Reklama:

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Magazín pro Šťastné ženy

 

Opustit nemocného manžela? Je mi strašně.

Opustit nemocného manžela? Je mi strašně.

Řeším hodně nepříjemné dilema. Jsem vdaná pětatřicet let, děti máme už samostatné a zůstali jsme s manželem sami dva. Všechno bylo v pořádku, klapalo nám to, fungovali jsme asi jako většina párů v dlouholetém svazku.

Všechno se změnilo před třemi lety, kdy měl manžel autonehodu. Bylo to opravdu strašné, nikomu bych nepřála něco takového zažít. Měl mnohočetná poranění, bohužel i zcela zásadní. Každý den jsem se doslova modlila, aby hlavně přežil. To se naštěstí splnilo. Bohužel, autonehoda nezůstala bez následků.

Z manžela se stal invalida. Je ochrnutý na celou dolní polovinu těla. Absolvoval spoustu rehabilitačních pobytů, ale jeho stav to nijak nezlepšilo. Je mu 58 let a strašně těžce svůj stav nese. Je plně odkázaný na mou péči plus k nám dochází ještě pečovatelka, když jsem v práci. On bojkotuje jakékoli snahy o získání alespoň částečné samostatnosti.

S postupujícím časem je to pro mne čím dál větší peklo. Je nepříjemný, dalo by se říct až zlý. Neustále mě sekýruje, vyčítá mi každou hloupost, vymýšlí si s jídlem, jako malé dítě. Já chodím do práce, doma je všechno na mně a ještě se starám o něj, večerní hygiena, všechno až pod nos, dělám mu doslova poskoka, i když by řadu věcí mohl zvládnout sám, kdyby jenom trochu chtěl.

Strašně mě to zmáhá, někdy už nemůžu, kolikrát se mi ani nechce chodit z práce domů, když vím, co mě tam čeká. Snažím se být trpělivá, vím a uvědomuju si, že je to především on, kdo má velký problém a komu se život otočil naruby. Ale nějak mi docházejí síly. Já jsem přece taky člověk, je mi pětapadesát, teď se nám narodilo první vnouče a on žárlí i na to miminko, když se u mladých občas zastavím. Sám se mnou ale jezdit nechce, dle jeho slov odmítá dělat lidem divadlo a promenádovat se venku na vozíku.

Mluvila jsem s ním snad stokrát, prosila, vysvětlovala, vyhrožovala. K ničemu. On si jede dál svou sebelítostivou mantru a má pocit, že moje povinnost je o všechno se postarat a všechno snést. Už pro mě nemá ani vlídné slovo, nepoprosí, nepoděkuje, je neustále negativně naladěný, zamračený. S návrhem na návštěvu psychologa mě poslal… asi víte kam.

Je mi hrozně, chtěla bych z tohohle všeho utéct a zase vydechnout a začít žít. Brzdí mě výčitky vůči němu, představa, že bych ho měla opustit a nechat v tomhle stavu samotného, je příšerná. Já opravu nevím, má moje situace nějaké řešení? Nenapadá vás něco? Mně by opravdu nevadilo, že je na vozíku a musím se o všechno i o něj postarat, jen kdyby se ke mně choval alespoň trochu vlídně.

Magda


12.5.2022   Rubrika:   |   Komentářů 21   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,2/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Opustit nemocného manžela? Je mi strašně.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-19
sallie
sallie - 14.5.2022 22:54

Kozoroh18: jenomže dokud si to ten manžel neuvědomí, tak se nic nestane... a neuvědomí si to, dokud ho Magda nedokáže nějak přesvědčit / zmanipulovat / dotáhnout k doktorům - a to zjevně nedokáže tudíž by ona potřebovala pomoc v tom, aby našla nějaký funkční systém, jak s ním hnout - a nebo odvahu k tomu, aby ho opustila.
Ve stávajícím zůstat nemůže - to je destruktivní.
S manželem nehla, tj. musí začít od sebe - a najít informace / síly / pomoc k tomu, aby s manželem hnula - případně potvrzení, že už s ním hnout nejde a že je potřeba zachránit alespoň sebe.

 
Kozoroh18
Kozoroh18 - 14.5.2022 20:13

sallie - 14.5.2022 17:19
jo jo, každý to má nastavené jinak
Magda chodí do práce, jak jsem pochopila je unavená a ráda, že stíhá
já bych v její situaci nenašla čas na psychologa a skupinové sezení, to by mne ničilo ještě víc. Vůbec by mne neuklidnilo poslouchat, že takové trápení mají i další. Možná by měl něco absolvovat manžel, ten by si měl hlavně uvědomit, že ničí životy kolem a měl by se sebou něco dělat a né aby se okolí co mu chce pomoci vzdávalo díky jeho buzeraci normálních životních radostí. Věřím, že vynaložená snaha mu pomoci se stává zoufalstvím, musí chtít i on a to se musí nějak dozvědět, kde je chyba.
Určitě změna v jeho chování by zlepšila jejich život.
Jsme každá jiná.

 
sallie
sallie - 14.5.2022 17:19

Kozoroh18: známá v podobné situaci psychologa vyhledala - a podpůrnou skupinu - a právě že jí nikdo nevykládal, že musí být trpělivá a laskavá, ale vysvětlili jí, co jsou věci, s kterými může ona nebo manžel něco dělat - a co jsou věci, s kterými ONA nehne, dokud ON nebude chtít (např. rehabilitační centrum nemá cenu, dokud ON nechce, bude to sabotovat atd.) - plus tam byli lidi, co mají stejnou zkušenost, takže i ten pocit, že není sama v téhle situaci a že není hnusné přemýšlet o rozvodu, když ten člověk odmítá svou situaci řešit atd.
Tohle se fakt musí probrat s lidmi, kteří s tím mají zkušenost (a kteří třeba i vědí, jaké odlehčovací služby je možno žádat, které lázně jsou dobré, co která pojišťovna proplácí atd.) - obecné rady jsou na prd.

 
Kozoroh18
Kozoroh18 - 13.5.2022 9:07

tu je rada drahá
potřebuješ si odpočinout
co zařídit pobyt v nějakém rehabilitačním centu, tam by se třeba podařilo, manžela vrátit trochu k životu. Viděl by kolem sebe jakou sílu ostatní věnují aby dokázali žít lépe než co doposud zvládali. Možná by ho naučili i poděkování a vstřícnosti, odbourali by sobeckost s jakou nyní přistupuje k životu.
Já jsem asi jiná já bych psychologa nehledala, vzal by mne plno času a možná by mne poradil, že musím být trpělivá. Musíte mít ráda hlavně sebe, nezapomínat na své potřeby a radosti pak budete fungovat a pokud manžel získá jiný pohled na to co by měl a co je schopný dokázat. Pochvaly z obou stran pak dokáží zázrak.

 
sharon
sharon - 12.5.2022 19:51

je to hrozná situace ,on za to snad ani nemůže jaký je, jak se chová......chce to asi vážně odbornou radu....oni ti chlapi jsou někdy zvláštní....já byla s tím mým 45 let , kouřil a někdy se vztekal zbytečně - třeba kvůli politice ....nikdy mi neřekl že ho něco bolí....z bolesti zad bylo nakonec 5 bypasů, 9let s nima žil,kouřil mnohem méně ale i v důchodu musel ještě pracovat a nedal si říct aby se na to vykašlal, peněz bylo dost, nic nám nechybělo.....no a pak jeden večer koukáme na telku a ráno ...nebyl.....v 66 najednou nebyl....už to bylo dva roky ...a pro mne jako včera, nikdy se s tím nesmířím....a ted si vyber......nevybereš....smajlik - 100přeju ti najdi řešení snad se to povede.....smajlik - 100

 
sallie
sallie - 12.5.2022 18:10

Magdo,
začni tím, že si najdeš ty sama psychologa / podpůrnou skupinu - někoho, kdo si dokáže trochu představit, v čem se vy OBA nacházíte - a dokáže ti poradit, kudy kam dál., aby ses z toho nezhroutila.... najít nějaký kompromis mezi tím, že ty se obětuješ a zhroutíš - a tím, že ho natvrdo a navždy opustíš.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-19
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 79337.
    Archiv anket.