Je pro vás vzhled partnera důležitý?

Asi vám budu připadat povrchní a že řeším malichernosti, ale nemůžu si pomoci, honí se mi hlavou myšlenky, na které nejsem sice zrovna pyšná, nicméně se jich nemůžu zbavit. Jde o to, jak vypadá můj partner.
Samozřejmě, že je pro mne hodně důležité, vlastně nejdůležitější, že je hodný, chytrý, ohleduplný. Těmito vlastnostmi se mne nakonec získal, i když zpočátku jsem si vůbec neuměla představit, že bych s ním mohla chodit. Na první pohled mne totiž naprosto ničím nezaujal, spíš naopak, docela dlouho trvalo, než jsem si na jeho vizáž zvykla.
On je totiž, nevím, jak to napsat nějak kulantně, skutečně ošklivý. Jeho obličej postrádá jakoukoli symetričnost, má malé, blízko u sebe posazené oči, obrovský nos a velice úzké rty, téměř neznatelné. K tomu dost výrazně odstávající uši. Postavou je tak nějak normální.
Jak píšu, získal si mne svými vlastnostmi, na ten vzhled jsem si postupně zvykla a ačkoli vám to teď tak asi nepřipadá, neřeším ho. Vlastně neřešila jsem, dokud náš vztah nedospěl do současné fáze.
Požádal mne o roku a zavedl řeč na založení rodiny. Chodíme spolu rok, na mne je to zatím brzy, je mi 25, po pravdě, dosud jsem o tomhle ani neuvažovala. Řekla jsem mu, že bych svatbu zatím nespěchávala, přijal to a jsme spolu dále.
Nicméně mne jeho žádost o ruku a založení rodiny přiměla uvažovat o tom, jak by naše případné budoucí dítě nebo děti vypadaly. A přiznám se, že bych své potencionální dceři skutečně nepřála, aby byla celý tatínek. Zcela jistě by to neměla pak v životě jednoduché.
Nejsou to hezké myšlenky, vím. A vím, že mi to tady asi pěkně nandáte. Jenže já se jich nemůžu zbavit. Mám v sobě takový mix pocitů. Na jednu stranu se za sebe a své úvahy stydím, na druhou mi připadají oprávněné. Dokonce mne už napadlo i se s ním rozejít a zachovat jen přátelství.
Asi jsem hloupá a povrchní. Sama nejsem nějak oslnivá krasavice, spíš taková tuctovka. Nezaujmu, ale asi ani nepohorším. Na něj, když se někdo podívá, tak zaujme. Negativně. Když občas potkáme někoho známého, kdo ho vidí poprvé, je poznat, že je jeho vzhledem fascinován, i když se to samozřejmě každý slušný člověk snaží skrývat.
Myslíte, že bych zasloužila co proto, že mám takové úvahy o případném budoucím vzhledu mého dítěte, nebo mne někdo dokáže pochopit? Když si po sobě čtu, co jsem napsala, tak vypadám asi jako nějaká hloupá pipinka, ale není to tak. Zkuste se někdo vžít do mé situace, prosím.
7.5.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 134 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Je pro vás vzhled partnera důležitý?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Kawa: tak v tom pripade si vybral spravne povolani
Linda: vypadá úplně stejně... ale říkám, jak promluví, tak na něm prostě něco je, což z fotky nejde poznat...
.jpg)
Kawa: zase takovyhle typek se mozna profesionalne snazi vic nez nejaky krasavec ... neprisel mi nejak hrozny, mozna ze se na ty fotce snazil tvarit "profesionalne" a takhle silene to dopadlo, kdo vi jak vypada ve skutecnosti
..... uprimne nejsem krasavice ale myslim ze se me lidi nelekaji a pritom na nekterych fotkach se bojim sama sebe
Kawa: Tak to já si dám pořádný pozor, abych tady nezveřejnila svoji fotku. Jestli ten tuctový muž je podle tebe síla, tak ze mě bys asi hrůzou čůrnula
Jinak těm co říkají že kdyby ho milovala tak neřeší jak budou vypadat děti - já u toho svojeho nynějšího taky uvažuju, že kdybychom si jako spolu pořídili děti, jak by to proboha dopadlo... a rozhodně ho miluju z celého srdce, nicméně vím, že to že on pro mě je krásný neznamená že by svět nutně musel sdílet stejný názor na naše potomky...
Stanik: nevím co bych agentům měla nebo neměla věřit - prostě sem mu zavolala: mám zájem o tenhle byt u kterého je váš kontakt a on se stará...hotove...
Překvapivé je, že se Domča s tím mužem vůbec dala dohromady. Pokud mi někdo není vzhledově ani trochu sympatický a charakterizuju ho jako "skutečně ošklivého", tak s ním důvěrnější vztah prostě navázat nedokážu.
Jinak k dětem: to bývá různé, jak už tu někdo psal, někdy jsou dva velmi pohlední rodiče a děti mají do krásy daleko, někdy je to obráceně.
Stanik, sharon: No právě - s tím se tak nějak počítá, že člověk nemládne a nekrásní s věkem, ale proč si už v 25 letech dobrovolně uvázat na krk někoho škaredýho jak noc a ještě s ním mít děti?

Kawa: no musim rict, ze agemntum at uz jsou pojistovaci , nebo realitni nevreim nos mezi ocima... ( proto , kdyz uz jsme meli o neco zajem, poprsorli jsme kamose stavare, aby zhodnotil objektivne okem odbornym) tak at se na to da proboha apson koukat, ne?

sharon: nj, ale kdyz je hnusnej uz zamlada... a to tak, ze Dominik apremysli, jestli se takhle pomstit na detech.... vlastne co my mi vime, treba planuje parthenogenezi

Uvádíte tady příklady, ale tak ošklivý jako onehdy ve škole náš školník asi není nikdo. Děti nebyly krasavci a krasavice, ale tragédie to taky nebyla.
Nessie: jasne, já sem tím spíš chtěla říct, že i někdo, koho se na první pohled leknu může při bližším poznání přejít do jisté atraktivity... Kdo ho má doma netuším...
každopádně obluďák to není, to určitě ne, jenom podle mě prostě nemá typické rysy...
Stanik: já koupila a rozhodně ne v souvislosti s jeho vzhledem...ale rozhodně kvůli profesnímu přístupu...
.gif)
i ten krásnej chlap se po letech změní...třeba v plešatýho, pupkatýho a ještě k tomu alkoholika.... tak Domčo, pozor na to.....
Stanik: Ale nééééééé...holt nemůžem se shodnout ve všem, to by byla nuda, ne??? V mnoha věcech jsem s tebou zajedno - todle je jedna z nich.

Nessie: opet shoda ... ze by byly dnesak nejaky skvrny na Slunci?