Kyselá kolegyně ze mě vysává energii
.jpg)
Už nemůžu, tak jsem se rozhodla se vám tady svěřit. Možná pro mě budete mít nějakou radu, jak se obrnit vůči mé kolegyni, s níž sdílím kancelář. Ona je totiž velice náročný člověk a já na sobě pozoruju, že jsem z ní strašně utahaná, doslova ze mě vysává energii. Asi bych se měla naučit nějak ji vytěsnit a nepouštět si ji k tělu, ale i když jsem se o to snažila, tak mi to nejde.
Pracujeme spolu na jednom státním úřadě, sedíme v kanceláři jenom my dvě. Ona je starší než já, a to jak věkem, tak i služebně. Je na téhle pozici už dlouhá léta. Já jsem nastoupila před rokem a půl, prošla jsem tehdy výběrovým řízením a byla moc ráda, že jsem získala práci ve státních službách.
Nejdřív bylo všechno docela v pohodě. Anebo jsem si to aspoň namlouvala. Vlastně od začátku jsem z kolegyně měla takové trochu rozporuplné pocity. Nikdy se neusmála, nikdy nezažertovala, nic takového. Tvářila se dost nepřístupně, nicméně měla na starost mne zaučit a to dělala skvěle. Velmi rychle jsem se do své práce vpravila a brzy byla schopná fungovat zcela samostatně.
Jenže čím déle s ní sdílím kancelář, tím více se cítím unavená. Já vím, že každý jsme nějaký, ale pro mne je náročné snášet celý den její negativistickou povahu. Ona je jak očarovaná, nebo zakletá ve svém světě, kde nic není správné, dobré, uspokojující. Když promluví, tak jen kriticky, ublíženě, naštvaně. Přitom si povídat chce, to zase ano, ukecaná je dost, až příliš, ale padají z ní jenom samé stížnosti.
Stěžuje si na manžela, na děti (ty má už dospělé), na rodiče, na sousedy, na prodavačky. Vlastně na kohokoli, kdo je v její blízkosti a nebo s ním přijde nějak do kontaktu. Věřím tomu, že si doma stěžuje zase na mě. Jsem už na ni alergická a začínám z ní mít žaludeční neurózu. Já jsem pozitivní člověk, mám ráda legraci, lidi. Jasně, taky mě občas něco naštve a postěžuju si, ale nemám to jako životní náplň.
Ona ano. Všechno a všichni jsou špatní, jen ona je ta správná, kterou ale nikdo nechápe. Stěžuje si, že manžel s ní nekomunikuje, že prý doma jen sedí u televize a nemluví s ní. Já se mu nedivím, asi ho už přestalo bavit dělat jí vrbu pro její věčně nespokojené litanie. Dětem mluví do výběru partnerů a pak si stěžuje, že s ní děti nechtějí probírat, co je v jejich životech nového. V práci jde na oběd a vrátí se z jídelny naštvaná, že to jídlo stálo zase za nic a že by ty kuchařky měli všechny vyházet. Jde nakoupit a i tam je všechno špatně - neochotné prodavačky, nekvalitní zelenina apod.
Nemůžu sem rozepsat úplně všechno, bylo by to na dlouho. Nejhorší je, že ona má nutkavou potřebu všechna ta svá negativa s někým sdílet a jelikož jsme v kanceláři jen my dvě, sdílí je se mnou. A nestačí jí, když jenom kývám, ona přímo vyžaduje účast, podporu, uznání, jak je dobrá a jak jsou všichni ostatní ti zlí.
Já už nějak nemůžu. Několikrát jsem se snažila ji nějak usměrnit, navést na pozitivnější náhled, jednou jsem jí dokonce na rovinu řekla, že ze mě tím svým neustálým nadáváním vysává energii, že by se měla krotit. Ale k ničemu to nevedlo. Na chvíli se urazila, dva dny se držela zpátky a pak to začalo nanovo.
Neporadíte mi někdo, jak se vůči takovému člověku obrnit? Přemístit se do jiné kanceláře není možné, všude je plno. Stěžovat si na ni u vedení je hloupost, ona pracovně je dobrá, všechno zvládá a nějaké osobní problémy mezi námi by asi vedení neřešilo.
Nevím, jak na ni. Anebo lépe - jak na sebe? Jak se naučit ji nějak vytěsnit, aby mě tak nevysávala?
5.10.2016 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 32 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Kyselá kolegyně ze mě vysává energii
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Vlastně se vám dá závidět. My máme v úřadě tolik práce, že na nějaké vykecávání a sdělování si osobních pocitů není vůbec čas. Spíš jsme rádi, že se nám podaří odejít domů na pozdní večeři 
.gif)
Jarča*: Spíš by jí měla Jiřina podstrčit provaz, nůž či pistoli.
Verera: A nebo ji po každé stížnosti s mírně fanatickým výrazem podstrčit náboženskou literaturu se slovy, že svět je zkažený - taky dost dobrý
.jpg)
krasaka: 
jojo - to je dost dobrá rada pro takovou kyselou pr*el ... Musí to být šílené, být celý den v jedné kanceláři s takovým zpruzencem.
Když si mi někdo dlouho stěžuje, tak ho zarazím a řeknu, že špatnýho už bylo dost, teď ať mi řekne něco hezkýho.
Jinak, Jiřino, dej si na stůl zrcadlo směrem k té kolegyni, vše co vyšle se jí vrátí. Jak v nadneseném smyslu, tak i ten její kyselý kxicht
A kupuj jí ty kyselé želé-bombony, ať ví z čeho to má.
krasaka: "Co kdyby sis hodila mašli ? pak tě už nebude štvát vůbec NIC"
Tak tos opravdu trefila tu nejlepší odpověď.
Já se zrovna vrátila domů z města a byla navštívit kolegyni podobného ražení. A taky jsem jí to řekla na plnou hubu, že si zas jen stěžuje, prý už jiná nebude. Tak jsem jí řekla, že se jí ani nic pěknýho nepřihodí
Jarča*: Musela by to dělat obden, když paní uražení trvá jen dva dny. A spolupracovat s permanentně uraženou kolegyní je asi dost nemožné.
Napadají mě ještě trochu zákeřné možnosti - než paní otevře pusu, tak ji zahrnout nářky v podobném duchu. Ale kdo ví, jestli by nemyslela, že našla spřízněnou duši.
A nebo ji po každé stížnosti s mírně fanatickým výrazem podstrčit náboženskou literaturu se slovy, že svět je zkažený,ale Ježíš ji zachrání, a přidat nějaký pěkný citát.
Nebo zkusit vypozorovat jiné téma, které paní není příjemné a hned na to převést řeč.
Až jsem se lekla,přímopopisuješ jednu moji bývalou kolegyni..naprosto stejná povaha,možná ,ta moje, horší o to,že přímo nesnášela,když viděla,že mám z něčeho radost..prostě,když jsem veselá nebo optimistická,prostě,když nejsem tak kyselá jako ona.Musím Ti říct,že Ti nepomůže nic - každá snaha rozvíří ještě horší situaci,začne si to brát ,osobně, a negace se obrátí přímo proti Tobě!.Mě zachránilo to,že jsem si vyměnila stůl ve vedlejší kanceláři a bonus bylo to, že k té mojí ,kyselce,přišla taková-s odpuštěním ,držka, -která vše řekne na plná ústa.Tam teda musí být veselo!Už jsem se doslechla stížnosti na novou kolegyni,že já byla ta ,pohodová, a ,chápavá,!!!!!
sluchátka do uší. Já to tak jeden čas dělala intenzivně
Jak píšou holky, každá rada drahá. Co říct jí to na rovinu, že tě ty její řeči deptají, pokud jí nepotřebuješ pracovně, tak ať se třebas urazí. I když ono pracovat v dusné atmosféře taky není nic moc. Co napadá mě, tak zkusit jí podstrkovat nějkaké knížky o pozitivním myšlení, duchovním rozvoji atd. Případně jí doporučit dobrého psychologa. V nejhorším by to skončilo zase tím uražením se
Mam v praci to same, zkousim, co se da - delat dotycne "vrbu", snazila se nadhazovat pozitivni prispevky a odpovedi, sluchatka do usi, tu a tam zminit, ze potrebuji na necem pracovat a musim se na to soustredit ... ale dlouhodobe to je vysilujici. Snazim se vydrzet, motivovat sama sebe, abych me ten negativismus neubil. Tady asi kazda rada draha 
Tohle je bohužel vysilující a ti lidi si ve skutečnosti nestěžují, oni si libují v tom, jak jsou oproti okolí dokonalí. Stěžování by jim chybělo. Paní se asi nepřihodilo nic opravdu zlého, to by získala trochu jiný pohled.
Co takhle si nad stůl pověsit nějaká optimistická hesla, na internetu se určitě najde ledacos.
Jinak nereagovat vůbec se slovy, že se musíš zrovna soustředit na práci. A když už reagovat, tak pozitivně . Nechutnal oběd, to je zvláštní, můj byl výborný. Protivná prodavačka zvadlá zelenina - já jsem koupila krásnou a paní byla moc milá....
I když mám obavy, že jakákoli odezva ji jen povzbudí a rýpavé komentáře ještě zhorší vztahy.
Takže ty sluchátka vidím jako nejlepší řešení, i když někde je v práci zakazují.
všem přispívajícím ŠŽ - zdá se, že skončilo období, kdy další článek se objevil za 14 dní a recept plesnivěl půl roku
je to skoro k nevíře, ale tak časté novinky zde nebyly snad nejméně rok
Že by zcela nové vedení ???
Takže "radujme se, veselme se" - a doufejme, že to není jen na chvíli, kdy "nová metla dobře mete "
K pisatelčinu problému : to je síla taková byla naše listonoška a ještě za každou negativní větou se zeptala "že mám pravdu" 
Pokud to paní Jiřina čte již dnes, sdělte s veselou tváří té zapšklé kolegyni, ŽE DNEŠEK JE DNEM ÚSMĚVŮ /právě sdělili na country radiu/ 
Zde je každá rada drahá - nereagovat, ale stále tu hrůzu poslouchat, už musí být samo o sobě deprimující - divím se, že její negativní kecy nemají vliv na kvalitu odvedené práce
S těmi sluchátky by to nemuselo být špatné - užijete si hezkou muziku a neuslyšíte vůbec nic - to je úsměvný zážitek koukat, jak někdo mele "hubou" a není slyšet ani slůvko - i to vás může příjemně naladit.
Snad když nebude žádná odezva - přestane to negativní bábu bavit, nebylo by lépe, kdyby se urazila a otevřela ústa jen o prac. problémech ???
Konflikty na pracovišti nejsou žádoucí, ovšem já bych to nevydržela dlouho a po veškerém denním stěžování bych jí zřejmě navrhla optimální řešení :
"Co kdyby sis hodila mašli ? pak tě už nebude štvát vůbec NIC" 
.JPG)
Mám takovou sousedku. Občas s ní jedu ráno (půl hodiny) autobusem a úplně mi to stačí, abych z ní byla půl dne otrávená.
Všechno je špatně, všichni jsou blbí atd. Když jí oponuju, tak jsem blbá taky 
fuj.
Netuším, co s takovými lidmi, je mi líto.
.jpeg)
Nějak tady v diskuzích postrádám sharon.
