Reklama:

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Bydlení. Udělala jsem špatné rozhodnutí.

Bydlení. Udělala jsem špatné rozhodnutí.

Celý život jsem snila o bydlení na venkově ve vplatním domečku. Teď to mám a jsem nešťastná. Myslíte, že si zvyknu? Stěhování je momentálně dost nereálné a navíc manželovi se tady ohromně líbí a o návratu do města nechce ani slyšet.

Je mi pětatřicet let, jsem vdaná, máme dvě děti – školáka a předškoláka. Od malička jsem vyrůstala v paneláku v jednom velkém městě na severu Čech. Když jsem se vdala, odstěhovali jsme se s manželem do Prahy, oba zde pracovali a pracujeme stále. Bydleli jsme na Jižním městě v třípokojovém bytě. Po narození prvního dítěte, syna, jsme zatoužili po klidnějším bydlení a pustili se do hledání. Oba jsme chtěli někam na okraj Prahy nebo na vesnici, do vlastního domečku.

Pustili jsme se do hledání a po nějaké době jsme našli domeček, který nám naprosto vyhovoval a v lokalitě, která je už sice venkov, ale v rozumném dosahu do Prahy. Byt na Jiráku jsme prodali, vzali úspory a hypotéku a koupili si ten krásný domeček. Po přestěhování jsem byla nadšená, vlastně oba dva. Bylo to něco jako zhmotnění snu. Útulný domek, zahrada. Od jara do podzimu žijeme prakticky venku, grilujeme děti zde mají bazén. Když se pak narodila dcerka, druhou mateřskou jsem už prožívala tady. Vyhovovalo mi to maximálně.

Tahle idyla ale vzala v posledních dvou letech za své a já si uvědomuju, že jsem při své touze po domečku a zahrádce podcenila další aspekty. A ty na mě teď citelně doléhají. Všechno je tady nějak složitější. V místě není ani školka ani škola, děti rozvážím, každé jinam. Syn jde do páté třídy, navštěvuje různé kroužky, které jsou ale v Praze, takže si připadám jako honící pes. Z práce fofrem do školky, pak vyzvednout syna z družiny, zavézt ho na kroužek, i s dcerou někde počkat, až skončí, a teprve pak mířit k domovu. Teď jsou sice prázdniny, tak je to volnější, ale během školního roku jsme se kolikrát dostali domů až po sedmé hodině. Domácnost, večeře, úkoly… Po prázdninách půjde do školy i dcerka a to si nějak neumím představit, jak bude takový nápor v první třídě zvládat.

K doktorovi jezdíme do blízkého městečka, stejně tak na poštu, na úřad apod. Není tady ani obchod, jen taková malá večerka pro doplnění toho nejnutnějšího, na nákupy musíme taky dojíždět. Dřív mi to nevadilo, asi jsem byla v eufórii, že máme domek, ale teď mě to zmáhá čím dál víc a dochází mi, že místo poklidného bydlení, které si teď ani neužiju, jsem větším štvancem, než když jsme bydleli na tom ohromném pražském sídlišti. Kolikrát si na to vzpomenu a říkám si, co by nám tam chybělo. Škola a školka v docházkové vzdálenosti, doktor taky, do práce metrem za půl hodiny. Kroužky by syn už od příštího roku zvládal objíždět sám.

Manžel je v práci od rána do večera, veškeré záležitosti kolem dětí jsou čistě na mně. Sice pracuju jen na šest hodin a ranní směnu, ale i tak sotva stíhám. Dělám od devíti do tří, v půl čtvrté jsem ve školce, ve čtyři v družině (ve školním roce), pak ty kroužky, jak to budu zvládat, až bude do kroužků chodit i dcera, fakt nevím.

Nadhodila jsem své pocity před manželem a ten to utnul hned. Na nějaké další stěhování ať prý zapomenu, máme hypotéku, domek jsme si zařídili, zabydleli se. Zpátky do paneláku ho prý nedostanu ani za nic. On to nechápe, ráno se sbalí a odjede do práce, večer se vrátí, o děti je postaráno, večeře na stole, ale že já jsem jak štvanec si vůbec neuvědomuje a  když si postěžuju, tak jsem podle něj prý přecitlivělá a nejsem jediná, kdo to takhle má.

Připadám si jako v pasti, žiju tak, jak mi to vůbec nevyhovuje a nemám z toho úniku. Chtěla bych se vás zeptat, jestli jste to neměla některá podobně. Dá se na takový život zvyknout? Já vím, že až děti vyrostou, bude to zase jiné a asi se to všechno zklidní. Ale do té doby uběhne ještě hodně let. Představa, že ještě dalších deset roků funguju v tomhle modelu, mě přímo drtí.

Táňa


8.7.2016   Rubrika: Partnerské problémy   |   Komentářů 74   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Bydlení. Udělala jsem špatné rozhodnutí.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-74
chytrájakrádio
chytrájakrádio - 8.7.2016 12:10

Pokud je v blízkém městečku pošta i úřad, určitě je tam i škola a školka, kam spádově patříte a děti by se tam měly bez problémů dostat (do školy určitě). I když syna bych už z kolektivu po páté třídě nevytrhávala. Nákupy může obstarat manžel cestou z práce (ať se podílí alespoň trochu) nebo se dá objednat rozvoz, třeba Tesco to nabízí, cenově plus minus stejné, ale časová úspora obrovská. Tahat děti po městě z kroužku na kroužek a domů do Prdelákova se dostat v sedm večer je hlavně pro ně strašně vyčerpávající. Zapojit víc manžela, nezdá se mi, že je opravdu tak šíleně vytížený, aby alespoň ty děti nemohl ráno rozvést do škol a školek, rodinu přece máte oba, nejen ty, ale skáčeš jak samoživitelka smajlik - 20

 
Hanča
Hanča - 8.7.2016 11:50

a je nutný, aby děti měly tolik kroužků, moje 3 děti vyrostly bez nich, dcera má teď od šestý třídy jen jeden, aby stihla dojet busem domů, já auto neřídím vůbec, ale zase pracujeme s manželem oba doma, tak nákup obstaráme společně, to samý potřebný úřady, nakupujeme tak jednou za 14 dní, někdy za týden a jsme v naprosté pohodě, neměnila bych vesnici za město

 
Arna
Arna - 8.7.2016 10:34

Jak píše dadka, když kupuji dům, musím si nejdříve zjistit jak je to s dojíždění, obchody, lékař, škola,... Raději dražší dům a s dobrou obslužností.
Další co mě zaráží je: manžel je od rána do večera v práci. Nějak nechápu, pracovní doba podle zákoníku práce je 8 hodin denně. Pokud na pozici kde "musí" dělat víc, je jistě i více finančně ohodnocen a pak není problém aby manželka zůstala těch pár let v domácnosti.
Ale i tak nevím jak to dnes ta mladá generace dělá, já byla samoživitelka, dojížděla do práce, dítě s sebou do jeslí a školky co nejblíž práce a zaměstnání na normální celý pracovní úvazek. Bez auta, bez babiček a taky jsem to musela zvládnout. No, nějak to tehdy za těch hnusných komunistů šlo. Bohužel, dnešní demokracie to neumožní a tak je tedy asi otázka, jaká doba byla lepší. smajlik - 26

 
Linda
Linda - 8.7.2016 10:01

Holka jak to tak ctu tohle chce zorganizovat, bude to porad honicka, ale mozna krapet min.....
1) musi syn mit nekolik krouzku? V 5. tride je dost velky aby rekl tohle me bavi hodne a tohle min a zredukovat na napr. 2x tydne fotbal a ostatni zrusit.
2) pokud dcera zacne s nejakym zajmem tak zjisti nejdrive moznosti v miste synova "fotbalu" - pri trose stesti budou mit kouzek/ sport ve stejny den/ stejny cas na stejnem miste. Nepristup na to ze v pondeli jedes 15 km smer sever,tam dve hodiny cekas az krouzek skonci a jedes zpatky a totez si zopaknes v utery smer jih od bydliste.
3) v nedeli odpoledne/vecer bych si sedla s rodinou co se bude jist dalsi tyden (na to v pohode staci 20-30 minut), udelat plus minus plan a nakoupit jednou za tyden (i pecivo se da nakoupit v maxi mnozstvi a vrazit do mrazaku). Event. pecivo ci mleko apod.se da poridit v dobe kdyz cekas na deti nez skonci krouzek/ sport
4) urady - 90% se da vyridit elektronicky ci po telefonu a pak e-mailem potrvrdit.
5) jak jsme pochopila syn jde do 6. tridy = cca. 12roku???? To nemuze v Praze u krouzku vlezt do autobusu a vy ho jenom vyzvednete na nejblizsi zastavce (pokud nejede primy autobus az k vam)
6) manzel ano dela do vecera ale opet pokud dejme tomu nejaky krouzek konci v 5-6 odpoledne nemuze manzel vyzvednout ditko cestou domu? Nemuze si naplanovat prac. den tak aby jednou v tydnu odchazel z prace napr. v pul sesty, v sest vyzvedl syna a jeli spolecne domu - nevim co dela manzel a jaky krouzek a kde ma syn, ale proste zapracovat na moznostech VSECH clenu rodiny
7) prostuduj moznosti vase vesnice, synovy skoly apod. Z moji zkusenosti - my zjistili ze ve vedlejsi ulici bydli ditko, ktere navstevuje stejny trenink jako dcera a domluvili jsme se s rodici, ze my vyzvedavali obe deti v utery a oni ve ctvrtek z treninku, spokojenost na obou stranach. Mozna najdes nekoho ve stejne vesnici, nebo vedlejsi vesnici se stejnym problemem
8) domacnost nemusis sudlat kazdy den, zapoj v sobotu celou rodinu at to nemusis dohanet v prac. dnech po vecerech
9) vecere - pokud mate teplou tak uvar na nekolik dni a den kdy dorazite domu pozde proste jenom ohrej, pokud mate studene vecere tak 12ti lety ditko muze klidne udelat veceri pro vsechny nez ty udelas ukoly s dcerou (pristi rok v 1.tride) apod.


proste: zorganizuj, zredukuj praci a hlavne rozhod site, mas na to ted cele prazdniny, od zari zacinaji nove krouzky / sporty. Ano deti potrebuji neco delat ve volnem case, ale 1) nemusis jim organizovat 100% volneho casu a 2) muzou klidne delat cokoliv co tebe zatezuje nejmin smajlik - 42. Stehovat se zpatky do mesta jenom k vuli nasledujicich 6-8 letech (pak budou deti natolik velke ze dojizdeni pro ne nebude problem) navic s hypo je pitomost.

 
PEGG
PEGG - 8.7.2016 9:38

Přesně jak píší ostatní. "Změň to, co změnit jde" Stěhovat se zpátky do města je naprostá šílenost (z mého pohledu) za cenu domu možná pořídíte malý byt v Prazesmajlik - 66
Vždycky bude něco, co tě bude štvát, nebo něco, co ti nebude vyhovovat. Ale člověk má vždycky možnost volby. A syn ať si vybere jeden kroužek, který ho baví a ostatní až bude schopný si je sám objezdit. smajlik - 105

 
sharon
sharon - 8.7.2016 9:32

Kadla: nechodili proto že nechtěli v tom je trošku rozdíl.......smajlik - 26 některé děti ale chtějí...co s nima ?smajlik - 68

 
Kadla
Kadla - 8.7.2016 9:19

Jednoznačně zrušit kroužky. Moji kluci taky nikam nechodili (nechtěli ani za nic) a oba i tak mají své zájmy. Zbytek si postupně sedne - chlapec bude jezdit časem do školy sám a pak už to půjde.

 
orinka
orinka - 8.7.2016 9:01

A nejde si do domu nastěhovat na pomoc třeba příbuznou - maminku, pokud je sama? Nebo nabídnout práci hospodyni? Nevím, kolik oba vydělávají, ale i to je možnost - rodiče jsou v zaměstnání a domácnost obstará někdo třetí.

 
dadka
dadka - 8.7.2016 8:33

Takové věci, jako je škola, školka, obchody, loékař apod. jste si měli zjistit jao první, protože je to důležité, především, když jsou děti. Za a/ to usnadňuje život, za b/ roky přibývají, dfěti rostou a mají stále více zájmů mimi domov. Na zahrádku a domeček ti teď nezbývá čas a o víkendech určitě doháníš to, co jsi zameškala přes týden.
Takhle důležitý krok jster si měli pořádně rozmyslet.

 
sharon
sharon - 8.7.2016 8:30

tak zaprve - dělá to tak tisíce lidí , za druhé děti věčně malé nebudou , za třetí mi přijde že ty sama nevíš co chceš a jak píší holky ledacos by šlo změnit.....

 
sharon
sharon - 8.7.2016 8:28

máša h.: smajlik - 47

 
máša h.
máša h. - 8.7.2016 7:48

proč pořád toužíme po tom, co nemáme? A když to máme, zas je něco špatně...smajlik - 65

 
Jarča*
Jarča* - 8.7.2016 6:45

Napadlo mě to, co orinku. Opravdu musí být tolik kroužků? Chápu, že si děti chtějí vyzkoušet leccos, ale stačily by třebas 2 odpoledne v týdnu, ideální by bylo, až začne i dcera, aby se to dalo skloubit ve stejný den. A zatímco by děti byly na kroužku, ty by sis oběhla, co je třeba. Asi nejde být na venkově a zároveň chtít zvládat stejný život, jako jste žili ve městě. Místo kroužků si víc můžete užívat toho, že jste venku, jezdit na kole, být na zahradě....

 
orinka
orinka - 8.7.2016 6:09

Tak když víš, že tam budeš muset zůstat, musíš změnit to, co změnit jde. Do školy opravdu musí do Prahy? Není poblíž nějaká venkovská? Do kroužků se musí? Ty taky nemůžeš práci změnit? Je opravdu nepraktické mít domek jen na přespání a všechno ostatní mít v Praze.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-74
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 78616.
    Archiv anket.