Dal mi na vybranou: Moje dcera nebo on.
.jpg)
Někdy stojíme v životě před těžkou volbou. V podstatě víme, co máme udělat, ale přesto to není jednoduché. Já jsem se přesně v takové situaci právě ocitla. Je mi úzko, těžko, zvažuju pro a proti. V hloubi duše je mi jasné, jak se mám zachovat, zároveň však vím, že úplně ideální řešení to není.
Je mi padesát let, mám jednu dceru, které je 28 a ta má roční holčičku. Když bylo dceři osm let, rozvedla jsem se a zůstala s ní sama. Nikoho jsem nehledala, o žádnou známost nestála. Bývalý manžel byl alkoholik a násilník, dokonale mne z potřeby jakéhokoli vztahu s mužem vyléčil.
Jenže člověk míní a život mění. Když bylo dceři dvaadvacet a byla už samostatná, seznámila jsem se se svým současným přítelem. Po dvou letech se ke mně nastěhoval a od té doby žijeme spolu v mém bytě, který mám v osobním vlastnictví. On byl do té doby v pronájmu.
Všechno klapalo dobře. S přítelem jsme si rozuměli, dcera se po pár letech vdala a narodila se jí holčička. Tato idylka skončila před pár týdny příšernou tragédií. Manžel mé dcery zahynul při autonehodě. Je to strašné. Dcera se sesypala, okamžitě jsem ji i s vnučkou vzala k nám, nechtěla jsem, aby zůstávala sama a ani ona se na to necítila.
Už jsou u nás tři týdny a zvažujeme, co a jak bude dál. Dcera je na mateřské, pobírá rodičovský příspěvek a vyřizuje si vdovský a sirotčí důchod. Vzhledem k tomu, že bydleli v nájemním bytě, asi by měla problém vše utáhnout. Ale o finance nejde, kdyby chtěla jít zpět, já bych jí s placením nájmu pomáhala. Jde o to, že ona chce zůstat u nás, nechce být s dcerkou sama. Já to chápu, beru to tak, že potřebuje přinejmenším nějaký čas, než se z té tragédie, kterou prožila, vzpamatuje. Jsem její máma a nikdy bych ji nehodila přes palubu. Považuji za zcela samozřejmé a přirozené, že u nás obě holky zůstanou tak dlouho, jak bude potřeba.
Můj přítel je však jiného názoru. Přítomnost dcery a hlavně malé vnučky dost těžce snáší. Ani jemu se v podstatě nedivím. Přišel o své soukromí, spíme v obýváku a dceři a vnučce jsme uvolnili ložnici. Víc pokojů nemáme. Poslední týden je přítel čím dál víc podrážděnější a v neděli mi řekl, že se mám rozhodnout a vybrat si: buď on, nebo moje dcera a vnučka. Všichni tady prý už nadále bydlet nemůžeme. Zároveň navrhnul, že je budeme finančně samozřejmě podporovat.
Když to dcera slyšela, rozplakala se, prý nezvládne být sama, do původního bytu se vrátit nechce, už dokonce napsala výpověď z nájmu. Prosila mne, abych ji neposílala pryč, že se bude snažit s malou překážet co nejméně. Bylo mi strašně. Mně by nic takového nikdy nenapadlo. Zároveň však nechci přijít ani o svého přítele. Jeho chování je sice na první pohled sobecké, ale já ho chápu. Ani pro něj to není jednoduché.
Jsem v patové situaci a nevím, co dál. Chci je mít všechny. Strašně let jsem byla sama, konečně mám někoho, s kým si rozumím. Když odejde, bude mi strašně. Jenže dceru v téhle její životní situaci taky nemůžu nechat jen tak. Je na dně, potřebuje mě. Na druhou stranu za nějaký čas se už třeba bude chtít znovu osamostatnit a já budu zase sama. V hloubi duše však vím, že přednost dám dceři a vnučce.
Je to hrozná situace, možná, že nejsem schopná nějak reálně uvažovat. Proto bych vás tady ráda požádala o názor, pokud se dokážete trochu vcítit do tak příšerné situace. Co byste dělaly na mém místě?
26.2.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 136 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Dal mi na vybranou: Moje dcera nebo on.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
páníček by letěl na první dobrou... 
.gif)
Anahir: 
přesně tak..a ještě je to takovej vůl,že to ultimátum řekl tak,aby to dcera slyšela-proč asi že?
...fakt je mi z toho chlapa čím dál tím víc na 
Pyskovat v takovéhle situaci po TŘECH TÝDNECH????!!!! a v cizím bytě? no to je mi teda opora.
můžete zkusit nějak pošachovat s tím bydlením, ale mám takový tušení, že k tomu nebude svolný.
přeju hodně síly, musíte se s tím holky porvat. a napiš jak to dopadlo.
.jpg)
Linda: dcera nechce být SAMA ,ale s mamkou já bych se nerozhodovala ani minutu buď se chlap přizpůsobí ,nebo ven nakonec je to byt KOHO?? Libuše
Lbuško pišete ,že si s ním rozumíte ,ale ON asi nééééé ,nebo je to sobec jak si s někým rozumím tak se vším všudy a hlavně jak máme děti ,vnoučata pořekadlo v nouzi poznáš přítele a o rodičích dětech je to o to silnější,ale to je můj názor 
.jpg)
bože můj, představila jsem si Líby dceru, které se v podstatě před chvílí zabil muž a ona brečí a prosí mámu aby ji s dcerkou neposílala z bytu pryč a bude co nejvíc potichu aby nerušila chlapa, kterému lezou na nervy a dává ultimáta. A o tom jak zkončí rozhoduje v mámině bytě chlap, kterému je viditelně úplně lhostejná.
Člověk který vás má opravdu upřímně rád vám v tak obtížné situaci ultimátum nedá. A ať je doba jaká chce, tak řešit všechno penězi ještě pořád nejde.
Křeček: taky dobrej nápad myslela jsem na větší byt ,ale domek je lepši ,ale pán nemá ani na vlastni mini byteček tak se musel nastěhovat k pani je to srab a sobec
jasmine: evropka: loupák: PEGG: velikej souhlas kopla bych ho někam
děti na 1 místě to je jasné jak 
Je mi z toho moc smutno, ale to nejspíš všem, jednoznačně bych dala přednost dceři, vašeho přítele sice chápu, chápu pocit nervozity ze ztráty soukromí, ovšem nechápu sobeckost a bezcitnost člověka, který vás " má rád?" Vždyť situace je jistě dočasná i když může trvat několik let. Vaše dcera a vnučka vás potřebují, vaše obava, že až odejdou budete sama je zbytečná, takových jako je ON je všude plno, osobně bych byla raději sama než z někým, komu zavazí mé děti, zvlášť v situaci, kdy mě opravdu potřebují a nemluvíme tady o malicherných tahanicích nedospělých dospělých, mluvíme o dospělé dceři, která zřejmě ztratila smysl života a jediné co ji drží nad vodou je její dcera a vy! Ano, bude se s tím muset vyrovnat, ale vše potřebuje svůj čas 
přeji spoustu sil
Linda: Tady spíš jde o to,že dcera teď hlavně nechce být sama,takže to,že se jí matka odstěhuje,to jí asi moc nepomůže
Tady není vůbec o čem uvažovat, co to je za člověka, když se tak bezcitně dokáže chovat
.JPG)
Linda: jasně že se dá pochopit, že chce svůj klid, ale
1. v této situci dávat ultimatum, to je tedy charakter, že bych ho už stejně nechtěla mít doma
2. byt není jeho, tak tam ani nemá právo dávat žádná ultimata
.jpg)
Asi blba rada ale neslo by se prechodne vy dva prestehovat do dcerina pronajmu a dcera zustala s vnuckou bydlet u vas. Budete mit kazdy sve soukromi, ty muzes dceru kdykoliv navstivit a dcera nemusi byt sama v byte ktery zarizovala s manzelem. Aspon ted na prechodnou dobu. To ze dcera pozadala u ukonceni najemni smlouvy neni den ze dne, urcite tam je nejaky ten mesic, mozna dva vypovedni lhuta, kterou by jsi ty a pritel mohli vyuzit. A nez tato lhuta dobehne zkusit sehnat nejaky mensi pronajem pro dceru, dva pokoje s kuch. koutem a prislusenstvim holkam staci, pokud by to slo tak co nejbliz vam. To by mohla s duchody a materskou zaplatit a vy holt ji budete pripspivat na zivobyti dokud nepujde znovu do prace.
Pokud by se MUSELA rozhodnout tak volim dceru s vnuckou, jenze uprimne holka se z toho driv ci pozdeji dostane a ty zas zustanes sama. Zkusila bych proto v mezicase najit jakykoliv kompromis (pokud ten chlap za to stoji). Nevycitala bych mu ze chce svuj klid. Me je o 10 roku min a kdyz jsme meli na par mesicu nastehovane pribuzenstvo s 2 malymi detmi a i kdyz pomahali (varili a nakupovali pro vsechny) tekli mi nervy a dodnes mi naskakuje husi kuze jen si na to vzpomenu.
Pána bych nakopala do pr****
ať se pochlapí a pořídí velký dům, kde si nebudete překážet, nebo ať si jde, kam uzná za vhodné.
Přemýšlím nad tím, kdo nebo co mu dává právo dávat takové ultimátum. Jestli jsem dobře pochopila, byt byl váš a on se přistěhoval, protože nebyl schopný si zařídit vlastní bydlení. Už to by bylo pro mě varováním. O zajištění bydlení by se měl starat především muž a ne čekat, až najde někoho, ke komu se nastěhuje. Vaše dcera prožívá nejstrašnější chvíle svého života a vaši pomoc potřebuje mnohem víc. A kdo by jí měl v těchto těžkých dobách pomoci víc, než vlastní matka? S přítelem si promluvte a pokud ho máte ráda, snažte se najít vhodné řešení pro obě strany.Věřím, že tato patová situace je jenom dočasná. Teprve kdyby přítel od svých názorů nechtěl ustoupit, navrhla bych mu rozchod. Já bych rozhodně pomohla především svému dítěti.
.jpeg)
loupák - 26.2.2013 7:27 - jj, pán byl asi zvyklý, že Líba kolem něj skákala, nic nemusel dělat, měl klídek a pohodlíčko a ony si najednou dovolily mu ho narušit a chtít po něm, aby spal v obýváku
čím dál mám na něj větší vztek
