprovedla. Proč bys nyní měla nějak reagovat. Jenom bys mu možná všechno pěkně usnadnila. Tak ho nech škvařit ve vlastní šťávě. Ale pěkně bych mu vysvětlila, že v případě rozvodu - pokud jej on podá - se bude jednat o tzv. sporný rozvod a že se přikláníš ke střídavé péči o děti. Hezky s citem bych mu vysvětlila, že děti potřebují oba rodiče. Je lhostejné, že pravděpodobně při rozvodu by jsi chtěla děti ve výhradní péči. To není nutné aby v tuto chvíli věděl. Rozhodně ale by měl začít na střídavou péči "trénovat". On je v zaměstnání, Ty jsi na mateřské (to je Tvoje práce). Od pondělí do neděle od 17.00 hod ve všední dny a od časného rána v sobotu a v neděli bude mít tatínek děti ve "střídavé" péči. Ve všední dny můžeš chodit plavat a do posilovny (pernamentky nejsou zas tak drahé) a o víkendu
můžeš být u rodičů. Další týden je to na Tobě. Uvidíš, jak to půjde dohromady s hlasem jeho srdce. . ..... Ať už se nakonec rozhodneš jakkoliv, máš na všechno spoustu času. Není třeba nikam spěchat. Pokud skutečně dojde k rozvodu, vezmi si kvalitního právníka, je to opravdu nutné. Myslím ale, že k žádnému rozvodu nedojde. Jenom budeš mít svého manžela mnohem méně ráda a věř, že to bude pro Vaše další soužití velmi prospěšné. Ono totiž pokud máte spolu dvě děti, nikdy jej ze svého života stejně nevymažeš. A možná, že jednou, až budete slavit "zlatou svatbu", se této epizodě jenom usměješ. Zatím ale nedělej vůbec NIC.......
je to blbec, že si jí vzal domů, i když byla manželka na chatě, vždycky se může cokoli stát... (jak je zde vidno) a ta jeho milenka je zjevně chytřejší, taky neměla manžela přes noc doma a milence si tam nevzala a šla radši k němu...
no nic, to je jen taková "vsuvka".... jak psala sharon, je mi líto, že to viděl i tatínek Martiny, pro něj to musí být taky hrozný a jak píše Nika1...docela se divim, že mu nedal přes hubu
radu nemám, ona taky vlastně žádná není, ale každopádně držím Martině palce, ať čas rychle zahojí rány a ona je spokojená ať s manželem, nebo bez něj
Ja bych ho vykopla hned, at si jde kam chce. Jestli ma rad deti, at na ne plati, ale doma bych ho nesnesla.