Jak dlouho vám trvalo, než jste otěhotněly?
.jpg)
Je mi třiatřicet let, jsem vdaná už pět roků a teď jsme se s manželem rozhodli, že založíme rodinu. Tedy, nerozhodli jsme se přímo teď, ale před tři čvrti rokem. Vysadila jsem antikoncepci a začali se snažit. Jenže zatím neúspěšně a já už začínám být nervózní.
Nejdřív jsem si říkala, že je to možná způsobeno tím, než se tělo po té antikoncepci srovná. Došla jsem si i na gynekologii, kde mi doktor potvrdil, že jsem v pořádku a otěhotnění nic nebrání. Jenže přesto těhotná stále nejsem a poslední tři měsíce už doslova obrečím každý začátek menstruace.
Promluvila jsem s manželem, jestli by nebylo dobré, kdyby si na vyšetření došel i on, ale jemu se do oho nechce, prý ještě počkáme a dáme tomu čas. Docela mě tím přístupem zklamal, čekala jsem, že se nějak pochlapí. Teď mám obavu, že ho na to vyšetření nedostanu nikdy, protože on si možný problém na své straně asi nepřipustí.
Než začnu nějak definitivně plašit, tak bych se ráda zeptala ostatních žen na jejich zkušenosti v této věci. Jak dlouho vám trvalo, než jste otěhotněly? A kdy myslíte, že bychom to měli už opravdu řešit s doktory, aby nám nějak pomohli? Já jsem rozhodnutá jít i do umělého oplodnění, dítě si moc přeju a asi mi to už začíná lézt na mozek. Na nic jiného nejsem schopná myslet a teď jsem zase rozhozená, protože jsem to dneska opět dostala. Ach jo.
3.10.2016 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 35 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak dlouho vám trvalo, než jste otěhotněly?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Mě otěhotnět trvalo rok,manžel užse chtěl rozvádět,že si mám najít jinýho chlapa,já jsem ho ujistila,že ho a že ho neopustím,tohle jsme si vyříkali a do roka brečelo v postýlce
,uklidnila se psychika,nesnažili jsme se cíleně a ono to vyšlo.Držím palce
orinka: Mne se stalo to same, ale musela jsem na aborci, protoze se doktori bali, ze by telisko mohlo miminku nejak ublizit.
Prestan se nervovat, to ti rozhodne nepomuze. Ja na tom byla taky tak (bylo mi o hodne min, ale taky jsem byla zoufala) pak jsem si rekla, ze bude lepsi dodelat skolu a mit mimi po mature. No a mimi se narodilo 4 mesice pred maturou.
Kamoska to mela taky tak, rikali si, ze proste mimco nebude, proste nejake adoptuji. Po novem roce si podaji zadost o adopci. Vypada to, ze na snad na silvestra otehotnela. Napred zkouseli vsechno mozne a nic se nedelo, taky byla vynervovana kazdy mesic, jenze ji bylo 40. Ted je malemu 6 a jsou spokojeni vsichni. Cim vic jsi napjata, tim horsi to je.
Já jsem z generace, která otěhotněla už jen při pohledu na mužské trenýrky. 
Takže spíš opačný problém. První dítě v 19, další přišlo dva roky na to s DANOU - ani nitroděložní tělísko naší dceři nezabránilo chtít jít na svět. Dnes se těhotenství odkládá a tělo už chce mít klid.
Kolem třcítky po 3/4 roce snažení. V 36 náhodou přijediném pokusu.
Švagrová, která podstoupila iks různých vyšetření, tak na 3. pokus umělého oplodnění. A než měl synek dva roky, tak měl na světě sestřičku. Mysleli, že to jinak než uměle nepůjde. A když se srovnala psychika, tak se srovnal i zbytek těla a najednou to šlo samo :-). Navíc první, vymodlené dítě je tím jejím stresem poznamenané (časté nemoci, psychicky labilní). Druhé bylo v klidu a je taky zdravější a pohodovější.
Vím, že rada "Dej se do klidu, ono to půjde" je těžce realizovatelná, ale funguje.
