Fanaticky řeší, čím krmit batole
Krátce před narozením naší holčičky jsme se s manželem stěhovali do nového bydliště v úplně jiném městě. Nikoho jsem tu neznala a vzhledem k tomu, že jsem byla na mateřské, trvalo poměrně dlouho, než jsem se s pár lidmi spřátelila.
Nevadilo mi to, čas jsem věnovala hlavně své malé Martince, které je právě deset měsíců. V poradně jsem se sblížila s jednou mladou ženou, která má děvčátko ve stejném věku jako já. Začaly jsme spolu chodit na společné procházky a hned to bylo veselejší. Byla jsem ráda, že si mám s kým popovídat. Sice mne trochu zarážel Helenin (tak se má nová kamarádka jmenuje) přístup ke svému dítěti, ale brala jsem to tak, že každý jsme nějaký.
Ona totiž všechno strašně moc prožívá, pořád studuje různé příručky a doporučení, kterými se snaží beze zbytku řídit. Nebylo by na tom nic špatného, ale já mám pocit, že ona to přehání. Navíc v poslední době začala doslova dirigovat i mne, což už přecházet nemůžu.
Helena je zaměřená hlavně na správnou stravu svého dítěte, k čemuž přistupuje až fanaticky. Dosud kojí a k tomu přikrmuje. K příkrmům přistupuje jako k vědecké práci, všechno přesně odvažuje, má napsaný seznam, co dítě smí a co nesmí a proč. Podotýkám, že její holčička je naprosto zdravá, není alergická apod.
Můj přístup je odlišný. Řídím se hlavně svým citem a rozhodně si nemyslím, že bych své dceři něčím škodila. Helena to však vidí jinak a má potřebu komentovat v podstatě všechno, co Martince dávám. Bohužel, začaly jsem se už navštěvovat i doma, takže má můj styl přístupu k dítěti přímo naservírovaný.
Nesouhlasí prakticky s ničím. Martinka už není kojená, mléko jsem ztratila kolem šestého měsíce. Už jen kvůli tomu jsem si vyslechla dost řečí, že kdybych se víc snažila, nemuselo to takhle dopadnout, že jsem svou dceru ošidila o to nejdůležitější a nejlepší, co jsem jí mohla dát. Jakmile mne Helena vidí krmit Martinku, neodpustí si doslova přednášky, častokrát doprovázené zděšeným, teatrálním výstupem.
Podle ní dělám všechno špatně. Jogurt, pribiňák, ale i třeba žervé rozmixované s pomerančovou šťávou je prý špatně a zadělávám tím své dceři na pěkné problémy. Bramborová kaše je podle ní taky nevhodná, zvlášť když je ušlehaná s kravským mlékem. Když Helena vidí, jak si Martinka pochutnává na banánu (který vyloženě miluje), dává si pomalu hadr na hlavu a plácá něco nesrozumitelného o pesticidech. Když nás jednou přišla vyzvednout a přistihla mne, jak honem přihřívám k obědu špenát a brambory, začaly hystericky ječet, že snad jí to ohřívané jídlo nechci dávat, a špenát už vůbec ne, ten se prý v žádném případě ohřívaný jíst nemá.
Bylo by to na dlouho, kdybych měla popsat všechny jednotlivosti. Stejně jako všemožné odborné příručky, které mi Helena vytrvale nosí a podle nichž, jak zjišťuji, by takhle malé dítě nemělo jíst snad vůbec nic z toho, co je v našich končinách považováno za normální. Kdybych se měla podle nich řídit, tak bych Martinku musela krmit jen pohankou, rýží, baklažány apod.
Musím říct, že z tohoto důvodu se snažím kontakt s Helenou postupně omezovat. Nepřipadá mi v tomto ohledu úplně normální. Přesto se neubráním pochybnostem, zda skutečně dělám všechno správně a zda tím své holčičce třeba neubližuji. Snažím se, aby měla všechny potřebné živiny, necpu do ní cokoli bez rozmyslu, ale hlídat každý jogurt, banán, či další, úplně normální a běžná jídla, mi připadá už trochu jako případ pro psychiatra.
15.6.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 203 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Fanaticky řeší, čím krmit batole
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Přikláním se k názoru, že by to chtělo stravovat dítě nějakým zlatým středem, jedna to přehání se zdravou stravou a druhá o tom zas nic neví. Pribiňáček je vysoce koncentrovaná bílkovinná bomba, stejně tak tvaroh, a desetiměsíční dítě opravdu ještě nemá organismus přizpůsobený na nadbytek bílkovin, tuků a cukrů. Banán, pokud není černý, je OK, ale pomeranče a jahody opravdu ne, jsou to silné alergeny - dceři je 7 let a dodnes má po pomerančích vyrážku. Nás tím cpali, to uznávám, ovšem taky si pamatuju, že jsem jako dítě měla každou chvilku průjem nebo kopřívku (tedy alergii, ovšem tomu tak nikdo v 60. letech snad ještě ani neříkal nebo to s tím nespojoval). Stejně tak s pšenicí by se mělo ještě chvilku počkat nebo to s ní rozhodně nepřehánět - není problém uvařit v kastrůlku bramor, kousek mrkve, případně kousek krůty, nebo jindy třeba rýži, cuketu, špenát.... Z ovoce bych dávala to, co roste kolem nás a v období, kdy to uzraje. Místo rohlíků jsem dětem kupovala nějaké kukuřičné tyčinky, mívají je ve zdravé výživě.
Nemyslím si, že bych byla fanatik přes výživu, ale organismus malého dítěte opravdu nesnese to, co dospělý, a není zas tak těžké uvařit pro celou rodinu tak, že se najedí všichni - chce to jen trošku fantazie.
Dickie: nene, aby měly mouchy ten správný účinek, musejí se polykat zaživa
co se tyce obezity, myslim, ze to neni jen a pouze jidlem, taky na stravovani zalezi, ne ze ne, ale je to jen cast toho co zpusobuje obezitu. Jde i o zivotni styl - kolik ma clovek pohybu, kolik casu prosedi u TV nebo u pc, jak je zvyklej travit volnej cas, jestli cvici, chodi ven... Co si budem povidat, dnesni nabidka sedaci zabavy je siroka - tv, kino, pc + dobroty k tomu... vsude se jezdi autem atd.
Nessie + Kadla: mi mluvíte z duše, nepamatuju si, že by v naší třídě na gymplu byl někdo tlustý a u třídních srazů po X letech totéž. Jsem zvědavá, jak budou vypadat dnešní děti, krmené samými "zdravými" potravinami, které např. za 5 let už zdravé nebudou, protože se odborníci za výživu dětí nikdy neshodnou.A legrace je, když jedna "děckařka" v poradně řekně mamině něco úplně jiného než jiná doktorka.Fakt sranda. Obě moje sousedky mají vnoučátka, každá mamina ale chodí k jinému doktorovi a doktor má jiný názor než doktorka a pak to vzájemně porovnávají a obě jsou z toho šílené, protože každá dostává jiné rady.Se fakt bavíme.....
majucha:
Kadla: myslíš, že by si je dala i s mucholapkou? místo lízátka? na chalupě máme jednu pěkně obsazenou...
Kadla: počkej... myslíš, že po mouchách? A já tajně doufala, že můj biootec byl černoch
Kadla: dobrá, tak já nějaké nachytám a pošlu
Haninka: Hele, já Máju podezřívám, že ty mouchy jí dobrovolně a ráda. Po čem by se jí jinak tak svinsky krásně kroutily ty její kudrny?
Spory o správnou výživu rozvrátily vztahy v rodině mého muže. V dobré víře jednou daroval rodičům (žijícím na venkově tradičním způsobem - zabijačky, maso atd.) knihu Fit pro život a ti se nechali tak zblbnout, že se obrátili o 180°, koupili si vysoce výkonný odšťavovač a dělali šťávy ze všeho, i z vojtěšky (mimořádně odporné) a začali šířit osvětu mezi rodinné příslušníky, pořád kritizovali způsob stravování, těžce nesli, když někdo odmítal jejich šťávy, udělali si z toho hlavní námět konverzace a dost tím lezli všem na nervy, nakonec to skončilo vzájemnou naštvaností...Fanatismus v každé podobě je na obtíž. Takže kamarádku bych odkázala do patřičných mezí, ať si SVOJE dítě krmí, čím chce a nestará se o to, co dávám dítěti já. Kdyby to nepochopila, tak sorry, není jediná na světě...A pravda je, že názory odborníků se každých cca 10-15 let mění, takže normálním matkám zůstává pořád ten zdravý selský rozum.
Haninka: děkuju , dobrej člověk se vždycky najde
Hm, tak myslím, že by to chtělo ve stejném stylu zkritizovat její přístup ke stravě a najít si nějakou normální kamarádku, neříkej, že je to jediná ženská na mateřské v okolí.
Až s e její dítě jednou setká s normálním jídlem třeba ve školce, tak zažije šok. Nebo mu bude vyvařovat a nosit tam jídlo?
V tomhle věku by mělo být neslané nekořeněné jídlo, s tím kravským mlíkem možná opatrně, přece jen je myslím vhodnější ještě nějaké upravované, ale jinak rozumně od všeho.
Mám známé, kteří taky fanaticky trvají na zdravé výživě, jejich dítě pak v nestřeženém okamžiku sebralo v sámošce čokoládu a nacpalo si ji do pusy, jak po ní toužilo. Až bude samostatnější, myslím, že se bude stravovat zásadně ve fast foodech.
majucha: napiš mi prosím, nějaký kontakt na tebe, přispěju ti na stravu, abys nemusela mouchy ...
Elen: no, my, co máme doma dítě s těžkou polyvalentní potravinovou alergií, víme, že ten pan specialista má pravdu.
Já souv rok a půl starou dcerku stále kojím a na dospělácko stravu jsme najely až teď, do té doby jedla skleničky. Jí jogurty, Lipánka, Tvaroháček, dávám jí třeba i koláč, ale myslím, že všeho s mírou.
K těm tlustým dětem - je zajímavé, že spousta rodičů řeší výživu dětí do jejich tří let a pak najíždějí na jídla typu řízek se salátem, pizza, Mekáč a podobně. Teď jsme v Mekáči byli a viděla jsem tam spoustu dětí, hranolky jedla i batolata Když teď potkám skupinku školáků, tak je tam vždycky alespoň jeden vařbuřt, což za nás teda nebylo. Však stačí se při nákupu mrkout lidem do košíků, co kupujou, samej humus. Ameriské stravovací návyky došly i k nám. Když jsem byla poprvé v USA, tak jsem si domů dovezla dobrých 10kg navrch