Pro dítě s exekutorem? Kde to jsme?
Asi nejsem jediná, kým otřásla reportáž v pořadu Soukromá dramata, která byla odvysílána minulý týden. Jedna známá herečka natočila, jak si její bývalý manžel přišel pro jejich malou dcerku s exekutorem. Zoufalý a vyděšený pláč holčičky slyším dodnes. Byla to čirá hrůza a já se začínám bát, že něco takového čeká jednou i mne.
Nevím, jak konkrétně probíhala či neprobíhala domluva zmíněných rodičů, že to muselo dojít tak daleko. To vědí jen ti dva. Co je pro mne však nepochopitelné, je způsob, jakým byla holčička matce odebrána. Naprosto byly ignorovány její pocity, strach z tolika neznámých lidí a zoufalé přání zůstat doma u maminky. Chápu, že pokud existují matky, které otcům cíleně brání v kontaktu s vlastními dětmi, musí zasáhnout „vyšší moc“. Ale opravdu je nutné, aby se onen zásah děl takovým drastickým způsobem, kterým je úplně nejvíc ze všech potrestáno malé dítě?
Jímá mne z toho hrůza, tím spíš, že sama jsem v podobné situaci. Mám sedmiletou dcerku z prvního manželství svěřenou do své péče. K otci jezdí každý druhý víkend, střídá se u nás o různých svátcích a v létě je měsíc se mnou a měsíc s tátou.
Až do nedávna vše fungovalo normálně. Dcera se k otci těšila, nikdy jsme neměli žádné problémy. Před čtyřmi měsíci se ale k bývalému manželovi přistěhovala jeho přítelkyně se dvanáctiletým synem a vše bylo, v podstatě ze dne na den, úplně jinak. Dcerka se přestala k tatínkovi těšit, postupně jsem sledovala, jak je už od středy před odjezdem čím dál víc zamlklá.
Pak jsem z ní dostala příčinu. Dokud prý táta bydlel sám, všechno bylo v pořádku, celý víkend se dcerce věnoval, občas šli někam společně i s jeho přítelkyní a synem. Od doby, kdy u něj ti dva bydlí, je všechno jinak a dcera to těžce nese.
Její pokojíček, který u otce měla, nyní obývá syn tátovy přítelkyně, který si na něj činí majetnická práva. Simončiny hračky naházel do jedné krabice a zařídil se po svém. Malou nechce při jejích návštěvách do pokoje ani pouštět, prý tam nemá co dělat. Simonka nemá zastání ani u otce, ani u jeho přítelkyně, která logicky preferuje své vlastní dítě. Tomáš prý v bytě žije nastálo, tak má na ten pokoj nárok a Simonce se nic nestane, když si bude hrát v obýváku a do pokoje bude chodit jenom spát.
Jak jsem z dceřina vyprávění pochopila, necítí se tam dobře, připadá si jako páté kolo u vozu. Táta si prý s ní skoro nepovídá, pořád se věnuje své přítelkyni, nebo jejímu synovi, se kterým spolu hrají různé počítačové hry. Navíc se Tomáš k Simonce nechová hezky, vysmívá se jí, nadává, občas dojde i k nějaké drobnější fyzické agresi.
Promluvila jsem si na toto téma s bývalým mužem. Ten žádný problém nevidí, naopak, považuje za správné, že už Simonka není jedináček, ale učí se žít i v rodině, kde není středem pozornosti. Ona i já prý vidíme vše zbytečně vyhroceně, v době dceřiného pobytu se prý holce nic neděje, vše je způsobeno jen tím, že je rozmazlená a najednou těžce nese, že se musí dělit o pozornost dospělých s někým jiným.
Já nevím. Mám dvě verze, jednu Simončinu, jednu jejího otce. Vidím, s jakou nechutí a odporem k němu dcera odjíždí a jak je šťastná, když se vrací zase ke mně. Párkrát už zkoušela i fintu s bolavým bříškem, jen aby nemusela na víkend k tátovi. Jednou jsem tedy návštěvu zrušila a během půl hodiny bolest bříška jako zázrakem zmizela.
Nevím, co mám dělat. Jak jsem psala v úvodu, nikdy předtím jsme vzájemně žádné problémy neřešili. Vše klapalo dobře ke spokojenosti nás všech. Zlom nastal až s novými podmínkami v tátově bytě. Těžko se můžu jít osobně přesvědčit, jak to u nich chodí. Přikláním se k verzi své dcery, vidím na ní, jak je z návštěv vystresovaná. Vážně uvažuji o tom, že začnu dělat „potíže“ a dceru nebudu trápit. Jenže co když to pak skončí tou šílenou exekucí? To by bylo přece strašné.
Jsem z toho dost nešťastná. Vím, že otec má právo se s dítětem vídat, nikdy by mne nenapadlo mu v tom jakkoli bránit. To až teď ve světle nových okolností vidím vše jinak. Pere se ve mně zodpovědná žena ctící zákony a rozhodnutí soudu a máma, které krvácí srdce, když vidí své dítě zoufalé a nešťastné. Co byste dělaly na mém místě?
5.4.2011 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 47 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Drastický rozvod aneb Oškubu tě na kost
- Rozvádíme se. Prý bude usilovat o střídavou péči.
- Střídavá péče o dítě je jen pro ukázněné rodiče
Diskuse ke článku - Pro dítě s exekutorem? Kde to jsme?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
pavlina - 5.4.2011 13:28-nemam s clanku pocit,ze ho psala "ukrivdena matka" to nevim kde berete tu jistotu.
a jak by mela jinak titulovat sveho byvaleho....taticek nebo papicek?
je to jeji dcera a tak se nedivim,ze ji rika "Simonka"
.JPG){kind=avatar}
pavlina: Co je v takové situaci správné? Říct dítěti, že tam nemusí, když se mu nechce a pak se tahat po soudech a riskovat psychiatrickou léčebnu, když se otec šprajcne a dá ji k soudu? Mně se nejvíc osvědčilo nalít dětem čistého vína - jsou věci, které se mi nelíbí a nesouhlasím s nimi, ale pokud je nemohu změnit, tak se s nimi musím naučit žít nebo nést důsledky odmítnutí. Nevím, co bych dělala na místě Zuzy, nejsem rozvedená a nemám malé dítě. Asi bych se snažila bývalému manželovi vysvětlit, co je špatně. Protože jsem člověk dost emotivní, tak bych mu to napsala. To se dá udělat bez křiku, slz, napadání a taky to protistraně umožní se zamyslet a neragovat zkratkovitě.
pavlina: A co by měl být jiného než OTEC?
.
Myslím, že rodiče by si měli sednou, sami spolu a potom i s holčičkou a všechno to probrat, popřípadě se poradit s odborníkem. Taky mi nepřipadá zrovna fér jednání otce. Nastěhuje si do bytu přítelkyni a jejího syna, O.K. ale měl by nechat prostor i pro vlastní dítě. Matka kluka si hájí to své a otec jako poslušný chlapeček sklopí uši a vlastní dceru odsune na vedlejší kolej. Podle toho co jsem četla mi připadá, že se otec chce hodně zalíbit své přítelkyni a nejlepší způsob je přes dítě, takže se klukovi věnuje co to dá.
mija:
jak víme, že ji nepřipravoval, že o tom nepřemýšlí... Zuza podsouvá v článku situaci - on je to "otec" a dítě je "Simonka" - on jméno nemá, ona samá zdrobnělinka (sedmileté dítě). a že sedmileté dítě neumí říct svuj názor? nevím... to ho minimálně říká tam, kde padá na urodnou půdu ... ukřivděné matky
mě by zajímalo kde některé diskutující získali jistotu, že je malá rozmazlená ... opravdu všichni jedináčci musí být rozmazlení a děti z více četných rodin správně vychovaní?
Jinak mě obestřely mrákoty když si představím jak jednoho dne dorazím domů (a ta malá to u tatínka pokládala za druhý domov, měla tam svůj pokoj svoje věci, důvěřovala mu) a najdu ve svém pokoji rozvaleného statného padesátníka (nejlíp 120kg, v trenclích a s lahváčem) a moje věci budou naházené někde v krabici ... prostě jen tak, ze dne na den ... nikdo se mě na nic nebude ptát, si přece zvyknu ne? Nemůžu být tak rozmazlená, že odmítnu obývat svůj pokoj s jiným člověkem, který se mi protivý a který mi zlehka vrazí abych pochopila kde je mé místo, popř. si večer na mě šáhne ... Netvrdím, že její otec nemá právo si nastěhovat do svého bytu koho chce, ale je otázka jestli tento způsob byl nejšťastnější ... a kam to povede až tatík s macechou povijí další robě ...
zrnko:
jenomže to je jako u všech článků tady, nevíme, co maminčina Simonka předvádí u otce
Bellana:
to rozhodně ne, ale vysvetlovat to sedmiletému ( a vlastne jakkoli starému) dítěti, tak, že k otci musí, protože je to zákon mi prijde ze strany matky nevhodné a zavání to takovým tím - to já vím, že se ti tam nechce a ani se ti nedivím, já to taky nerada vidím, ale musíš - to je podle mne špatně.
Nesouhlasim s nekterymi nazory v prispevcich 
Ta malicka nemusi byt nutne rozmazlena,ale v 7letech je pro ni dost tezke prizpusobit se nove situaci.
Zvlast pokud otec nepovazoval za nutne na to tu malou pripravit a jestli citi,ze u taty v dobe jeji navstevy je na vedlejsi koleji tak se citi ohrozena
Dospeli prece taky maji sve pocity ,ktere ale umeji rict,ale jak to ma formulovat mala holcicka ? jak se ma branit a jak o tom mluvit?
Tu reportaz jsem videla a bylo mi spatne predevsim s tech rodicu
Dva blbouni ,kteri si sve ega resi pres sve dite.....
dadka: nesouhlasím. Je to především dítě z rozvrácené rodiny. Rozvod není, pokud tedy jeden z rodičů není vysloveně kriminálník, nic dobrého. Dítě přichází o jistotu. A tady se děvčátku vnucuje to, co nechce. Otec se falešně ujišťuje, že všecko zvládá - bůhví, jaký má ve skutečnosti vztah k novému synkovi, který jde do puberty a to samo o sobě s rodinou zacvičí, o s klasickou. Dospělí by měli brát na přání svých dětí ohled, poznamená je to až do dospělosti. Holčička správně vnímá, že nová rodina už není její rodina. Ta byla, a rozpadla se. Vzájemné slušné vztahy - souhlasím, ale po dohodě všech. Ale nenařizovat, koho má mít ráda.
co bych delala? zasla na odbor pece o dite, at ti poradi nejakeho odbornika, ktery si vas vsechny tri vyslechne a pomuze vam s tim. kdyz budes ty "delat potize" ikdyz v zajmu sve dcery, neprinese to nic dobreho.
Je to asi problematické pro všechny.Malá je rozmazlený jedináček, kolem kterého se všechno točilo, kluk asi taky, jeho maminka na něho nedá dospustit stejně, jak to děláš ty. To je pochopitelné. Musí se všichni, včetně otce, naučit žít dohromady. Když to nepůjde, asi bych se snažila rozumně domluvit na nějakých jiných podmínkách. Třeba návštěva jen na jeden den apod.
No tady by se měl hlavně tatínek zamyslet co udělat pro to, aby k němu dcera zase ráda jezdila.
Argumentovat tím, že se jí tam nic neděje je nesmysl. Necítí se tam dobře a to je podstatné a je potřeba jí pomoct, aby se to změnilo. V 7 letech už není tak malá, aby nedokázala říct co jí vadí.
On tvrdí, že je tam jako v normální rodině, ale to není. V normální rodině mají děti stejná práva, každé má svůj vymezený prostor, každému se věnují zhruba stejně, což ale jaksi nejde, když je tam jen na víkend za 14 dní.
A není tam ani na návštěvě, protože takové návštěvě by přizpůsobovali program, což zdá se nedělají.
Prostě tatínek se snaží vytvořit iluzi rodiny a zavděčit se svému novému synovi a značně to nedomyslel, holka to odskáče.
Napadlo mě- nejezdí syn ke svému otci? Že by se děti prostřídaly a zvykla si nejdřív na tátovu partnerku bez toho, aby byla pořád ve střehu, co jí udělá Tomáš.
.jpg)
Almega: pořad jsem neviděla, Jirešová je vypatlaná osoba, která si myslí, že když je hvězda v seriálu, tak si může dovolit všechno - mmch, pár dílů Ordinace jsem viděla, je dřevěná jak kolek do sadu, já bych to zahrála líp a to jsem "jen" ochotník
.jpg)
Asi bych se zkusila jít poradit do občanské poradny, co mohu v mezích zákona s tím dělat
