To je dost, táto, žes mě konečně taky někam vyvez
.jpg)
„Hurá, uděláme si celodenní výlet na tříkolce,“ zajásal přítel Martin, když se nám naskytla možnost vyzkoušet si jízdu na tomto báječném stroji na vlastní kůži. Jeho prvotní nadšení jsem sdílela s ním, leč přiznávám, že poněkud opatrně a s obavami. Tříkolka je totiž něco jako motorka na třech kolech (když to popíšu čistě žensky amatérsky) a k takovým mašinkám nemám moc důvěru. Na motorce jsem seděla naposledy ve svých patnácti letech se svým bratrancem a naše pubertální jízda tehdy skončila fiaskem v podobě bouračky, při které se naštěstí nikomu nic nestalo. Přesto jsem tento zážitek brala jako varování z nebes a rozhodla se, že již nikdy nebudu pokoušet osud a na motorce ani ničem podobném mne už nikdo neuvidí.
A teď, po více než třiceti letech se mi naskytla možnost toto své předsevzetí porušit. Moje „já“ se rozdělilo na dva stejně silné tábory: Z jedné strany mne sžíralo strachem a obavami a z druhé nadšením a neskonalou touhou si to vyzkoušet. V důsledku tohoto schizofrenního rozdvojení osobnosti jsem si ještě večer před dnem D nebyla jista, zda na tu mašinku budu schopná nasednout.
Poslední, konečné a definitivní rozhodnutí padlo v okamžiku, kdy Martin na tříkolce slavnostně dorazil před náš dům. Koukla jsem, vydechla a okamžitě se rozhodla: Jedu! Pravda, srdéčko mi bušilo až v krku a po výjezdu do víru velkoměsta jsem ještě několik minut bojovala s neodolatelnou touhou vystoupit.
Tato rozpolcená bitva byla nakonec ukončena ve chvíli, kdy jsme se vymotali z Prahy a vyrazili po výpadovce směrem na jih. V tomto okamžiku se mé obavy vytratily kamsi do ztracena a já jsem si začala jízdu vychutnávat plnými doušky. A bylo to báječné.
Jeli jsme, kam nás zrovna napadlo. Vnímali jsme vůni polí a lesů, kterými jsme projížděli, mávali míjejícím motorkářům a autům, za jízdy pózovali fotoaparátům… Kde nás napadlo, tam jsme se zastavili a všude byla tříkolka centrem všeobecného zájmu zejména mužského pokolení.
Zastavili jsme se na kafe v Jílovém, na zmrzlinu v Pikovicích, pokochali se výhledem na Slapskou přehradu. Prosvištěli jsme kolem Konopiště… Jezdili jsme celý den a nemohli se toho nabažit. Byla to prostě nádhera a já byla ráda, že jsem si tak úchvatný zážitek nenechala ujít. S jízdou v autě se to nedá absolutně srovnat. Na tříkolce prožíváte všechno mnohem intenzivněji, cítíte každý závan vzduchu…
A jak si jízdu na tříkolce užil Martin?
„Těšil jsem se od první chvíle. Tříkolek nejezdí v naší republice moc a bylo mi jasné, že se bude jednat o něco výjimečného, co člověk jen tak nezažije. S řízením problémy nebyly, po krátkém školení „co a jak“ jsem nasedl, během několika prvních stovek metrů jsem měl vše pevně v rukách a pak už si to jen vychutnával. Stálo to za to a když bude možnost, rozhodně se takovou jízdu rád zopakuju. Navíc se mi jako asi každému chlapovi líbí motorky a silné stroje, a tak jsem si alespoň jeden den připadal, že do té motorkářské rodiny patřím. Byl to opravdu nádherný zážitek, který se dá jen těžko slovy popsat. To se musí zažít.“
Je to tak. To se musí zažít. Ještě teď, po několika dnech, jsme našeho tříkolkového výletu oba dva plní a zjihle na něj vzpomínáme. A i když jsou motorky a podobné stroje většinou především mužskou záležitostí, musím říct, že i já, „stará konzerva a tak trochu poseroutka“, jsem si to báječně užila. A tak bych na závěr chtěla jenom dodat: „To je dost, táto, žes mě konečně taky někam vyvez!“
Chcete si jízdu na tříkolce vyzkoušet také? Nebo byste rádi věnovali poukaz na půjčení tříkolky svému manželovi či partnerovi? Pak se zapojte do soutěže o dárkový, celodenní poukaz na královskou, tříkolkovou jízdu.
2.9.2009 Rubrika: Cestování | Komentářů 63 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5



.jpg)
Diskuse ke článku - To je dost, táto, žes mě konečně taky někam vyvez
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Nicméně s touhle debatou končím :-D ... tyhle dvě party lidí se nemají možnost shodnout .... vždycky budu brát lidi, kteří zajedou až doprostřed jen za ty co si řeknou "když ne já tak ty taky nemůžeš" ... ty co mi dělají naschvály jako jsem psala níž (vyhodit plnou petku pod kolo atd) "pitomci, kteří na silnici nemají absolutně co dělat" ... a až pojedu svým autíčkem vždycky ráda všem motorkám uhnu :-) neb jsem i řidič "plechovky" a na motorce budu myslet i nadále za ty v jiných "plechovkách" a budu si myslet svoje :-)
.jpg)
Majdali: jojo to budu já který na kole ročně najede víc než autem za volantem.......
Řeknu to takhle .... každý boží rok dám minimálně 5000 km na kole po českých a evropských silnicích převážně III. as II. třídy. To v podstatě znamená, že za pěkného počasí dám za víkend 200-250 km protože nejezdím každý den v týdnu.
V oblasti kde opraví silnici a jsou tak zatáčky nebo pěkný profil to pro mě znamená, že buď už tam nejedu nebo takovou silnici projíždím s hlavou na štorc, protože takový motorkář se zásadně přiřítí zezadu téměř neviděn... nemluvě o tom, že nedávno mě v zatáčce s dvojitou plnou málem sundalo hovado jedoucí v protisměru téměř na mé krajnici .... odhadl bych to na 10 cm protože jsem dobrovolně sjel do škarpy a rozmázl si ústa.... ten idiot podle zvuku ještě přidal a odfrčel .... PROSTĚ MĚ ZA SEZÓNU OHROZÍ TAK MAXIMÁLNĚ 5 ŘIDIČŮ AUT ALE U MOTORKÁŘŮ SE NEDOKÁŽU ANI DOPOČÍTAT JE TO KAŽDÝ VÍKEND STEJNÉ.
Jsou místa kam už jako cyklista kvůli motorkářům vůbec nejezdím ... např Kokořínsko nebo kdysi tak klidné údolí Mohelky .... nedávno jsem pár idiotů s hlavou mezi řidítky potkal závodit i na Vyžlovce .....je to mor
.gif)
Kassy: řidičák jako na auto

Kassy: No ... když člověk přemýšlí tak si počká jestli ho řidič v autě vidí ... a vzhledem k tomu že jich většina musí uhnout tak si všímají 100% ... a protože uhnout MUSÍ aby se motorka vůbec vešla ... tak pro záchranku nevím nevím jestli ten prostor je ... víme??
Majdali: A proč by taky měla motorka středem projíždět? Ten volný střed je pro záchranku, víme? Ne pro motorkáře. Nehledě na to, že tím motorkář ohrožuje i sám sebe, protože prakticky v každém okamžiku ho některý řidič má ve slepém úhlu a může dojít ke kolizi třeba při přejíždění z pruhu do pruhu.
Meryl, taky by mě zajímalo, jaký je na to potřeba řidičák.

Meryl: děkujuu

Kawa: no třeba takový Baranďák když jedeš nějakých 30 nemůže vylekat ,-) zase si říkám, že to je o situaci :) .... kolik měla v sedle fakt nepamatuju, ale je fakt, že teď ze "Saxány" to jsou skoro špičky ...
Majdali: já tvrdím, že to je hlavně o pohlaví...Rozhodně sem si zelenou nekupovala na machroviny, což se bohužel o chlapech říct vždycky nedá... PS: zrovna to projíždění středem neuznávám, jsem zároveň i řidič auta a z vlastní zkušenosti vím jak to může vylekat a ztížit situaci, takže razím formuli: vozidla se staví v pořadí v jakém k překážce přijela...
PS2: 170 není JEN šmarjá...ještě mě napadá - kolik měla šestice v sedle nevzpomeneš? jestli to není i tím...
.gif)
Majdali: žjóva

nejsem TVOR jsem motorkářka a jsem na to HRDÁ !!!

Ota: rozhodně si neříkám dárce, protože mám mozek. Trošku mě zaráží Vaše pojmenovaní "obtěžující rasa" ... Předpokládám, že zrovna vy budete jeden z těch, který mi např: vyhodil plnou pet láhev z okýnka pod kolo a v zácpě bude najíždět tak aby náhodou středem motorka neprojela.
Kawa: jen 170 :-D
Adélka1: probůh, kolik měří dcera? takhle hnáty na zem v životě nedám...
Ota: většina motorkářů jsou prasata, není se co divit, že kvůli nim nás pak lidi škatulkujou všechny...co zrobím...ale vadí mi to...
.jpg)
adelka1: moje příbuzná dělá na ÁRU a těmhle tvorům říká dárci .....
.jpg)
budiž ti přáno Meryl....
S trojkolkáři jsem se na kole potkal jen jednou a celkem jeli na pohodu, ale jinak mě motorkáři všeho druhu přijdou jako nejvíc obtěžující rasa na silnicích a děsně me štvou......
Od kozích dechů které jedou průměrkou jen nepatrně větší než průměrný cyklista silničár a zasmrdí celou álej až po šílence, které při stoupání od Sibřina do Strašína potkám za těch 5 minut 3x protože je tam nová silnice a serpentiny a ty je, jako známo, nutno si užít nejlépe jízdou v leže dvoustovkou......
Kawa: mimochodem ten exot měl zelenou motorku

Kawa: jako moje dcera
dcerka na staré motorce
dcerka na nové motorce
z obou dvou mám skoro smrt...