Jak na tříletého agresora?
Máme tříletého syna a v poslední době s manželem řešíme jeho vzrůstající sklon k agresivitě. Už od malička byl takový vznětlivější, velmi brzy se začal vztekat a dožadovat se toho, co si zamanul, a ačkoli jsme mu nikdy nijak neustupovali a většinou si vztekem nic neprosadil, jeho chování je čím dál horší.
Už se totiž nespokojí se vztekáním a řevem, on začal naprosto otevřeně používat fyzickou agresi. Podotýkám, že doma fyzické tresty nepoužíváme (máme ještě starší dceru) a se synem jsem dosud doma na mateřské, takže ze školky to taky nemá.
Tím víc nás jeho chování zaráží. Jak není po jeho, tak do nás kope, bouchá pěstí, kouše. A to jak nás doma, tedy rodiče a sestru, tak i prarodiče a začíná mít tyto projevy už i na cizí lidi, včetně doktorky nebo návštěvy apod. Když to zkusil na doktorku, tak jsem na ní viděla, že ji to dost zarazilo, nedělala z toho žádnou vědu, ale počastovala mne mravokárnou větou, ať si dáváme pozor, aby nám synek brzy nepřerostl přes hlavu. Bylo to dost nepříjemné.
Tohle synovo chování se projevuje asi tak poslední dva, tři měsíce. Zatím jsme se s manžele oba drželi, nejdřív jsme si říkali, že to je jen období a zase to přejde, ale teď si to nemyslíme. Stupňuje se to. A byli bychom neradi, kdyby nám z kluka vyrost obecní rváč.
Momentálně teď v souvislosti se synovým chováním máme s manželem spor. On má za to, že je na čase ukázat synovi pádnou rodičovskou ruku klidně i s vařečkou, já si myslím, že když z něj budeme jeho agresi vytloukat jinou agresí, ničeho nedosáhneme. Na to mi manžel řekl, ať tedy předvedu, jak toho našeho sígra usměrním.
A já jsem v koncích. Na něj totiž opravdu nic neplatí. Nějaké „složitější“ tresty ještě ve svém věku nechápe a v podstatě neexistuje nic, co bych mu mohla zakázat. Na počítač ještě nechodí, televize ho nebaví, leda snad když mu seberu oblíbená auta jako hasiče nebo policajty. To mu vadí hodně. Jenže to má pak za následek, že svou agresivitu ještě vystupňuje a vybíjí si ji pak na mně a dceři.
Nevíte, co s takovým malým výlupkem? Už se pomalu začínám přiklánět na manželovu stranu a uvažuji o tom, že pár pořádných na zadek by mu asi neublížilo. Ale i tak se mi to hodně příčí.
7.12.2011 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 168 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak na tříletého agresora?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Přetáhnout vařečkou na holou, to vůbec není špatná varianta. Stačí jednou, aby to pěkně štíplo a bude si to pamatovat. Nějaké sáhodlouhé vysvětlování je naprosto zbytečné. Dítě to nepobere a rodič se jen vykecá a připadá si úžasně výchovně
.gif)
lee: 
potfůrka malá , jak si dovoluje..... jednoznačně na zadek, ale opravdu jen na zadek, né pohlavky.........
.JPG)
Ještě jsme dostávaly se sestrou každý rok od Mikuláše březovou metlu a tou nás jednou tak seřezala, že nám pak ještě po hodině natírala francovkou ty šlynce a jelita, co jsme měli po nohách...no stát se to teď, už bysme byly v Klokánku..
.JPG){kind=avatar}
Souhlasím s ostatními - popadnout a odnést do kouta nebo do vedlejšího pokoje. Musí být něco, co mu lze zakázat. U nás platila hrozba, že večer nepřečtu pohádku. Děti potřebují mantinely a vy máte pět minut po dvanácté, abyste mu je stanovili.
Dovolte sestře, aby mu to vrátila i s úroky. Proč by se měla nechat mlátit jen proto, že je starší? Moje děti se nervaly ani si vzájemně neubližovaly. Od doby, kdy začaly chodit mezi ostatní děti, jsem jim vtloukala do hlavy, že nikdy nikoho nesmí uhodit první, ale agresorovi to mohou vrátit.
lee: Na mně zabírala taky sprcha a ten šuplík s vařečkama
Linda: 8:24 Tak to je super nápad. Musim si to zapamatovat a až budu mít děti, tak to použít
Ještě jsem si vzpomněla, když jsem byla malá a začala to zkoušet se vztekáním, naplácala mi mamka kopřivama nebo mě strčila pod sprchu, vím jistě, že jsem to mockrát nezkoušela a dobře si to pamatovala, ale taky vím, jak moc mi to bylo líto a že zvládat některé situace se učím do teď
JanaRad: Jo a syn má nyní 5 let a 8 měsíců. Je to rozmazlený hajzlík, ale snažíme se ho dát do laťě...je to běh na dlouhou trať
Já taky nikdy nebyla na tělesné tresty, dokud byly malé dcerky,s tačilo jiné řešení. Ale syn mě vyvedl z omylu, že dítě lze dobře vychovat bez občasného přes zadek! Takže pokud je tvůj syn takový sígr, bez výprasku to nepůjde! U nás se např. kousání řešilo tím, že jsem mu to vrátila. Syn kousl dceru a já rafla jeho - ne tak, aby měl podlitinu na měsíc, ale tak, aby ho to zabolelo. Po dvou třech kousancích toho nechal...
Nyní už nic nenechávám zajít do extrému, na zadek dostane hned a zabírá to opravdu rychleji, než tříleťákovi něco vysvětlovat!!!!
U nás jsou fyzické tresty taky až na posledním místě, ale když byla dcerka menší, párkrát jsem jí přes zadek plácla, asi tak pětkrát v jejím životě, je jí deset, přestala jsem s tím úplně, když se na mě podívala a zeptala se: proč mě biješ? vždyť mě to bolí..Teď už většinou všechno vyřešíme domluvou..
Tak mě napadlo, když do vás kope a kouše a vy ho ani neplácnete, jak pozná, že vás a sestřičku to bolí? Zkusila bych mu to nějak oplatit, s vysvětlením, že takhle bolí to, co ty nám děláš. Ve třech letech by to už měl umět pochopit..A o tom psychologovi bych taky uvažovala, jen pro jistotu, abyste měli jistotu, že to není nic vážnějšího...
brácha tohle jednou zkusil, máma ho bafla a jak byl, i s botama, prskla do vany pod studenou sprchu.....
příště stačilo bafnout za ruku a říct...a jdeme pod sprchu...byl klid
na nic nečekešj a konej
potom...až vychladne...tak mu řekni, že tohle se nedělá
možná potřebuje nějakou činnost, co uklidňuje...stavět lego nebo tak něco?
a rozhopdně dceru nenechat napadat, nebo jinak ubližovat, to byste jako rodiče už vůbec neměli dopustit...kdo jiný ji má ochránit, když ne rodiče?
Nika1: Ale bacha na to zavírání do takový malý místnosti. Já mám z toho do dneška kalustrofobii (nezavřel mě tam nikdo z rodiny, ale "kamarád" z dětství). A mám z toho nemoc na celej život.
Křeček: Přesně tak, na ten zvuk šuplíku s vařečkama jsem dlouho reagovala tak, že jsem se uklidnila 
.
Přijde mi, že od té doby co se považují tělesné tresty dětí téměř za zvěrstvo nám nějak přibylo agresivních harantů, co se flákaj po ulicích a napadaj lidi, okrádaj lidi a pak pozdějš mlátěj klidně i policajty atd.
.jpg)
Jeste jsem zapomela .... cekat az ho to prejde???
To muzes pokud ti den ze dne prestane jist oblibené jidlo a nebo si zacne hrát s panenkama. Ale pokud zacne s naprosto nevhodnym nebo nebezpecnym chovánim / jednáním tak zakrocim HNED!!!! Az nebude chtít chodit pres silnici za ruku taky budes cekat az ho to prejde a doufat, ze ho mezitim neco neprejede?
My jsme doma rozdelili situace podle barev - zeleny bylo vsechno co deti smely. Oranzovy (nebo zluty) co jsme byli ochotni respektovat ve vyjimecnych pripadech (rejpat se v jidle pri nemoci apod) a cervenou barvu melo vsechno zakázany a tam jsem zakrocila ihned (napriklad kousat do sestry). Dcery si samy rozdelily situace podle barev a casem stacilo na ne zavolat "halo dámy blízite se k cerveny", coz v praxi znamenalo ze maminka brzo vybuchne 
