Mamince, babičce, praneteři, švagrovi... Vánoční dárkové šílenství.
Vánoce jsou svátky klidu, míru, porozumění, rodinných setkání, lásky... a také dárků. Zatímco děti dárky především rády dostávají, pro mnoho dospělých je mnohem důležitější dárky dávat. Vybírají, co komu koupí, a s napjatým očekáváním pak sledují výraz obdarovaného. Když je nadšený, je spokojenost i na straně dárce. Pokud je však reakce vlažná, u obou zúčastněných nastoupí zklamání.
Někdy je opravdu těžké vybrat pro každého správný, jedinečný a originální dárek. Takový, který by udělal radost a potěšil.
Často za to může zvyk dodržovaný v mnoha rodinách, kdy se vánočními dárky obdarovávají nejen ti nejbližší, ale i vzdálenější příbuzní. U nás doma to vždycky bylo tak, že si dárky vzájemně dávali ti, kteří se sešli pod jedním stromečkem. Odpadly nám tedy starosti, čím obdarovat tetu, strýce, všechny bratrance a sestřenice, synovce a neteře.
V některých rodinách je však zvykem provozovat poněkud širší dárkové pojetí a předvánoční období se pro jejich členy stává pravým nefalšovaným šílenstvím. Tím spíš, když se rodina stále rozrůstá o nové partnery a partnerky a další a další narozené děti. Vymýšlení a nakupování vánočních překvapení pak je asi pro málokoho z širokého společenství radostí. Spíše se z něj stává nepříjemná povinnost, spojená s dalšími aspekty.
Zanedbatelná totiž v takovém případě není ani finanční stránka věci. Nemůžete někomu, kdo vám loni daroval kuchyňského robota, slavnostně předat vonnou svíčku. Je jakýmsi nepsaným pravidlem, že dary by měly mít přibližně stejnou hodnotu, i když to s ježíškovskou tradicí nemá nic společného.
Zajímavé jsou i situace, kdy jeden druhému radí, co tomu třetímu koupit. To je totiž další vánoční zákonitost: Málokdo ví, co má všem členům široké rodiny darovat. Na řadu přijde podrobná analýza všech dárků za uplynulé roky a postupná vylučovací metoda, na jejímž konci zůstane zoufalý jedinec, pro něhož se termín „vánoční dárky“ stal strašidelným zaklínadlem a nejraději ze všeho by zrušil celé Vánoce.
Jak je to ve vaší rodině? Provozujete vzájemné obdarovávání v rámci celého příbuzenstva, nebo jste příznivci spíš komornějšího podání a toto šílenství se vás netýká? Anebo patříte k nešťastníkům, kteří by se nejraději na nakupování dárků vykašlali, ale rodinná tradice velí jasně? Babičce, dědovi, tetičce, švagrovi, neteři...
15.11.2016 Rubrika: Vánoce | Komentářů 50 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Mamince, babičce, praneteři, švagrovi... Vánoční dárkové šílenství.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Už několikátý rok nepeču, objednávám v cukrárně, na úklid kašlu, dárky mám koupené, takže jen kapr a polívka. ...
Dárky jsem 30 let kupovala už od února,letos mám dva ale jasno co komu dám,
úplně se třesu strachy když někdo řekne že nejlepší dárek je vyrobený, s láskou...sice chápu tu myšlenku,ale ....
z celých vánoc se těším na 23.12.kdy bereme psa a jdeme na dlouhou procházku na Veselý kopec a zakončíme v Hlinsku na obídku
Čím je člověk starší, tím víc si váží hezkých chvil a bere i ty svátky jinak, než zamlada. Kdy se hlavně nemohl dočkat, co dostane on sám. Pod stromečkem by měl člověk najít to, co ho potěší a co by si třeba sám nekoupil. Dá se i vzít obálka a napsat na ni - na tu pěknou kabelku, co ji chodíš za výklad okukovat a pořád říkáš, nepotřebuju ji - nebo při courání po městě vytáhnout s sebou poradkyni z rodiny do oděvů či textilu a při té příležitosti nechat dceru vyzkoušet něco a mrknout na prodavačku. Dneska je možností a dárků...poukázky, internet, těším se, co řeknou moji obdarovaní letos, obdarovaný moc dobře pozná, jakou mu člověk chtěl udělat radost....A taky se člověk věkem stává sentimentálnějším a vzpomíná na ty, co už s ním pod stromeček nepůjdou. A umí o ty svátky být i sám a má pocit, že jsou v duchu s ním....
Miluji klid i o Vánocích a v nejbližším rodinném kruhu a pokud jsou Vánoce o knížkách a kosmetice, tak si dovoluji upozornit na knihu Deník praštěné 4cátnice od Yvonne Hassl - už dlouho jsem se tak nezasmála, člověk se hned na svět dívá jinýma očima
S mým mužem si snad ani nic nekupujeme, snad jen drobnost, kupujeme si dárky po celý rok, takže.... Mým rodičům drobnost, mojě matka si většinou řekne, že jí došel parfém nebo stíny nebo chce noční košili. Pak dvě kamarádky, s nimiž přáteelím již třicet let a v podstatě hotovo. V podstatě je to o knížkách a drobné kosmetice.
Dárky si dáváme jen v nejužší rodině, dětem , rodičům a těm co se u nás sejdou u stromečku.
Je to buď nějaká drobnost, a nebo něco, na čem se předem domluvíme, co bychom si jinak nepořídili,ale na Vánoce si dovolíme se trochu rozšoupnout. Já nesnáším zbytečnosti a překvapení, takže je mi jasné, že dostanu jako vždy sadu kalendářů a něco, co se dá sníst, s tím se nejde netrefit.
O víkendu jsem náhodou vyslechla z druhé místnosti telefonát dcery s babičkou. Babička se evidentně ptala, co chce dcera k Vánocům. Odpověď : "Já nic nepotřebuju, všechno mám" , pak nějaké námitky ze strany babičky a " Tebe, uvaž si červenou mašli a lehni si pod stromeček.
Jestli ty děti nemají víc rozumu než dospělí
A tak to já dárky miluju:-) Ale fakt je, že je miluju jen proto, že je dávám jen těm nejbližším. Dětem, rodičům. ostatní jsme zrušili. Kdybych měla dávat dárek pratetě, tak bych taky šílela.
Nofar: Vánoce jsou křesťanským svátkem až od jisté doby. Úplně původně je to slavnost pohanská - oslava slunovratu....stejně tak Velikonoce - oslava jarní rovnodennosti...než se do toho začali míchat křesťané, byly to pohanské svátky a byly o souladu s přírodou a vděčnosti k ní...
Dárky kupuju vnukům, letos poprvé jen těm, co jsou tady a ne v zahraničí, dceři tady a zeťovi nějakou maličkost a taky manželovi. I tak se mi toho zdá moc. Za moře vždycky putovaly dárky ve třech krabicích, váha zhruba 30 kilo a to už dělat nebudu, protože dárky se prodraží. A už nemám ani sílu někde běhat a shánět a na manželovi nechci všechno nechat.
Velcí kluci ocení nějakou obálku, nějakou maličkost pro radost a letos jim nakoupím každému nějaké delikatesy, které by si sami nekoupili.
Nejvíce nakupuje manžel, vždycky mě něčím mile překvapí.
denda04: přesně tak i já ......víno, káva , kosmetika , svíčka + obálky.......a máme vystaráno...
u nás taky obálka a maličkost ,dobrá flaška ,víno ,kosmetika ,káva
koupí si každý co chce
U nás se k vánocům dávaly knihy a měkký dárek.Bratři většinou tepláky nebo svetr,mě se můj dárek ani nechtěl rozbalovat,věděla jsem bezpečně,že tam bude spodní prádlo,růžové nebo žluté,košilka kalhotky s nohavičkami.Knihy si dáváme dál.A jen v rodině.Myslím,že nejdůležitější je,že se máme rádi.
Ovšem ještě teď, po těch letech,s hrůzou vzpomínám na tři flakonky s "živými květy" co jsem dostala od dětí.Byla jsem v rozpacích,jestli jim mám kazit radost a nebo nad tou hrůzou jásat.Radost jsem jim nezkazila,ale na jaře jsem si s nimi popovídala.
vůbec nešílím.......děti mají celý rok nač si vzpomenou , vnuky řeším obálkama už jsou velcí a penízky jim přijdou vhod....pro manžela už mám vše zabalené , vánoce v poklidu doma v teple .......
Nika1: Mate pravdu. Ale radost se neda merit castkou, kterou na dar vynalozite. Myslim si, ze malickost, kterou si clovek opravdu preje, potesi vic nez nakladny dar. Mimochodem pred lety, kdyz jsem jeste zila v Cechach, byla v televizi zajimava anketa : Oslovili urcity pocet skolaku od jedenacti do trinacti a ptali se, proc se slavi Vanoce. Vic jak polovina neuspela.
Pochopitelně se postím, abych uviděla "zlaté prasátko"
Mám výhodu,že děti i vnoučata jsou daleko,tudíž poštovné by stálo více, nežli dárky samotné-takže jen symbolických pár euro všem /letos jen pohlednice,potřebuje druhou operaci nožky,což je částka neskutečná/
Vždy trávíme s slunečné odpoledne u moře,po setmění doma klasická večeře+pouštění vánočních koled a pak nějaký hezký vánoční film na videu
Vůbec se nepřežírám, cukroví se nekoná - jen sklenička Sangrie s ovocem a vzpomínání na rodiče,dětství a vše hezké v životě.
Po půlnoci malá procházka kolem vilek s vánočními světýlky /a ošklivými šplhajícími Santa Clausy na balkonech/