Reklama:

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Dal mi na vybranou: Moje dcera nebo on.

Dal mi na vybranou: Moje dcera nebo on.

Někdy stojíme v životě před těžkou volbou. V podstatě víme, co máme udělat, ale přesto to není jednoduché. Já jsem se přesně v takové situaci právě ocitla. Je mi úzko, těžko, zvažuju pro a proti. V hloubi duše je mi jasné, jak se mám zachovat, zároveň však vím, že úplně ideální řešení to není.

Je mi padesát let, mám jednu dceru, které je 28 a ta má roční holčičku. Když bylo dceři osm let, rozvedla jsem se a zůstala s ní sama. Nikoho jsem nehledala, o žádnou známost nestála. Bývalý manžel byl alkoholik a násilník, dokonale mne z potřeby jakéhokoli vztahu s mužem vyléčil.

Jenže člověk míní a život mění. Když bylo dceři dvaadvacet a byla už samostatná, seznámila jsem se se svým současným přítelem. Po dvou letech se ke mně nastěhoval a od té doby žijeme spolu v mém bytě, který mám v osobním vlastnictví. On byl do té doby v pronájmu.

Všechno klapalo dobře. S přítelem jsme si rozuměli, dcera se po pár letech vdala a narodila se jí holčička. Tato idylka skončila před pár týdny příšernou tragédií. Manžel mé dcery zahynul při autonehodě. Je to strašné. Dcera se sesypala, okamžitě jsem ji i s vnučkou vzala k nám, nechtěla jsem, aby zůstávala sama a ani ona se na to necítila.

Už jsou u nás tři týdny a zvažujeme, co a jak bude dál. Dcera je na mateřské, pobírá rodičovský příspěvek a vyřizuje si vdovský a sirotčí důchod. Vzhledem k tomu, že bydleli v nájemním bytě, asi by měla problém vše utáhnout. Ale o finance nejde, kdyby chtěla jít zpět, já bych jí s placením nájmu pomáhala. Jde o to, že ona chce zůstat u nás, nechce být s dcerkou sama. Já to chápu, beru to tak, že potřebuje přinejmenším nějaký čas, než se z té tragédie, kterou prožila, vzpamatuje. Jsem její máma a nikdy bych ji nehodila přes palubu. Považuji za zcela samozřejmé a přirozené, že u nás obě holky zůstanou tak dlouho, jak bude potřeba.

Můj přítel je však jiného názoru. Přítomnost dcery a hlavně malé vnučky dost těžce snáší. Ani jemu se v podstatě nedivím. Přišel o své soukromí, spíme v obýváku a dceři a vnučce jsme uvolnili ložnici. Víc pokojů nemáme. Poslední týden je přítel čím dál víc podrážděnější a v neděli mi řekl, že se mám rozhodnout a vybrat si: buď on, nebo moje dcera a vnučka. Všichni tady prý už nadále bydlet nemůžeme.  Zároveň navrhnul, že je budeme finančně samozřejmě podporovat.

Když to dcera slyšela, rozplakala se, prý nezvládne být sama, do původního bytu se vrátit nechce, už dokonce napsala výpověď z nájmu.  Prosila mne, abych ji neposílala pryč, že se bude snažit s malou překážet co nejméně. Bylo mi strašně. Mně by nic takového nikdy nenapadlo. Zároveň však nechci přijít ani o svého přítele. Jeho chování je sice na první pohled sobecké, ale já ho chápu. Ani pro něj to není jednoduché.

Jsem v patové situaci a nevím, co dál. Chci je mít všechny. Strašně let jsem byla sama, konečně mám někoho, s kým si rozumím. Když odejde, bude mi strašně. Jenže dceru v téhle její životní situaci taky nemůžu nechat jen tak. Je na dně, potřebuje mě. Na druhou stranu za nějaký čas se už třeba bude chtít znovu osamostatnit a já budu zase sama. V hloubi duše však vím, že přednost dám dceři a vnučce.

Je to hrozná situace, možná, že nejsem schopná nějak reálně uvažovat. Proto bych vás tady ráda požádala o názor, pokud se dokážete trochu vcítit do tak příšerné situace. Co byste dělaly na mém místě?

Libuše


26.2.2013   Rubrika: Partnerské problémy   |   Komentářů 136   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Dal mi na vybranou: Moje dcera nebo on.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-141
Monik
Monik - 26.2.2013 13:14

Verera: 12:51 To mas asi svym zpusobem pravdu.
Akorat jako problem vidim to, ze dcera neni v situaci, kdy "nema jinou moznost" a kdyz to vlastne muze vypadat tak,ze v nejtezsich chvilich ji mama nenechala u sebe kvuli tomu, ze to bylo na obtiz tomu panovi, tak to muze narusit vztahy matky a dcery do budoucna docela dost smajlik - 26
Taky je mozne, ze ta dcera treba nikoho jineho nejblizsiho nema.
Jenze my se tady muzem dohadovat, ale jak to on podal a jak tam situace vypada vi jen Libuska.

 
Verera
Verera - 26.2.2013 13:08

Jak tak o tom přemýšlím, musí to nutně být bráno jako ultimátum a definitivní, neměnná věc?

Pokud chlap vykřikne:" Tak tohle už nevydržím, buď tu budou oni nebo já, dohromady to nejde." vážně se to nemusí brát tak, že se rozejdete a dcera se natrvalo nastěhuje nebo že pán zůstane a dceru do dvou dnů odstěhuješ.

Pokud budete rozumní, tak je tu prostor pro několikaměsíční řešení situace, to by mělo stačit dceři na to, aby zvládla zase žít svůj život třeba s nájmem o ulici od vás a tvými návštěvami, pán to může být s vidinou domluveného řešení nějakou dobu vydržet, současně se může hledat poblíž ten vhodný podnájem, který může nejdřív nějakou dobu obývat pán a posléze se vymění s dcerou.

Pokud lidé chtějí a snaží se najít řešení s ohledem na všechny zúčastněné, tak to většinou jde. Pokud jen vyžadují pochopení druhých a sami se je nesnaží chápat, hledají se důvody, proč to nejde a z čeho ostatní obvinit.

Pokud by pán trval buď brzkém odstěhování dcery nebo rozchodu a nehledal vyhovující řešení, je to fakt blb a zaslouží si letět.

 
mija
mija - 26.2.2013 13:01

nekdo z vas me ukamenujesmajlik - 26ale za sebe rikam,vzdycky dam prednost SVYM DETEM pred jakymkoliv chlapem!!!!a zvlast kdyby byla ma dcera v situaci jako ta Libusina.....mela bych jasno hned.....koukat se na chovani pana s ruznych uhlu a ospravedlnovat ho a proc?...on v tuto chvili neni chudak a slusny chlap ale SOBEC myslici jen na sve pohodli, chovajici se jako hulvat...........

 
sharon
sharon - 26.2.2013 13:01

Nessie: smajlik - 47

 
PEGG
PEGG - 26.2.2013 12:55

Linda - 26.2.2013 12:20 - máš pravdu, že zhroutit se je luxus, který si nemůže každý dovolit a máš pravdu i v tom, že tohle řešení by mělo být jen dočasné. Přesto si myslím, že to ultimátum není řešení.
Pán je svolný pomáhat finančně, možná by bylo dobré pomoct najít byteček blízko nich, který by koupili, místo na nájem můžou pomáhat splácet. Než se tohle všechno vyřídí, mohla by se dcera z nejhoršího dostat a zařizovat vlastní byt by ji mohlo trošku nakopnout k nové chuti do života, už kvůli té malésmajlik - 105

 
Monik
Monik - 26.2.2013 12:53

Libusko, me se osvedcilo, kdyz jsem byla vzdycky pred nejakym tezkym rozhodovanim, ze jsem si predstavila postupne obe varianty a jak bych se po tom citila.
A nikdy jsem svych rozhodnuti, ucinenych totuto metodou nelitovala.
Takze ve vasi situaci bych si predstavila, jak bych se citila, kdybych vyhnala dceru. Ale ne hned potom nebo pritom. Ale treba jak bych se citila nasledujici roky. Co by to se mnou delalo, jak bych vnimala sama sebe, proste vsechny pocity.
Potom bych si predstavila uplne stejne jak bych se nasledujici roky citila kdybych vyhnala pritele.
Kdyz to chcete procitit opravdu dobre, trva to docela dlouho a je dobre,kdyz je clovek sam. Takze zajit nekam do prirody nebo nekam kde Vas nikdo nebude rusit.
Predstavit si situace jako by uz to tak bylo a pozorovat svoje pocity. A pozorovat, ktere z tech pocitu Vam delaji vetsi problem je ustat. Ta situace, ze ktere Vam bude pri predstave vyslovene fyzicky spatne, od zaludku apod. je spatne rozhodnuti, kteremu byste se mela vyvarovat.
Nikdo v diskuzi Vam neporadi, protoze nikdo nemuze citit Vase pocity presne tak jako Vy sama.

 
Verera
Verera - 26.2.2013 12:51

Monik: Ale pán to považuje za řešení, ne ultimátum.

Pravda je ta, že pokud člověk něco musí zvládnout, nemá jinou možnost, tak to obvykle zvládne. Ovšem pokud má možnost se hroutit, tak se hroutí. Kdyby dcera neměla jiné východisko než zvládnout situaci a péči o dítě sama bez pomoci matky, je velká šance, že by to dokázala a dítě by jí pomohlo zároveň se z toho líp dostat. Pokud matka převezme veškerou péči o dceru i dítě, protože je na tom dcera psychicky špatně, dává jí prostor se v tom všem ještě víc hrabat a současně jí bere to, co by jí pomohlo situaci zvládnout - fyzická činnost, která se udělat musí a nemůže ji udělat nikdo.

Pokud to pán myslel takhle a domnívá se, že přehnaná péče Libuše dceři spíš škodí, je to docela pochopitený názor.

Tím neříkám, že by Libuše neměla dceři pomáhat, ale pokud pomoc spočívá v tom, že dělá vše a nechává dceři prostor utápět se v neštěstí, dobře to podle mě není. Měla by být psychickou oporou a současně dceru co nejvíc zaměstnávat, aby neměla čas se hroutit.

Pán by měl dostat nějakou jistotu, že tento stav je jen dočasný, i když 3 týdny je ještě krátká doba, měl by chápat, vše potřebuje svůj čas. To, že by se na nějaký čas odstěhoval není špatné, třeba i ty 2 měsíce v bytě dcery by pomohly. A pak by dcera řešila své odstěhování.

 
Nessie
Nessie - 26.2.2013 12:51

sharon: Přesně tak. říkám to pořád - žádný chlap mi není, nikdy nebyl a nikdy nebude tak blízký a drahý jako moje děti. Moje děti jsou mi přednější než cokoli a kdokoli jiný na světě. A na ultimáta jakéhokoli typu, i kldyby se jednalo o pitomost, jsem naprosto alergická a jakmile někdo vysloví: Buď já nebo....cokoli, tak si může býrt jistý, že si vyberu to cokoli.
Takže za mě - dcera je v situaci, ve které by se a si málodko chtěl octnout, navíc je to čerstvé, teprve si začíná uvědomovat, že už manžela nikdy neuvidí, že dcerka už nikdy neuvidí tatínka - a cizí chlap si bude klást ultimáta??? smajlik - 76 No ten by letěl.

 
sharon
sharon - 26.2.2013 12:51

mija: my jí tehdy taky pomáhaly jak se dalo.......měla jet po operaci do lázní a co s dětma......tak se staršíma jsem byla já u nich a ten nejmladší byl s našima dětma a s mým mužem u nás.....jsou to tragedie v životě....smajlik - 26

 
sharon
sharon - 26.2.2013 12:45

Verera: pána bych neodsoudila ale rovnou vyhodila....smajlik - 71 dcera by mi byla bližší.....

 
mija
mija - 26.2.2013 12:44

sharon - 26.2.2013 12:30smajlik - 17..Jj to jsou hrozne situace,me bylo tenkrat 10let,a hodne citlive jsem to vnimala...Kdyz to tenkrat tatovi zavolali tak sedel na pohovce a strasne brecel...teta s bratrancema u nas i chvili bydlela dost se o ni bali ....a to nasi meli 2+1 tak jake pohodli jsme asi vsichni meli,ze?4deti ve veku 2,8 ,10 a 15let a 3 dospeli, ale tete to pomohlo a asi po 4mesicich se vratila domu.....

 
Verera
Verera - 26.2.2013 12:41

Situace smutná a dcera si jistě zasluhuje pomoc a ohledy, ale zase neznáme všechny okolnosti.

Může to být tak, že dcera a matčin přítel spolu nikdy moc nevycházeli, takže společné soužití je pro něj už samo o sobě nepříjemné, ona teď řeší jiné věci, takže tohle pro ni jde do pozadí.

Libuše po nastěhování dcery nechala všech běžných činností a neustále dceru utěšuje, opečovává, odsouvá cokoli, protože teď potřebuje přece něco dcera.
Pobyt dcery vypadá skutečně trvale nebo aspoň stěhování v nedohlednu. K tomu třeba přítel potřebuje doma pracovat, což dřív dělal v obýváku, to teď nejde, holčička začíná chodit, všude vleze, pořád něco chce, když ji přítel okřikne, je napomenut, že přece musí mít ohledy.

A jestli měl v obýváku rozložené nějaké důležité věci, odešle se napít a dítě mu to opatlalo pribiňákem, tak to mohla být poslední kapka.

Takže zas tak jednoduše odsoudit pána není úplně jednonačné.

 
Monik
Monik - 26.2.2013 12:37

Linda: 12:20 S necim v tomto tvem prispevku souhlasim.
Ovsem: Ten chlap neprisel s navrhem reseni, ale s ultimatem a to je zatracenej rozdil.
Navic to udelal jeste tak bezohledne, ze to slysela dcera. Jak se asi musela pritom citit?
A souhlasim s timto:"osobne nejdrive posuzuji sitauce ze vsech stran a pak teprve vyhazuji lidi z vlastniho domova "
A prave proto je mí ten chlap odpornej. neposoudil situaci ze vsech stran a rovnou zacal vyhazovat cloveka, kterej je s prominutim v naprostych sr..kach.
A navic ten Libusin byt byl podle meho domovem jeji dcery driv a dyl nez jeho.

 
sharon
sharon - 26.2.2013 12:30

mija: manželovi se zabil bratr na motorce když švagrová měla 3 kluky a ten nejmenší neměl ani rok......smajlik - 26

 
mija
mija - 26.2.2013 12:25

Monik - 26.2.2013 12:09-Jj ,tenhle clanek me hodne zasahlsmajlik - 10...v nasi rodine se kdysi stalo neco podobneho,moje teta prisla o manzela taky v 28letech,mela dva kluky ale tam rodina zafungovala skvele...teta to strasne tezce nesla a taky ze zacatku mela tendence delat ukvapena rozhodnuti,ale jak jsem psala vsichni se tenkrat semkli a dostali ji s toho nejhorsihosmajlik - 25smajlik - 26

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-141
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 79367.
    Archiv anket.