Moje práce prý není žádná práce. Mám chuť utéct od rodiny.
Prý jsem přecitlivělá, říká mi můj manžel. Já si to nemyslím, a tak bych ráda znala váš názor na můj problém. Dlouhodobě totiž trpím pocitem nedocenění, možná už je to i jakési vyhoření. Připadám si jako mašinka na klíček, které pomalu dochází síly, až se zastaví úplně.
Je mi dvaačtyřicet, máme tři děti, nejstarší 14 let, prostřední 9 a nejmladší 5 roků. Všechno jsou to chlapci. Před dvěma lety mi skončila poslední mateřská a já nastoupila do práce. Vrátila jsem se na své původní místo v kanceláři, pracuji jako účetní. Naštěstí mi vyšli vstříc a dělám jen šest a půl hodiny denně, od půl deváté do tří. Díky tomu stíhám vyzvedávat děti (ty mladší) z družiny a ze školky, objet se všemi jejich mimoškolní aktivity, v podstatě máme každý den něco. Domů se dostaneme kolem šesté, půl sedmé, úkoly, domácnost… však to znáte.
Cítím se čím dál víc utahaně. Možná je to přístupem manžela, který se vůbec nemá k nějaké pomoci, ani nedá najevo nějaký vděk. Nepoděkuje nikdy za nic, za jídlo pod nos, uvařené kafe, za nic. O všechno pro všechny se starám sama, nákupy, praní, vaření, než dám večer celou domácnost trochu do pořádku, je deset hodin a já padám únavou. Manžel sedí a kouká na televizi nebo si hraje na PC, synové, když jsem hodně důrazná, sice s něčím pomůžou, ale většinou nadělají víc škody než užitku. Podezírám je, že to dělají schválně, abych po nich radši nic nechtěla.
Několikrát jsem manželovi nadnesla, že by od něj bylo hezké, kdyby se doma víc zapojil, ale z jeho strany žádná kladná odezva. Pracuje od osmi do pěti, pravda, má poměrně fyzicky náročnou práci, ale zase nic takového, aby byl každý den totálně vyšťavený. Podle něj mám já pohodu, dřepím v kanceláři na zadku, nedělám ani na celý úvazek, tak si nemám na co stěžovat. A hlavně nemám být z čeho unavená. Moc si to prý beru a zbytečně se lituju.
Kdyby byl aspoň ohleduplný, ale on si po sobě ani nic neuklidí. Talíř, špinavé prádlo, vanu po své koupeli nechá špinavou a ručník na zemi, vedle špinavé ponožky a slipy, jak mu kde co odpadne, tak to nechá být. Kluci už to dělají po něm a já šílím. Mám dvě možnosti – buď se dennodenně rozčilovat a sekýrovat je, nebo rezignovat a dělat všechno za ně sama. Ani jedna varianta se mi nelíbí, vždyť by to mohlo fungovat bez problémů, aby byli všichni spokojení.
Poslední tak dva měsíce je mi z toho všeho nějak čím dál hůř a přistihla jsem se, jak si v duchu zahrávám s myšlenkou, že vezmu nejmladšího syna a na čas se s ním přemístím k rodičům. A manžela nechám s těmi staršími dvěma, aby se o sebe postarali sami. Je to šílené, ale čím víc si to představuju, tím víc se na tu myšlenku upínám. Mám prostě dost.
Jaký je váš názor? Myslíte, že jsem opravdu přecitlivělá a stěžuju si na zcela běžnou náplň, kterou musí zvládat každá zaměstnaná matka? Nebo mám na svou únavu a vyhořelost právo? A co říkáte na tu možnost na týden, dva odjet s nejmladším pryč? Mě to láká, ale připadala bych si asi jako krkavčí matka.
12.6.2015 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 65 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Moje práce prý není žádná práce. Mám chuť utéct od rodiny.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.kareta: Nápad je to hezký, ale která máma dokáže nedat dětem 5,9 a 14 let najíst ?
Ne, ne. Děti trestat nepotřebují. To ten manžel by měl dostat po čuni. Jenže jak to udělat, aby tím současně netrpěly děti ?
Teď budou prázdniny, tak bych starší děti poslala na tábor, a toho mladšího k některé babičce. I když asi babičky ještě pracují, tak nějakou dovolenou můžou vnoučkovi věnovat.
A teprve pak, bez svázaných rukou, může Michaela začít "vychovávat" manžela.
Přestaň nakupovat a vařit...měl abych doma jen kafe, čaj, cukr, knekebrot, rohlíky a tvaroh. Toho si všimnou a zaregistrují to. Nebudeš stíhat uvařit, a společně s manželem okamžitě sedneš k TV...max se sklenicí vody. Jídlo si mohou udělat sami. Ty jsi unavená a basta. Klidně bych nechala doma bordel s tím, že o víkendu bude generální úklid a zapojí se všichni. I starej pes se naučí novým kouskům...když má nad sebou bič.A jestli bude brblat, tak odejdi na neurčito k mamince bez dětí.
PEGG: Já už jsem dávno rezignovala, a s postupujícím věkem nás obou se hrany obrušují. Ona ví, že pokud bude potřebovat pomoc (je jí 87), musí mě požádat. Já už mám všechny tři syny "z domu", takže přestávám řešit prkotiny a začínám zase žít.
Jestli se mi v životě něco povedlo, tak vychovat svoje děti. Co chtít od života víc ?
mam-ča - 12.6.2015 11:58
To chce babu hladit a hladit, až do úplného vyhlazení
jelítko - 12.6.2015 11:14 - chtěla jsem napsat "nevysvětluj" nech ho v přesvědčení, že je to normální, abys ho ještě neodradila
Mám syna, už mu je 31, bydlí se slečnou (snad budoucí snachou) a dělá všechno. Slečna ještě studuje, ale při práci, takže toho má až nad hlavu. Je schopný uvařit, uklidit, nakoupit, pověsit prádlo (zatím se bojí, aby nezapral) a vůbec se postarat. Je fakt, že ještě nemají děti, tak to není taková hrůza, ale jak já jsem na něho pyšná, asi dobrá výchova, žé?
denda04: No jo, moje tchýně ví všechno nejlíp a všude byla dvakrát. Já jsem naopak podle ní všechno vždycky dělala špatně, i děti jsem vychovávala, oblíkala, krmila...atd. nevhodně. Ještě před pár lety se vyjadřovala o našich synech, že jsou to nemyslící tvorové, a to bez ohledu na to, že měli kolem jména tituly ze všech stran.
Ale na všechny promoce se samozřejmě nechala odvést, řádně vyšňořená a ověšená zlatem, a tvářila se, že jejich tituly jsou její zásluha.
Jo, některé "maminky" jedináčků jsou opravdu zlatíčka...
jelítko - 12.6.2015 11:14
1. tomu svýmu to vysvětluj a jen chval
2. přesně jsi to vystihla, je to velmi otravné a v podstatě ponižující, pořád se někoho doprošovat.
mam-ča: fakt až ták by ti řekla ?? a dělala to samé svému miláčkovi taky ??
to maminka od manžela se vždy žen zastávala ,opravdu se do ničeho nestarala ba naopak jen chválila ,ale já jsem fakt hodná
denda04: 10:44 Jo ukázat jeho mamince ? Vždyť ta ho takhle blbě vychovala !
Kdybych si mojí tchýni postěžovala, že je manžel bordelář, tak dostanu kázání, že ženská je na světě od toho, aby posluhovala chlapům, a tomu jejímu "chlapečkovi" zvlášť.
Problém Michaely není ani tak v tom, že by všechnu tu práci nestíhala, ale v tom, že její práce není doceněná a že její manžel dává špatný příklad synům, ze kterých vyrostou stejná sebestředná hovada neuznávající ženy jako rovnocenné bytosti, jako je on sám.
PEGG: 10:32 Já tý svý "výjimce" doma řikám pořád, že to není v Čechách normální, že se chlap umí postarat o domácnost a hlavně, že to dělá pravidelně a ve větší míře než ženská. A on mi tvrdí, že si myslím, že to normální je a že to dělá většina chlapů Nejsem schopná mu to vysvětlit.
Když si to člověk vezme tak je opravdu hodně smutný, že ženská musí být doma za generála a buzerovat rodinu, aby to fungovalo. Kolikrát věřim, že je to otravnější a náročnější, než si to radši udělat sama a tak většina nakonec rezignuje. Fakt postavený na hlavu
Linda:
S tím praním prádla by mě někdy šuplo. Taky peru v sobotu, ale odpoledne, protože většinou manžel ještě přinese z práce montérky, trika a ručníky. Ale odmítám prát něco, co nebylo v koši. Nejsem povinná očichávat rifle, trika a mikiny, které visí na rotopedu nebo věšáku jako dršťky, jestli je to špinavé nebo čisté.Prostě co není v koši, nevyperu.
Kadla: 10.03 SOUHLAS lázně
Michaelo, tvůj manžel je hňup a bohužel nevěřím, že ho předěláš. Přijde mi, že ti to dělá naschvál a nabádá k tomu i vaše děti, že práce v domácnosti jsou čistě tvůj problém a není důvod ti pomáhat. Jako můj partner má na pořádek taky výrazně nižší požadavky než já a většinou udělá jen to, co mu přesně zadám (a několikrát připomenu), ale udělá to. a pokud mu něco opakovaně vytknu, tak už si to pamatuje a snaží se. Takže z mého pohledu: pokud je chlap trochu bordelář a trochu líný, tak se s tím něco dělat dá, ale pokud je to sebestředný vůči tobě nadřazený blb, tak s ním nehneš.
tohle nenastalo až ted musí to být od začátku manželství proč jsi nezasáhla HNED jak jsi to zjistila ???,to prádlo špinavé je hnus ,vana to snad néééé a i WC??podělané?? no děti mají příklad to bych ukázala jeho mamince co to vychovala