Prázdniny a čas malin nezralých
.jpg)
Když se dívám na nějaký film, v němž se hlavou hrdiny honí vzpomínky na dávné období jeho života, vždycky mu závidím. Dokonale mě fascinuje ta schopnost uspořádat si myšlenky posloupně tak, že dávají smysl a vytvářejí jednotný děj, který zcela cíleně někam směřuje.
Sama něčeho takového nejsem schopna. Třeba taková vzpomínka na prázdniny. Říkala jsem si, že by nebylo špatné napsat na jejich začátku nějaké pěkné vzpomínání na ty dva nejkrásnější letní měsíce. A tak jsem se zamyslela... a zjistila, že napsat o prázdninách něco, co by mělo hlavu a patu, mi nejde.
Místo toho si vzpomínám na jednotlivé útržky, které mi při slově „prázdniny“ samovolně vytanuly...
Ačkoli jsme každoročně jezdívali s rodiči někam na dovolenou, snad mi prominou, že moje hlavní prázdninová vzpomínka nepatří jim, ale babičce. U ní jsem totiž trávila podstatnou část léta.
Když zavřu oči a vrátím se do svých dětských prázdninových let, zcela jistě ucítím vůni kakaa, čerstvých rohlíků a rebarborového koláče. Vidím svou milovanou babičku u starého sporáku nebo za šicím strojem... Sebe, jak stojím na židli a ona mi naměřuje délku letních šatů...
.jpg)
Znovu cítím tu volnost a svobodu, kterou jsme jako děti mohli zažívat jenom v červenci a srpnu. Šplhání na strom pro ty nejlepší třešně, roztrhané tepláky, které pak babička stále dokola po večerech zašívala... Koupání v rybníce a nekonečné plavby v děravé pramici, z níž jsme plecháčky usilovně vylévali vodu, dokud jsme se nepotopili jako stateční kormoráni... Bunkr z větví a chvojí, který jsme si postavili v lese... Cítím vůni koňské stáje, kam jsme dennodenně chodili... Večer jsem pak uléhala do obrovské dřevěné postele a babička mě přikrývala naducanou péřovou duchnou, kterou jsem ráno nikdy nedokázala ustlat tak, aby byla krásně nadýchaná a vyhlazená.
Je toho hodně, co se mi při prázdninových vzpomínkách honí hlavou jako film, sestříhaný z různých kousků... Domečky z mechu a šišek, bosé nohy, opečené buřty, příšerné modré trenýrky s kapsičkou, ovocné knedlíky, koťátka, která každý rok přiváděla na svět nalezená kočička Minda, statečné výpravy potmě do nebezpečné rokle, ale také hromady knížek, které jsem vždycky stihla přečíst...
Kdyby to tak šlo, vrátit se v čase. Alespoň na pár dní, na chvilku. A znovu zažít to, co už dávno odvál čas, zapomenout na všechny starosti, nemít hlavu zatíženou všemi životními karamboly... Co bych za to dala, kdybych se zase jednou mohla probudit do prázdninového dne a slyšet svou babičku, jak na mě volá: „Vstávej, spáči, vstávej. Nebo budeš mít na kakau škraloup.“
Také vás občas přepadne nostalgie a v myšlenkách se vracíte o několik let zpátky? Jaké jsou ty vaše prázdninové vzpomínky?
29.6.2007 Rubrika: | Komentářů 49 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Prázdniny a čas malin nezralých
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
prázdniny bývaly krásné, když jsme jezdívali k babičce do Čech na vesnici. Byl to úplně jiný život a pro nás městské holky úplný eldorádo!
Stanik: Zřud!!
Jiné věci nebyly,nebo sporadicky a ani si z toho nic moc nepamatuju.
O posledních prázdninách po devítce jsem radši šla na brigádu a tam se mi líbilo tak strašně,že jsem tam nakonec chtěla zůstat nastálo.
Je to tak, sežrali jsme všechno, na co jsme venku narazili, a nepamatuju se, že by nám někdy bylo zle...
A hlavně jsme měli přehled, kde jsou letní jabka, třešně, višně, meruňky a lískové oříšky. Na těch nás jednou popíchaly vosy - taky super zážitek, ale nikdo doma ani necekl a přežili jsme všechno..
prázdniny byly vždycky fajn, trávili jsme je s bráchou na táboře a zbytek na chatě, kde jsme lítali s ostatníma dětma. Koupaliště máme u nosu, potok pod chatou, lesy všude kolem - paráda. Jen poslední týden prázdnin nás maminka vrátila domů do civilizace, abychom si zvykli. A věřte mi, že v rozespalosti se dá vyběhnout v noční košili a bosky ze čtvrtého patra před panelák - kouknout se, jak je venku hezky. No byla jsem na to přeci zvyklá celé prázdniny, ne?
Meryl: krásný článek, hned mě přenesl o několik let zpět
.jpg)
Meryl: to ti ani nevím, ale všichni jsme měli na prdelkách jelita, jestli myslíš tuto anatomickou partii 
. Nám totiž jiný než nedozrálý ovoce snad ani nechutnalo. Angrešt - to byla síla - jak to píšu - sliním jak Bojar 
.jpg)
Meryl: dětská střeva určitě neříkala nic .... to byly časy 
.gif)
Čárina: a co na ty meruňky říkala vaše střeva?
vůně bezů a lopuchů do kterých jsme vymlátili tajné stezky k našemu bunkru , kotníky omlácené z výprav řekou a potokem , prolézání rozpadlých samot po odsunutých a česání jejich sadů postupně vrůstajících do lesů.
Čekaní na pojízdnou prodejnu a nákup Lipa, Sisinek nebo máslových sušenek z pečivárně Sereď .
Úplně spálené buřty ....
jednou jsme doslova ožrali strýcovi meruňku (eště nebyly zralý), takovej nářez , dnes by šel do žaláře za týrání svěřených osob
Nejlepší prázdniny byly u babičky v Podkrkonoší. Měla králíky, kočku a dávala mi volnost. Učila mě střílet ze vzduchovky, chodily jsme na houby, na kole jsem se jezdila koupat.... Sice jsem se pravidelně vracela s nějakým úrazem, ale to mi vůbec nevadilo. Babička také skvěle vařila a pekla, tak jsem se občas musela vracet v teplákách, protože mi nic jiného nebylo
Lenah: A jabka do výkupu a za utržený penízky na pouť! Dvě koruny za řetízák
Lhasa: spaní pod stanem, to byl taky zážitek, ale rybíz - naši ho měli plnou zahradu, tak jsme museli trhat a za odměnu byly penízky na koupaliště...
Ještě si vzpomínám na táborák na začátku prázdnin, pálení žákovské knížky
Přesně tak... Sice jsem žádnou svou babičku nezažila, ale nejlepší bylo to lítání venku až do tmy, spaní pod stanem na zahradě, rybíz a tejden v Krkonoších, kde bylo srandy na celej rok do zásoby
.gif)
dadka: Tak v Zábrdkách jsmese asi potkávaly!
